Ženy však méně důvěřují zdravotnímu systému
Praha, 16. 6. 2025 – Až 96 % chronicky nemocných Čechů má pozitivní zkušenost s péčí svého praktického lékaře. Vyplývá to z dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 4 136 pacientů ze 110 ordinací napříč celou Českou republikou. Do projektu PaRIS se spolu s Českem zapojilo dalších 18 států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. V průzkumu, který mapoval zkušenosti pacientů s primární péčí, se Česká republika jeví jako nadprůměrná – na úrovni Švýcarska a Austrálie, přitom patří mezi země s mnohem nižšími výdaji na zdravotnictví. Vyniká především v oblastech, kde pacienti hodnotili své fyzické i psychické zdraví a celkovou životní pohodu. Naopak mírně podprůměrných výsledků dosáhlo Česko v oblastech elektronizace dat a důvěry ve zdravotní systém – zejména u žen.
PaRIS je první mezinárodní projekt svého druhu, který mapuje zkušenosti pacientů a výsledky péče právě z jejich pohledu. Podle odborníků jde o dosud nejrozsáhlejší sběr těchto dat v České republice. Průzkum ukázal, že mezi pacienty staršími 45 let, kteří navštěvují praktické lékaře, má více než 80 % alespoň jedno chronické onemocnění, například cukrovku. Data ukazují, že drtivá většina takto nemocných pacientů je u praktického lékaře spokojená. Za nadprůměrný v porovnání s dalšími zkoumanými státy lze označit také vztah mezi pacientem a praktickým lékařem. Z dat vyplývá, že až 78 % dotazovaných důvěřuje svému lékaři v primární péči. „Vidíme, že lidé, kteří mají dlouhodobý vztah se svým praktickým lékařem, mají lepší zkušenosti s péčí. V Česku je 75 % lidí registrováno u stejného praktického lékaře déle než 5 let, což je výrazně více než průměr v dalších zkoumaných zemích,“ vysvětluje doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., ze Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, který je národním projektovým manažerem programu PaRIS v Česku.
Přestože si Česko v celkovém výzkumu vedlo velmi dobře, výsledky ukázaly rozdíly ve vnímání péče podle pohlaví, vzdělání a výše příjmů. Žena se základním vzděláním a minimální mzdou je se svou léčbou spokojená méně než dobře zajištěný muž s vysokoškolským titulem. „Musíme se zamyslet, proč tomu tak je, a hledat způsoby, jak to do budoucna změnit. Průzkum ukazuje, že ženy navštěvují lékaře častěji, ale své zdraví hodnotí hůř a mají menší důvěru ve zdravotní systém. Podobný trend vidíme i v dalších zkoumaných zemích,“ říká doc. Seifert. Více než 40 % dotazovaných pacientů také uvedlo, že nedokáží svůj zdravotní stav dostatečně řídit – tedy nemají dostatek informací ani sebedůvěry k tomu, aby mohli aktivně pečovat o své zdraví. „Určitě je třeba pracovat na zdravotní gramotnosti obyvatel a jejich zapojení do péče. Pro nás lékaře jsou tyto informace mimořádně cenné, protože nám dávají detailní přehled o tom, jak pacienti vnímají své zdraví a péči o něj. Nyní budeme data vyhodnocovat a porovnávat se zahraničními výsledky,“ uzavírá doc. Seifert. V 19 zemích, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, se do projektu zapojilo přes 100 000 pacientů a 1 500 ordinací praktických lékařů. Česká republika přispěla 110 dotazníky vyplněnými praktickými lékaři a 4 136 jejich náhodně vybranými pacienty.
