Radnice se podle Kolářové už několik let pomocí tzv. haptických modelů snaží přibližovat olomoucké památky slabozrakým a nevidomým. “Model Sloupu Nejsvětější Trojice ale mezi našimi haptickými modely dosud chyběl. Proto jsme se rozhodli tento model pořídit a doplnit tak sadu nejvýznamnějších památek, s jejichž podobou se mohou seznamovat i nevidomí či slabozrací Olomoučané a turisté,” uvedla Kolářová.
Zatímco všechny dosavadní modely jsou dřevěné a tvarově poměrně dost zjednodušené, Sloup Nejsvětější Trojice je naopak detailní a vznikl z jiného materiálu. Z epoxidových pryskyřic a dalších odolných materiálů jej zhotovil sochař Otakar Ruček. “Práce trvala plné dva měsíce, model má kovovou kostru a měl by být opravdu odolný a vydržet desítky let,“ uvedl Ruček. Model byl podle něj vytvořen tak, aby především vyhovoval lidem se zrakovým postižením.
Podle Veroniky Dohnalové, která je od narození nevidomá, je model pro zrakově postižené lidi velkým pomocníkem. “Záleží na tom, jestli konkrétní člověk někdy dřív tu památku viděl a může si teď u modelu hmatový vjem spojit s obrazovou vzpomínkou, nebo je jako já nevidomý od narození. I pro nás to ale má velký smysl. U velkých objektů, jako jsou tyto památky, si je nemůžeme hmatem ve skutečnosti prohlédnout, zatímco ten model nám to dovoluje a my tak můžeme získat dost dobré povědomí o tom, jaká ta památka je,” uvedla.
Sloup Nejsvětější Trojice je dílem Václava Rendera a jeho pokračovatelů. Na sochařské výzdobě se podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. Barokní sloup byl postaven v letech 1716 až 1754. Podle zástupců radnice je sousoší díky zápisu na seznam UNESCO magnetem pro turisty z celého světa, do Olomouce míří kvůli tomu i turisté z Japonska, Číny nebo Jižní Koreje.
