Škrábanec, říznutí, odřenina… takové běžné zranění, které se čas od času nevyhne nikomu z nás. Drobnější poranění asi nikoho z nás příliš nerozhodí, co se ale vlastně v těle odehraje, když se zranění přihodí?
Běžné drobné úrazy se nejčastěji přihodí v domácnosti, při sportu, ve škole nebo v zaměstnání. Právě proto, aby o tomto fenoménu a také o prevenci co nejvíce lidí informovala, vyhlásila OSN v roce 1992 17. říjen Světovým dnem úrazů.
Víte, že…
… každý rok je v České republice ambulantně ošetřeno přibližně 1,5 mil. obyvatel?
Připravujete si večeři, když v tom nůž sjede, a vy jen s hrůzou sledujete, jak vám ostří zajíždí do prstu. Uf, naštěstí se nestalo nic vážného, ránu opláchnete čistou vodou, ošetříte dezinfekcí a přelepíte náplastí. Následně na poraněné místo dáváte pozor, protože bolí, a vy chcete, aby se co nejdříve zahojilo. Takhle jednoduché to ale není.
Jak správně ošetřit drobné poranění?
Takové poranění nejprve opláchněte čistou vodou, a následně na ránu nebo postiženou kůži aplikujte 1–3 ml dezinfekce Betadine (dávka závisí na rozsahu poranění / postižení) a opatrně rozetřete – pokud možno sterilně – s přesahem na zdravou kůži alespoň 1,5 cm. Poté (opět pokud možno sterilně) překryjte obvazem nebo náplastí.
Ať se Vám všechna poranění obloukem vyhnou!
Zraněné ovlivní celé tělo
I když vy vnímáte za poraněné místo jen ono říznutí, tělo reaguje jako celek. V těle jsou totiž na sebe všechny tkáně navázány, vše ovlivňuje vše. Když tedy nastane zranění, nastanou změny v podstatě v celém těle. Pokožka okamžitě zareaguje, a započne vícestupňový proces regenerace.
Prvním stupněm je fáze zánětlivá. Tělo pracuje o 106, aby zabránilo dalším škodám: cévy se zúží, krev, vytékající z rány, se začne srážet. Vyplavují se látky, které spouštějí proces hojení.
Následuje fáze epitelizace, kdy nové kožní buňky tvoří ochrannou bariéru, která zadržuje vodu, a také brání vstupu mikroorganismů do rány.
Po několika dnech přichází proliferační fáze. V ráně se množí buňky produkující kolagen, čímž dochází ke zpevnění kůže. Rána je zásobována kyslíkem a živinami, což se projevuje zbarvením okolí rány do tmavorůžova.
Poslední fáze, která přichází po dvou až třech týdnech, je fáze rekonstrukční. Náhradní vrstva zesiluje a dostává normální barvu. Možná vás překvapí, že kůže bude přibližně ze 70 % stejná jako před úrazem až po 6 měsících.
Kdy volat lékaře?
Většinu řezných ran, škrábanců nebo odřenin jistě zvládnete ošetřit sami, jsou ale situace, kdy je vhodné kontaktovat lékaře. To tehdy, když:
- je krvácení silné a ani po 10 minutách tlaku se ho nedaří zastavit.
- je poranění rozsáhlé anebo rána hluboká.
- je třeba ránu zašít – tedy v případě, že je rána hlubší než 0,5 cm, je na obličeji anebo zasahuje kost.
- je rána způsobená rezavým anebo jinak silně znečištěným předmětem, nebo pokud je úzká a hluboká – například po šlápnutí na hřebík nebo po píchnutí jehlicí nebo vidlemi.
- v ráně zůstává nečistota nebo cizí předmět.
- se rána ani po ošetření nehojí a vykazuje známky infekce (hnisavý výtok, pulzování rány, teplo a zarudnutí v okolí rány, neustupující bolest, otok, horečka).
- … a když už budete u lékaře, nezapomeňte si také zkontrolovat, kdy jste naposledy podstoupili očkování proti tetanu.
Jizvy jako vzpomínky na dávné rány
Nepříjemnou připomínkou dávných ran jsou jizvy. Pravda, na některé jizvy můžeme být právem hrdí, anebo díky nim můžeme vyprávět všelijaké historky, asi se ale shodneme na tom, že bez jizev je to zkrátka lepší. Aby se rány zahojily s co nejmenšími vizuálními následky, je vhodná metoda tzn. vlhkého hojení. Už v 60. letech 20. století se prokázalo, že rány, které se udržují ve vlhkém prostředí, se hojí až o 40 % rychleji ve srovnání s ranami krytými suchým obvazem. Ideální je proto na ránu aplikovat dezinfekční mast Betadine. Ta pomáhá prostředí pro vlhké hojení udržet.
