Ptačí chřipka se do ČR vrátila loni v lednu po necelém roce, několik případů se předtím naposledy vyskytlo v lednu a únoru 2020, a to i v komerčním chovu na Pardubicku. V červenci 2020 pak Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) oficiálně uznala ČR za zemi bez ptačí chřipky. O půl roku později se ale ptačí chřipka vrátila. Nejprve byla potvrzena u dvou uhynulých labutí na rybníku na Písecku, ještě do konce loňského ledna se ale objevilo ohnisko v malochovu drůbeže na Táborsku a choroba se dále rozšířila. Zprvu zasáhla jen malé chovy, veterináři tak většinou nařídili utracení maximálně desítek či několika málo stovek ptáků.
Rozšíření onemocnění
Na jaře se ale onemocnění rozšířilo také do chovů kachen firmy Perena, která je postižena i nyní, a to v Královéhradeckém a Středočeském kraji, celkem jich bylo loni zasaženo devět. V březnu bylo vybito 75.000 ptáků ze zařízení, kde firma chovala takzvané rodičovské kachny, které nesou vejce, z nichž se líhnou kachňata. Koncem března ptačí chřipka zasáhla velkochov slepic v Kosičkách na Královéhradecku. Ačkoli byla nákaza zjištěna v chovu asi 63.000 mladých slepic, které ještě nesnášejí vejce, v jedné hale bylo utraceno i dalších 111.500 nosnic, kde se nemoc neprokázala.
V loňském roce se ptačí chřipka postupně rozšířila do chovů ve většině krajů, celkem bylo nutné v ČR ve velkochovech vybít na půl milionu kusů drůbeže. V červenci sice ČR zažádala o uznání statusu země bez výskytu ptačí chřipky, který získala 1. září, ovšem tato situace nevydržela dlouho. Už koncem září se zhruba po čtyřech měsících ptačí chřipka v ČR znovu prokázala. Celkem bylo v loňském roce objeveno pět desítek ohnisek ptačí chřipky, od malochovů s několika kusy drůbeže až po chovy se stovkami tisíc ptáků, kteří museli být utraceni (někdy uhynuli ještě předtím sami). Šíření ptačí chřipky pokračuje i letos, zatím se objevila ve čtyřech menších chovech, nyní postižený, pátý chov je zatím letos největší.
Koncem září 2021 byl také v ohnisku ptačí chřipky v Trhových Dušníkách na Příbramsku prokázán nebezpečný podtyp viru označovaný jako H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka. Nákaza tímto virem se tak v ČR potvrdila po více než 14 letech.
Utracení dvakrát více ptactva
Loni bylo utraceno zhruba dvakrát více ptáků než při ptačí chřipce v letech 2007 a 2017, kdy nemoc ČR také výrazně zasáhla. V roce 2007 byla nemoc objevena v chovech na Orlickoústecku kolem Vysokého Mýta. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech. O deset let později veterináři nařídili usmrcení třeba více než 30.000 kusů drůbeže ve dvou chovech firmy Zephyr Františkovy Lázně na Chebsku. Zhruba o 20.000 kachen přišla firma Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, 17.000 kachen bylo utraceno ve Vlachově Březí na Prachaticku a 10.000 kusů drůbeže v Moravském Krumlově a v Ivančicích na jižní Moravě.
Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné dva, nakažená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje i lehčí forma, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec.
Ptačí chřipku, která byla známá již v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1. Na člověka se virus z ptáků přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených. Poprvé byl zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji.
Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání nebo při dalším zpracování masa. Zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i ty méně časté: například zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.
Situace v ČR
V ČR se první případ viru ptačí chřipky H5N1 (tento kmen Světová zdravotnická organizace spojuje se stovkami úmrtí lidí po celém světě za poslední dekádu) objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Virus H5N1 začal nejprve v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Větší potíže ale chovatelům drůbeže v ČR způsobil v letech 2007 a 2017 jiný podtyp, H5N8, u něhož ovšem nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka.
pvl gcm
