Ostrava 25. listopadu (zpravodajka ČTK Martina Helánová) – Silné zážitky z nemocnic, kde pomáhaly kvůli koronavirové pandemii, spojují studentky Střední zdravotnické školy AGEL v Ostravě, které se dnes vrátily k běžné výuce. Mnohé z nich se poprvé intenzivně setkaly se smrtí a s novou zkušeností se musely psychicky vypořádat. V hlavách už ale mají nového strašáka – blížící se maturitu, z níž mají velké obavy. Získaly sice zkušenosti, které by jim běžná praxe nedala. Zároveň ale ztratily řadu hodin teoretické výuky.
Budoucí maturantka Anna Stoláriková pomáhala na covidovém oddělení novojičínské nemocnice. “Bylo to celkem těžké, hlavně v tom, že jsme musely mít všechny ochranné pomůcky, to bylo náročné, nebyly jsme na to zvyklé,” řekla ČTK.
Nejtěžší ze všeho ale podle ní bylo vidět umírat pacienty. “Na covidových odděleních se hodně umírá. Byla jsem i na oddělení s horšími případy, a to bylo psychicky náročné. S první smrtí jsem se setkala právě tam,” uvedla Stoláriková. Přes všechny tyto zážitky si ale svou budoucí profesní dráhu nerozmyslela. “Obor mě hodně baví a spíše mě to dohnalo k tomu, abych těm lidem pomáhala ještě víc. Musela jsem si to urovnat v hlavě, hodně jsem to řešila s rodiči i holkami, které tam byly se mnou, nebyla jsem na to úplně sama,” řekla Stoláriková. Přiznala, že nadcházející maturita pro ni znamená velký stres a uvítala by alespoň nějakou úlevu. Kvůli pomoci v nemocnicích totiž neměla ani distanční výuku.
Podobně je na tom Ivana Přívarová, která pracovala na gastroenterologickém oddělení nemocnice v Ostravě-Vítkovicích. “Hodně jsme zameškaly ve škole, ale jsou tam samozřejmě i pozitiva, protože jsme hodně získaly v praxi. Musím říct, že mě sestřičky hodně pouštěly k věcem, ke kterým bych se na praxi ve škole nedostala,” uvedla studentka.
Práce v nemocnici byla podle ní psychicky velmi náročná. “Byla jsem u několika případů, kdy nám umřel pacient. Bylo to hodně náročné, hlavně první případ. To jsem hodně těžce nesla a dlouho mi to trvalo, než jsem se s tím nějak vyrovnala. Hodně mi pomohly sestřičky,” řekla Přívarová. V prvních chvílích dokonce zvažovala, že změní studijní obor. “Po pár dnech se to zlepšilo a řekla jsem si, že to k tomu patří,” uvedla. Výpadek ve škole podle ní dohnat lze, ale bude to stát velké úsilí.
Za velkou zkušenost považuje práci v nemocnici i Rosana Balážová. “Pracovala jsem ve Vítkovické nemocnici Agel v Ostravě na interním oddělení, které momentálně funguje jako suspektní covid. Získala jsem hodně zkušeností, protože na interním oddělení je všechno možné, takže jsem viděla opravdu hodně,” řekla Balážová. Také ji ale děsí maturita. “Bude to hodně těžké a už za půl roku máme maturovat” uvedla Balážová, která má největší obavy z angličtiny.
Kromě profesních zkušeností ale budoucím zdravotnicím současný stav přinesl i cenné zážitky pro osobní život. “Pozitivně vnímám to, že jsme bydlely samy a vyzkoušely si takový ten život, kdy člověk chodí do práce a musí si sám zajistit jídlo,” řekla další studentka Laura Bulavová. Pracovala na interně nemocnice ve Šternberku. Věří, že zameškané učivo je možné dohnat. Záležet ale podle ní bude hlavně na osobní snaze každého z budoucích maturantů.
mtk
