ČSú: Nejvíce pracovních úrazů je v zemědělství a lesnictví

Praha 24. července (ČTK) – Zemědělství, lesnictví a rybářství patří k nejrizikovějším odvětvím v Česku. Loni se v těchto oborech přihodilo 2341 pracovních úrazů na 100.000 pojištěnců. V zemědělství je zároveň nejdelší průměrná délka pracovní neschopnosti, která čítá 55,9 dne. Vyplývá to z údajů Českého statistického řadu a Státního úřadu inspekce práce za rok 2018.

Zemědělství, lesnictví a rybářství je nejrizikovější a zároveň 22. nejmenší skupina povolání v Česku, kde v souhrnu pracuje zhruba 100.000 lidí. Skoro 80 procent všech úrazů se tu přihodí kvůli špatně odhadnutému riziku při práci.

“Mezi statisticky nejčastější příčiny úrazů patří nebezpečné postupy na pracovišti, například práce bez řádného ochranného vybavení pro zaměstnance, ať už to jsou obličejové štíty pro dřevorubce nebo dýchací masky pro čištění odpadních zemědělských jímek,” uvedl Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety. Nejvážnější úrazy jsou při manipulaci se zemědělskými stroji, například během vyprošťování zaseknutých předmětů, následuje zacházení s velkými plemennými zvířaty, doplnil školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas Petr Kaňka. Nebezpečné postupy jsou patrné také při práci se zemědělskou technikou, zejména v blízkosti elektrického vedení.

“Každoročně evidujeme desítky případů s přímým ohrožením života, například když traktorista na poli porazí sloup vysokého napětí. Vedle vážných úrazů vznikají i vysoké majetkové škody, které se při jediné události na zemědělské ploše mohou vyšplhat až na desítky milionů korun. Značné množství případů, kdy nastane kontakt techniky s elektrickými dráty, registrujeme také při stavbách silnic a dálnic. I zde hrozí neopatrné obsluze strojů smrtelné úrazy kvůli dotyku s elektrickým vedením,” uvedl vedoucí oddělení bezpečnosti práce z energetické společnosti E.ON ČR Stanislav Vodrážka.

Úrazy v práci někdy zaměstnavatelé odmítají uznat jako pracovní. “V praxi se běžně setkáváme s tím, že zaměstnavatelé odmítají uznat úraz jako pracovní, například o úrazu odmítnou vystavit záznam. V tom případě se pak musí poškozený složitě obracet na bezpečnostní techniky či inspektorát bezpečnosti práce. Ti nejvíc nepoctiví navíc tlačí poškozeného, aby sám ukončil pracovní poměr, protože kvůli zranění na svou práci nestačí. A samozřejmě mu pak odmítají vyplatit 12 platů jako odstupné,” uvedl expert na odškodnění z firmy Vindicia Tomáš Beck.

Češi loni strávili na neschopence celkem 77,2 milionů dní, o šest procent více než v roce 2017. Případů pracovní neschopnosti bylo loni téměř 1,85 milionu, nejvíc za posledních deset let. Kvůli pracovní neschopnosti chybělo na pracovištích v průměru 211.000 lidí denně. Průměrná doba strávená na neschopence loni trvala 41,7 dne. Neschopenka z důvodu nemoci trvala v průměru 40,1 dne, zatímco kvůli pracovnímu úrazu téměř 56 dní. Většinu neschopenek vydali lékaři kvůli nemoci. Z důvodu pracovnímu úrazu byla loni vydána každá desátá neschopenka.

Průzkum: Alespoň jednou měsíčně sportuje 70 procent Čechů

Praha 24. července (ČTK) – Alespoň jednou měsíčně sportuje 70 procent Čechů, minimálně jednou týdně se sportu věnuje 53 procent lidí. Pravidelnému pohybu s frekvencí alespoň třikrát do týdne či více se oddává 22 procent obyvatel. Vyplývá to z průzkumu společnosti MultiSport Benefit.

Nejoblíbenější sportovní disciplínou je u Čechů turistika se 48 procenty. Druhé místo představuje cyklistika, kterou favorizuje 40 procent lidí. Pomyslný bronz představuje plavání, které preferuje 36 procent dotazovaných. Na čtvrtém místě skončil běh, který má rádo 24 procent respondentů. In-line bruslení si oblíbilo 14 procent Čechů. O šesté a sedmé místo se dělí zimní sporty spolu s jógou a pilates, kterým dává přednost shodně 11 procent respondentů.

Z kolektivních sportů pak mají Češi nejraději fotbal. Co se sportovišť týče, nejvíce jsou navštěvovány bazény a koupaliště. V uplynulých 12 měsících si v bazéně bylo zaplavat 62 procent respondentů. Ze sportovišť jsou také oblíbené tělocvičny a sportovní haly, kam zavítalo 37 procent sportovců, a fitness centra. Do nich se přišlo vypotit 22 procent dotazovaných.

Sportovní aktivita nepřekvapivě klesá s věkem. Z dotázaných mladších 25 let nejméně jednou měsíčně sportuje 92 procent, zatímco ve věkové kategorii 25 až 44 let se sportovně vyžívá 75 procent respondentů a od 55 let věku přibližně polovina dotázaných. Muži se sportu věnují častěji, alespoň jednou měsíčně 72 procent proti 67 procentům žen. Nejvyšší podíl sportujících je mezi lidmi, kteří se věnují duševní práci (80 procent), a vysokoškoláky (82 procent).

Pouze 13 procent dotazovaných považuje svůj styl života za zdravý. “Sice jen malé procento považuje svůj životní styl za zdravý, přesto se poměrně značná část lidí sportovat snaží. Češi se chtějí cítit lépe. Za poslední dva roky se zvýšil počet uživatelů karet MultiSport o 60 procent,” uvedl výkonný partner v MultiSportu Marián Škripecký.

Průzkum provedla společnost NMS Research na reprezentativním vzorku bezmála 1000 Čechů.

Ostravští vědci pracují na vylepšení zubních implantátů

Ostrava 22. července (ČTK) – Vědci z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) pracují na vylepšení povrchu titanových zubních implantátů tak, aby byla zubní náhrada kvalitnější a pacientovi usnadnila hojení. Vyvíjejí metodu, která by se případně mohla uplatnit i u jiných typů náhrad. ČTK o tom dnes informovala mluvčí univerzity Petra Halíková.

Lékaři titanové zubní implantáty využívají jako náhrady zubních kořenů již několik desítek let. “Titan bývá lékaři preferován zejména proto, že jej lidské tělo většinou přijímá bez komplikací, ale také kvůli tomu, že má zcela výjimečnou strukturu,” uvedla mluvčí. Ostravští vědci se nyní snaží povrch implantátů vylepšit.

Vědecký projekt, na němž v Ostravě pracují druhým rokem, by letos měl skončit. “V prvním roce jsme vyvíjeli technologii úpravy povrchů, převáděli jsme ji z modelových vzorků na reálný implantát. Teď na upravený povrch vážeme různé látky, abychom zjistili, které z nich implantát vylepší natolik, aby úprava v konečném výsledku byla také nejvýhodnější pro pacienta,” uvedla Kateřina Dědková z Centra pokročilých inovačních technologií.

Dodala, že pokud se vědcům podaří na upravený povrch navázat jednoduché modelové sloučeniny, bude možné tuto techniku rozšířit i na složitější látky. Půjde například o léčiva, která pak sníží zánět a zlepší proces hojení během implantace. “Tento výzkum však může být zásadním přínosem pro další oblasti implantologie, kdy bude možné tuto metodu uplatnit i při vývoji různých jiných typů náhrad,” doplnila Halíková.

Implantáty s upraveným povrchem, ale bez přidaných molekul jiných látek, už firma, s níž vědci spolupracují, zkoušela zavádět do dřeva a hovězích kostí. “Tyto dva modelové materiály se používají pro prvotní testování běžně. Na hmotě podobné lidské kosti je třeba vyzkoušet, jaké vlastnosti titanový čep má dříve, než se implantuje člověku. Během tohoto testování jsme ověřovali jeho odolnost a zjistili, že povrch, který se nám během výzkumu podařilo vytvořit, se nepoškodil,” doplnila Dědková. Aktuálně se řeší možnost testování implantátů u pacientů.

Vědci prozkoumají účinky tradičního prostředí na náladu

Klecany (u Prahy) 22. července (ČTK) – Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a jejich zahraniční kolegové prozkoumají účinky tradičního indiánského prostředí na náladu a obecnou pohodu. V roce 2020 plánují expedici mezi indiánské kmeny v Amazonii. Expedice Neuron je první svého druhu, kdy indiáni jsou partnery vědeckého výzkumu. Poprvé v brazilské historii dal celý domorodý kmen svolení k vědecké spolupráci, informovala ČTK za expedici Eva Césarová. NUDZ sídlí v Klecanech u Prahy.

Odborníci už během první části expedice spolupracovali na výzkumu psychoaktivního nápoje ayahuasca s indiánskými kmeny Huni Kui a Ashaninka. Výzkum zachytil štáb režiséra Davida Čálka, který točí o expedici dokumentární film nazvaný Doktor na tripu.

Hlavní část expedice na začátku roku 2020 má umožnit sbírat data od dobrovolníků, kteří se zúčastní několika ceremonií s ayahuascou. Při výzkumu chtějí vědci používat i mobilní EEG přístroje, tedy zařízení, která zaznamenávají elektrickou aktivitu mozku.

“Studie by měla především odpovědět na to, zda tradiční prostředí může přinést dlouhodobé pozitivní účinky na náladu a obecnou pohodu. Zároveň nás zajímají neurobiologické biomarkery těchto změn, abychom je mohli změřit, vezeme si s sebou mobilní přístroje EEG. Za druhé věříme, že rituální psychedelické zážitky mohou navodit propojení mezi lidmi. Když budeme během ceremonie nahrávat EEG, budeme také hodnotit propojení mozku mezi jednotlivými účastníky včetně šamana. Budeme používat přesně synchronizované EEG čepice, které nám umožní tyto projevy prozkoumat,” uvedl vedoucí výpravy Tomáš Páleníček.

Členové expedice ještě budou řešit technické problémy nahrávání EEG a otázky týkající se analýzy posbíraných dat. Studie už byla eticky schválena českou etickou radou, ještě potřebuje souhlas brazilských a peruánských úřadů.

Dárci krve v létě chybí víc, hlavně kvůli dovoleným

Praha 22. července (ČTK) – V Česku chybí do optimálních počtů zhruba 100.000 dárců krve, je jich kolem 240.000. V létě se dárců krve nedostává více kvůli dovoleným. Novinářům to dnes řekl primář oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice Miloš Bohoněk. Lidé nesmí darovat krev měsíc po kousnutí klíštětem nebo po dovolené v některých zemích, kde hrozí nákaza západonilskou horečkou, jako je sever Itálie, Maďarsko, Řecko nebo vnitrozemí Slovinska či Chorvatska.

“Nemáme nějaký akutní nedostatek krve, ale starší dárci odchází, a je nutné je nahradit,” doplnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle odhadů přes léto chodí darovat asi o čtvrtinu lidí méně. “Je to organizačně náročnější. Musí se třeba víc telefonovat, ale krev se vždycky sežene,” dodal Bohoněk. Některé nemocnice volají konkrétním dárcům potřebných krevních skupin, jiné posílají SMS těm, kterým uplynulo minimální období od posledního odběru.

Ženy mohou darovat krev jednou za čtyři měsíce, muži za tři. Dárcem krve se může stát dospělý od 18 do 65 let, který netrpí vážnější alergií, neprodělal zánět jater, ledvin, infarkt, nemá vysoký tlak či srdeční vadu, není po transplantaci, neměl kapavku, TBC, není HIV pozitivní a neužíval nitrožilně drogy.

Po kousnutí klíštěte či návštěvě vybraných zemí nemohou lidé darovat krev čtyři týdny. “Dárce krve testujeme na čtyři základní krevní přenosná onemocnění – HIV, žloutenku typu B, C a syfilis. Všechno se testovat nedá, proto jsou omezení časová,” dodal Bohoněk.

Dárci před odběrem dostanou v nemocnici snídani a poukázku na občerstvení. Ze zákona mají i nárok na den volna v zaměstnání a daňovou úlevu až 3000 korun. Bonusy pro dárce mají i zdravotní pojišťovny.

Krev nelze vyrobit, nemocní tak jsou odkázáni na dárce. Krev potřebují pacienti po těžkých úrazech, při vážných operacích, transplantacích nebo při léčbě otrav. Celoživotně jsou na darovanou krev odkázáni lidé na umělé ledvině či s rakovinou krve. Z krve se vyrábějí léky pro hemofiliky, pro léčbu poruch obranyschopnosti či popálenin.

V roce 2010 bylo evidovaných dárců krve více než 370.000, v roce 2017, z nějž pochází poslední data, už jen 241.000. Ubývá také prvodárců, předloni jich bylo 47.500. Vedle krve odebírají nemocnice a soukromá centra také krevní plazmu, za kterou lidé dostávají v centrech finanční odměnu. Plazmu potom dál prodávají ke zpracování.

Na světě je nejčastější krevní typ nula, v Česku, ale také ve Skandinávii, je ale nejběžnější typ A. Naopak nejméně často se vyskytuje AB. Krevní skupina se dědí po rodičích. Typ krve se dále dělí Rh faktorem na pozitivní, kterých je většina, a negativní. Pražské transfuzní stanice teď nejvíc potřebují dárce obou skupin nula a A, B a AB negativní.

Kvůli hnilobě včelího plodu museli na Semilsku spálit 91…

Jilemnice (Semilsko) 19. července (ČTK) – Kvůli hnilobě včelího plodu už museli veterináři na Semilsku spálit 91 včelstev. Číslo nemusí být konečné, ohnisek nákazy přibývá. Do ochranného pásma kolem nich spadá více než 1300 včelstev na 176 stanovištích, řekl dnes ČTK ředitel krajské veterinární správy v Liberci Roman Šebesta. Hniloba včelího moru se v Česku objevila po třech letech, stejně jako v případě včelího moru není léčba možná a včelstva je nutné zlikvidovat. Včelaři pak mohou ministerstvo zemědělství požádat o náhradu škody.

Spálit je přitom nutné nejen samotná včelstva, u nichž se nákaza objeví, ale také úly. “Zlikvidovat se musí úplně všechno včetně nářadí, které včelař používá, včetně vosku, pláství, které má uložené jako zásoby před vytáčením, pracovní oděv. Všechno co přišlo do styku a co by mohlo být zdrojem nákazy,” řekl Šebesta. Třeba medomet, který je poměrně drahý, lze ale podle něj dezinfikovat, pokud je z nerezu. Právě medomet, který si včelaři půjčují, mohl být ale podle něj v jednom případě i zdrojem přenosu nákazy.

Hniloba včelího plodu se na začátku června objevila u včelstva v Dolních Štěpanicích na Semilsku. Včelstva v ohnisku veterináři zničili a vytyčili ochranné pětikilometrové pásmo, v němž se musí dodržovat opatření pro přesuny včelstev a sledovat příznaky nákazy. Chovatelé, kteří mají včely v ochranném pásmu, museli Krajské veterinární správě v Liberci nahlásit aktuální údaje o počtu včelstev a jejich umístění. Postupně se ale v blízkém i vzdálenějším okolí objevila další ohniska v Horní Branné, Mrklově, Valteřicích a Víchové nad Jizerou a ochranné pásmo se kvůli tomu postupně rozšiřuje.

Hniloba je stejně jako včelí mor považována za nebezpečnou nákazu, pro člověka však nebezpečná není. Naposledy se choroba objevila v Královéhradeckém kraji v květnu 2016. Za hlavního původce hniloby včelího plodu jsou považovány dva druhy bakterií. Nákaza může být do chovu zavlečena při zalétávání včel, roji neznámého původu a infikovanými plásty, úly či včelařskými pomůckami. Chovatelé by proto měli vše pořizovat jen z ověřených zdrojů. Včelaři v Libereckém kraji přitom podle Šebesty bojují od loňska i se včelím morem, hlavně na Liberecku.

Leona Vacková

Brněnská charita staví v Iráku kliniku za dva miliony korun

Brno 19. července (ČTK) – Diecézní charita Brno staví v Iráku kliniku za dva miliony korun. Otevření je plánované v půlce října, řekla ČTK mluvčí charity Anna Tišnovská. Podle ní bude na klinice ordinace pro lékaře včetně gynekoložky, vybavený operační sál i laboratoř pro analýzu odebraných vzorků. V budoucnu je v plánu i pohotovostní služba.

Kliniku v Kurdistánu staví charitní humanitární středisko společně s tamními úřady. “Budou tam pracovat iráčtí lékaři. Cílem je, aby se klinika v oblasti, kde už ustoupila válečná krize, osamostatnila a mohla fungovat pod místní samosprávou. Umožní lidem, aby nemuseli z oblasti odcházet třeba do Evropy a mohli znovu budovat své domovy,” uvedla Tišnovská.

Charita v Iráku postavila už jednu kliniku, spolu s druhou klinikou vzniká i pekárna. “Bude zaměstnávat ženy vykoupené ze zajetí Islámského státu. Celkem na dostavbu a provoz obou klinik a pekárny v roce 2019 potřebujeme přibližně 5,8 milionu korun. Největší část z těchto nákladů pokrývá dotace z ministerstva zahraničních věcí ve výši skoro 4,5 milionu korun,” řekla Tišnovská.

Zbytek peněz bude od dárců charity. “Část peněz na dofinancování nákladného vybavení pro sál a laboratoř se snažíme získat veřejnou sbírkou. Celkem je to asi 750.000 korun, stále nám chybí přibližně 370.000 korun,” uvedla Tišnovská. Charita podle ní v místě spolupracuje s organizací Shingala Azad, která pomáhá v komunikaci s místními úřady. “Na stavbu kliniky přispěje 250.000 korunami. Dále spolupracujeme se Slovenskou katolickou charitou, která má v oblasti rozpracováno několik úspěšných projektů, například na stavbu studní,” doplnila Tišnovská.

Jihočeští hygienici zaznamenali 10 nevyhovujících vzorků zmrzlin

České Budějovice 19. července (ČTK) – Jihočeští hygienici při kontrolách zmrzlin od konce června do těchto dnů evidovali zatím deset nevyhovujících vzorků. Většinou vykazovaly vyšší počet bakterií. V žádném případě nešlo o závažnější nedostatky. Hygienici zatím zkontrolovali v kraji 50 vzorků zmrzlin. ČTK to řekla Dagmar Smitková z jihočeské hygienické stanice.

“Některé drobnější nedostatky odstranili provozovatelé přímo na místě při naší kontrole. Pokud se jednalo o výskyt vyššího počtu bakterií, poukazuje to na fakt, že z různých důvodů není kontrolované místo po hygienické stránce naprosto v pořádku,” řekla Smitková. Bakterie mohou pocházet například z ne úplně čistých rukou prodávajícího nebo ze špatně udržovaných přístrojů na výrobu zmrzliny.

Hygienici v Jihočeském kraji při kontrolách zmrzlin letos uložili devět blokových pokut. Provozovatelé v součtu zaplatili 18.000 korun.

Smitková uvedla, že úroveň hygieny v místech, kde se v Jihočeském kraji prodává zmrzlina, zůstává stejná jako v minulých letech. “Ale kontrolujeme také například cukrárny, kde se neprodává jen zmrzlina. V takových případech její vzorky třeba neodebíráme a zaměříme se na jiné věci,” uvedla Smitková.

WHO: Ebola v Kongu je mimořádnou událostí světového dosahu

Ženeva 17. července (ČTK) – Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes označila výskyt eboly v Kongu za mimořádnou událost světového dosahu. Zároveň však dodala, že propuknutí nemoci je stále jen regionální, nikoli globální hrozbou. Ostatním státům mimo zasaženou oblast proto WHO nedoporučuje jakkoli omezovat dopravu, uzavírat hranice nebo provádět vyšetření cestujících na letištích, v přístavech a v dalších místech vstupu.

Zatímco riziko šíření nákazy v zasaženém regionu je vysoké, nebezpečí úniku viru mimo oblast zůstává nízké, uvedl dnes šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. “Prohlášení za mimořádnou událost by nemělo sloužit ke stigmatizaci nebo jako trest pro ty lidi, kteří nejvíce potřebují naší pomoc,” dodal.

Vyhlášení eboly jako globální zdravotnické události často přinese větší zájem světových dárců a humanitárních organizací, zároveň však může způsobit přehnanou reakci nervózních vlád, které začnou zavírat hranice svých států, píše agentura AP. “Zásadní je, aby státy nepoužívaly vyhlášení mimořádné události jako záminku k omezení obchodu a k přesídlování lidí, což by mohlo mít negativní efekt na činnost lékařů a na život obyvatelstva v regionu,” uvedl Robert Steffen, šéf krizového výboru WHO.

Komise expertů při třech předchozích příležitostech odmítla současnou epidemii eboly zařadit do této kategorie hrozby. Na začátku týdne se ale objevil první případ nákazy ve dvoumilionovém městě Goma na severovýchodě Konga u hranic s Rwandou, kde se nachází také mezinárodní letiště.

Rozšíření nákazy z řídce osídlených venkovských oblastí do hustě zabydlených měst se přitom experti obávali již několik měsíců, a WHO měla výskyt viru podle názoru některých z nich prohlásit za mimořádnou událost již dříve.

Vyhlášení mimořádné zdravotní události světového dosahu je výjimečné opatření, ke kterému se WHO uchýlila zatím čtyřikrát. V roce 2009 kvůli chřipce typu H1N1, takzvané prasečí chřipce, v roce 2014 nejdříve v souvislosti s šířením dětské obrny a následně kvůli epidemii eboly na západě Afriky, při které zemřelo přes 11.300 lidí, a naposledy v roce 2016 kvůli viru zika v Jižní Americe.

Ebola, nebo též krvácivá horečka, je kvůli vysoké nakažlivosti jednou z nejobávanějších chorob na světě.

Nemoc se zatím projevila převážně v Kongu. V regionu, kde se nákaza šíří, působí desítky ozbrojených skupin, které stěžují práci lékařům. Násilnosti navíc nutí lidi opouštět své domovy a utíkat za hranice do sousedních států. Mezi místním obyvatelstvem se k tomu šíří o nemoci řada pověr, někteří nakažení tak symptomy skrývají, protože nedůvěřují humanitárním pracovníkům. Množí se i útoky proti polním nemocnicím, řada lékařů je na útěku.

Tři případy zaznamenaly úřady i v Ugandě na začátku letošního června, kdy ji do této země přivezla konžská rodina. Šíření viru se tehdy podařilo zamezit, trojice nakažených ale zemřela. Dnes v Ugandě nemoci podlehla další žena, která si nákazu přinesla rovněž z Konga.

Epidemii eboly vyhlásily konžské úřady loni v srpnu, od té doby nemoci podlehlo již téměř 1700 lidí. Od roku 1976 je to již desátá, a zatím nejhorší, epidemie eboly v této zemi.