„Dlouhodobé studie ukazují, že špatné sociální vztahy, izolace, slabá podpora a osamělost zvyšují o 29 procent riziko srdečního onemocnění a o 32 procent riziko mrtvice,“ uvedl Linhart. „Podobný trend vidíme u lidí s depresí, kteří přijíždí do nemocnice s infarktem. Celkem 30 až 50 procent z nich jej po propuštění dostane znovu, a více ti, kteří trpí depresí,“ řekl. Lidé ve středním a vyšším věku, kteří se cítí osaměle, mívají podle kardiologů také vyšší krevní tlak.
S nemocemi srdce a cév se podle České kardiologické společnosti v ČR potýká asi 3,5 milionu lidí, tyto choroby jsou zároveň nejčastější příčinou úmrtí v Česku, jedná se o asi 40 procent všech případů. „Asi čtvrtina všech úmrtí je předčasná, čili u jedinců v mladším věku,“ řekl Linhart. Mezi nejčastější příčiny podle něj patří ischemická choroba srdeční, ostatní nemoci oběhové soustavy a selhání srdce.
Duševní onemocnění se u kardiaků podle přednosty Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Martina Anderse vyskytují asi třikrát častěji než v běžné populaci.
Problémy s duševním zdravím můžou zvyšovat riziko kardiovaskulárního onemocnění, zároveň mohou nemoci srdce a cév vést k poruše duševního zdraví, uvedl předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal. Pravidelný kontakt s rodinou a přáteli může podle něj lidem pomoci. „Vědomí, že se člověk může někomu svěřit, uklidňuje,“ uvedl. Pomáhá to podle něj snižovat krevní tlak či tepovou frekvenci.
„Ukazuje se, že nejvyšší míra úmrtí v populaci je v období Vánoc a Nového roku,“ řekl Anders. Vliv na to podle něj má emoční stres, nižší fyzická aktivita lidí, horší stravování či to, že mají lidé v době svátků tendenci odkládat návštěvu lékaře, uvedl. Podle Ošťádala je v zimě nejvyšší výskyt infarktů. Pokles teploty o deset stupňů Celsia bývá spojen s vyšším počtem srdečních příhod až o 13 procent, uvedl. Lidé by se podle něj měli teple oblékat a vyhýbat se dlouhodobému vlivu chladu a větru při venkovních aktivitách, konzumovat by měli teplé nápoje.
