Robot by měl zajistit například to, že zákrok bude méně invazivní, a tím pádem pro pacienta bude představovat nižší zátěž. “Při robotických operacích dochází obvykle k menším ztrátám krve, menším jizvám a celkově menšímu poškození těla. Je tomu tak kvůli jemnějšímu typu operace, navíc má lékař zvětšený pohled do těla pacienta a při náročných a dlouhých operacích může celou dobu sedět, což jsou také nesporné výhody. Pobyt v nemocnici i rekonvalescence bývají kratší,” uvedl primář urologického oddělení pražské ústřední vojenské nemocnice Miroslav Záleský.
Robota řídí lékař. Umělá inteligence však například pozná, pokud by mohl operatér udělat nějakou chybu. “Když to řeknu zjednodušeně, tak robot opatrně a velmi delikátně kontroluje preciznost chirurga. A pokud by se chirurg například přibližoval do nebezpečného pole, nebo neměl dostatečnou koncentraci, tak robot zasáhne a upozorní na to,” uvedl Michal Vondraš, ředitel firmy Medtronic, která přístroj vyrábí.
Náklady na pořízení robota jsou v řádech desítek milionů korun. Záleží na jeho konkrétním vybavení. Vondraš uvedl, že zájem o robota zatím projevilo přibližně 10 nemocnic v České republice. “Přístrojová komise ministerstva zdravotnictví má stanovená kritéria, na základě nichž se rozhodne, zda danému zájemci robota uvolní. Bylo by ale mylné si myslet, že se robot nedostane i do regionálních nemocnic. Máme případy, kdy jsou i v těchto nemocnicích vysoce specializované urologické nebo gynekologické pracoviště,” uvedl Vondraš. Podle ně by české nemocnice mohly začít pracovat s robotem během několika měsíců.
Dodal, že robota už používá řada zdravotnických zařízení v zahraničí. Jde například o Kanadu, Itálii, Nizozemsko, Británii nebo Německo.
