“Jedná se například o děti, o pacienty s demencí, osoby, které se potýkají se závislostí, či lidi s nařízeným ochranným léčením,” píše se v tiskové zprávě. Centra jim umožňují fungovat v domácím prostředí bez hospitalizace, dojíždí za nimi terénní týmy nebo navštěvují ambulance. V týmech, které o pacienty pečují, pracují lékaři psychiatři, psychologové, sociální pracovníci a zdravotní sestry.
Hlavním cílem reformy duševního zdraví, do níž šly z evropských a norských fondů miliardy korun, je nastavení systému péče, který by umožnil snížit počet lůžek v psychiatrických nemocnicích a o propuštěné pacienty pečovat ambulantně. Péče v komunitě je navíc asi o 300.000 korun ročně levnější než hospitalizace. V nemocnicích pak nižší počet pacientů umožní vybudovat přívětivější zázemí, jako jsou menší pokoje s méně lůžky nebo samostatná sociální zařízení.
Současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) některé kroky reformy kritizoval, vadily mu zejména výdaje na strategické materiály, které označil za “filosofické stati”. Ty jsou ale podmínkou evropského financování projektů obecně. Žádný důvod nevidí Válek ani v pokračování fungování Rady vlády pro duševní zdraví při Úřadu vlády ČR, která byla zřízená v roce 2019 a vedl ji přímo bývalý premiér Andrej Babiš (ANO).
