Duchovní péče ve zdravotnictví má nyní jasná pravidla

Podíl malých dětí, které jsou v ústavu ze sociálních důvodů,…

Le Figaro: Vůně člověka souvisí se sexuálním potěšením

Paříž 12. července (ČTK/Le Figaro) – “Nemyj se, pospíším si a do osmi dnů jsem u tebe,” psal Napoleon své manželce Josefině. Časy se naštěstí změnily, ale náš primitivní mozek, který se utvářel před miliony let, je možná méně civilizovaný, než bychom si pomysleli. V každém případě ta správná vůně umožňuje lépe si vychutnat sexuální aktivitu, píše francouzský deník Le Figaro.

Němečtí psychologové Johanna Bendasová a Ilona Croyová z Drážďanské univerzity podrobily za pomoci specialisty na ušní, nosní a krční choroby 70 dospělých lidí podrobným testům, při nichž zkoumali jejich čichovou citlivost. Myšlenka analyzovat souvislost mezi vůní a sexuální aktivitou má svůj původ v tom, že byla pozorována ztráta libida u těch, kdo trpí ztrátou čichu. Vědci tentokrát chtěli zjistit, co se děje s mladými a zdravými dospělými v závislosti na čichu. Pokusu se zúčastnilo 28 mužů a 42 žen ve věku od osmnácti do šestatřiceti let.

Nejprve vdechovali vůni ze tří flakonů, z nichž jen jeden obsahoval vonící látku. Měli identifikovat ten správný flakon. Aby jejich úkol nebyl tak snadný, čichali nejprve ke značně zředěné substanci, která pak byla postupně stále koncentrovanější. Poté vyplňovali dotazníky týkající se zvláště jejich sexuální touhy, frekvence sexuálních vztahů a jejich charakteru.

Autoři studie zjistili, že účastníci pokusu, kteří měli nejlepší vůni, pociťovali rovněž při sexuálních vztazích nejvíce radosti.

“Účinek čichové citlivosti na sexuální potěšení byl výraznější u mužů než u žen. Muži tedy mohou více počítat s čichovou stimulací při sexuálních vztazích,” uvedli vědci. Podrobná analýza výsledků testů však ukazuje velkou roztříštěnost a je možné, že konstatované rozdíly mezi oběma pohlavími jsou jenom náhodné.

Němečtí vědci závěrem konstatovali, že vůně neovlivňuje sexuální touhu ani četnost vztahů. Je však známo, že člověk byl vynalézavější než matka Příroda.

Nemocnice Jičín bude mít nový vjezd a lékárnu za 36…

Hradec Králové 9. července (ČTK) – V krajské Oblastní nemocnici Jičín by měl do podzimu 2020 stát nový objekt vjezdu do nemocnice a lékárny. Stavba za 35,7 milionu korun bez DPH zřejmě začne do konce prázdnin, stavět bude společnost HSF System SK z Žiliny. Po dokončení vrátnice a lékárny chce kraj v nemocnici zahájit půlmiliardovou investici do nového víceúčelového pavilonu s odděleními pro pacienty z dialýzy, onkologie a interny. Novinářům to dnes řekl radní kraje pro investice a majetek Václav Řehoř (ODS).

Současný vjezd s vrátnicí již provozu nemocnice nevyhovuje. Stavbaři vrátnici zboří a na jejím místě postaví nový objekt i s lékárnou, která zatím v nemocnici není. Lékárna bude mít dvě výdejní místa. Jedno bude pro nemocnici a druhé pro veřejnost, které bude přístupné z areálu nemocnice i z ulice. “Projekt počítá s rozšířením průjezdu, který není dostatečně široký pro hasičské a sanitní vozy. V plánu je i úprava zadního vjezdu do areálu pro rychlý příjezd požárních vozidel. Upraveno bude i zděné oplocení u vrátnice,” uvedl Řehoř.

Soutěž na stavební firmu kraj vyhlásil v březnu. Obdržel tři nabídky, z nichž dvě vyřadil pro překročení maximálně přípustné nabídkové ceny. Vítězná slovenská společnost HSF System SK je dceřinou společností ostravské společnosti HSF System.

Dokončením stavby vjezdu a lékárny se podle Řehoře otevře cesta k vybudování pavilonu, který vznikne na místě zchátralé a uzavřené bývalé interny. Původní objekt stavbaři strhnou. V novém pavilonu budou i laboratoře a magnetická rezonance.

Současnou největší investicí kraje ve zdravotnictví je přestavba Oblastní nemocnice v Náchodě za 1,344 miliardy korun bez DPH zahájená loni v dubnu. Staví se za plného provozu nemocnice. Hotovo by mělo být v polovině roku 2020.

Masarykův onkologický ústav má látku pro lepší odhalení nádoru

Brno 9. července (ČTK) – Masarykův onkologický ústav v Brně jako první v ČR použil při vyšetření pacienta speciální radiofarmakum Galium pro odhalení neuroendokrinního nádoru. Novinářům to dnes řekl ředitel ústavu Marek Svoboda. Za pomoci Galia lékaři objeví malé nádory, které jiná metoda neodhalí. Díky tomu lze dřív zahájit léčbu. Látka je určená jen pro neuroendokrinní nádory. Vznikají poškozením buněk soustavy žláz s vnitřní sekrecí. Tyto buňky pak tvoří nádory v celém těle, třeba v trávicím traktu, plicích i na kůži. Radiofarmakum nehradí pojišťovny. Ústav to s nimi projedná. Zatím chce formou studie metodu použít u 50 lidí. Dá na to 7,5 milionu.

Neuroendokrinní nádory patří k vzácným. V zemi jimi trpí stovky lidí. Ústav jich eviduje 380. Nemocnému způsobují podle Svobody potíže jako nekontrolované průjmy, vysoký krevní tlak, závratě a v konečném důsledku mohou být i smrtelné.

Právě s diagnózou těchto nádorů může pomoct radiofarmakum Galium (68GA-DOTA-TOC). Po aplikaci do krve pacienta vyhledá endokrinní nádorové buňky v těle a na nějakou dobu je zvýrazní. Lékaři je pak mohou vidět na speciálním přístroji SPECT/CT a určit rozsah onemocnění. “Jinými metodami jsme mohli odhalit nádory velké kolem jednoho centimetru. Pomocí radiofarmaka objevíme i nádory kolem pěti milimetrů,” uvedl primář oddělení nukleární medicíny ústavu Zdeněk Řehák. Díky tomu lze zahájit léčbu dříve. Podle Řeháka je navíc metoda s použitím Galia šetrnější k pacientům, protože oproti jiným vyšetřením klesá na třetinu radiační zátěž, ale také trvá dvě hodiny oproti jinému, třeba i dvoudennímu vyšetření.

Léčba pak většinou spočívá v chirurgickém odstranění nádoru a cílené terapii. Časem se chce ústav dopracovat k použití radiofarmaka nejen pro odhalení nádoru, ale také pro léčbu. V praxi by to znamenalo, že použitím Galia by lékaři nádory našli a druhé aplikované radiofarmakum by se zaměřilo na zničení nádorů. Radiofarmaka u endokrinních nádorů se používají už v zahraničí, v ČR to podle náměstkyně ústavu Šárky Kozákové nebylo možné s ohledem na legislativu a absenci registrace generátoru a kitu, která je potřebná k výrobě radiofarmaka. Ústav však používá jiná radiofarmaka, například pro odhalení nádorů mozku.

V Olomouckém kraji se narodilo za půlrok o 175 dětí…

Olomouc 8. července (ČTK) – V Olomouckém kraji se za první pololetí letošního roku narodilo ve zdejších šesti porodnicích 3185 dětí, o 175 meziročně méně. Pokles hlásí všechny nemocnice kromě porodnice v Přerově a v Šumperku, vyplývá ze zjištění ČTK. Největší úbytek pocítila Fakultní nemocnice v Olomouci, kde přišlo na svět o sto dětí méně, celkem 1160. O pět desítek porodů méně zaznamenali zdravotníci v nemocnici ve Šternberku a v Prostějově.

V olomoucké fakultní nemocnici, kam jsou soustředěny také nejrizikovější porody z celého kraje, se loni od začátku roku do konce června narodilo podle tehdejších informací porodnice 1260 dětí. “Letos máme za první pololetí celkem 1137 porodů, z toho je 1160 narozených dětí,” řekl ČTK mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Fakultní nemocnice přitom do značné míry určuje počet narozených dětí v regionu. Loni zde byl počet ve srovnání s předchozím rokem vyšší v pololetí, v konečném součtu na konci roku však byl o 37 novorozenců nižší než v roce 2017.

Přírůstek co do počtu narozených dětí eviduje přerovská nemocnice. Loni zde přišlo na svět za první pololetí 371 dětí, letos 404. V prvním pololetí letošního roku vyhledalo porodnici Nemocnice Přerov 402 žen, do porodních knih přerovští zdravotníci zapsali 404 dětí. Mezi novorozenci byly dva páry dvojčat, uvedla mluvčí společnosti Radka Miloševská.

Více dětí než ve stejném období loňského roku zaznamenala šumperská porodnice. Podle loňských statistik zde přišlo na svět za pololetí 425 dětí, letos o pět více. “Porodnice šumperské nemocnice tak potvrzuje, že je mezi maminkami stále velmi oblíbená, jako jedna z mála porodnic v Olomouckém kraji totiž nezaznamenala pokles porodnosti,” řekla ČTK mluvčí nemocnice Hana Hanke. Podle zástupců nemocnice k tomu přispělo například to, že porodnice zrekonstruovala porodní sál, na kterém nechybí relaxační vana nebo klimatizace.

Pokles o 55 dětí naopak zaznamenala porodnice ve Šternberku, kde přišlo na svět za první pololetí 490 novorozenců, mezi nimi i troje dvojčata. Podobný propad zaznamenali i v prostějovské porodnici, kde se narodilo 396 dětí, loni během prvního pololetí to bylo 447 novorozenců. Celkem 130 dětí se narodilo v Jesenické nemocnici, proti stejnému období loňského roku to bylo o sedm dětí méně.

Podle porodníků převažují u novorozenců klasická česká jména, objevují se však i exotická. “Mezi čerstvě narozenými miminky byly dívky se jménem Zoja, Marion, Loreta, Timea, Malvína, Eulalie a chlapci pojmenováni Natanael, Jeroným, Metoděj, Kabir, Timon, Fabián,” uvedla vrchní sestra porodnicko-gynekologického oddělení Nemocnice Šternberk Radka Sedláčková.

počet porodů v porodnicích Olomouckého kraje

zdroj: mluvčí společnosti AGEL, Fakultní nemocnice Olomouc a Nemocnice Šumperk

Nemocnice ve Frýdku-Místku má magnetickou rezonanci za 55 mil.Kč

Frýdek-Místek 8. července (ČTK) – Krajská Nemocnice ve Frýdku-Místku zprovozní koncem července magnetickou rezonanci za 55 milionů korun. Přístroj se nemocnice snažila získat 20 let. Kvůli jeho umístění nemocnice modernizovala jeden ze svých objektů. Přestavba vyšla zhruba na 24 milionů korun, samotný přístroj pak na více než 30 milionů korun. ČTK to dnes za zdravotnické zařízení řekla Jana Březinová.

“Získání magnetické rezonance se stalo jednou z našich priorit. Dnes je to standardní vyšetřovací metoda nezbytná pro diagnostiku hospitalizovaných i ambulantních pacientů,” uvedl ředitel nemocnice Tomáš Stejskal.

Magnetickou rezonanci nemocnice zprovozní 23. července a až do konce srpna bude fungovat ve zkušebním jednosměnném provozu. “Pacienty už nebudeme muset k výkonům převážet jinam, diagnostika se výrazně zrychlí. Nemocnice bude moci vyšetřovat i dětské pacienty, pacienty z oddělení ARO i pacienty s klaustrofobií, kteří vyšetření musejí podstupovat v narkóze,” uvedla primářka radiodiagnostického oddělení Hana Vaňková.

Během zkušebního provozu by podle předpokladů mohlo být vyšetřeno zhruba 240 pacientů. “Od září by měl provoz ve dvou směnách během čtyř dní v týdnu zvýšit počet pacientů na 370,” upřesnila Březinová.

Přístroj by měl sloužit především pacientům z Frýdku-Místku a jeho okolí, ale využít ho případně budou moci i lidé z Novojičínska, Ostravska či Karvinska. Práce na vybudování magnetické rezonance začaly loni v říjnu, o náklady se podělila nemocnice a kraj coby zřizovatel zdravotnického zařízení.

V dubnu magnetickou rezonanci do provozu uvedla i krajská nemocnice v Krnově na Bruntálsku. Přístroj stál 32 milionů korun, dalších 26,5 milionu korun stála výstavba nového objektu, v němž je umístěn.

Le Figaro: Hudba stimuluje vývoj nedonošených dětí

Paří 7. července (ČTK/Le Figaro) – Na jednotkách intenzivní péče, kde jsou hospitalizovány nedonošené děti, je hluk všudypřítomný. V této stresující atmosféře se mají děti vyvíjet a růst. V univerzitní nemocnici v Ženevě vědce napadlo vysílat speciálně zkomponovanou hudbu, která by stimulovala aktivitu mozku těchto novorozenců. Jejich studie ukázala, že se neuronové sítě dětí, které poslouchaly tyto melodie, rozvíjejí efektivněji, zvláště pokud jde o smyslové a kognitivní funkce. Píše o tom francouzský deník Le Figaro.

Tento výsledek, který ještě musí být potvrzen klinickými zkouškami, otevírá možnosti, jak předcházet problémům s učením, soustředěním či zvládáním emocí, jimiž trpí určitý počet předčasně narozených dětí. Lékařský pokrok sice dává dětem narozeným mezi 28. a 32. týdnem těhotenství dobré šance na přežití, ale jejich mozek je ještě nedozrálý, uvádí Petra Hüppiová, která výzkum vedla. Proto je důležité poskytnout jim ochranné a stimulující prostředí.

Vědci požádali švýcarského skladatele Andrease Vollenweidera, aby složil tři melodie, z nichž každá bude trvat osm minut a bude doprovázet probouzení, bdělý stav a usínání dětí. Skladatel strávil nějaký čas na novorozeneckém oddělení, aby pozoroval reakce dětí na nástroje. Nakonec zvolil flétnu, kterou používají zaklínači hadů v Indii, harfu a zvonky.

“Velmi neklidné děti se uklidnily téměř okamžitě, jejich pozornost upoutala hudba,” uvádí zdravotní sestra z nemocnice. Dvacet kojenců poslouchalo hudbu ve sluchátkách pětkrát týdně až do doby jejich odchodu z nemocnice, zatímco 19 dalších tvořilo kontrolní skupinu.

Magnetická rezonance provedená u novorozenců, kteří naslouchali hudbě Andrease Vollenweidera, ukázala, že jejich neuronové spoje jsou aktivnější než u jiných novorozenců. Výrazný efekt byl pozorován v oblastech souvisejících s přijímáním informací, hodnocením jejich významu a jejich předáváním jiným oblastem mozku. Zbývá zjistit, zda se tato pozorování týkají i chování.

Hudba se pozvolna stává terapeutickým nástrojem. Lékaři se k ní někdy uchylují, aby zmírnili bolest u starých lidí nebo kojenců. Muzikoterapie se používá také k navázání kontaktu s osobami v depresi nebo trpícími handicapy. Pomáhá jim ulevit si ze svého utrpení.

Účinky hudby na náš mozek studují vědci již více než 20 let. Je zapotřebí ještě hlubšího studia k pochopení mechanismů, jak hudba působí, ale není žádných pochyb o tom, že hudba hraje velmi pozitivní roli. Jako jeden z prvních studoval v 90. letech pomocí magnetické rezonance vliv hudby na mozek profesor neuropsychologie na univerzitě v Caen Henri Platel.

Studie v nemocnici Sainte-Périne v Paříži ukázala pozitivní vliv Schubertovy hudby při paliativní péči. Geriatr a expert na léčbu bolesti profesor Jean-Marie Gomas uvádí, že hudba zmírňuje bolesti pacientů.

Pacienti hospitalizovaní na paliativní péči pociťují ostré či chronické bolesti, které léky nedokážou zcela odstranit. Pomáhá relaxace nebo hypnóza, ale také živá hudba, říká Gomas.

Nemocnice Kyjov koupila díky pomoci okolních obcí dvě sanitky

Kyjov (Hodonínsko) 3. července (ČTK) – Nemocnice Kyjov díky pomoci obcí z okolí koupila dvě sanitky na obměnu vozového parku. Každá stála přes milion korun. Na jeden vůz přispěly obce z okolí kolem 760.000 korun, řekl dnes ČTK mluvčí nemocnice Filip Zdražil. Dopravní zdravotnická služba nemocnice provozuje v Kyjově a Veselí nad Moravou přes 20 sanitek, loni přepravily skoro 20.000 klientů.

Nemocnice uvede sanitky do provozu v pondělí za přítomnosti starostů obcí, které na sanitky přispěly. Příspěvek poslala zhruba třicítka obcí. Nejvíce, po 100.000 korun, daly Bzenec a Svatobořice-Mistřín, dále přispěly třeba Vracov, Šardice, Hovorany, Ždánice a další.

Vůz je kompletně vybavený. “Má špičkovou zdravotnickou techniku. Uvnitř jsou nejlepší dostupná nosítka, nechybí rozvod elektřiny po celém prostoru vozidla a možnost připojení infuzí. Nedílnou součástí je klimatizace,” uvedl Zdražil.

Obce pokryly většinu nákladů na jednu sanitku. “Moc mě těší, že spolupráce s obcemi z našeho regionu funguje na výbornou. Úsporu můžeme investovat do rozvoje přístrojového vybavení,” řekl ředitel nemocnice Lubomír Wenzl. Obce nepomohly nemocnici se sanitkami poprvé. Kyjov například loni koupil jeden vůz. “Sanitky slouží pacientům, kteří jsou našimi občany. Nové vozy jim poskytují větší komfort, proto jsme přispěli už podruhé,” uvedl starosta Kyjova František Lukl (Sedmadvacítka nezávislých).

Dopravní zdravotní služba nemocnice provozuje v Kyjově a Veselí 23 sanitek. Loni najezdily přes milion kilometrů a převezly skoro 20.000 klientů. Nejčastěji je využívají méně pohybliví lidé, kteří se potřebují dostat na pravidelné kontroly nebo hospitalizace, případně pacienti, kteří se potřebují po vyšetření dopravit domů.