Brusel 5. ledna (zpravodaj ČTK Petr Kupec) – Lidé disciplinovaně nosící roušky, přísné kontroly dodržování pravidel a masivní bezplatné PCR testování pro lidi vracející se z rizikových zemí. Tak vypadá na začátku letošního roku boj s koronavirem v Belgii, která se v posledních týdnech dostala ze dna evropských statistik až mezi nejméně zasažené země. Konec omezení ale podle úřadů i tak stále není na dohled.
Bruselské ulice jsou v šedivém lednovém dni vylidněné, neboť v Belgii stále platí povinnost práce z domova pro všechny, kdo takovou možnost mají. Vyjma obchodů, které začínají s povánočními výprodeji, je nejrušněji v improvizovaných testovacích centrech, jichž tu vyrostly desítky a v posledních dnech mají napilno.
Zatímco v Česku byl největší zájem o bezplatné antigenní testy před Vánoci, Belgie začala od přelomu roku organizovat povinné testování zdarma pro všechny lidi, kteří se vracejí z rizikových zemí, tedy většiny zahraničních států. Do testovacích středisek míří například desetitisíce zaměstanců evropských institucí nebo Belgičané, kteří trávili dovolenou u moře v jižních krajích.
“Máme teď asi víc práce, dříve chodili lidé většinou kvůli kontaktu s nakaženými, teď přibylo cizinců, kteří se vracejí ze svých zemí,” řekl ČTK zdravotník provádějící odběr v mobilní budově poblíž sídla Evropské komise. Po Belgii podobných center vyrostla v posledních dnech řada, mimo jiné na letištích či velkých vlakových nádražích. Bruselská radnice navíc najala desítky kontrolorů, kteří prověřují, zda lidé dodržují povinnou sedmidenní karanténu po návratu. K té patří vedle testu po příjezdu i druhý test na konci týdne.
Ještě před dvěma měsíci se Belgie spolu s Českem řadila k nejhorším státům v Evropě. Na začátku roku však jedenáctimilionová země registruje průměrně okolo 1500 nových případů denně, zatímco v Česku je tento údaj téměř o řád vyšší. Podle dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) patří nyní Belgie mezi státy s nejmenším počtem nově nakažených na obyvatele.
Úřady zvolily rázný přístup již v době, kdy v prosinci plnily média informace o tajných hromadných večírcích. Policie zpřísnila tresty a účastníkům party může zabavit auto, organizátorům zase dát pokutu až 4000 eur (přes 100 tisíc korun).
Dalším důležitým prvkem jsou všudypřítomné roušky, které tu i na ulicích nosí většina lidí. Na rušnějších místech člověka bez zakrytého obličeje prakticky nevidíte. Belgie přitom s rouškami na jaře začala výrazně později než Česko či jiné státy střední a východní Evropy a za první vlnu pandemie zaznamenala z celého kontinentu nejvyšší počet covidových úmrtí na obyvatele. Lidé si však na roušky zvykli a většina je nosí už od konce léta, ačkoli jsou povinné jen tam, kde se blíže potkávají s ostatními.
“Sundavám ji až doma. Myslím, že se ta trocha nepohodlí vyplatí,” řekla ČTK na jedné z bruselských tramvajových zastávek matka dvou dětí Sylvia Lalaniová, která své potomky právě vyzvedla ze školy. Tam tento týden nastoupili všichni žáci mateřských a základních škol po dvoutýdenních vánočních prázdninách – na rozdíl od některých jiných zemí včetně Česka belgická vláda drží od září školy otevřené. Názory na to, zda děti přispívají k šíření viru, se mezi belgickými epidemiology různí. Úřady však rozhodly, že případné uzavření škol bude až posledním krokem po omezení všech dalších aktivit.
Naproti tomu restaurace či kavárny zůstávají bez hostů již od konce října a jejich majitelé čím dál hlasitěji volají po zrušení zákazů. Vláda bude o dalším postupu jednat v pátek, ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke však návrat k normálnímu provozu vyloučil.
“Čísla jdou stále dobrým směrem, za což je třeba lidem poděkovat, neboť ukázali disciplínu a solidaritu při dodržování obtížných a bolestivých opatření,” řekl ministr v pondělí stanici RTL. Dodal však, že k uvolňování restrikcí je potřeba, aby příznivý trend ještě nějakou dobu vydržel a nepodepsaly se na něm oslavy Vánoc a konce roku, které se na pandemických křivkách projeví až v příštích týdnech.
