“Vývojová dysgrafie se projevuje poruchou jemné motoriky, která se odráží v psaní. Děti mají problém s plynulým vedením čáry, s tvary písmen i organizací textu na stránce. To často vede k nečitelnému rukopisu a velké námaze spojené s psaním. U dítěte se mohou objevit pocity méněcennosti, narušená sebeúcta a ve výsledku i zhoršené výsledky ve škole, protože učitelé jeho rukopis nepřečtou,” řekla Katarína Zvončáková z Psychologického ústavu AV ČR.
Diagnózu dysgrafie dosud odborníci v pedagogicko-psychologických poradnách stanovovali na základě vlastních subjektivních zkušeností. Žádná závazná kritéria či objektivní škály k jejímu určení nebyly k dispozici a podobný nástroj nenašli autoři nové metody ani v zahraničí.
Vývoj diagnostického softwaru trval devět let a vyšel přibližně na 17 až 18 milionů korun. Vědci jej financovali postupně ze tří grantů.
Diagnostická metoda spočívá v rozboru psaného projevu dítěte pomocí matematického modelu. Obsahuje informace o způsobu psaní českých dětí s dysgrafií i bez ní. Dítě přepisuje text na digitalizační tablet a program DiaGraMo sleduje nejen způsob a výstup psaní, ale i způsob pohybu pera, tedy elektronického stylusu, když jej dítě zvedne nad povrch. Děti s dysgrafií pero mnohem častěji zvedají a přerušují psaní.
“V průběhu výzkumu se ukázalo, že nemůžeme pouze sledovat, jak píší dysgrafici a ostatní děti, ale že je třeba sledovat i různé projevy dysgrafie. Dvě děti s dysgrafií mohou mít velice odlišné projevy této poruchy. Zatímco jedno píše velice úhledně, ale velice pomalu, další zase píše srovnatelně rychle jako vrstevníci, ale rukopis je těžko čitelný,” řekl Jiří Mekyska z Ústavu telekomunikací FEKT VUT.
DiaGraMo tak vyhodnocuje různé projevy dysgrafie, jako je rychlost psaní, tlak na pero i pohyby, které dítě s perem dělá nad papírem, i když zrovna nepíše. Zahrnuje navíc i záznam psaní, odborník v poradně si tedy záznam může v budoucnu kdykoli znovu přehrát a sledovat pokrok dítěte.
Software, který nabízí pedagogicko-psychologickým poradnám firma Propsyco, je zatím adaptovaný pouze na češtinu, jeho autoři jsou ale ve spojení s kolegy ze zahraničí, kteří by tento nástroj chtěli adaptovat pro svůj vlastní jazyk. “Psaná praxe je v každém jazyce jiná, i když píše latinkou. Pro adaptaci programu do jiného jazyka je zapotřebí získat stovky záznamů psaného projevu dětí příslušného jazyka jak s diagnostikovanou dysgrafií, tak bez ní,” upřesnil hlavní řešitel projektu Tomáš Urbánek z Psychologického ústavu AV ČR.
