Týmy lékařské fakulty koordinují vznik Národního ústavu pro výzkum rakoviny a podílí se také na vzniku Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, Národního institutu virologie a bakteriologie a Národního ústavu pro neurologický výzkum. Ročně na ně získají kolem 170 milionů korun.
“Patříme ke členským státům, které jsou nejvíce postiženy dopady pandemie covidu-19 a kde je tudíž největší potřeba zvýšit odolnost populace,” uvedl děkan fakulty Martin Vokurka. Práci ústavu věnujícího se výzkumu rakoviny koordinuje bývalý děkan fakulty, přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, Aleksi Šedo. Onkologická výzkumná pracoviště by se měla díky projektu popojit do celostátní sítě.
“Výzkum v oblasti onkologie není, na rozdíl od klinicky orientovaných Komplexních onkologických center, v současné době nijak koordinován a je roztříštěn na jednotlivých institucích,” řekl. Vznik národního ústavu podle něj bude znamenat jejich propojení a zlepšení vzdělávání. Nepočítá se stavbou nových budov, ale s modernizací stávajících kapacit včetně nového vybavení.
Investice by měla vést k posílení produktivity aplikovaného onkologického výzkumu s pozitivním dopadem na prevenci, vývoj inovativní diagnostiky a léčivých přípravků pro moderní terapie, které by se mohly uplatnit ve farmaceutickém průmyslu a léčbě pacientů.
Alzheimer a Parkinson
V Národním ústavu pro neurologický výzkum se spojí vědecká pracoviště při zkoumání poruch vývoje stárnutí mozku u Alzheimerovy či Parkinsonovy nemoci. Věnovat se budou také schizofrenii, vrozeným poruchám nervového vývoje dětí, ale i úrazům mozku například při sportu.
Tématem bude i covid-19, jehož prodělání zvyšuje riziko rozvoje neurologických a psychiatrických onemocnění. “Nabízí se zde historická paralela se španělskou chřipkou. Po ní totiž následoval epidemický výskyt von Economovy encefalitidy s prudkým nárůstem parkinsonismu, jenž po letech přišel jako další devastující vlna onemocnění,” uvedl neurolog Robert Jech.
Právě ztráta čichu, která je pro covid typická, podle něj připomíná i počínající příznaky Parkinsonovy choroby. “První výzkumy skutečně naznačují, že covid-19 patří mezi neurotropní viry, které mohou poruchy a úhyn mozkových buněk způsobovat,” doplnil.
Srdce a cévy
V dalších projektech se vědci zaměří na choroby, které jsou nejčastější příčinou úmrtí, tedy nemoci srdce a cév a související diabetes 2. typu a obezitu. Česko patří v počtech nových případů cukrovky a obezity na první místa v EU, úmrtnost na kardiovaskulární nemoci je tu vyšší než ve většině vyspělých zemí unie.
Výzkumu v těchto oblastech se nevěnuje dostatek vědců, s čímž má vznik nového národního institutu pomoci. Společenské dopady pandemie bude v příštích letech zkoumat další nově vzniklý národní institut. “Společenská rizika typu pandemie přinesla nové závažné nároky na společenské obranné mechanismy a formování veřejné politiky. Také tyto dopady zdravotních krizí vyžadují systematický společenskovědní výzkum, který by měl najít řešení, jak v těchto zásadních situacích řídit veřejnou politiku,” uvedla fakulta.
Zaměří se například na studium komunikačních sdělení a médií, vliv dezinformací a důvěru v expertní vědecké a politické instituce. “Odborníci budou usilovat o snížení negativních dopadů na zdravotní stav obyvatel, redukci socioekonomických nerovností v souvislosti se zdravím a dojde i na identifikaci bariér v přístupu ke zdravotní péči a návrh reforem péče v několika dimenzích včetně zdravotní gramotnosti,” dodala fakulta.
