Vojáci obdrželi ocenění za záchranu lidských životů

Praha 28. června (ČTK) – Za záchranu lidských životů dnes náčelník generálního štábu Aleš Opata ocenil čtyři vojáky. Četař Tomáš Neškodný skočil do jezu zachránit čtyřčlennou rodinu. Desátník Tomáš Vaněk a četaři Nikola Egidová a Tomáš Svoboda si všimli muže v bezvědomí a poskytli mu první pomoc. Vojáci převzali ocenění v sídle Generálního štábu AČR.

“Tyto skutečnosti dokazují, že armáda je dobře cvičená. Že víte, jaké jsou hodnoty, a že ty hodnoty kladete nad své vlastní zájmy,” řekl Opata.

Příslušník 53. pluku četař Neškodný obracel seno na louce, když k němu přiběhl senior a křičel, že se v blízkém jezu topí rodina. Neškodný vzal z traktoru lano a pomohl čtyřčlennou rodinu vytáhnout. Matku a dvě děti zachránil, otce se vytáhnout z vody včas nepodařilo.

“Ten jez znám, chodím se tam koupat od čtyř let, dokážu odhadnout tu vodu. Byl jsem přesvědčený, že dokážu z vody vyplavat, i když s lidmi je to samozřejmě náročnější. Jedna z přihlížejících mi ale hodila lano, a to mi pomohlo dostat lidi na břeh,” řekl ČTK. Ocenění je pro něj velká čest, ale zásluhy si podle Neškodného zaslouží ten člověk, který ho na rodinu v nouzi upozornil. “Osobně bych chtěl hlavně poděkovat tomu člověku, který pro mě doběhl do traktoru. Nebýt jeho, nikdy bych si těch lidí nevšiml, byl jsem daleko,” uvedl.

Vaněk, Egidová a Svoboda z 26. pluku zachránili život muži, který v autě zaparkovaném na čerpací stanici na D1 dostal infarkt. “Všimli jsme si, že pocukává hlavou a lapá po dechu, měl modré rty a prsty. Na oslovení nereagoval, tak jsme ho vytáhli z auta ven a poskytli mu první pomoc,” popsal Vaněk postup před zavoláním záchranné služby. Podle Egidové stálo auto naproti vchodu čerpací stanice přes dvě hodiny, nikdo z kolemjdoucích si však muže v ohrožení života nevšiml. “Už jen to, že auto bylo zaparkované přes dvě parkovací místa, nám přišlo zvláštní,” dodal Vaněk.

Havárie vody nezaskočí handicapované ve 14 městských částech

Praha 27. června (ČTK) – Zdravotně postižení mohou požádat při výluce či havárii vody o balenou vodu přímo do bytu už ve 14 pražských městských částech. Do projektu Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) se naposledy zapojila Praha 22. V nejbližších dnech by ji měla následovat Praha 7, uvedl dnes pro ČTK mluvčí PVK Tomáš Mrázek.

Služba je k dispozici při výlukách a haváriích trvajících déle než pět hodin. Určena je pro držitele průkazů ZTP, ZTP/P a TP, kteří se musejí u PVK registrovat. Nutné je vyplnit a doručit příslušný formulář. Poté stačí při mimořádné události odpovědět na výzvu a dvoulitrové sáčky s vodou si objednat domů.

Balená voda je z vodárny v Káraném, kde je umístěna balicí linka. “Je mobilní, takže ji v případě krizových situací, například povodních, můžeme kamkoliv převést a napojit ji na jiný zdroj pitné vody,” řekl Mrázek. Balená voda má trvanlivost dva měsíce. Před datem spotřeby se ale téměř všechnu daří využít, uvedl dále Mrázek. Slouží jako jedna z forem náhradního zásobování pitnou vodou třeba v místech, kam je obtížné dostat se s cisternou. Kontejnery s balenou vodou PVK umisťují také před školy, sociální a zdravotní zařízení.

Do projektu se registrovalo téměř 500 zdravotně postižených, sdělil ČTK Mrázek.

Službu PVK zahájili v roce 2015, první se zapojila Praha 6. V současné době funguje kromě zmíněných městských částích také v Praze 2, Praze 3, Praze 4, Praze 5, Praze 8, Praze 12, Praze 13, Praze 14, Praze 15, Praze 16, Praze 20 a městské části Březiněves.

V Praze žije zhruba 120.00 lidí se zdravotním postižením, uvedl odhad předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása. V samostatné domácnosti, tedy s nějakým příbuzným, jich podle něj bydlí více než 70 procent.

Podle posledních zjištění Českého statistického úřadu žije v České republice 1,152.000 zdravotně postižených, což je 13 procent všech obyvatel.

O dětské tábory ve středních Čechách je podle hygieniků…

Praha 27. června (ČTK) – O dětské tábory ve středních Čechách je podle hygieniků zájem. Nahlášeno je zatím 174 akcí pro 18.000 účastníků. Jde především o červencové termíny, počet účastníků podle předpokladů ještě poroste o tisíce. Loni se v regionu účastnilo táborů přes 25.000 dětí, zhruba o 1200 více než v roce 2017. Hygienici zjišťují na táborech spíše drobná pochybení, informovala dnes ČTK mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová.

“V roce 2017 jsme nemuseli přistoupit k žádné sankci a výše pokut za loňský rok také není dramatická,” uvedla ředitelka krajské hygieny Jarmila Rážová.

Středočeští hygienici loni na 284 nahlášených letních dětských rekreacích uskutečnili 141 kontrol. Zjistili nedostatky především v zásobování akce pitnou vodou nebo nedostatků ve zdravotní dokumentaci. Uložili šest sankcí v celkové hodnotě 12.500 korun.

Rodiče by podle hygieniků měli ohlídat, aby dítě odjíždělo na tábor zdravé. V posledních letech se také v dětských kolektivech vyskytují vši, proto je třeba děti před odjezdem prohlédnout.

Hygienici také doporučují, aby měli rodiče přesnou adresu pobytu tábora a telefonní kontakt na vedoucího, dítě osobně doprovodili na místo odjezdu, informovali vedoucího a zdravotníka o případných zdravotních omezeních, užívaných lécích a také o tom, zda je dítě plavec, či neplavec.

Ozdravné přímořské pobyty pro děti pojišťovny RBP

Ostrava 27. června 2019 (PROTEXT) – Ozdravné přímořské pobyty pro děti řeší zdravotní pojišťovna RBP v roce 2019 novým alternativním programem.

Po negativních zkušenostech s kvalitou hromadně organizovaných přímořských pobytů pro děti, kterým čelily některé zdravotní pojišťovny v loňském roce, se zdravotní pojišťovna RBP rozhodla, že rodičům malých pojištěnců od roku 2019 nabídne zcela novou alternativní nabídku.

“Ta spočívá v tom, že k ozdravným pobytům svých dětí u moře mohou rodiče využít kterýkoliv zájezd zakoupený v cestovní kanceláři v délce nejméně 14 pobytových dnů a navíc v termínu, který jim vyhovuje. V tomto případě mohou pro každé dítě získat finanční příspěvek až 10 tisíc korun. Pobyty u moře navíc nejsou omezeny pouze prázdninami, ale tento program je celoroční,” uvedl v reakci výkonný ředitel RBP Antonín Klimša.

Příspěvky jsou určeny pro děti ve věku 8 – 15 let s opakujícím se onemocněním horních cest dýchacích, alergiemi a dermatózami. Pobyt v tomto programu pak může být individuální s cestovní kanceláří, nebo organizovaný, např. letní tábor, případně v doprovodu rodičů či blízké rodiny. První odezvy potvrdily, že pojištěncům RBP alternativní program vyhovuje, ačkoliv už ozdravné pobyty komplexně neorganizuje zdravotní pojišťovna. Důkazem toho je i skutečnost, že si o novou formu příspěvku požádalo už bezmála 100 klientů.

“Aktuálně jsme termín pro podávání žádostí prodloužili do konce září. Dá se tedy očekávat, že náš nový program využijí i další pojištěnci zdravotní pojišťovny, kteří se k moři chystají až po hlavní turistické sezoně, případně na konci roku,” dodal výkonný ředitel.

Ivo Čelechovský,

tiskový mluvčí RBP, zdravotní pojišťovny

Češi řeší ochranu před sluncem, trendem je snadné nanášení

Praha 27. června (ČTK) – Češi se zajímají o rizika spojená s opalováním a ochranou kůže před UV zářením. Největší zájem je podle prodejců o stupeň ochrany 30 a 50 a přípravky se snadným nanášením. Podle letošního průzkumu společnosti Nielsen a Atoz je lidé nejčastěji pořizují v drogerii. Druhým prodejním místem jsou supermarkety s hypermarkety a pětina lidí nakupuje tyto produkty v kamenných lékárnách, které vyhledávají kvůli možnosti se poradit s odborníky. Podle průzkumu nakupuje výrobky na a po opalování 84 procent lidí starších 14 let, nejvíce ženy a lidé do 44 let.

Zákazníci vyhledávají podle mluvčí hypermarketu Globus Rity Gabrielové nové formy nanášení, jako jsou spreje či pěny. Nabídka dodavatelů podle ní odráží aktuální poptávku: usnadnění nanášení, nelepkavý pocit, kvalitnější péči o pokožku po opalování a péči pro děti.

“Dětské produkty nabízíme s obarvením, což je pro děti i zábavou nanášení, zároveň je to ale kontrola, že je dítě správně chráněno po celém těle. Mezi nové produkty patří například transparentní ‘voda’ s UV faktorem a máme v nabídce také nové typy produktů péče po opalování,” řekla ČTK Gabrielová. Za poslední dva týdny se v Globusu prodej opalovacích a repelentních přípravků zvýšil meziročně o 34 procent.

Vzrůstajícím světovým trendem je podle ní udržitelnost. “V přímořských zemích hodně zákazníků řeší dopad rozpuštěných opalovacích prostředků na život v oceánech. K nám tento trend zatím nedorazil,” dodala. “Sunscreeny lidé začínají kupovat s prvním jarním sluníčkem, nejvíce v letních měsících od června do konce srpna,” řekla ČTK odborná konzultantka lékáren BENU Ivana Lánová. Přípravky se v lékárnách prodávají ale celoročně.

Prodeje produktů na opalování v lékárnách podle Lánové z BENU rostou. Avšak až sedm procent lidí podle vedoucí zdravotnického výzkumu Nielsen Barbory Večerkové netuší, že se opalovací přípravky vůbec v lékárně prodávají. V kamenných lékárnách jich podle průzkumu nakupuje zhruba 20 procent, protože jsou zvyklí na jiné nákupní kanály anebo mají pocit, že jejich nákup je v lékárně zbytečný. Bariérou může být i vyšší cena zboží.

Podle lékárnice Lánové z BENU není vhodné se opakovaně natírat výrobky, které lidé nosili k vodě a vystavovali teplu už předchozí rok. Dospělý člověk by měl použít při jedné aplikaci podle Lánové asi šest čajových lžiček přípravku, tedy zhruba pětinu balení o objemu 200 ml.

“Rozhodně tedy nestačí, když si několikačlenná rodina koupí k týdennímu pobytu u moře jedno balení pro celou rodinu, aby ušetřila,” zdůraznila. Při koupání je podle ní vhodné používat přípravky označené jako “water-resistant” nebo trvalejší “water-proof”. Pokud je podle Lánové ochranný opalovací prostředek smývatelný vodou, je nutné jeho aplikaci po koupání opakovat. “Též vliv písku a tření ručníkem snižuje ochranný účinek, proto je vhodné opakovat nanášení minimálně po třech hodinách,” radí lékárnice.

SZPI objevila cukrovinky s vyšším obsahem arašídů,než uváděl obal

Brno 26. června (ČTK) – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila ve dvou šaržích cukrovinek vyšší obsah arašídů, než uváděl obal. Týkalo se to čokoládových bonbonů Magnat a hořké čokolády Millenium Dark Praline. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Inspekce podle něj doporučuje lidem s alergií nebo intolerancí na arašídy, aby uvedené výrobky nejedli.

U bonbonů Magnat Chocolate Joy polského výrobce FPH Magnat rozbory potvrdily přítomnost arašídů v množství 8323 miligramů na kilogram. “Výrobce na obalu uvedl ‘Může obsahovat arašídy’, uvedené množství ale o několik řádů překračuje množství uznatelné jako nezáměrnou křížovou kontaminaci, tedy stopy arašídů,” uvedl Kopřiva.

Také na obalu čokolády Millenium Dark Praline ukrajinského výrobce Malbi Foods bylo napsáno, že výrobek může obsahovat arašídy. Laboratorní rozbor ale zjistil obsah arašídů v množství 565 miligramů na kilogram, což několikanásobně překračuje takzvané stopové množství.

Obě cukrovinky inspektoři našli v prodejně COOP ve Velkém Meziříčí. “Uvedené potraviny mohou představovat významné zdravotní riziko pro osoby s alergií nebo intolerancí na arašídy a inspekce proto kontrolované osobě nařídila neprodleně stáhnout předmětné šarže z trhu,” dodal Kopřiva.

Vědci: Riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnožením hrabošů

Olomouc 26. června (ČTK) – Zvýšené riziko nebezpečných infekčních nemocí přenášených klíšťaty souvisí podle vědců s přemnožením hrabošů. Pomocí dat o početnosti drobných hlodavců lze podle nich předpovědět v Evropě s ročním předstihem riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou a v dotčených lokalitách včas před tímto rizikem varovat obyvatelstvo. Vyplývá to z objevu týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské fakulty veterinární hygieny a ekologie, informovali dnes ČTK zástupci olomoucké univerzity.

Vědci v tříletém výzkumu prokázali spojitost mezi intenzitou výskytu těchto nebezpečných infekčních nemocí a přemnoženými hraboši. Hlodavci jsou totiž hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka. “V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku,” uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.

Vědci sledovali početnost hraboše polního, který je pravidelně ve dvou až čtyřletých intervalech přemnožený. Například letos se hraboši přemnožili na Moravě. “Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů,” doplnil Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Podle odborníků vysoká početnost hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev klíšťat a v následujícím roce i vyšší počet jejich infekčních nymf. Modely postavené na souvislosti mezi populacemi hrabošů a klíšťat, které předpovídají riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, jsou přitom podle nich jednoduché. Potřebná data lze snadno získat z veřejných databází. “Tento model proto může být okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady na zdraví lidí i zvířat,” podotkl Pavel Široký z brněnské veterinární univerzity.

Předpovídání rizika onemocnění klíšťovými chorobami se stalo důležitým předmětem výzkumu po celém světě. K nejvýznamnějším klíšťovým nemocem patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida, v ČR jsou obě onemocnění.

Kolapsů sportovců z horka v posledních letech přibývá

Praha 19. června (ČTK) – Kolapsů sportovců z přehřátí je podle odborníků v současné době dvakrát více než dřív. Na vině je větší zájem o masové sportovní akce, růst teplot i věk závodníků. Podle přednosty 1. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a Lékařské fakulty Univerzity Kralovy v Plzni Martina Matějoviče, který je sám vrcholovým triatlonistou, například po závodě k horkém a vlhkém počasí vyhledá lékařskou pomoc až každý desátý.

“Jedním z důvodů je stále rostoucí počet hobby závodníků ve vyšších věkových kategoriích a nárůst tropických teplot. Kolaps však může postihnout každého atleta bez ohledu na věk a stav trénovanosti,” uvedl Matějovič na dnešním setkání s novináři.

Podle něho přitom většina sportovců zkolabuje až za cílovou páskou, tyto příhody obvykle ale nevedou k vážnějšímu poškození zdraví. Příčinou je podle odborníků prosté vyčerpání, pokles krevního tlaku nebo dehydratace.

Nebezpečnější jsou proto kolapsy přímo při závodě. “Přicházející kolaps se projevil tak, že mi najednou tělo začalo zahýbat nalevo a já nebyl schopen ho korigovat. Přišly mžitky před očima a všechno jsem viděl rozmazaně. Následovala úplná ztráta koordinace. Okamžitě jsem přerušil běh, lehl si do stínu a doplnil tekutiny, minerály a rychlé cukry. To pomohlo,” uvedl držitel českého rekordu v závodě Ironman Hawai v hodnotě 8:41:41 hodiny triatlonista Petr Soukup.

Přehřátí často začíná celkovou slabostí, bolestmi hlavy, pocity na zvracení nebo svalovými křečemi. V dalším stádiu se objeví zmatenost, iracionální chování, vrávorání a neschopnost udržet se na nohou. Mohou se objevit i křeče a bezvědomí

“Závodník se dostane za hranici svých sil a zůstane tam po nějakou dobu. Někdy i při nabídnuté pomoci převládne snaha závod dokončit a odmítne pomoc, po chvíli může ale přijít i bezvědomí,” dodal Matějovič. Mezi nejčastější případy podle něj patří srdeční zástava, tepelné trauma z přehřátí nebo významný pokles hladiny sodíku nebo glukózy v krvi.

Tepelné poškození je podle odborníků třetí nejčastější příčinou úmrtí sportovců při zátěži a nejčastější u mladých. Varovnými známkami je například zmatenost, nízký krevní tlak, nepřiměřeně nízká nebo vysoká tepová frekvence a teplota nad 40 stupňů Celsia, které přetrvávají i vleže se zdviženýma nohama.

Například na běžeckém maratonu v Bostonu v roce 2002 zkolabovalo 400 závodníků, přičemž se ho účastnilo přes 35.000 závodníků. Nejde přitom o úplné začátečníky, musí se kvalifikovat časem jiného uběhnutého maratonu.

Na podobných akcích je největší podíl závodníků mezi 35 a 49 roky, kteří mají oproti mladším vyšší riziko náhlých srdečních příhod nebo příhod v důsledku jiných chronických chorob. Obvykle tráví na trati také více času než jejich mladší soupeři, což je spojeno s vyšším nebezpečím takzvané otravy vodou, tedy nepřiměřeně vysokého příjmu tekutin, který může vyústit až v otok mozku.

Odborníci radí především znát svůj zdravotní stav, absolvovat pravidelné lékařské prohlídky a nepřeceňovat síly. Zásadní je podle nich pravidelný a systematický trénink, dostatečná hydratace před závodem, průběžné chlazení při závodě. Závodník by měl také rozpoznat varovné příznaky přicházejícího kolapsu a rozhodně nezávodit a omezit trénink v době nemoci. Doporučuje se také přesunout sportování do nejchladnějších částí dne.

V misích Lékařů bez hranic loni působilo 33 lidí z ČR…

Praha 25. června (ČTK) – V misích mezinárodní organizace Lékaři bez hranic v krizových oblastech působilo loni 33 lidí z Česka a Slovenska. Pomáhali ve dvou desítkách zemí. Nejčastěji čeští zdravotníci a zdravotnice vyjížděli do Jemenu, Iráku či Demokratické republiky Kongo. Loňské výsledky dnes na tiskové konferenci představili zástupci české pobočky Lékařů bez hranic. Upozorňují na nedostatek léků v krizových regionech i na rostoucí odolnost vůči antibiotikům.

“Prostředky, které se investují do výzkumu a vývoje léků, nestoupají. Dokonce klesají. Farmaceutický průmysl investuje víc do marketingu než do nových léků. Všichni mluví o tom, že výzkum je drahý. Nikdy jsme ale neslyšeli, kolik stojí,” uvedl ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber. Podle něj se společnosti soustřeďují spíš na preparáty, které slibují rychlý zisk. Léčiva na choroby, které postihují miliony lidí, vznikají pomalu. Léky na tuberkulózu chyběly šest desetiletí, opomíjejí se tropické nemoci i odolnost vůči antibiotikům, dodal Gruber.

Organizace se už dvacet let snaží svou kampaní přispět k větší dostupnosti léků a ke snížení jejich ceny. K pacientům v chudých a krizových částech světa se totiž preparáty nedostanou. Díky tlaku se podařilo za dvě desetiletí výrazně srazit cenu léčiv na vir HIV, podotkl Gruber. Zatímco v roce 2000 stála léčba jednoho člověka antiretrovirotiky víc než 10.000 dolarů, dnes se dají pořídit za sto dolarů.

Podle Grubera Lékaři bez hranic čelí často obviněním, že jsou příliš levicoví a chtěli by vše zdarma. “Nechceme charitu, ale změnu,” uvedl šéf české kanceláře.

Podle farmaceuta Dušana Jasovského, který se podílí na kampani za větší dostupnost léků, velký problém v rozvinutých i rozvojových zemích představuje rostoucí odolnost vůči antibiotikům. “Je to otázka udržitelného rozvoje. Výzkum antibiotik v posledních 30 letech přitom upadá. Je velmi náročné nová vyvíjet, je pro farmaceutický průmysl nerentabilní do vědy a výzkumu investovat. Společnost se proto vyskytuje v situaci, že existují bakterie, které neumíme antibiotiky léčit. Nová ale nejsou,” uvedl Jasovský. Dodal, že ročně kvůli odolnosti vůči lékům zemře 700.000 lidí.

Pomoc české pobočky v cizině se postupně zvyšuje. Loni do ní putovalo 80,9 milionu korun, tedy téměř o pět milionů víc než v roce 2017. Na péči přispělo v minulém roce 68.000 dárců. I jejich počet se zvedá, přes 60.000 se dostal v roce 2015. V roce 2013 peníze poslalo 41.000 dárců.

Čeští lékaři bez hranic se loni soustředili na 13 zemí. Nejvíc pomoc směřovala do Jemenu, Jižního Súdánu, Tanzanie či Iráku. V Jemenu česká pobočka pomohla hradit lékařskou péči ve dvou guvernorátech, vydala na ni skoro 23 milionů korun.

Výzkum: Čtvrtina dětí má problémy s hmotností, přibývá jich

Praha 25. června (ČTK) – V Česku přibývá dětí, které mají problémy se svou hmotností. Nadváhou či obezitou trpí zhruba pětina dětí ve věku mezi 11 až 15 lety, hůř jsou na tom chlapci. Asi pětina dětí má podváhu. Oproti době před pěti lety jedí dospívající méně sladkostí a naopak víc ovoce a zeleniny. Vyplývá to z aktuálních dat výzkumu olomouckých vědců, který dnes novinářům představili jeho autoři a zástupci ministerstva zdravotnictví. Podle nich je třeba víc podporovat přirozený pohyb dětí.

“Z této studie vyplývá, že více než pětina populace dětí ve věku 11 až 15 let má buď nadváhu, nebo je obézní,” uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. “Bohužel, pokud se podíváme na meziroční srovnání, tak to ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností roste,” řekl.

Nadváhu má podle studie 15 procent dospívajících a šest procent z nich je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky.

Zatímco nyní trpí nadváhou 17 procent patnáctiletých hochů a obezitu jich má 8,1 procenta, před pěti lety jich mělo nadváhu zhruba 16 procent a obezitu pět procent. Děvčat s nadváhou je nyní asi desetina a s obezitou zhruba 3,3 procenta, v roce 2014 jich mělo nadváhu zhruba sedm procent a obezitu 3,6 procenta. Oproti roku 2002 se situace zhoršila ještě výrazněji.

Autoři výzkumu přitom zároveň zjistili, že 29 procent dívek s nadváhou či obezitou si problém se svou hmotností nepřipouští. U chlapců s nadměrnou váhou jde o dvě pětiny.

Naopak ale pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě. “Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období, citlivé na sebehodnocení, v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,” podotkl vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci Michal Kalman.

Nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají podle výzkumu děti v Praze, největší na severu Čech. Nejvíc obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. “Ale ve výzkumu jsme zaměřili pozornost i na druhý pól. Zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,” uvedl Kalman.

Podle něj výzkum zároveň ukázal, že se zlepšují stravovací návyky české mládeže. Alespoň jeden kus ovoce sní zhruba polovina jedenácti- až patnáctiletých. V případě zeleniny se to týká 37 procent. Dospívající také konzumují přibližně o třetinu méně sladkostí než kolem roku 2010. Hůře jsou na tom ve všech ohledech děti z chudších rodin, dodal Kalman.

K nadměrné hmotnosti dětí přispívá podle odborníků často nedostatek pohybu. Doporučují proto například, aby školy zpřístupnily žákům po výuce svá hřiště a aby rodiče co nejvíce podporovali sportování svých potomků, ale i například chození pěšky do školy a zpět či jiné běžné pohybové činnosti.

Výzkumu se v loňském roce zúčastnilo zhruba 13.000 školáků z 230 škol po celé ČR.