Kardiologové chybí například ve Šluknovském výběžku. Čilíková uvedla, že kraj i města mají dobře nastavené pobídky pro nově příchozí lékaře, podle ní však pro ně zřejmě nejsou dostatečnou motivací. Problém zřejmě spočívá v nízké atraktivitě regionu. Nabízí se proto podle ní rozšíření kompetencí zdravotních pojišťoven, které platí stejně všem lékařům bez ohledu na místo působiště. Pokud by se to změnilo a nově příchozí lékaři do znevýhodněných regionů by dostávali zaplaceno lépe, mohlo by je to do regionu přilákat, řekla. Dalším krokem by pak mohla být stipendia, kterými by se studenti zavázali k tomu, že budou po nějakou dobu vykonávat praxi ve svém místě bydliště, řekla Čilíková. Podobně to už podle ní funguje v Karlovarském kraji.
Nemocemi srdce a cév v Ústeckém kraji trpí 267.000 lidí. Kapacita sítě ambulantních kardiologů je však v regionu nedostatečná. “Pacienti se po srdeční příhodě musí popasovat nejenom s tím, že ji prodělali, ale z nemocnice odchází také s řadou nových léků. Po hospitalizaci je sice zkontroluje praktický lékař, další péči a případnou úpravu léčby už má však řídit kardiolog. A právě toho si nemocní musí rychle najít sami,” popsala Čillíková. Pacienti podle ní často marně obvolávají jednu ambulanci za druhou, ale velká část z nich nové pacienty nepřijímá.
Potíž s nedostatečnou kapacitou kardiologů potvrzují i výsledky průzkumu společnosti EFCARE, která ho prováděla pro potřeby projektu Cesta ke zdravému srdci. S žádostí o objednací termín společnost oslovila všech 35 odborných ambulancí v regionu. Nové pacienty však bylo ochotno přijmout pouze 20 z nich a průměrná objednací doba činila 68,4 dne. V případě obtíží se tak nemocní často obrací na praktické lékaře. “Bohužel se stále setkáváme s tím, že pacienti čekají na vyšetření u kardiologa velmi dlouho. K nám se pak vrací s komplikacemi, kterým by šlo včasnou péčí u specialistů předejít,” vysvětlila okresní předsedkyně Sdružení praktických lékařů ČR a praktická lékařka Jarmila Sulíková z Jílového na Děčínsku.
Projekt Cesta ke zdravému srdci také na základě veřejně dostupných dat ukázal, že téměř čtvrtina obyvatel Ústeckého kraje kouří, 19 procent je obézních a 11 procent osob se potýká s cukrovkou. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem to řadí Ústecký kraj k těm s horšími výsledky. “Epidemiologické studie opakovaně potvrzují, že vzdělání a socioekonomický status obyvatel mají významný vliv na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, jako je například srdeční infarkt,” uvedla Čilíková. Podle databáze Eurostat existují v ČR znatelné socioekonomické rozdíly dané regionálně, které ovlivňují naději na dožití. Ta je nejkratší na severozápadě republiky. “Obecně se dá říct, že vzdělanější jedinci se o sebe více starají, méně kouří, a proto také méně trpí nemocemi srdce a cév,” uzavřela.
