“Až doposud jsme robota my chirurgové využívali zejména u resekcí konečníku. Jsem velmi rád, že jsme se stali po FN Motol druhým pracovištěm, které bude s jeho pomocí provádět i složité operace plic,” uvedl přednost Chirurgické kliniky FNO Lubomír Martínek. Zdravotnické zařízení využívá robotický systém zhruba rok a půl. Kromě chirurgů slouží také urologům či gynekologům. V roce 2022 lékaři s jeho pomocí odoperovali 314 pacientů. Za prvních pět měsíců letošního roku jich bylo přes 200 a lékaři předpokládají, že i díky rozvoji hrudní operativy by jich mohlo letos být okolo 500.
Podle ředitele nemocnice Jiřího Havrlanta znamenají robotické operace plic nejen pro nemocnici, ale především pro pacienty, velký posun. “Můžeme jim nabídnout další možnost léčby, která je bezpečnější a pro pacienta i kvalitnější,” uvedl Havrlant. Kvůli vzrůstajícímu počtu robotických operací nemocnice zvažuje možnost zakoupení dalšího systému.
V pátek v nemocnici operovali jednasedmdesátiletou Antonii Laidolfovou z Ostravy s nádorovým onemocněním plic. Hlavní operatér a hrudní chirurg Marcel Mitták se na robotickou operací hrudníku připravoval od počátku roku. Trénoval nejen na trenažéru, ale operoval také pod dohledem zkušeného kolegy právě z motolské nemocnice. “Základem (přípravy) bylo, že jsem musel sedět na trenažéru, který je součástí té konzole sytému Da Vinci. Jsou to vlastně počítačové programy, které jsou nasimulovány tak, aby tam chirurg ukázal svoje technické schopnosti. Potom jsem cvičil na sofistikovaném biologickém modelu, který se vyrábí z prasečích tkání. Je to vlastně taková simulace operace plic, kde je tam plicní tkáň z prasete včetně prasečího srdce a běží tam i nějaká kapalina, která simuluje krev. Toto cvičení jsem absolvoval ve dvou dnech v Oslu,” uvedl Mitták.
Operační systém operatér ovládá z konzole. Přímo u pacienta a robotických ramen je k dispozici také asistent. Pokud by nastala nějaká nečekaná situace, třeba masivní krvácení, musí být lékaři připraveni rychle zasáhnout. “V momentě, kdy přistoupíte k operaci na živém člověku, už se nesmíte učit, jak máte ovládat ten stroj. Stejně jako když jedete autem, tak už se nesmíte dívat, kde je brzdový a plynový pedál a jak se řadí, už to musí být automaticky. V momentě, kdy to umíte automaticky, můžete na cestu a stejně tak je to s chirurgem,” řekl Mitták.
Dodal, že před operací nervózní nebyl, ale chirurg podle něj nemůže mít ani přehnané sebevědomí. “Prostě chirurg k tomu musí přistupovat s respektem, i když se mu zdá, že ten výkon je snadný. Takže respekt rozhodně ano, strach ne,” podotkl Mitták.
Podle něj robot ulehčuje operaci a redukuje rizika vyplývající z únavy a z různých nepřesností. “V konečném důsledku z toho má zisk nemocný, kterého operuje tým zatížený menší fyzickou únavou,” míní Mitták. Robotický systém se v hrudní chirurgii bude využívat u složitých operací zejména nádorových onemocnění. “Budeme provádět lobektomie, tedy odstranění plicních laloků, případně segmentektomie, tedy odstranění plicního segmentu, což jsou anatomické podjednotky laloků. Roboticky budeme operovat i brzlík u pacientů s myasthenia gravis, což je velmi nepříjemné neurologické onemocnění,” doplnil Mitták.
Velkou předností robotického systému je především fakt, že robot pracuje jen na tkáních, které mají být operovány, bez poranění okolních struktur. Pro pacienta to znamená lepší pooperační průběh i možnost zkrácení doby hospitalizace. Laidolfová dnes novinářům řekla, že se zatím cítí velmi dobře. Tři dny po operaci se už zvládne samostatně umýt nebo třeba najíst.
