Hepatitida, jejímž projevem je žloutenka (icterus) je většinou virové infekční onemocnění, které postihuje játra. Typů hepatitid je několik. Nejznámější jsou hepatitidy A, B a C. Zvláštním typem je novorozenecká žloutenka, která není virového původu. Pojem žloutenka se často používá jako synonymum pro hepatitidy, žloutenka však může být symptomem i jiných nemocí.
Hepatitida typu A se dostává do organismu ústy. Zdrojem viru mohou být znečištěné potraviny, kontaminovaná voda, ruce či přímý kontakt s nakaženým. Říká se jí také nemoc špinavých rukou.
Virus hepatitidy A je velmi odolný vůči vlivům zevního prostředí, přežívá týdny při pokojové teplotě, léta ve zmraženém stavu. Zdrojem onemocnění je infikovaný člověk. Virus je přítomen ve stolici, slinách, sekretu z nosohltanu a moči již během inkubační doby, tedy ještě před projevením příznaků. Virus vydrží v suchém prostředí a vodě zhruba 30 dní. Var ho ničí za pět minut, UV záření za 60 sekund.
Od nákazy do projevení příznaků hepatitidy A může uběhnout 15 až 50 dní.
K hlavním projevům žloutenky A patří zežloutnutí kůže, očního bělma, sliznic a dalších tkání. Příznaky jsou i únava, svalové bolesti, teploty, nechutenství, bolesti břicha, průjmy či zvracení.
Hepatitida A se léčí takzvanými režimovými opatřeními. Léčba předpokládá jaterní dietu a omezení příjmu vitamínu A, který by mohl nemocným játrům uškodit.
Hepatitida A je nebezpečná hlavně pro starší osoby a lidi s chronickým onemocněním jater, kde může vést ke komplikacím. U většiny zdravých lidí je onemocnění mírné, často bez příznaků. Ve většině případů nezpůsobuje závažné zdravotní komplikace, ani vážné následky. V některých případech může vést k selhání jater, úmrtnost je velmi nízká.
Proti hepatitidě A je možné se nechat očkovat. Preventivní opatření zahrnují zvyšování osobní hygieny, zdravotní výchovu, zásobování nezávadnou pitnou vodou a potravinami. V exotických zemích se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů. Doporučovaným pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravy potravy v exotických zemích je ji převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být.
Česko nyní čelí patrně největší epidemii žloutenky typu A posledních desetiletí. Letos do poloviny listopadu lékaři nahlásili přes 2500 nakažených, je to čtyřikrát víc než za celý loňský rok a nejvíc od roku 1989.
Poslední velká epidemie hepatitidy A byla v Česku v roce 1979, kdy bylo nemocných přes 32.000. Podle dřívějšího vyjádření předsedy Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavla Dlouhého epidemie tehdy souvisela s dovozem jahod z Polska.
V minulosti byly epidemie žloutenky běžné, do roku 1965 se epidemie hepatitid opakovaly každý rok. Nemocnost pak postupně výrazně klesala, podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se poté postupně zlepšovala hygienická úroveň, zejména v souvislostí s dostupností nezávadné pitné vody a rozšířením kanalizační sítě.
Klesající nemocnost v populaci ale má za následek narůstající procento lidí bez ochranných protilátek vnímavých k nákaze hepatitidou A. Hlášena jsou i onemocnění, která si cestovatelé přivážejí ze zahraničí, zvláště z exotických zemí.
