AP: Rodiče pacientů z Gazy mají problém vycestovat jako doprovod

Jeruzalém 14. června (ČTK/AP) – Když se pětiletá Ajša po operaci mozku probrala v jeruzalémské nemocnici, volala maminku a tatínka. Její rodiče ale nepřišli, neměli totiž jako mladí Palestinci povolení vycestovat do Izraele s vážně nemocnou dcerou. O týden později děvčátko zemřelo, píše agentura AP.

Izraelské úřady povolily staré rodinné známé, aby doprovázela Ajšu z Pásma Gazy do nemocnice ve východním Jeruzalémě. Pro dívenku ale byla žena prakticky cizí osobou. Po operaci se Ajšin stav zhoršil, do Gazy se vrátila v bezvědomí a o týden později zemřela.

Fotografie usmívající se hnědovlasé dívky ležící na nemocničním lůžku s obvázanou hlavou vyvolala na sociálních sítích emoce – srdcervoucí podrobnosti posledních dnů jejího života osvětlily přísnost izraelského systému vydávání povolení Palestincům opustit Gazu.

“Nejtěžší je nechat vaše děti v neznámu,” uvedl Ajšin otec Vasím Lulu. “Jeruzalém je odsud jen hodinu cesty, máte ale pocit, že je na jiné planetě,” dodal.

Letos izraelské úřady podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zamítly zhruba polovinu žádostí obyvatel Gazy vycestovat s pacientem do Izraele jako doprovod, nebo na ně neodpověděly. Více než 600 pacientů, včetně více než deseti dětí a mladistvých, tak muselo odjet do Izraele samo nebo bez blízkého člena rodiny po boku.

Opatření Izrael zavedl poté, co se islamistické hnutí Hamás ujalo vlády v Pásmu Gazy v roce 2007. O rok dříve Hamás vyhrál parlamentní volby na palestinských územích a následně z enklávy při krvavých bojích v ulicích vytlačil ozbrojené složky spojené s konkurenčním palestinským hnutím Fatah. Izrael a Egypt zavedly proti Gaze blokádu a omezily svobodu obyvatel enklávy vycestovat.

Izrael jako humanitární gesto povoluje civilistům z Gazy vycestovat na okupovaný Západní břeh Jordánu či do východního Jeruzaléma do nemocnice. Izraelský úřad COGAT, který koordinuje izraelské aktivity na palestinských územích, uvádí, že palestinské pacienty vyzývá, aby do Izraele cestovali s doprovodem, pokud nechtějí cestovat sami, nebo nepotřebují okamžitý lékařský zákrok, a úřady by tak neměly dostatek času povolení pro doprovod schválit.

Pacienti musejí nejprve poskytnout palestinskému ministerstvu zdravotnictví na Západním břehu Jordánu lékařskou zprávu, dokládající, že je nelze léčit v Gaze. Následně palestinský zmocněnec požádá COGAT o výjezdní povolení. COGAT pak žádost vyhodnotí a předá izraelské kontrašpionážní službě Šin Bet k prověření.

Ajša, které byl diagnostikován nádor na mozku, dostala víceméně okamžitě povolení odjet z Gazy do Izraele, kde měla podstoupit operaci. Když její rodiče ale u palestinských úřadů požádali o povolení jet s dcerou jako doprovod, celý proces se zpomalil. Palestinští činitelé jim řekli, aby žádost neposílali, jelikož je to příliš riskantní.

Otci Vasímovi je 37 let, a všichni muži z Gazy mladší 55 let z bezpečnostních důvodů musejí podstoupit dodatečné bezpečnostní prověrky, které mohou trvat i několik měsíců. Ajšina matka Muna vyrostla v Egyptě a neměla tak Izraelem vydaný občanský průkaz, který potřebuje, aby požádala o povolení vycestovat.

“Říkáme rodinám, aby našly doprovod, který Izrael nebude mít důvod odmítnout,” uvedl mluvčí palestinského ministerstva zdravotnictví Usáma Nadžár. “Chceme dítě zachránit a ano, může to znamenat, že ho pošleme samotné,” doplnil.

Ajšini rodiči hledali alternativy. O povolení dívku doprovázet požádala dívčina teta i její 75letá babička. Obě žádosti však Izrael zamítl. Nakonec povolení cestovat s Ajšou Izrael schválil Halímě, vzdálené rodinné známé, kterou Ajša nikdy nepotkala.

Ajšina matka uvedla, že nakonec neměla jinou možnost než podepsat, že s tím souhlasí, aby Ajša mohla být převezena do Izraele a aby co nejdříve podstoupila operaci. Bolestná vzpomínka, jak jí dcera v posledních dnech svého života brečí do telefonu matku stále straší. “Bylo to nejtěžší období mého života,” uvedla Muna.

Služba Šin Bet případ odmítla komentovat. V prohlášení však zdůraznila, že “teroristické organizace v Pásmu Gazy, které vede Hamás, pracují neúnavně a cynicky na tom, aby zneužily humanitární a lékařské pomoci, kterou poskytuje Izrael”.

Ajšin lékař v Jeruzalémě Ahmad Chandakdží uvedl, že na dívenku nikdy nezapomene. “Cítila se opuštěná a podvedená,” řekl. “Viděli jsme, jak to přímo ovlivnilo její rekonvalescenci,” uzavřel.

Nemocniční kaplan: Lidé si často chtějí jenom popovídat

Praha 14. června (ČTK) – Lidé si podle nemocničního kaplana Jana Koloucha, který působí v pražské Nemocnici Na Bulovce, často chtějí jenom popovídat. Setkává se tak i s lidmi, kteří v boha nevěří. Nejvíc práce má na onkologii nebo v léčebně dlouhodobě nemocných, řekl v rozhovoru s ČTK. Na Bulovce byla dnes vysvěcena nemocniční kaple, o jejíž zřízení tamní kaplani usilovali deset let. Kromě pacientů a jejich blízkých má sloužit i personálu. Kaplani slouží ve většině nemocnic.

“Když jsem nastupoval, tak jsem si říkal, co tady budu dělat, když je tady málo věřících lidí. Překvapilo mě, že je tu spousta lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou nevěřící, ale postupně, když se s nimi člověk baví, tak odkrývají to, že v něco věří. Nemyslí si, že všechno je náhoda,” řekl Kolouch.

Nejčastěji dochází za pacienty z oddělení onkologie nebo léčebny dlouhodobě nemocných, kde jde i o dlouhodobé provázení. “Jsou to ale také třeba lidé, kteří mají před těžkým úrazem nebo operací a potřebují lidskou podporu. Někdy jde o motivaci, útěchu, někdy dojde i na duchovní rozhovory,” dodal.

Podle ředitele nemocnice Jana Kvačka je důležité, aby lidé, kteří mají komplikované onemocnění, byli v dobré psychické kondici a pracovali na uzdravení. “Procento lidí s vyznáním, kteří se identifikují jako věřící, je malé. Ale o služby kaplanů má zájem i velké množství lidí, kteří se věřící necítí, protože jim to psychicky pomáhá, je to uklidňující,” řekl.

Také podle biskupského vikáře Jana Balíka, který kapli Božího milosrdenství posvětil, nemocní potřebují zdravotní i duchovní péči. “Zdravotní péče nabrala takovou kvalitu, že se trochu zapomíná na člověka a jeho duši,” dodal.

Kaple je otevřena od 6:00 do 18:00, lidé tam mohou přijít a sami posedět. Vybavena byla díky sponzorům. “Dveře jsou uzpůsobené tomu, aby tam byl klid a ticho,” uvedl Kolouch. Podle něj tam může mířit i zdravotnických personál, jehož práce je velmi stresující, když někdo chce být sám nebo se soustředit před nějakým výkonem. “Většinou, když chtějí hovořit s námi, tak si nás odchytnou na oddělení. Mám tam soukromé prostory, kde jim mohu naslouchat,” doplnil.

V USA se šíří lživé zprávy o migrantech z Konga nakažených…

Washington 14. června (ČTK) – Některá americká ultrapravicová média a facebookové stránky v posledních dnech šíří zprávy o tom, že do USA přišlo několik stovek migrantů z Konga, kteří nepodstoupili lékařské vyšetření a mohou proto být nositeli nebezpečných nemocí, zejména eboly. Informoval o tom dnes server kanadské veřejnoprávní televize CBC. Hlavní hygienička města San Antonio v Texasu, kam byli uprchlíci ze středoafrické země přijati, ale zprávy označila za zjevně nepravdivé.

V prvním červnovém týdnu texaské město San Antonio přijalo přes 300 migrantů z Konga, kde byla v některých provinciích v srpnu minulého roku vyhlášena epidemie eboly. Podle některých zpráv na sociálních sítích příchozí neabsolvovali lékařské vyšetření a mohou tak být nositeli viru. Tato informace se na internetu začala šířit natolik, že radnice San Antonia k tomu uspořádala tiskovou konferenci.

“Jakékoliv fámy o tom, že by (migranti) přinášeli ebolu, jsou nepravdivé,” řekla Colleen Bridgerová, hlavní hygienička města. Migranti podle ní podstoupili několik vyšetření, nejprve v Africe, následně ve střední Americe a nakonec ve Spojených státech. Inkubační doba nemoci je pouze tři týdny a migranti jsou na cestách už několik měsíců, nákaza by se tak u nich již dávno projevila.

Všichni tito migranti jsou podle Bridgerové navíc z jiné části Konga, než kde místní úřady epidemii eboly vyhlásily. Hygienička dodala, že většina migrantů, kteří přichází do San Antonia, je naočkována proti většímu počtu nemocí než američtí občané.

Podle CBC se ve Spojených státech v určitých kruzích dlouhodobě udržuje předsudek, že imigranti usilující o vstup do země s sebou přináší různé nemoci. Podle některých vědců podobné domněnky vychází spíše z ideologií rasismu či nativismu než z důkladného epidemiologického a lékařského pozorování.

Ebola patří mezi nejobávanější nemoci na světě. Je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. Virus poškozuje cévy obětí a způsobuje tak vnitřní i vnější krvácení.

Od loňského léta se ebolou v severovýchodních provinciích Konga Kivu a Ituri nakazilo již přes 2000 lidí, více než 1400 jich zemřelo. Několik případů zaznamenala i sousední Uganda. Podle BBC jde o druhou nejhorší epidemii této nemoci v historii.

Lidé týdně zkonzumují 5 gramů plastů, uvádí studie

Sydney 13. června (ČTK) – Člověk za týden průměrně vypije a sní pět gramů plastu, což je ekvivalent kreditní karty, tvrdí studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle vědců lidé týdně zkonzumují 2000 částeček umělé hmoty menších než 1 milimetr, 90 procent jich pochází z vody. Část plastů přijmeme i z piva, soli, nebo korýšů.

Studii pro organizaci vypracovali vědci z univerzity v australském Newcastlu. Lidé podle nich za týden průměrně požijí 1769 částeček plastu z kohoutkové i balené vody, 182 z korýšů, 11 ze soli a 10 z piva, výsledné číslo se ale pro každého jedince může lišit v závislosti na regionu, ze kterého pochází. Studie například cituje z výzkumu, podle kterého je v Evropě ve vodě dvakrát méně plastových částic, než ve Spojených státech nebo Indii.

Dlouhodobý dopad na zdraví člověka ještě není přesně znám. Podle britského serveru The Telegraph některé studie prokázaly, že vysoké množství plastů v našem systému způsobuje lehké záněty dýchací soustavy. Některé druhy umělé hmoty obsahují přídavné látky a chemikálie, které mohou ovlivňovat reprodukční schopnosti nebo zvyšovat riziko rakoviny.

Plasty lidé nalezli už i na dně Mariánského příkopu nebo v arktickém ledu. Podle Marca Lambertiniho, generálního ředitele WWF, by tato studie měla sloužit jako varování pro světové vlády. “Nejenže plasty zamořují naše řeky a moře a zabíjí vodní živočichy – jsou i v nás všech a jejich konzumaci se nemůžeme vyhnout. Pokud chceme tuto krizi zvládnout, je bezodkladně potřeba zasáhnout v globálním měřítku,” uvedl Lambertini.

Otoky nohou v horkém počasí mohou předznamenat zánět žil

Praha 13. června (ČTK) – Otoky a pocit těžkých nohou v horkém počasí mohou podle odborníků předznamenávat zánět žil. S přibývajícími teplotami se potíže zhoršují. Podle Petry Zimolové z angiologické ambulance Fakultní nemocnice v Motole obvykle stačí na začátek navštívit praktického lékaře. Průzkumu agentury Harris interactive v osmi zemích, kterého se zúčastnilo i 2000 Čechů, řeší nemocní problémy průměrně až po 15 měsících.

Dvakrát až třikrát častěji hrozí záněty žil ženám než mužům. Často podle průzkumu řeší problémy až po 15 měsících. Podle průzkumu nemíří často k lékaři, ale pro radu ke kamarádkám nebo na internet nebo pro volně prodejné masti do lékárny, které řeší jen příznaky. Směřovat by ale podle odborníků měli spíš k praktickému lékaři.

“Mezi základní postupy patří dostatek vhodného pohybu, jako je chůze, plavání nebo cyklistika, a vyloučení dlouhého stání či sezení. Nedílnou součástí je i používání kompresních punčoch,” uvedla. Na ně mají pacienti nárok jednou za šest měsíců ze zdravotního pojištění. Používají se také venofarmaka, léky které snižují příznaky a ovlivňují podstatu žilního onemocnění.

Praktický lékař může pacienta případně odeslat ke specialistovi. “Žilní potíže často bývají nespecifické a specialista může doplnit i přístrojové vyšetření. Podle stupně závažnosti a vhodnosti nálezu pak specialista doporučí eventuálně i chirurgické řešení,” dodala Zimolová.

Letní otoky a pocity těžkých nohou totiž mohou přejít ve vznik viditelných metliček a křečových žil. Při jejich přehlížení se onemocnění může dále zhoršovat a objeví se trvalé otoky, kožní změny bércové vředy.

Podle průzkumu trpí 58 procent respondentů příznaky žilního onemocnění často, 13 procent stále. Nejčastěji to byly otoky, bolest, pocit unavených nebo těžkých nohou, u třetiny noční křeče a u 28 procent se objevily křečové žíly. Radu mohou nemocní hledat na webu Žilní poradna nebo v mobilní aplikaci Bolí vás nohy?

Na Vysočině má horší vodu jen rybník Kachlička na…

Jihlava 13. června (ČTK) – Na Vysočině má před začátkem léta zhoršenou kvalitu vody rybník Kachlička na Havlíčkobrodsku, už se v ní objevily i sinice. Ředkovec ve stejném okrese byl tento týden zakalený po deštích, ve zbylých z 15 rybníků a přehrad kontrolovaných hygieniky byla čistá voda. Její teplota se pohybovala od 20 do 23 stupňů Celsia. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnila krajská hygienická stanice.

V provozu už je i část městských koupališť. K venkovním bazénům jihlavského Vodního ráje přitáhlo středeční horké počasí 700 lidí. Akvapark zahájil letní sezonu 4. června, první čtyři dny měl otevřeno jen odpoledne. “Zatím se přišlo vykoupat 2769 lidí,” řekl ČTK mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek. Podotkl, že i když je pěkně, bývá touto dobou návštěvnost nižší než o prázdninách.

Hygienici budou stejně jako minulé roky přes léto sledovat čistotu vody vybraných přírodních koupališť v kraji jednou za dva týdny. Častěji pak vyjíždějí k nádržím, v nichž se voda začne kazit. “Tento týden proběhlo první kolo monitoringu,” řekl vedoucí oddělení obecné a komunální hygieny Karel Smejkal.

V rybníku Kachlička u obce Skála už hygienici kromě sinic ve vodě zjistili i překročení limitní hodnoty chlorofylu. Doporučují, aby se tam lidé po koupání osprchovali.

Čistou vodu tento týden měly Břevnická nádrž u Chotěboře, rybník Malý Pařezitý u Řídelova na Jihlavsku i koupací biotop v Třešti. Rybník Velký Pařezitý je vypuštěný kvůli opravě hráze.

V pořádku je voda v dalešické přehradě, v zatopeném lomu u Horní Cerekve i v přehradách Sedlice a Trnávka na Pelhřimovsku. Čistou vodu mělo také všech šest sledovaných vodních ploch na Žďársku, tedy rybníky Domanínský, Medlov, Velké Dářko a Sykovec, nádrž Pilská i koupaliště v Novém Městě na Moravě.

V rybníku Rosnička na Svitavsku se lidé opět koupou

Pardubice 13. června (ČTK) – Voda v přírodních koupalištích v Pardubickém kraji je zatím čistá. Podle posledních odběrů vzorků hygienici zjistili mírné znečištění jen v rybníku Rosnička na Svitavsku. Minulý rok tam kvůli velkému rozšíření sinic zakázali koupání již v polovině června. Svitavská radnice se snaží pomocí vodních rostlin, vyčištění koryta, provzdušňovacího zařízení a nasazením probiotických bakterií oblíbené rekreační místo vyčistit. Rekreanti už rybník navštěvují, řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí svitavské radnice Marek Antoš.

“Nahrál nám průběh května, počasí nám pomohlo. Naše opatření zatím nemohla mít takový účinek, než se zapojí vegetace, bude to chvilku trvat. Bakterie začneme aplikovat přespříští týden, rozhodnutí krajského úřadu jsme získali teprve minulý pátek,” uvedl Antoš.

Bez obav je možné se koupat v přehradách Seč na Chrudimsku a Pastviny na Orlickoústecku. Čisté jsou písníky Březhrad a Mělice na Pardubicku, nádrž Konopáč na Chrudimsku a Březina na Svitavsku i rybníky Hluboký na Pardubicku a Dlouhý na Orlickoústecku.

Le Figaro: Příliš mnoho sportu škodí sexu u žen i u mužů

Paříž 12. června (ČTK/Le Figaro) – Je již známo, že ženy, které se věnují vrcholovému sportu na úrovni maratonu, mají sníženou sexuální touhu. Výzkumy nedávno ukázaly, že se totéž projevuje i u příliš sportujících mužů, napsal francouzský deník Le Figaro.

Pravidelná fyzická aktivita umožňuje lépe poznat vlastní tělo, získat sebeúctu a cítit se žádoucí ve vytrénovaném těle. To vše je pro libido dobré. Avšak sport na vrcholové úrovni může vést k velké fyzické a psychické únavě a způsobit tak sníženou sexuální touhou.

“Je to dobře známá skutečnost. Ženy běhající maraton, které intenzivně trénují, vykazují – zejména jsou-li příliš hubené – poruchy menstruace se zablokováním ovulačního cyklu,” vysvětluje profesor Patrice Lopes. “Tyto poruchy vycházejí z mozku. Mimo jiné je narušena sekrece endorfinů a prolaktinu, a to na libido rovněž působí,” uvedl Lopes.

Dlouhotrvající úsilí při každodenním sportovním tréninku vede mozek k tomu, aby vylučoval endorfiny, jimž se říká hormony lásky. Ty jakmile se po orgasmu uvolní, napojují se na stejné receptory jako morfin. Tyto proteiny mají kromě analgetického a zklidňujícího účinku tu vlastnost, že zastavují sekreci jiných hormonů hypofýzy, luteinizačního hormonu LH a folikulostimulačního hormonu FSH, které hrají významnou roli při ovulaci.

Jak je tomu u mužů? Na tuto otázku chtěli před dvěma lety odpovědět profesor Anthony Hackney a jeho kolegové. Na Severokarolínské univerzitě ve Spojených státech se jeho tým zajímal o působení stresu na produkci hormonů. Kromě analýzy krve se vědci sportovců v dotaznících tázali na délku a intenzitu tréninku a na libido. Studie se zúčastnila tisícovka mužů, kteří se věnovali běhu, cyklistice a triatlonu. Výsledky ukázaly, že sportovci, kteří nejdéle a nejintenzivněji trénovali, měli také nejslabší libido. A naopak.

Podle vědců tyto výsledky neumožňují tvrdit, že přemíra sportu vede k poklesu sexuální touhy, ale vyplývá z nich, že obojí souvisí. Jestliže únava a nízká úroveň testosteronu pravděpodobně souvisí, je třeba to ještě potvrdit dalšími experimenty. Vědci zdůrazňují, že sport nemá být chápán negativně. “Problémy se týkají jen těch osob, které se věnují vrcholovému sportu,” zdůrazňuje profesor Lopes. Tato studie také dokázala, že umírněné provozování sportu libido naopak podporuje.