Podle Zavorala počet pacientů do roku 2040 vzroste podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) ještě o dalších 70 procent. „Na rozdíl od jiných nádorových onemocnění dnes neexistuje žádný relevantní program časné detekce rakoviny slinivky břišní. Screening a časná diagnostika tohoto onemocnění nebyly dosud uspokojivě vyřešeny nikde na světě,“ uvedl.
Poruchu metabolismu glukózy, tedy cukrovku nebo jí předcházející prediabetes, má podle něj v době stanovení diagnózy nádoru slinivky více než 75 procent pacientů. „U osob starších 60 let může být časným příznakem, kdy se nám pacienti dostanou do ruky v té době, kdy je karcinom léčitelný a vyléčitelný,“ dodal.
Statistiky podle něj ukazují, že u jednoho ze sta nových diabetiků se do tří let rozvine rakovina slinivky. Zároveň čtvrtina pacientů s tímto nádorem se dříve začala léčit s cukrovkou. Pět let od diagnózy přitom přežije jen šest až devět procent z nich. Podle Zavorala zejména proto, že se na nádor přijde pozdě.
„Projekt není pouze o samotném vyšetření pacientů, ale o pilotním ověření komplexního diagnostického algoritmu, který by mohl být v budoucnu zaveden do běžné klinické praxe,“ dodal. Za dva roky chtějí lékaři otestovat 5000 pacientů, na kongresu požádal praktické lékaře, aby se do projektu zapojili.
V úvodním projevu na kongresu ho podpořil i prezident Petr Pavel. Připomněl, že rakovina slinivky často postupuje velmi rychle a bývá zachycena pozdě. „I z rodinné zkušenosti vím, jak zásadní je včasná diagnostika a kvalitní péče. Proto považuji za důležité podporovat všechny iniciativy, které vedou k jejímu dřívějšímu odhalení, k lepší informovanosti veřejnosti i k posílení role zdravotníků, kteří se o pacienty starají,“ uvedl prezident.
