Dobu mezi vystavením žádanky a testem na covid je podle odborníků potřeba maximálně zkrátit. Stát by si podle nich měl udělat analýzu dostupnosti testů v jednotlivých regionech a na základě toho navýšit kapacity testování tak, aby čekací doba v žádném regionu nebyla delší než 24 hodin. Odborníci jsou také pro větší využívání antigenních testů, které dělají zdravotníci. Pozitivní výsledek takového testu by v případě, že má pacient zároveň symptomy covidu, měl být považován za dostatečný pro izolaci. Testy zdarma by podle odborníků měly být dostupné i pro neočkované. Placení testů jako motivace k očkování se podle nich už vyčerpala. “Součástí tohoto kroku by mělo být posílení využívání samotestů. Ve Velké Británii jsou v lékárnách zdarma přístupné testy proveditelné doma, je také možné si je nechat doručit domů poštou,” uvedli.
Kritickým místem celého systému je podle odborníků také doba od výsledku testu k trasování pozitivního pacienta a jeho rizikových kontaktů. Zástupci Bisop proto doporučují větší automatizaci například pro kolektivy, kde je infekce častá. Ve školách už by mělo fungovat, že v případě výskytu pozitivního případu se žákům či učitelům automaticky vystaví žádanka na test. Podobně by to mohlo podle odborníků fungovat v pracovních kolektivech či sociálních zařízeních. Možnost vlastního trasování, které usnadňuje hygienikům práci, navrhují odborníci dát i firmám či orgánům státní správy. Nyní ji mají jen jednotlivci.
Bisop doporučuje nejprve trasovat nejčerstvější případy, u kterých je větší šance zabránit dalšímu šíření nákazy. Nyní hygienici a externí spolupracovníci vyřizují případy od nejstarších. Stát by měl zvážit i možnost, že by se prioritně testovali a trasovali zdravotníci podobně, jako je tomu v Norsku.
Protože je varianta omikron více infekční, hrozí, že bude v jednu chvíli v karanténě či izolaci násobně více lidí než v dosud největších vlnách epidemie covidu. To může ohrozit fungování ekonomiky i společnosti. Při počtu 30.000 až 50.000 nových případů denně by u desetidenní izolace mohlo být v jednu chvíli v izolaci 300.000 až 500.000 lidí. K tomu je potřeba připočítat také jejich rizikové kontakty, které budou v karanténě. “V jednu chvíli tak může být v izolaci či karanténě i pět až deset procent populace,” uvedli odborníci. Doporučují proto zkrácení doby izolace a karantény, které by bylo podmíněné negativním testem na konci.
