Průzkum: 43 procent pacientů zapomíná brát léky na srdce

Praha 20. června (ČTK) – Přes 40 procent pacientů podle průzkumu zapomíná brát léky na vysoký tlak nebo cholesterol. Hrozí jim vyšší riziko infarktu nebo mozkové příhody. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v roce 2017 podílely nemoci srdce na úmrtí 40 procent mužů a 45 procent žen. Na rizika chce upozornit projekt Srdce v hlavě.

Nejvýznamnějšími rizikovými faktory patří vysoká hladina LDL cholesterolu a vysoký krevní tlak, dále obezita, cukrovka a kouření. Riziko infarktu je až dvojnásobné u vysokého cholesterolu, až trojnásobné u vysokého tlaku. Ten trápí 43 procent dospělých Čechů a každého druhého muže. Pod kontrolou ho má jen polovina nemocných.

Doporučená hodnota systolického tlaku je pod 120 a diastolického nižší nebo rovna 80. U celkového cholesterolu v krvi je příznivá hranice do 5 milimolů na litr, do 6,5 je zvýšená a vyšší už lékaři považují za rizikovou. Častá je navíc kombinace obou onemocnění.

“Podle studie po prodělaném infarktu dál kouří 22 procent Čechů. Fyzické aktivitě se věnuje jen 15 procent z nich, evropský průměr je dvojnásobný. Obezitou trpí 46 procent pacientů,” citoval ze studie předseda České internistické společnosti a vedoucí Centra preventivní kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Richard Češka.

Zásadní pro správnou léčbu je dodržování pokynů lékaře a správné užívání léků. Více než polovina pacientů, zejména starších, by podle průzkumu ocenila, kdyby mohli užívat méně léků. Podle Češky jim mohou lékaři předepsat léky, které v sobě kombinují více účinných látek.

Za posledních deset let podlehlo nemocem srdce přes půl milionu Čechů, jsou tak nejčastější příčinou úmrtí. V roce 2017 jim podlehlo asi 49.000 lidí, o rok dřív to bylo 48.000 a v roce 2015 pak 51.000.

Srdečnímu selhání z toho podlehlo přes 5000 lidí, infarktu kolem 4500. V Česku lékaři zachrání naprostou většinu těch, kteří se po infarktu dostanou do jejich péče. Asi třetina postižených zemře ještě před příjezdem záchranářů.

Jeden za čtyř mužů a jedna z pěti žen žijících do 85 let prodělá mozkovou mrtvici. V Česku postihne asi 40.000 lidí ročně, kolem čtvrtiny zemře. Péče o nemocné stojí asi 40 miliard korun ročně.

Za pochybení lékařů platí nemocnice i několikamilionové částky

Praha 18. června (ČTK) – Výběr případů, kdy nemocnice musely za chyby lékařů vyplatit vysoké odškodnění poškozeným nebo jejich pozůstalým (řazeno podle výše); pardubická nemocnice dnes nabídla rodině chlapce, který je po operaci mandlí a pozdějších komplikacích v kómatu, šest milionů korun jako zálohu na odškodnění:

– 30 milionů korun (strany se dohodly na snížení na 20 milionů) – Obvodní soud pro Prahu 10 v červnu 2014 přiznal odškodné rodině postiženého chlapce. Zaplatit ho měla pražská Vinohradská nemocnice, kde se chlapec narodil v roce 2009 ochrnutý. Porod byl sice plánovaný, skončil ale ochrnutím a slepotou a hluchotou dítěte, které vyžadovalo celodenní péči. Nemocnice se proti rozsudku odvolala, obě strany nakonec v létě 2014 v mimosoudní dohodě dospěly k částce o deset milionů nižší. Chlapec zemřel v říjnu 2014.

– 18 milionů korun – Odvolací Krajský soud v Plzni v dubnu 2008 přiznal odškodnění ochrnuté matce dvou dětí z Horního Slavkova na Sokolovsku. V sokolovské nemocnici jí v roce 2003 lékaři při angiografii vstříkli kontrastní látku, na kterou byla zřejmě alergická. Upadla do komatu a je ochrnutá. Částku za nemocnici zaplatil kraj.

– 16,5 milionu korun – Prostějovská nemocnice zaplatila v roce 2007 odškodné manželům z Prostějovska za pozdní resuscitaci jejich syna. V případu, který se táhl více než pět let, nakonec Krajský soud v Brně potvrdil, že lékaři chybovali. Jako novorozenému se chlapci na čas zastavilo srdce a přestal dýchat. Utrpěl nevratné poškození mozku.

– 15 milionů korun – Liberecký kraj podle Mladé fronty Dnes z července 2010 měl zaplatit za libereckou nemocnici odškodné manželům, jejichž syn utrpěl v roce 2000 při porodu rozsáhlé a nezvratné poškození mozku. Před soudem skončila také lékařka, která porod vedla. V době vyšetřování ale z nemocnice zmizela dokumentace o porodu, soud jí tak vinu neprokázal.

– 13,5 milionu korun – Za nepovedený porod v roce 2001 vysoudila rodina ze Žirovnice odškodné na pelhřimovské nemocnici. Chlapec se kvůli nedostatečné péči narodil těžce postižený. Do konce života bude ochrnutý na pravou část těla a slepý. Pochybení lékaře soud neprokázal.

– Téměř 12 milionů korun – V únoru 2009 odvolací senát Městského soudu v Praze rozhodl, že Nemocnice na Bulovce musí odškodnit rodiče chlapce, který jako tříletý podstoupil v roce 2000 běžnou břišní operaci. Kvůli údajnému pochybení lékařů při odpojování od dýchacího přístroje utrpěl ale poškození mozku. Oba lékaře soud zprostil obvinění.

– 10,5 milionu korun – Brněnský městský soud v červnu 2016 rozhodl, že tamní fakultní nemocnice musí zaplatit 10,5 milionu korun jako odškodnění rodičům, jejichž syn skončil po operaci mandlí s poškozeným mozkem. Případ se stal v roce 2010, kdy tehdy tříletý chlapec podstoupil operaci. Rodiče i nemocnice podali odvolání. V červnu 2017 se obě strany dohodly na mimosoudním vyrovnání, podrobnosti nebyly oznámeny.

– devět milionů korun – Odvolací soud v Pardubicích v březnu 2019 rozhodl, že za ochrnutí pacienta po běžném zákroku zaplatí krajská firma Nemocnice Pardubického kraje zhruba devět milionů korun. Výtvarník a bývalý starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek po operaci ucha v Orlickoústecké nemocnici v říjnu 2011 upadl do kómatu, ochrnul, měl problémy s řečí a je odkázán na invalidní vozík.

– šest milionů korun – Jako zálohu na odškodnění nabídla pardubická nemocnice rodině chlapce, který je po operaci mandlí v roce 2017 a pozdějších komplikacích v kómatu, šest milionů korun. Kromě toho by rodina měla neomezené čerpání nákladů na péči. Celkovou výši odškodnění nemocnice už v březnu vyčíslila na 15,5 milionu korun. Rodina se soudní žalobou domáhá 22 milionů korun.

Čína podle londýnské komise dál nuceně odebírá orgány vězňům

Londýn 18. června (ČTK) – Čínské úřady dál pokračují v nuceném odebírání orgánů k transplantacím od vězňů svědomí. Podle agentury Reuters k tomu v pondělí dospěla nezávislá komise právníků a odborníků se sídlem v Londýně. Mezi oběťmi jsou podle ní především členové duchovního hnutí Fa-lun-kung, které je v Číně zakázané.

Peking opakovaně popírá obvinění ze strany organizací pro lidská práva ohledně násilného odebírání orgánů politickým vězňům. Odebírání orgánů od popravených vězňů Čína podle svých slov ukončila v roce 2015.

“Odebírání orgánů vězňům svědomí se v Číně praktikuje dlouhou dobu a týká se velkého množství obětí,” uvedl nicméně v pondělí takzvaný Čínský tribunál, jehož předsedou byl Geoffrey Nice známý jako žalobce ze soudu s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem. “Existují nepochybné důkazy, že čínské úřady v těchto praktikách nadále pokračují,” dodal.

Důkazy komise získala od lékařských expertů, vyšetřovatelů zaměřených na dodržování lidských práv a z dalších zdrojů. Podle ní je “jisté, že členové hnutí Fa-lun-kung jsou zdrojem – pravděpodobně dokonce hlavním zdrojem – násilně odebíraných orgánů”.

Pronásledování tohoto duchovního hnutí začalo v Číně v roce 1999, kdy se řady Fa-lun-kungu rozrostly na desítky milionů následovníků a čínské úřady ho začaly vnímat jako ohrožení komunistické strany, uvedl deník The Guardian. Tisíce členů hnutí byly od té doby uvězněny.

Podle komise jsou obětí zločinů proti lidskosti a mučení také příslušníci muslimské menšiny Ujgurů, o odebírání orgánů těmto vězňům ale nejsou tak spolehlivé důkazy.

Čína odmítá sdělit, kolik vězňů každoročně popraví. Organizace Amnesty International odhaduje, že jejich počet jde do tisíců, což je podstatně víc než ve všech ostatních zemích světa dohromady.

Corriere della Sera: Hypochondrie přináší postiženým utrpení

Řím 19. června (ČTK/Corriere della Sera) – Žijí ve strachu, že onemocní, nechávají si stále dělat různé testy a nevěří ujišťování lékařů. Není to žádný rozmar, ale skutečná choroba, píše italský deník Corriere della Sera.

Když je někdo příliš ustrašený ohledně svého zdraví, řekneme o něm, že je hypochondr, i když tento termín ve skutečnosti vymizel z poslední verze diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické asociace. Problém však existuje a identifikuje se podle dvou velmi podobných projevů: somatické příznaky a úzkost z nemoci.

Je zde i nový projev strachu o zdraví. Mohl by se nazývat hypochondrie 2.0, ale používá se spíše termín kyberchondrie. Někteří používají termín digitální hypochondrie. Všechny tyto termíny označují možný vztah mezi hledáním lékařských informací na internetu a rostoucími obavami o vlastní zdraví.

Somatické příznaky postihují čtyři až šest procent obyvatelstva. Nejčastější jsou u těch, kdo trpí chronickou bolestí svalů, syndromem chronické únavy nebo syndromem dráždivého střeva.

Nemocný stále sleduje pocity ve svém těle, a to do té míry, že je pro něho těžké vést běžný život. Hypochondr dříve či později bude hledat na internetu informace o svých problémech. Vlastní diagnóza však není snadná, a tak se lehce ztotožní s nemocemi, které se ho netýkají.

“Je to záludný a sžíravý pocit, že naše fyzická stránka je ohrožena čímsi neznámým a strašným,” říkají Gordon Asmundson, profesor psychologie na Kanadském institutu pro výzkum zdraví, a Steven Taylor, profesor oddělení psychiatrie na Univerzitě Britské Kolumbie v Kanadě.

“Stejně jako všechny formy úzkosti může i tato vést ke změnám chování, fyziologie a myšlení postiženého a může se z mírného projevu změnit v těžký a akutní,” uvádějí. Ne všichni hypochondři se chovají stejně. Někteří usilují o ujištění lékařů, podrobují se laboratorním testům a nechávají se hospitalizovat, aniž by z toho měli nějaký užitek, jiní se chovají úplně jinak: protože se bojí nemocí a lékařů, snaží se jim vyhýbat a nechtějí se podrobit žádné prohlídce.

Zdá se, že na vývoj hypochondrie má významný vliv rodina. Podle psychologů Alessandra Bartolettiho a Giorgia Nardoneho existuje hypochondrická výchova, rodinný scénář založený na strachu z nemocí, který se předává z generace na generaci. Podobné účinky má ochranářská výchova. Je již prokázán vztah mezi ochranářskou výchovou a vznikem fobií, které vedou k hypochondrickým obavám.

K faktorům, které přispívají ke vzniku hypochondrie, patří nízká úroveň vzdělání a sociálněekonomického postavení, chronické choroby v rodině, sexuální zneužívání a další traumata v dětství i v dospělosti, ženské pohlaví, chronická choroba v dětství a kategorie osob s rizikovým povoláním.

A jak k hypochondrům přistupovat? Vyhýbejte se výčitkám, které mohou postiženého pokořovat. Tato porucha není žádná fantazie a kdo jí trpí, má být respektován. Povzbuzujte je, aby se podrobili adresné terapii, pomáhejte jim sledovat racionální cestu, která vyloučí případnou přítomnost některé organické poruchy. Odrazujte je od samoléčby. Nezlehčujte jejich obavy: důležité je nalézt lékaře, který by byl schopen postiženého vyslechnout, aniž by bagatelizoval jeho úzkosti, a který by byl odhodlán převzít kontrolu nad léčebným procesem.

V ČR přibývá pacientů s léčebným konopím, chybí data o léčbě

Praha 17. června (ČTK) – V ČR přibývá pacientů užívajících léčebné konopí. Letos v květnu jich bylo 665 a lékaři jim předepsali přes 5000 gramů konopí, loni za celý rok 447 a 4800 gramů. Podle odborníků ale chybí data o úspěšnosti léčby, zejména u rakoviny. Informace dnes zazněly na sympoziu o léčebném konopí. Od příštího roku bude léčba konopím z většiny hrazená z veřejného zdravotního pojištění, náklady se odhadují na 450 milionů korun.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se Česko ohledně léčebného konopí mělo inspirovat v Izraeli, jehož zástupci dnes na sympoziu vystupovali. “Izrael má 200 předepisujících lékařů a přes 50.000 pacientů,” uvedl Babiš.

Česko pro příští rok počítá až se 3000 pacienty. Hradit jim bude 90 procent ceny v lékaře a 30 gramů měsíčně, více jen po schválení revizního lékaře. Podle odborníka na výzkum konopí Lumíra Hanuše, který po odchodu z ČR působil na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, by to mělo být na rozhodnutí lékaře. “Myslím, že by to mělo být podle nemoci a její závažnosti. Někteří pacienti budou potřebovat víc,” uvedl odborník, který se výzkumu věnuje téměř 50 let.

Nízkou měsíční dávku kritizuje i pacientský spolek Kopac, podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) návrh vychází z českými lékaři předepsané průměrné měsíční dávky. Pacientům dále vadí, že budou lékaři mít data o tom, kolik konopí, jakou formou a na jakou diagnózu konkrétnímu pacientovi předepsali. “Sbírat data je legitimní, protože konopí je alternativní léčba, která je u nás na počátku,” dodal ministr.

Podle Hanuše ale data nebudou dostatečně vypovídající. “Bude to nic neříkající statistika,” uvedl. Podle něj by bylo vhodné udělat studii s takzvaně dvojitým slepým efektem, tedy části pacientů dávat placebo, části běžný lék na jejich nemoc a části látky z konopí.

Podle Ireny Storové, ředitelky Státního úřadu pro kontrolu léčiv, pod který spadá Státní konopná agentura, je nedostatek ověřených dat z klinické praxe celosvětový problém. V Česku podle ní žádná studie SÚKL k posouzení předložena nebyla. “Výzkum je stále v plenkách kvůli stigmatizaci konopí, že je nelegální. Řada lékařů s ním odmítá pracovat,” dodal Hanuš.

V ČR se na průzkumu pracovalo už v 50. letech, Hanuš na něm pokračoval v Izraeli. Výzkum například ukázal, že kanabinoidní receptory jsou jedny z nejčastějších v lidském těle. Podle Hanuše ale není každý druh léčebného konopí vhodný pro každého pacienta a každou nemoc. Například izraelský výzkum na dětech s autismem ukázal, že na jednu odrůdu reagovali muži, u žen ale léčba efekt neměla.

Odborníci upozorňují, že nyní je povolená pouze léčba, která zmírňuje příznaky – většinou neutišitelnou bolest nebo neurologické příznaky jako třes nebo křeče. U rakoviny bylo podle Hanuše prokázáno na zvířatech a buňkách, že látky z konopí rakovinné buňky ničí. Podle Michaela Dora z izraelského ministerstva zahraničí ale vliv u lidí zatím nebyl prokázán.

Statistiky užívání léčebného konopí v ČR:

zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Lékárny a domácí péče se nedohodly s pojišťovnami o úhradách

Praha 17. června (ČTK) – Lékárny a domácí péče se dnes nedohodly se zdravotními pojišťovnami na úhradách zdravotní péče pro příští rok. S návrhem pojišťoven nesouhlasili všichni vyjednávači. Podle koordinátora segmentu lékárenské péče Marka Hampela z Grémia majitelů lékáren se bude dál jednat. Domácí péče chtěla srovnat odměny sester s nemocnicemi. Ve středu musí výsledky jednání představit ministerstvu zdravotnictví. Pro příští rok pojišťovny počítají s příjmy systému kolem 346 miliard korun.

Podle Hampela lékárny žádaly aspoň 400 milionů korun navíc, protože náklady na letošní zavedení evropské protipadělkové směrnice stálo lékárny 600 milionů korun. Pojišťovny nabízely podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého 340 milionů korun. Z veřejného zdravotního pojištění mají lékárny asi miliardu korun ročně.

Příjmy lékáren jsou kromě marží na léky a úhradami od pojišťoven tvořené také takzvaným signálním výkonem, tedy platbou za vydání jedné položky na receptu. Tato položka nahradila zrušené regulační poplatky, které hradili pacienti. Pojišťovny nabídly 12 korun, Hampel požadoval 18 korun. Další dva spolky, které za lékárníky také jednají, žádaly 15 korun. “Prostor k jednání vidím kolem 16 korun,” dodal Hampel.

Podle koordinátorky segmentu domácí péče nebyl návrh pojišťoven přijatelný. “Sestry nám odcházejí do nemocnic, kde mají vyšší platy,” řekla po jednání ČTK. Žádaly proto navýšení úhrad, třeba rozložené do dvou let. “Bylo nám řečeno, že práce sestry v domácí péči je méně náročná,” dodala s tím, že málokdo vydrží práci dělat déle než dva roky. Další jednání do středečního závěrečného podle ní zřejmě nebude.

Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že v dohodách pro příští rok byly zakotveny změny úhrad zejména v primární péči. Pro praktické lékaře bylo letos vyčleněno 17,1 miliardy korun, pro příští rok byl dohodnutý nárůst o 900 milionů. Stomatologové měli letos k dispozici 13,4 miliardy korun. Příští rok se počítá se 734 miliony navíc, z nichž 230 milionů Kč půjde na stomatologické výrobky. Oblast gynekologie letos měla dohodnutých 4,4 miliardy korun, navíc bude v roce 2020 asi 227 milionů.

Zdravotní pojišťovny pro většinu ostatních segmentů počítají s navýšením zhruba o čtyři procenta proti letošnímu roku. S penězi navíc počítají také na urgentní příjmy, které nemocnice postupně budují.

S tím, že se o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění, dohodnou přímo pojišťovny se zástupci jednotlivých segmentů péče, počítá zákon o veřejném zdravotním pojištění už od roku 1997. V minulých letech byly dohody obvykle jen v menších segmentech, pro ostatní stanovovalo úhrady ministerstvo. Loni se poprvé podařilo uzavřít dohody u všech segmentů. Také letos ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v době zahájení jednání deklaroval, že kdo se nedohodne, nedostane lepší podmínky, než pojišťovny navrhují.

Písecká psychiatrie zavedla léčbu skupinovou psychoterapií

Písek 15. června (ČTK) – Písecká psychiatrická nemocnice znovu zavedla léčbu prostřednictvím skupinové psychoterapie s arteterapeutickými prvky. Metoda podle odborníků pomáhá k uvolnění potlačovaných emocí a nabízí transformaci osobnosti. Písecká psychiatrie touto cestou už léčila pacienty v době, kdy působila v jiném objektu. V roce 2015 se přestěhovala z nevyhovující zchátralé budovy do nových prostor v Žižkových kasárnách, kde se nyní k psychoterapii s arteterapeutickými prvky vrátila. ČTK to řekla psycholožka z psychiatrické nemocnice Kateřina Šimánková.

“Jsem psycholog, který využívá arteterapeutických prvků. Vedle kreslení a malování využíváme hudbu i další neverbální techniky, zaměřujeme se na prožitky a tělesné reakce. Zatím je vše v počátcích. Pacienti musí získat důvěru ke skupině, ale i k výtvarnému vyjadřování, aby začali tvořit,” uvedla.

Pacienti se scházejí jednou týdně v osmičlenné skupině, která trvá asi dvě hodiny. Za tu dobu mají podle Šimánkové dostatek prostoru pro tvoření i následný dialog. “Program se snažím přizpůsobit potřebám skupiny. Rozvíjíme různá témata, ale zkoušíme i rozmanité výtvarné techniky, aby si pacienti osvojili nástroje k autentickému projevu,” řekla.

Psychiatrická nemocnice Písek, která má 111 lůžek, se zabývá léčbou celé škály problémů od poruch afektivního spektra, posttraumatických stresových poruch, poruch osobnosti, psychotických poruch či různých typů závislostí. Zařízení nemůže přijímat pacienty s agresivní fází nemoci, jelikož na to nemocnice není vybavena. V průměru zde hospitalizovaní pacienti stráví pět týdnů. Nejčastěji jde o lidi ve věku 47 až 54 let.

Tisíce lidí pochodovaly na podporu pacientek s rakovinou prsu

Praha 15. června (ČTK) – Tisíce lidí, převážně žen všeho věku, dnes prošly centrem Prahy, aby tak vyjádřily podporu pacientkám s rakovinou prsu a jejich blízkým. Devatenáctý ročník pochodu za zdravá prsa se opět nesl ve znamení růžových triček i dalších doplňků, jejichž koupí přispěli účastníci akce na prevenci i na pomoc nemocným.

Letošním heslem pochodu bylo “nezáleží na tom, co máme na hlavě, ale co nosíme v srdci”. Účastníky neodradilo ani dnešní extrémně teplé počasí. V průvodu, jenž se úderem poledne vydal ze zaplněného Staroměstského náměstí, je chladil kropicí vůz.

V čele zástupu jely čtyři jízdní policistky, které své koně ozdobily růžovými pentlemi. Průvod prošel za doprovodu bubenické kapely podél Vltavy až k ostrovu Štvanice, kde na účastníky čekal doprovodný program včetně koncertů či stánků, kde dobrovolnice vysvětlovaly zájemkyním metodu samovyšetření prsou.

Podle organizátorů Avon Pochodu dávají účastníci pochodu svou účastí najevo, že o rakovině prsu je důležité mluvit. Nákupem triček, která sloužila jako vstupenka na Štvanici, přispěli na preventivní program Ženy ženám, který dotuje vyšetření prsou ve screeningových centrech. Cílem projektu je přivést do ordinací ženy mimo screeningový věk, tedy ty, které vyšetření nemají hrazeno z pojištění. O trička, která byla letos v námořnickém stylu, byl tradičně velký zájem a pruhovaná mužská varianta se vyprodala ještě před startem průvodu.

Vybrané peníze dále poputují na vyhodnocování screeningových dat, které slouží ke zmapování aktuální situace ohledně rakoviny prsou v Česku. Podpoří také bezplatnou telefonní linku za zdravá prsa 800 180 880, kde mohou nemocné ženy anonymně vyhledat u terapeutů a psychologů pomoc v nelehké situaci a informace k nemoci. Podporu získá i Aliance žen s rakovinou prsu, která financuje preventivní i vzdělávací programy.

Do Avon Pochodu se v ČR každoročně zapojí okolo 20.000 lidí. Za dobu existence akce se na boj s nemocí vybralo přes 119 milionů korun. Podobné akce se konají ve více než 50 zemích.

Rakovina prsu v ČR představuje skoro pětinu všech zhoubných nádorů u žen. Ročně jí jich onemocní asi 7000, po prodělané léčbě jich žije asi 50.000.

V Česku byl v roce 2002 zaveden pravidelný screening rakoviny prsu, při němž zdravotní pojišťovny hradí ženám nad 45 let vyšetření mamografem jednou za dva roky, mladším některá vyšetření ultrazvukem. Výsledkem je častější odhalení nádorů – úmrtnost klesla mezi roky 2002 a 2016 o deset procent. V roce 2016 nemoci podlehlo 1900 žen.

Riziko vzniku nádoru prsu roste celý život. Jedinou zaručenou metodou, jak najít ložisko nádoru včas, je samovyšetřování a pravidelná návštěva screeningových center. Většina bulek v prsní žláze je nezhoubných. Její nahmatání tak podle lékařů není důvod k panice, ale k racionálnímu kroku: k objednání se na vyšetření do screeningového centra.

Le Figaro: Dobrý spánek umožňuje lépe se učit

Paříž 15. června (ČTK/Le Figaro) – Výkonnost paměti závisí částečně na době a kvalitě spánku. Kdo nikdy nezažil probdělé noci před zkouškami? Spánek umožňuje posílit schopnost pamatovat si to, co jsme se předtím naučili. Díky pokroku ve zkoumání mozku dnes vědci vědí, které jeho zóny jsou spojeny s učením a v době spánku se aktivují. Nedávný výzkum týmu Stéphanie Mazzové z Lyonské univerzity přinesl některá upřesnění, napsal francouzský deník Le Figaro.

“Je třeba dostatečně spát, abychom byli schopni pamatovat si výuku. Nedostatek spánku tyto schopnosti snižuje, protože nejsme schopni správně přijímat informace. Dobrý spánek v noci usnadňuje proces uchovávání informací v paměti. Přihlížet je třeba ale i k cyklům spánku,” uvedli vědci.

Profesorka Isabelle Arnulfová, neuroložka a šéfka oddělení patologie spánku v nemocnici Pitié-Salpêtrière v Paříži, uvádí, že největší užitek přináší hluboký spánek. Spánek umožňuje rovněž třídit zapamatované informace, jak ukázala studie francouzských a belgických vědců publikované v časopise Journal of Neuroschience.

Vědci dali dvacítce studentů k zapamatování některá slova, zatímco jiná měli zapomenout. Pak je rozdělili do dvou skupin, z nichž jedna nesměla spát. O tři dny později si všichni zapamatovali stejný počet slov, která se měli naučit, ale ti, kdo nespali, si vzpomínali na větší počet slov, která měli zapomenout. Jinak řečeno – schopnost učení nemusí být nutně tím, že nespíme, narušena, narušeno je ale třídění informací.

Rozhodně se tedy nedoporučuje strávit noc před zkouškou nad skripty! Naopak je vhodné zopakovat si před spaním to, co jsme se přes den naučili, a pak si to znovu projít až ráno.

“Zjistili jsme to nedávno, když jsme na studentech testovali učení slov ve svahilštině,” uvedla Mazzová. Při testu bylo 60 mladých lidí ve věku od osmnácti do pětadvaceti let rozděleno na dvě skupiny. Měli si zapamatovat 16 slov, která jim byla předložena ve svahilštině a ve francouzštině. Jedna skupina mohla pracovat ráno a pak v noci, druhá večer a ráno poté, co se prospala.

Po prvním kole učení dosáhly obě skupiny stejných výsledků. Po druhém kole byl rozdíl do očí bijící. Ti, kdo v noci pořádně spali, se upamatovali na deset slov ze 16 a potřebovali o polovinu méně pokusů, aby se strefili do správného slova. Druhá skupina si pamatovala v průměru jen 7,5 slova.

“Když si člověk zopakuje učení před spánkem a pak zase ráno, učí se rychleji a to, co se naučil, si také déle pamatuje,” shrnula Mazzová. Týden po testech si ti, kdo se takto učili, pamatovali téměř všechna slova (15 ze 16), zatímco ti, kdo se učili po nocích, si pamatovali jen 11 ze 16. Navíc ti, kdo si v noci dopřáli dobrý spánek, si vzpomínali na naučenou látku ještě po půl roce.

AP: Rodiče pacientů z Gazy mají problém vycestovat jako doprovod

Jeruzalém 14. června (ČTK/AP) – Když se pětiletá Ajša po operaci mozku probrala v jeruzalémské nemocnici, volala maminku a tatínka. Její rodiče ale nepřišli, neměli totiž jako mladí Palestinci povolení vycestovat do Izraele s vážně nemocnou dcerou. O týden později děvčátko zemřelo, píše agentura AP.

Izraelské úřady povolily staré rodinné známé, aby doprovázela Ajšu z Pásma Gazy do nemocnice ve východním Jeruzalémě. Pro dívenku ale byla žena prakticky cizí osobou. Po operaci se Ajšin stav zhoršil, do Gazy se vrátila v bezvědomí a o týden později zemřela.

Fotografie usmívající se hnědovlasé dívky ležící na nemocničním lůžku s obvázanou hlavou vyvolala na sociálních sítích emoce – srdcervoucí podrobnosti posledních dnů jejího života osvětlily přísnost izraelského systému vydávání povolení Palestincům opustit Gazu.

“Nejtěžší je nechat vaše děti v neznámu,” uvedl Ajšin otec Vasím Lulu. “Jeruzalém je odsud jen hodinu cesty, máte ale pocit, že je na jiné planetě,” dodal.

Letos izraelské úřady podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zamítly zhruba polovinu žádostí obyvatel Gazy vycestovat s pacientem do Izraele jako doprovod, nebo na ně neodpověděly. Více než 600 pacientů, včetně více než deseti dětí a mladistvých, tak muselo odjet do Izraele samo nebo bez blízkého člena rodiny po boku.

Opatření Izrael zavedl poté, co se islamistické hnutí Hamás ujalo vlády v Pásmu Gazy v roce 2007. O rok dříve Hamás vyhrál parlamentní volby na palestinských územích a následně z enklávy při krvavých bojích v ulicích vytlačil ozbrojené složky spojené s konkurenčním palestinským hnutím Fatah. Izrael a Egypt zavedly proti Gaze blokádu a omezily svobodu obyvatel enklávy vycestovat.

Izrael jako humanitární gesto povoluje civilistům z Gazy vycestovat na okupovaný Západní břeh Jordánu či do východního Jeruzaléma do nemocnice. Izraelský úřad COGAT, který koordinuje izraelské aktivity na palestinských územích, uvádí, že palestinské pacienty vyzývá, aby do Izraele cestovali s doprovodem, pokud nechtějí cestovat sami, nebo nepotřebují okamžitý lékařský zákrok, a úřady by tak neměly dostatek času povolení pro doprovod schválit.

Pacienti musejí nejprve poskytnout palestinskému ministerstvu zdravotnictví na Západním břehu Jordánu lékařskou zprávu, dokládající, že je nelze léčit v Gaze. Následně palestinský zmocněnec požádá COGAT o výjezdní povolení. COGAT pak žádost vyhodnotí a předá izraelské kontrašpionážní službě Šin Bet k prověření.

Ajša, které byl diagnostikován nádor na mozku, dostala víceméně okamžitě povolení odjet z Gazy do Izraele, kde měla podstoupit operaci. Když její rodiče ale u palestinských úřadů požádali o povolení jet s dcerou jako doprovod, celý proces se zpomalil. Palestinští činitelé jim řekli, aby žádost neposílali, jelikož je to příliš riskantní.

Otci Vasímovi je 37 let, a všichni muži z Gazy mladší 55 let z bezpečnostních důvodů musejí podstoupit dodatečné bezpečnostní prověrky, které mohou trvat i několik měsíců. Ajšina matka Muna vyrostla v Egyptě a neměla tak Izraelem vydaný občanský průkaz, který potřebuje, aby požádala o povolení vycestovat.

“Říkáme rodinám, aby našly doprovod, který Izrael nebude mít důvod odmítnout,” uvedl mluvčí palestinského ministerstva zdravotnictví Usáma Nadžár. “Chceme dítě zachránit a ano, může to znamenat, že ho pošleme samotné,” doplnil.

Ajšini rodiči hledali alternativy. O povolení dívku doprovázet požádala dívčina teta i její 75letá babička. Obě žádosti však Izrael zamítl. Nakonec povolení cestovat s Ajšou Izrael schválil Halímě, vzdálené rodinné známé, kterou Ajša nikdy nepotkala.

Ajšina matka uvedla, že nakonec neměla jinou možnost než podepsat, že s tím souhlasí, aby Ajša mohla být převezena do Izraele a aby co nejdříve podstoupila operaci. Bolestná vzpomínka, jak jí dcera v posledních dnech svého života brečí do telefonu matku stále straší. “Bylo to nejtěžší období mého života,” uvedla Muna.

Služba Šin Bet případ odmítla komentovat. V prohlášení však zdůraznila, že “teroristické organizace v Pásmu Gazy, které vede Hamás, pracují neúnavně a cynicky na tom, aby zneužily humanitární a lékařské pomoci, kterou poskytuje Izrael”.

Ajšin lékař v Jeruzalémě Ahmad Chandakdží uvedl, že na dívenku nikdy nezapomene. “Cítila se opuštěná a podvedená,” řekl. “Viděli jsme, jak to přímo ovlivnilo její rekonvalescenci,” uzavřel.