“Současná situace je podobná těm v minulých letech. Na území hlavního města Prahy HSHMP zatím letos nezaznamenala ani jeden případ spalniček, černého kašle či poliomyelitidy. K nárůstu počtu onemocnění nedošlo ani u tuberkulózy či žloutenky,” napsali hygienici.
Spolupracují s magistrátem a ubytovacími zařízeními a v případě, kdy to situace vyžaduje, nastavují protiepidemická opatření, například při běžných nemocech, jako jsou neštovice nebo virová onemocnění trávicího traktu.
Hygienici také uvedli, že Praze nebyl zaznamenán žádný případ vážné hepatitidy u dětí, kterých bylo zatím v Evropě, Izraeli či USA přes 300. Lékaři dosud neznají její příčiny, prověřují souvislosti s nákazou adenoviry nebo koronavirem. Podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z minulého týdne nebyl žádný případ ani jinde v Česku.
Zachyceny byly případy běžné žloutenky, hepatitidy typu A. “HSHMP v Praze eviduje sporadické, eventuálně rodinné výskyty onemocnění virovou hepatitidou A. V těchto případech provádí detailní epidemiologická šetření, na jejíchž základě nařizuje protiepidemická opatření, včetně sledování zdravotního stavu a vyšetření osob, které přišly s nemocným do kontaktu,” doplnili hygienici.
Výrazně více práce nezaznamenali s příchodem uprchlíků ani praktičtí lékaři pro dospělé. “Když to hodně zjednodušíme, tak na každou ordinaci připadá 20 nebo 25 pacientů. Pokud má 2000 pacientů, tak to de facto nehraje roli,” řekl dnes ČTK na odborné konferenci společnosti pražský praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Cyril Mucha.
Od začátku uprchlické vlny prošlo jeho ordinací kolem 70 Ukrajinců. Trápí je podle něj běžné nemoci, často chtějí také potvrzení do zaměstnání. Praktičtí lékaři se podle něj ale setkávají také s vážněji nemocnými, kterým je třeba zprostředkovat specializovanou péči, například onkologickou nebo dialýzu. “Ukrajinský pacient je vždycky náročnější. Obrovskou roli hraje také psychika,” dodal.
Pomohlo by podle něj zapojení ukrajinských lékařů, pro současnou situaci jsou podmínky nástupu zdravotníků ze zemí mimo EU poměrně tvrdé. Lékaři z Ukrajiny by podle něj mohli získávat povolení alespoň dočasně. Zhruba dvacítka ordinací praktických lékařů, zejména v Praze, už zaměstnala s finančním příspěvkem odborné společnosti ukrajinského zdravotníka alespoň jako administrativní sílu, která může pomoci s lepším dorozuměním mezi českým lékařem a ukrajinským pacientem.
Část pacientů vyhledává také takzvané UA pointy, které zřídily fakultní nemocnice a kde je také ukrajinsky hovořící personál. Větší nápor než lékaři pro dospělé zažívají dětští lékaři, kterých byl v Praze nedostatek už před začátkem migrační vlny. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes novinářům řekl, že nepočítá s tím, že by ukrajinské děti musely před nástupem do školy v září podstoupit plošně lékařskou prohlídku.
Většina z nich podle něj z různých důvodů lékaře do září vyhledá a ten ho prohlédne a základně vyšetří. Ministerstvo chce také vytvořit bezpečné elektronické úložiště zdravotních dat pro případ, že by se uprchlík stěhoval a informace potřeboval předat novému lékaři. “Pokud se osvědčí, využijeme ho pak i pro české pacienty,” uvedl.
Ve Sněmovně ministr potvrdil, že zdravotnictví se kvůli uprchlické vlně nehroutí. Na twitteru napsal, že více než 40 procent uprchlíků jsou děti. “Díky tomu počítáme s tím, že průměrná platba za jejich péči bude nižší než za české pacienty,” uvedl.
Ministerstvo podle něho postupuje tak, aby se nezhoršila dostupnost lékařské péče a léků. “Proočkovanost ukrajinských dětí se velmi podobá proočkovanosti dětí v Rakousku,” poznamenal Válek k obavám ze zavlečení nemocí, které byly v Česku díky očkování vymýceny.
