Instituce budou spolupracovat na rozvoji paliativní péče

Praha 30. července (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny a Česká společnost paliativní péče budou spolupracovat na tom, aby bylo zajištěno financování a rozvoj péče o pacienty trpící nevyléčitelnou nemocí. Zástupci institucí dnes v budově ministerstva na Palackého náměstí v Praze podepsali memorandum, které má pro zdravotní služby vytvářet podmínky.

“Pro nás je toto téma obrovsky důležité,” řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Doplnil, že oproti ostatním státům je Česko stále ještě na začátku rozvoje paliativní péče. “Myslím, že je povinností tady nás všech, abychom tu péči dále rozvíjeli,” dodal.

Pilotní provoz mají podle ministerstva zajistit dotační programy zaměřené na nemocniční i domácí specializovanou péči. Úřad v polovině července uvedl, že poskytne dotace 41 milionů korun devíti zařízením, která poskytují paliativní péči nevyléčitelně nemocným a umírajícím pacientům v jejich domácím prostředí. Na jaře ministerstvo schválilo sedm dotací za 32 milionů korun na podporu paliativní péče v nemocnicích.

Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče, která zastřešuje tři desítky organizací, před dvěma týdny uvedla, že dotace vítá, prosazuje ale hlavně systémové řešení financování. Hospice chtějí dosáhnout toho, aby hospicovou péči a její financování v legislativě lépe zakotvila novela zákona o sociálních službách.

Paliativní péče se zaměřuje na nevyléčitelně nemocné pacienty, u nichž má zmírnit bolest a utrpení. Nesoustřeďuje se na vyléčení, ale na kvalitu posledních dní a měsíců jejich života, zahrnuje přitom i psychickou podporu a pomoc blízkým.

V Česku ročně umírá zhruba 108.000 lidí, asi 65 procent zemře v nemocnici. Podle průzkumů si ale až 80 procent lidí přeje umírat doma.

Objev jihočeských vědců může pomoci nové vakcíně proti borelióze

České Budějovice 29. července (ČTK) – Parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích po experimentech se sajícími klíšťaty popsali, jak se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z těla parazita do hostitele. Podle jejich výzkumu míří borelie ze střeva klíštěte přes jícen rovnou do hostitele, zatímco dosud převládal vědecký názor, že borelie nejdřív přejdou do slinných žláz. Výzkum bude dál pokračovat, může napomoci vyvinout nové vakcíny. ČTK to dnes řekla mluvčí Biologického centra Akademie věd Daniela Procházková.

Vědci dělali několik měsíců vakcinační pokusy, odebrali stovky tkání na analýzu infekce. “Víc než třicet let byl uznávaný americký model, že borelie žijí v klíštěcím střevě, a ve chvíli, kdy klíště začne sát, přejdou borelie ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. My jsme ale zjistili, že je to úplně jinak. Myslíme si, že borelie jdou ze střeva přes jícen rovnou do hostitele, a sliny klíštěte pro borelie nejsou důležité. Proto musíme cílit na střevo klíštěte, nikoliv na sliny,” řekl Radek Šíma, jeden z hlavních autorů objevu.

Většina vědců při vývoji vakcíny proti lymské borelióze dosud cílí na molekuly ze slinných žláz a na cestu přenosu přes sliny. Výzkum bude dál pokračovat. Badatelé chtějí hledat látky, které by potlačovaly borelie přímo ve střevě klíštěte nebo znemožňovaly boreliím přeměnit svůj povrch.

“Budou to ještě dál ověřovat a cílit na to střevo. Ty důkazy už přinesli, ale protože je to dost jinak, než bylo celou dobu napsáno v publikacích, budou to možná ověřovat i ostatní (vědci) ze světa,” řekla Procházková. Jihočeští vědci zažádají o další granty.

Ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, odborník na klíšťata, uvedl, že jde o významný objev. “Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení. Naši mladí kolegové se nebáli zpochybnit autority a podali přesvědčivé důkazy o tom, že k přenosu borelií nedochází přes sliny,” řekl.

Borelie jsou bakterie spirálovitého tvaru s bičíky na obou koncích, které se dokážou přizpůsobit životu v různých hostitelích. Hlavní rezervoár borelií se nachází v ptácích a hlodavcích, odtud přecházejí do klíštěte a z něj zase zpět do ptáků, hlodavců, ale i dalších savců včetně člověka. Českobudějovičtí vědci také vyvrátili hypotézu, že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele. “Borelie přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční,” uvedl Šíma. Lidé se tak lymskou boreliozou první den od přisátí klíštěte nenakazí.

Václav Koblenc dr

Krajská zdravotní navrhuje smlouvou Rumburku převzetí nemocnice

Ústí nad Labem 29. července (ČTK) – Krajská zdravotní už poslala do Rumburku návrh smlouvy, která městu garantuje převzetí zkrachovalé Lužické nemocnice a polikliniky krajskou společností. Podmínkou ale je její oddlužení. Krajská zdravotní v případě uhrazení dluhů ze strany Rumburku počítá s převzetím nemocnice, která zajišťuje péči pro 55.000 obyvatel Šluknovského výběžku. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informoval mluvčí krajské zdravotní Ivo Chrástecký. Vyjádření vedení Rumburku ČTK zjišťuje.

Návrh smlouvy o smlouvě budoucí odeslala Krajská zdravotní do Rumburka už v pátek. Právě tato smlouva byla pro vedení města Rumburk podmínkou pro uhrazení 52 milionů korun ztráty nemocnice za loňský rok a schválení plánu letošního hospodaření. Rumburk je jediným vlastníkem nemocnice, která je od poloviny července v insolvenčním řízení. Letos na konci května už zařízení vytvořilo další ztrátu bezmála 18 milionů a finanční plán počítá v tomto roce s deficitem až 47 milionů. Podle insolvenčního návrhu dluží dalších 37 milionů korun bankám, pojišťovnám a dodavatelům.

“Jsme zde připraveni poskytovat zdravotní služby v rozsahu ambulantní péče a akutní lůžkové péče v odbornostech vnitřní lékařství, chirurgie, multioborová jednotka intenzivní péče a dlouhodobá lůžková péče,” uvedl předseda představenstva Krajské zdravotní Jiří Novák. Smlouva garantuje převzetí části aktiv a části smluv včetně pracovněprávních smluv zaměstnanců tak, jak požadovalo vedení města Rumburk. “Teď je na řadě tamní zastupitelstvo, aby schválilo uhrazení dluhů a umožnilo tak zrušit insolvenční řízení,” dodal Novák.

Krajská zdravotní dostala teprve minulý týden výsledky auditu Lužické nemocnice, v Praze se jí pak podařilo vyjednat s pojišťovnami zvýšení úhrad za péči. “Jsme si se vší odpovědností vědomi, že v případě zachování zajištění zdravotní péče pro obyvatele Šluknovského výběžku jde o čas,” dodal Novák. Pokud vše dobře půjde a zastupitelé Rumburka peníze pro nemocnici schválí, mohla by Krajská zdravotní péči převzít už na přelomu září a října.

Brno poskytne svatoanenské nemocnici byty pro sestry i s dětmi

Brno 26. července (ČTK) – Brno poskytne Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně čtyři byty pro sdílené bydlení zdravotních sester. V tiskové zprávě to uvedl náměstek primátorky Oliver Pospíšil (ČSSD). Byty v Kobližné ulici jsou po rekonstrukci. Zájemkyně v nich mohou bydlet i s dětmi, což nemocniční bydlení neumožňuje. Sdílené byty města využívá už několik nemocnic. Mluvčí svatoanenské nemocnice Petra Veselá ČTK řekla, že nemocnice chce zapojením do projektu přilákat zdravotní sestry, kterých v zařízení chybí víc než 50.

Ke sdílenému bydlení Brno upravuje v centru města dlouhodobě neobsazené velkometrážní byty nebo nebytové prostory vhodné pro úpravu na bytové jednotky. “Fakultní nemocnice u svaté Anny si od města pronajme v Kobližné ulici čtyři byty, z toho jsou dva třípokojové a dva pětipokojové. Zařadí se tak po bok Úrazové nemocnice, Fakultní nemocnice Brno a Nemocnice Milosrdných bratří, které už sdílení bydlení nabízejí zdravotním sestrám jako benefit,” uvedl Pospíšil.

Nájemné v bytech je snížené a je téměř 60 korun za metr čtvereční. V ostatních bytech mají noví nájemníci cenu od 70 do 90 korun za metr čtvereční. Tržní nájemné přesahuje 100 korun za metr čtvereční a někde se pohybuje i okolo 200 korun za metr čtvereční.

Nemocnice chce řešit nedostatek sester. “Rozhodli jsme se zapojit do projektu sdíleného bydlení ve snaze získat zdravotní setry, kterých nám nyní chybí více než 50,” řekla Veselá. Byty mohou využít všechny sestry včetně sester z Ukrajiny, které projevily zájem se do Brna přestěhovat i s dětmi. Pět sester by mělo přijet v srpnu. Jejich příchod umožní projekt ministerstva zdravotnictví nazvaný Ukrajina.

Brno má aktuálně 21 bytů sdíleného bydlení. Nemocnice mají pronajato 13 bytů, další byty využívají senioři nebo sdružení Práh pro bydlení svých klientů.

V tropických dnech je třeba více pít i zvýšit příjem…

Ostrava 25. července (ČTK) – V tropických teplotách, které se nyní vrátily do České republiky, je podle odborníků nejen nutné více pít, ale také myslet na větší přísun vitamínů a minerálů. Obezřetní by při vysokých venkovních teplotách lidé měli být i při oblíbeném letním grilování, řekla dnes ČTK mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) Naďa Chattová.

“Ve vysokých teplotách by lidé měli myslet na to, že tělo potřebuje větší množství tekutin i minerálů. Množství tekutin se přitom odvíjí od hmotnosti člověka,” uvedla Chattová. Podle nutriční terapeutky FNO Žanety Vařechové si potřebný přísun tekutin lze spočítat podle jednoduchého vzorce. Běžně by na kilogram tělesného hmotnosti mělo připadnout zhruba 30 mililitrů tekutin. “V případě horka přidejte ještě deset mililitrů. Například sedmdesátikilogramový člověk by měl tedy v horku vypít 2,8 litru tekutin, ideálně vody,” uvedla Vařechová.

Podle ní je optimální, aby nápoj měl pokojovou teplotu. Pít je nejlepší v malých dávkách po celý den, nikoliv až při pocitu žízně. Vařechová dodala, že ideální je voda s malým množstvím citronu, případně máty.

Nutriční terapeutka Martina Sivková uvedla, že při vysokých teplotách je rovněž potřebné zvýšit příjem vitamínů a minerálů. “Nemyslím tím samozřejmě, že vypijete 1,5 litrové balení minerální vody najednou. To určitě ne, ale v lékárnách je dostatek přípravků, buď v tabletách nebo rozpustných prášcích, které doporučenou denní dávku hořčíku doplní,” uvedla Sivková.

Pozornost by lidé podle nutričních terapeutů měli věnovat také stravě. Například maso upravované na přímém ohni je těžce stravitelné. “Zdraví prospěje elektrická nebo plynová forma grilování a rozhodně maso předem nenakládat do tuku,” řekla vedoucí Odboru léčebné výživy a stravování FNO Jaroslava Jaššová. Podle ní je ideální maso z grilu doplnit čerstvou zeleninou a celozrnným pečivem.

Vhodné je podle odborníků jíst pravidelně pětkrát denně. Ke každému jídlu je potřeba přidat sklenici vody. Ovoce je ideální jíst dopoledne.

Martina Helánová dr

Zákaz koupání platí v Libereckém kraji u rybníku Bažantník

Liberec 25. července (ČTK) – Zákaz koupání platí v Libereckém kraji v rybníku Bažantník u kempu v Sedmihorkách v Českém ráji. Mírně či více znečištěná voda je v dalších devíti rekreačních nádržích, vyplývá z informací na webu krajské hygienické stanice v Liberci.

Zákaz koupání je v rybníku u kempu v Sedmihorkách kvůli přemnoženým sinicím. Na pětibodové stupnici je kvalita vody v Bažantníku na nejhorším stupni pět, na stejném byla kvůli sinicím i v minulé sezóně v srpnu.

Za nevhodnou ke koupání považují hygienici kvůli kolísavé kvalitě přítoku od začátku sezóny vodu v koupališti v Chrastavě u Liberce. Je na stupni čtyři.

O stupeň lepší je kvalita vody na přehradě v Jablonci a dvou jezerech na Českolipsku, Hamerském a Máchově. Důvodem jsou sinice. Zdravotní obtíže po koupání mohou mít zejména malé děti, těhotné ženy, starší lidé a alergici. Lidé by se po koupání neměli otírat ručníkem, ale osprchovat se. Zvýšený výskyt sinic není pro jezera nic neobvyklého. “Kvalita vody je u nás na standardní úrovni. Léto je jinak, jak má být. Plné jsou pláže a velký zájem je i o plavby lodí,” uvedl Vladimír Reichert z Regaty Máchovo jezero, která provozuje hlavní pláž i lodní dopravu.

Mírně zhoršená kvalita vody je na koupalištích v Nedamově u Dubé a Sloupu v Čechách na Českolipsku, Jablonném v Podještědí, Českém Dubu a Novém Městě pod Smrkem na Liberecku. Na stupni dva jsou obvykle kvůli snížené průhlednosti značící mírné znečištění. Riziko zdravotních obtíží je ale malé.

Současné tropické počasí se projevuje i na zvýšeném zájmu lidí o koupání. “Je velký, ale naštěstí lidí za den není zatím tolik, aby byl nějaký problém,” uvedl Tomáš Špinka, vedoucí městského areálu Maškova zahrada v Turnově s nejmodernějším koupalištěm v kraji. Ve středu do Maškovy zahrady přišlo asi 1700 lidí, rekordní návštěvy jsou kolem 3000. “Z mého pohledu je to díky tomu, že vedra jsou hlášená na týden dopředu, tak to není jako jiné roky, kdy mělo být dva dny hezky a lidí přišlo najednou výrazně více,” řekl Špinka. Podle něj se i tak, třeba při přípravě občerstvení, pracovníci areálu skoro nezastaví. “Jen za středu jsme například usmažili 400 kilogramů hranolek,” dodal.

V Ústeckém kraji má většina koupališť výbornou kvalitu vody

Ústí nad Labem 25. července (ČTK) – V Ústeckém kraji má více či méně zhoršenou kvalitu vody třetina z 18 sledovaných přírodních koupališť. Znovu napuštěné je po měsíci koupaliště u kempu v Jetřichovicích v Českém Švýcarsku, kde voda obsahovala cerkárie způsobující vyrážku. Výsledky nových rozborů by měly být k dispozici nejpozději v pátek.

“Koupaliště jsme vybagrovali, šli jsme až do hloubky půl metru. Pak jsme ho sušili asi 14 dnů a před týdnem začali napouštět. Na pohled vypadá voda určitě lépe, než jak vypadala,” řekla dnes ČTK správkyně kempu Miluše Hartmanová. Někteří ubytovaní se podle ní ve vodě už koupali, zdravotní obtíže neměl nikdo. Před měsícem se vyrážka objevila u deseti z 300 lidí, kteří se tehdy koupali.

Nejhůře ze sledovaných koupališť je na tom v kraji podle zjištění hygieniků Velký Šenov ve Šluknovském výběžku, kvalita vody je na třetím z pěti stupňů hodnocení. Problémy po koupání mohou mít zejména citliví jedinci, mezi něž patří těhotné ženy, děti či alergici. Hygienici jim doporučují, aby se po koupání vždy osprchovali.

Mírně zhoršená, tedy na stupni dva, je kvalita vody v dalších čtyřech přírodních koupalištích v Ústeckém kraji. Vyšší obsah fytoplanktonu, zejména řas a sinic, má voda v jezeře Chmelař u Úštěku. Zvýšený obsah chlorofylu-A, který sinice a řasy obsahují, naměřili hygienici i ve Varvažově na Ústecku a Chabařovicích na Ústecku. Mírně zhoršená je kvalita vody ještě v dětské části koupaliště v Mikulášovicích ve Šluknovském výběžku. V ostatních sledovaných koupalištích je voda čistá, včetně jezera Milada, které je největší na Ústecku.

Znečištění ovzduší u křižovatek v Ústí nad Labem překračuje limit

Ústí nad Labem 23. července (ČTK) – Znečištění ovzduší u tří křižovatek v Ústí nad Labem překračuje limity 40 mikrogramů na metr krychlový povolené pro koncentraci oxidu dusičitého (NO2). Může tak představovat zdravotní riziko. Ukázalo to měření, které v březnu a dubnu po dobu čtyř týdnů provádělo Centrum pro životní prostředí a zdraví v devíti krajských městech. Aktuální výzkumy ukazují, že znečištění ovzduší oxidy dusíku představuje riziko i při hodnotách, které limity splňují. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informoval koordinátor projektu Miroslav Šuta.

Zdravotní účinky znečištění oxidem dusičitým v posledních letech studují zejména ve Španělsku. “Je prokazován význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při expozici nad 30 mikrogramů v průběhu těhotenství. Bylo pozorováno ovlivnění chování dětí v 15 měsících, při vyšetřování dětí ve čtyřech až pěti letech jsou zjišťovány změny pozornosti,” uvedl předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR Radim Šrám. U dětí ve vyšším věku podle něj oxid dusičitý snižuje rychlost neuropsychického vývoje. “Studie z Londýna prokazuje při koncentracích nad 40 mikrogramů zvýšení výskytu Alzheimerovy choroby,” dodal Šrám.

Hlavním zdrojem oxidů dusíku jsou vysokoteplotní procesy ve spalovacích motorech automobilů a ve stacionárních zdrojích, jako jsou elektrárny, teplárny, plynové kotle či spalovny odpadů. Ústí nad Labem v minulosti patřilo spolu s Prahou, Brnem a Ostravou k městům s největším znečištěním. V posledních letech ale monitorovací stanice Ústí-Všebořická naměřila podlimitní hodnoty 31,3 až 37,4 mikrogramu na metr krychlový. Centrum ale zajímalo, jaké je zatížení hlavně dopravou i na dalších místech a rozhodlo se zmapovat znečištění na 14 místech ve městě pomocí takzvaných pasivních vzorkovačů. Vyhodnocovala je akreditovaná švýcarská laboratoř.

“Na třech lokalitách v Ústí nad Labem jsme naměřili hodnoty vyšší než 40 mikrogramů a na šesti dalších místech jsme naměřili znečištění vyšší než 30 mikrogramů na metr krychlový. Nevyšší hodnoty jsme zaznamenali u křížení ulic Holečkova a Všebořická, kde průměrná koncentrace činila 43,3 mikrogramu, na pomezí ulic Hrnčířská a Předmostí 42,5 mikrogramu a na ulici Sociální péče u sanatoria Bukov 41,4 mikrogramu. Naopak nejnižší koncentraci jsme naměřili na Božtěšické ulici, 20,7 mikrogramu na metr krychlový,” uvedl Šuta.

Ústí nad Labem – výsledky měření koncentrací oxidu dusičitého

zdroj: CpŽPZ

Leona Vacková kš

Úmrtnost na rakovinu kolorekta se za deset let snížila…

Praha 23. července (ČTK) – Úmrtnost na rakovinu tlustého střeva a konečníku se v ČR snížila za 10 let o třetinu. O 17 procent méně je i nově odhalených nádorů. Podle odborníků je to díky pravidelnému vyšetřování lidí nad 50 let, které bylo v Česku zavedeno téměř před 20 lety. Novinářům to dnes řekli na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Ročně lékaři v roce 2016 kolorektální karcinom objevili asi u 7600 lidí, kolem 3400 mu podlehlo.

V současné době praktičtí lékaři a gynekologové testují pacienty mezi 50 a 54 lety jednou ročně na skryté krvácení do stolice. Starší 55 let jsou testováni jednou za dva roky nebo mohou jednou za deset let podstoupit vyšetření kolonoskopií. Více než třetina jich odhalí nějaký nález, nejčastěji adenomový polyp. Těchto nezhoubných výrůstků, které se ale mohou rozvinout v nádor, bylo za 13 let odhaleno u více než 113.000 lidí. Kolonoskopii podstoupilo asi 310.000 osob.

Po léčbě nádoru žije v Česku kolem 58.000 lidí. Její úspěšnost, pokud je nádor odhalený včas, je až 90 procent. Takových bylo díky screeningu odhaleno více než 9500. U pozdě nalezených nádorů se ale rapidně snižuje, pět let od diangnózy pozdního stádia přežije jen asi 13 procent nemocných.

“Populační data dokládají, že screeningový program přispívá také k redukci počtu nových onemocnění. Tedy předchází samotnému vzniku nádoru. Během posledních deseti let poklesl počet nově diagnostikovaných onemocnění o 17 procent,” uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Od roku 2014 zdravotní pojišťovny své pojištěnce, kteří nechodí pravidelně ke svému praktickému lékaři zvou dopisem. Na první pozvánku reaguje asi pětina lidí, na druhou pak pětina z těch, kteří jsou osloveni znovu. Potom ale úspěšnost zásadně klesá, v současné době proto ministerstvo spolu s pojišťovnami zvažuje možné úpravy zvaní. Podle náměstka ředitele největší zdravotní pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny Davida Šmehlíka jsou možné i online varianty včetně mobilní aplikace. Za čtyři roky rozeslaly pojišťovny více než 4,6 milionu pozvánek.

“Je-li provedený test na okultní krvácení do stolice pozitivní, musí po něm následovat kolonoskopie. Neprovedení kolonoskopie v takové situaci, například z důvodu, že ji klient screeningu odmítne, ohrožuje jeho život,” uvedl Miroslav Zavoral, odborný garant Národního programu screeningu nádorů tlustého střeva a konečníku a ředitel Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Testy ale podle něj nejsou spolehlivé, asi 40 procent z nich je falešně negativní. Proto se musí pravidelně opakovat, případně je lepší rovnou podstoupit kolonoskopii.

Při vyšetření se zavede do konečního optické zařízení, které obraz střeva přenáší na monitor. Pacient musí před vyšetřením hodně pít a použít projímadlo, dostane také léky na bolest. Podrobnosti o screeningu a vyšetření jsou na webu Kolorektum.cz.

Výskyt nových případů a úmrtnost na rakovinu kolorekta:

zdroj: SVOD

ČSú: Nejvíce pracovních úrazů je v zemědělství a lesnictví

Praha 24. července (ČTK) – Zemědělství, lesnictví a rybářství patří k nejrizikovějším odvětvím v Česku. Loni se v těchto oborech přihodilo 2341 pracovních úrazů na 100.000 pojištěnců. V zemědělství je zároveň nejdelší průměrná délka pracovní neschopnosti, která čítá 55,9 dne. Vyplývá to z údajů Českého statistického řadu a Státního úřadu inspekce práce za rok 2018.

Zemědělství, lesnictví a rybářství je nejrizikovější a zároveň 22. nejmenší skupina povolání v Česku, kde v souhrnu pracuje zhruba 100.000 lidí. Skoro 80 procent všech úrazů se tu přihodí kvůli špatně odhadnutému riziku při práci.

“Mezi statisticky nejčastější příčiny úrazů patří nebezpečné postupy na pracovišti, například práce bez řádného ochranného vybavení pro zaměstnance, ať už to jsou obličejové štíty pro dřevorubce nebo dýchací masky pro čištění odpadních zemědělských jímek,” uvedl Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety. Nejvážnější úrazy jsou při manipulaci se zemědělskými stroji, například během vyprošťování zaseknutých předmětů, následuje zacházení s velkými plemennými zvířaty, doplnil školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas Petr Kaňka. Nebezpečné postupy jsou patrné také při práci se zemědělskou technikou, zejména v blízkosti elektrického vedení.

“Každoročně evidujeme desítky případů s přímým ohrožením života, například když traktorista na poli porazí sloup vysokého napětí. Vedle vážných úrazů vznikají i vysoké majetkové škody, které se při jediné události na zemědělské ploše mohou vyšplhat až na desítky milionů korun. Značné množství případů, kdy nastane kontakt techniky s elektrickými dráty, registrujeme také při stavbách silnic a dálnic. I zde hrozí neopatrné obsluze strojů smrtelné úrazy kvůli dotyku s elektrickým vedením,” uvedl vedoucí oddělení bezpečnosti práce z energetické společnosti E.ON ČR Stanislav Vodrážka.

Úrazy v práci někdy zaměstnavatelé odmítají uznat jako pracovní. “V praxi se běžně setkáváme s tím, že zaměstnavatelé odmítají uznat úraz jako pracovní, například o úrazu odmítnou vystavit záznam. V tom případě se pak musí poškozený složitě obracet na bezpečnostní techniky či inspektorát bezpečnosti práce. Ti nejvíc nepoctiví navíc tlačí poškozeného, aby sám ukončil pracovní poměr, protože kvůli zranění na svou práci nestačí. A samozřejmě mu pak odmítají vyplatit 12 platů jako odstupné,” uvedl expert na odškodnění z firmy Vindicia Tomáš Beck.

Češi loni strávili na neschopence celkem 77,2 milionů dní, o šest procent více než v roce 2017. Případů pracovní neschopnosti bylo loni téměř 1,85 milionu, nejvíc za posledních deset let. Kvůli pracovní neschopnosti chybělo na pracovištích v průměru 211.000 lidí denně. Průměrná doba strávená na neschopence loni trvala 41,7 dne. Neschopenka z důvodu nemoci trvala v průměru 40,1 dne, zatímco kvůli pracovnímu úrazu téměř 56 dní. Většinu neschopenek vydali lékaři kvůli nemoci. Z důvodu pracovnímu úrazu byla loni vydána každá desátá neschopenka.