“Spalničky jsou opravdu infekce, která může probíhat a probíhá komplikovaně,” uvedl přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Nejčastěji jde o respirační nebo neurologické komplikace, může dojít i k úmrtí. Nemoc nemá žádnou účinnou léčbu, lékaři mírní jen příznaky.
Mezi ty podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové patří vzestup teploty, rýma, kašel a zánět spojivek, poté se objevuje vyrážka. “Nejzávažnější případy spalniček postihují ty nejmenší děti,” dodal vrchní ředitel sekce Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví a pověřený hlavní hygienik. Riziko úmrtí u nich je jeden z tisíce nakažených.
Očkování proti spalničkám patří mezi povinná. Je součástí takzvané MMR vakcíny, která chrání také proti zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. Podle Fošuma rodiče často ale očkování odkládají až před dobu nástupu do mateřské školy, pro přijetí do ní je povinné.
Nemoc je podle Radomíry Limberkové, vedoucí národní referenční laboratoře zaměřené mimo jiné na spalničky ze Státního zdravotního ústavu, minimálně desetkrát nakažlivější než chřipka. Při posledních epidemiích se stovkami nakažených v letech 2014 a 2017 až 2019 se nakazily i desítky zdravotníků. Ministerstvo proto podle Fošuma apeluje na přeočkování zdravotníků, nemocnicím rozeslalo dopisy, v nichž vyzvalo k překontrolování očkování, případně hladiny protilátek zdravotníků.
Letošní ohniska začala importy ze zahraničí neočkovanými osobami, na začátku roku z Ázerbájdžánu, Uzbekistánu a Ruska. Květnových 13 případů spojoval import u sedmileté neočkované dívky z Německa. Podle Limberkové u těchto ohnisek už uplynula inkubační doba. “Musíme být připraveni na to, že se situace na podzim může zhoršit,” dodala.
