Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Lékaři: Když teď investujeme, můžeme na léčbě žloutenky ušetřit

  • 7 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 8. října (ČTK) – Investice do odhalování nemocných žloutenkou typu C a do její nové léčby mohou do budoucna pomoci ušetřit peníze za léčbu cirhózy nebo rakoviny jater včetně transplantací. Odborníci to dnes řekli na tiskové konferenci. Cílem Světové zdravotnické organizace (WHO) je snížit do roku 2030 výskyt nových případů žloutenky C o 90 procent. V Česku je jich každý rok objeveno kolem 1000.

Virus žloutenky C se přenáší krví a infekce nemá zpočátku příznaky, až po letech se projeví nevratné poškození jater. “Léky proti viru hepatitidy C sice nejsou levné, ale je naprosto jasné, že jsou levnější než péče o pacienty, kteří dospějí k cirhóze, rakovině jater či transplantace,” uvedl vedoucí infekčního oddělení Krajské zdravotní – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.

Podle odborníků Česko potřebuje národní plán pro eliminaci žloutenky typu C, jaký mají západoevropské země. K dosažení cíle WHO je třeba 90 procent všech infikovaných najít a diagnostikovat a aspoň 80 procent z nich léčit. Odhalit nemoc pomůže vyšetření protilátek v krvi nebo jaterní testy.

Pokud by Česko podle farmakoekonoma Jindřicha Kotrby jako dosud každý rok odhalilo o desetinu nemocných víc, bylo by v roce 2030 léčeno asi 26.000 lidí, nicméně bez léčby by podle odhadů dál zůstávalo asi 54.000 nemocných a bylo by odhaleno asi 200 případů cirhózy, 120 případů rakoviny jater a 38 případů by si vyžádalo transplantaci. Náklady na léčbu spojenou se žloutenkou typu C mezi roky 2019 a 2030 by byly asi 15 miliard, přičemž případů by neubývalo.

Pro dosažení cílů WHO ohledně snížení výskytu žloutenky C by podle propočtů bylo potřeba 27 miliard korun. Léčeno by bylo až 49.000 pacientů a bez léčby by zůstávalo asi 10.000. Případů cirhózy by v roce 2030 zbývalo asi 20, 15 rakoviny a u pacientů se žloutenkou by byly nutné jen čtyři transplantace jater.

 

 

Zpravodaj

Vysočina přispěje na chod školních družin při nemocnicích

  • 6 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Jihlava 7. října (ČTK) – Kraj Vysočina uvolní na provoz školních družin při nemocnicích v regionu asi milion korun. Reaguje tak na to, že provoz přestal být hrazený ze státního rozpočtu. Přesto chce, aby tyto družiny pro dětské pacienty nemocnic v kraji zůstaly v provozu. Předpokládá, že je bude platit i v dalším roce. Novinářům to řekl hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD). Na Vysočině funguje Základní škola a Mateřská škola při zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina sdružující školská zařízení v šesti nemocnicích v kraji.

Zaměstnává pět učitelek základních a mateřských škol, jejichž platy hradí ministerstvo školství. Na nemocniční družiny a jejich pracovníky ale stát od letošního roku neplatí. Nemocnice mají ale o zachování této služby zájem. Personál je vítaným doplněním zdravotnického týmu díky vazbě, kterou dokáže během hry s dětmi vybudovat, řekla Jana Sedláková, ředitelka Základní školy a Mateřské školy při zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina.

Šancí, jak opět získat státní peníze i pro družiny v nemocnicích, je podle ní změna školní družiny na školní klub, jehož chod stát hradí. Bude se snažit změnu formálně zajistit už příští rok. Hejtman Běhounek dnes řekl, že je kraj připravený na chod družin dál přispívat. Nemocniční družiny ze státního financování vypadly loňskou novelou vyhlášky o zájmovém vzdělávání.

Havlíčkobrodskou nemocnici začaly navštěvovat učitelky základní a mateřské školy už brzy po vzniku dětského oddělení v roce 1947, řekla její mluvčí Petra Černo. “Po roce 1989 byla z důvodů rychle se zkracujících hospitalizací funkce učitelů ZŠ zrušena a omezen i počet učitelek MŠ a jejich pracovní doba,” řekl Černo. Dnes v nemocnici funguje herna s pedagogickým dozorem. Čas dětem krátí i to, že mohou být i v nemocnici v péči rodičů a neomezená možnost návštěv.

Učitelka pracuje také v nemocnici v Novém Městě na Moravě, kde škola vznikla v roce 1953. Děti ji oslovují teto. “Pokud zdravotní stav dětem dovolí trávit čas v nové velké herně, mohou si hrát tam, pokud musí být pacient na lůžku, teta přijde na chvíli za ním přímo na pokoj,” řekla mluvčí nemocnice Tamara Pecková. Družina dnes částečně pomáhá i rodičům, kteří doprovázejí hospitalizované dítě. Pokud je dítě pod dohledem pedagoga, má rodič chvíli čas pro sebe.

V pelhřimovské nemocnici byla základní škola od roku 1954, pracovaly v ní i čtyři učitelky. Dnes mají děti na starosta vychovatelka a učitelka mateřské školy. Školní zařízení mají v kraji také nemocnice v Třebíči, Jihlavě a Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod.

 

Zpravodaj

Intenzivní neurorehabilitaci dětí mají od ledna hradit pojišťovny

  • 6 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Ostrava 7. října (ČTK) – Intenzivní neurorehabilitaci dětí s dětskou mozkovou obrnou by od ledna měly začít hradit pojišťovny. Při dnešní konferenci Máme jiné dítě, nechceme jiný život, která se věnuje péči o rodiny dětí s , to dnes v Ostravě řekl ředitel odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jan Michálek. Intenzivní rehabilitační péči mají dětem poskytovat odborné léčebné ústavy.

Ke změně úhradové vyhlášky přispěla i dvouletá studie Sanatorií Klimkovice, která prokázala, že standardní koncepce rehabilitace dětí s dětskou mozkovou obrnou je nedostatečná a intenzivní neurorehabilitace dětem pomáhá výrazněji. Odborný garant studie, lékař Zdeněk Machálek řekl novinářům, že kapacita v odborných léčebných ústavech nebude dostačující.

Z vyhlášky vypadly lázně, které přitom na rozdíl od léčebných ústavů intenzivní neurorehabilitaci dětí už poskytují. “Budeme se snažit, aby do toho byly zařazeny i lázně,” řekl poslanec Aleš Juchelka (ANO).

Děti s dětskou mozkovou obrnou nebo jiným poškozením mozku mají problémy například s polykáním, rozvojem řeči, opožďuje se jejich pohybový vývoj, mohou mít i problémy s chápáním toho, co se kolem nich děje. Intenzivní rehabilitaci si dosud rodiče musí platit sami. Peníze shánějí různými způsoby, za měsíční rehabilitaci platí více než 60.000 korun. “Dokonce ještě stále sbíráme víčka. Nějaká malá částka z toho ještě občas je,” uvedla například maminka dítěte s mozkovou obrnou i dalšími onemocněními Lucie Matouš Rosická.

Michálek řekl, že pojišťovny by dětem měly platit dva cykly intenzivní neurorehabilitace po 28 dnech během 12 měsíců, přičemž mezi těmito cykly by měla být alespoň šest měsíců pauza. “Pokud léčba bude mít efekt, což se posuzuje před léčbou, po léčbě, pak těch cyklů může být samozřejmě víc,” uvedl.

Podle něj může být tato péče hrazena i v lázních. Musí mít ale na příslušný výkon smlouvou s pojišťovnou. “Ministerstvo se znovu podívá na možnosti, jak rozšířit tuto péči například i na ambulance, tak aby byla dostupná pacientům co nejblíže, tam, kde ji potřebují,” řekl Michálek.

Dodal, že intenzivní neurorehabilitace je pro děti obrovským přínosem a její zařazení do úhrad placených pojišťovnami bere jako úspěch. “Byl schválen léčebný postup, náplň činnosti, co se s člověkem má během dne dělat,” řekl lékař.

Péče v lázních se ale platí jinak než v odborných léčebných ústavech, v nichž je péče hrazena na základě bodového systému za jednotlivé výkony. Aby v lázních mohly pojišťovny intenzivní neurorehabilitaci dětí hradit, musely by podle něj lázně vyčlenit část lůžkové kapacity a udělat z ní odborný léčebný ústav. “My jsme předložili druhý návrh, že to samé lze udělat tak, že pojišťovny nasmlouvají v lázních nějakou kapacitu za podmínek, že to budou platit balíkem,” řekl Machálek.

zdroj: obrázek

Zpravodaj

Turnov chce mít urgentní příjem v nemocnici na jednom místě

  • 3 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Turnov (Semilsko) 3. října (ČTK) – Turnov chce mít urgentní příjem v nemocnici na jednom místě, v plánu je i výstavba nového pavilonu pro zlepšení intenzivní péče. Odhadem na to bude potřeba přes 170 milionů korun bez daně. Starosta města Tomáš Hocke (Nezávislý blok) dnes novinářům řekl, že v optimistickém případě se začne stavět v roce 2021.

Zatím je hotová jen studie a musí se vyřešit i to, z čeho se výstavba zaplatí. Turnov o tom jedná s Krajskou nemocnicí Liberec (KNL), pod niž turnovská nemocnice patří. “Zatím směřujeme k dohodě, že část by zaplatila nemocnice (KNL) ze svých provozních peněz a máme usnesení zastupitelstva, že část by bylo ochotno zaplatit město,” uvedl Hocke.

V turnovské nemocnici je nyní interní a chirurgický příjem na různých místech. “Když přijde někdo na pohotovost, tak musí spíše intuitivně tušit, zda má jít na chirurgii či internu,” řekl starosta. Řešením by podle něj byla plánovaná přístavba ambulantního traktu za více než 50 milionů korun, kde by vznikl urgentní příjem. Kromě toho by tam bylo možné rozšířit zázemí pro IBD centrum, které se zabývá nespecifikovanými záněty střev.

Ve fázi studie je zatím i výstavba pavilonu mezi stravovacím traktem a bývalým dětským oddělením, náklady se odhadují na 120 milionů korun. “Měla by to být stavba o třech podlažích, kde to nejzásadnější a nejdůležitější, co nemocnice potřebuje, je rekonstrukce a rozšíření intenzivní péče,” řekl starosta. Počet lůžek pro anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) by se díky novému pavilonu mohl zvýšit ze sedmi na devět. “Devět bychom chtěli proto, aby se sem vrátila intenzivní péče v oblasti interního lékařství. A pak potřebujeme intenzivní péči pro IBD centrum, protože pacienti před nebo po zákroku ji potřebují. A hodilo by se nám rozšíření intenzivní péče také pro chirurgii,” uvedl Hocke.

V plánu je využít jedno patro nového pavilonu k vybudování důstojného zázemí pro personál nemocnice a jedno pro vytvoření další lůžkové stanice. “Nechceme rozšiřovat kapacitu turnovské nemocnice, ale chceme zlikvidovat pětilůžkové pokoje, které máme na chirurgii a které si myslíme, že nepatří úplně do tohoto století. A rádi bychom pokoje snížili na standardní dvě lůžka,” dodal Hocke.

 

Zpravodaj

Stavba traumacentra ve vinohradské nemocnici vyjde na 7 mld…

  • 2 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 3. října (ČTK) – Stavba traumacentra se 770 lůžky ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) vyjde asi na sedm miliard korun. Projekt je připravený deset let, premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) jej dnes na tiskové konferenci označili za prioritu a chtějí na investici hledat státní peníze. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) nedávno podmínil souhlas s Babišovým projektem úřednické čtvrti v Letňanech výstavbou nové nemocnice v této části města, podle něho ji Praha potřebuje víc než traumacentrum ve vinohradské nemocnici.

Traumacentrum je nemocniční oddělení, kde se koncentrují pacienti ve vážném stavu, například po úrazech či dopravních nehodách. “Domluvili jsme se, že na tom začneme hned pracovat, bude to jedna z priorit,” uvedl Babiš. Podle něj by projekt mohl být podpořen například z rozvojového fondu vytvořeného bankami. Původní náklady byly před deseti lety spočítány na 4,7 miliardy korun, současné odhady jsou asi sedm miliard korun.

Primátor Hřib dnes ČTK řekl, že premiér se mýlí, pokud mluví o stavbě traumacentra. “Takže si to shrňme. Pan premiér se fotí s vizualizaci tzv. traumacentra v Letňanech a poté v Krči. Přitom jde ve skutečnosti o rekonstrukci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Traumacenter totiž je v Praze už několik. Tenhle projekt slibuje ministerstvo zdravotnictví Praze už deset let a je už ve fázi stavebního povolení,” uvedl Hřib. Podle primátora jde o investici ministerstva do vlastního majetku. Navíc tento projekt neřeší problémy Nemocnice Na Bulovce. “Přijde mi proto krajně nevhodné, že pan premiér to spojuje s jednáním o Letňanech,” dodal Hřib. Nadále prý trvají zmíněné požadavky města.

Vinohradská nemocnice se potýká s problémy danými jejím umístěním v mnoha menších pavilonech. Ročně vynaloží jen na převoz nemocných mezi nimi asi 35 milionů korun. Pokud nemocného do této nemocnice transportuje vrtulník, musí být přeložen do sanitky a převezen do pavilonu. Nový projekt počítá podle nového ředitele FNKV Petra Arenbergera s heliportem na střeše. Do nové budovy se přesune současné traumacentrum a více než polovina všech lůžek vinohradské nemocnice.

Projekt je podle ředitele připravený včetně platného stavebního povolení, nemocnici stál už 150 milionů korun.

Podle ministra Vojtěcha je vinohradské traumacentrum největší v Česku. V jeho spádové oblasti tvořené východní částí Prahy a částí Středočeského kraje žije kolem 1,5 milionu lidí. “Vinohradská nemocnice má průměrně 4893 hospitalizací s traumaty ročně. Je to více než 20 procent ze všech pražských nemocnic,” uvedl ministr. Spolu s Bulovkou a Thomayerovou nemocnicí, kterou premiér navštíví v pátek, do ní míří také nejvíc pražských sanitek. Sídlí tam největší popáleninová klinika, kam se převážejí pacienti z celé ČR.

FNKV je jednou z deseti českých fakultních nemocnic, v Praze kromě ní sídlí Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Motol.

 

Zpravodaj

Liberec nechá očkovat všechny strážníky proti žloutence

  • 1 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Liberec 2. října (ČTK) – Liberec nechá očkovat proti žloutence typu A i B všechny své strážníky. Nejčastěji se vystavují riziku nákazy, řekl dnes novinářům primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj). Právě v Liberci je jedno z ohnisek žloutenky typu A v Libereckém kraji, nemoc se šíří hlavně mezi nitrožilními uživateli drog a lidmi bez domova. V Liberci a Jablonci v této komunitě letos onemocnělo zatím 21 lidí.

“Strážníci přicházejí často do styku s bezdomovci, případně sbírají, když někdo najde, injekční stříkačky,” uvedl Zámečník. Častokrát také strážníci poskytují první pomoc při úrazech nebo asistují u dopravních nehod. Na očkování strážníků vydá letos Liberec 200.000 korun a příští rok dalších 100.000 korun.

V předchozích týdnech nechali hygienici na své náklady očkovat několik desítek lidí z řad bezdomovců a uživatelů drog v Liberci a Jablonci. “Očkování v ohnisku nákazy je v tuto chvíli nejefektivnějším nástrojem, jak zabránit přenosu nákazy do většinové populace. Riziko přenosu onemocnění v těchto komunitách je opravdu velmi vysoké,” řekla nedávno krajská ředitelka odboru protiepidemického v Liberci Jana Prattingerová.

V kraji je kromě Liberce a Jablonce aktuálně ještě jedno ohnisko nákazy, které se ale nešíří mezi bezdomovci a uživateli drog. Je v Turnově a žloutenkou typu A se tam v předchozích dvou týdnech nakazilo 26 lidí. Hygienici předpokládají, že se nakazili prostřednictvím takzvaného vehikula, kterým může například být potravina. Zdroj zatím nezjistili.

 

Zpravodaj

Diabetolog: Na cukrovku míří až 15 procent nákladů zdravotnictví

  • 1 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 2. října (ČTK) – Na léčbu cukrovky a jejích komplikací míří podle předsedy České diabetologické společnosti Milana Kvapila deset až 15 procent nákladů českého zdravotnictví. Více než polovina z peněz na léčbu cukrovky padne právě na léčbu jejích komplikací, kterými je například selhání ledvin nebo amputace nohou. Novinářům to dnes řekl na tiskové konferenci Diabetické asociace ČR. Nemocných už je více než milion, nemocí trpí asi desetina všech dospělých v Česku.

“Přibývá pacientů a žijí déle. Na druhou stranu se objevují nové léky, které jim prospívají, ale jsou dražší,” uvedl Kvapil, který působí jako přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Prevence komplikací je podle přednosty 1. interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Ivana Rychlíka sice nejlevnější, ale také nejtěžší. Záleží nejen na snaze lékaře, ale také na spolupráci pacienta. Základní léčbou pro zlepšení cukrovky je totiž dieta, pak následují léky a inzulin. Podle Kvapila nasazení moderních léků už u nově diagnostikovaných diabetiků umožní, oddálit poškození ledvin a problémů srdce či cév.

V současné době se s diabetem potýká desetina českých dospělých. Asi 760.000 lidí má předepsáno antidiabetické léky. Mezi první příznaky cukrovky patří neuhasitelná žízeň provázená častým močením. Jejich tělo nedokáže kvůli nedostatku inzulinu dostatečně zpracovávat glukózu. Nemoc se pojí často s obezitou, vysokým krevním tlakem, vysoká hladiny cholesterolu nebo kyseliny močové v krvi.

Nemoc se začne prostupně projevovat například na zraku nebo na stavu špatném nohou vedoucímu až k amputaci, pacientům také často selhávají ledviny. Podle Rychlíka je mezi zhruba 7000 dialyzovanými pacienty v Česku asi 46 procent diabetiků a selháním ledvin různého stádia trpí 40 procent lidí s cukrovkou. Dialýza jednoho pacienta stojí veřejné zdravotní pojištění zhruba 700.000 korun za rok, levnější je transplantace ledviny. Orgánů od dárců ale není dostatek.

 

Zpravodaj

Zapojte se do kampaně na podporu žen s rakovinou prsu

  • 1 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 3. října 2019 (PROTEXT) – Měsíc v růžové má upozornit na onemocnění rakoviny prsu a přispět k většímu povědomí a prevenci, o to se každoročně snaží kampaň Měsíc v růžové a projekt Go pink. Pomoci přitom může každý, a to např. nákupem čerstvých hub, balených květin nebo speciálního Mamma BEER. Kampaň probíhá celý říjen ve všech hypermarketech TESCO.

“Chceme naše zákazníky i kolegy touto kampaní upozornit na to, jak moc důležité je nepodceňovat prevenci. Zároveň můžeme vyjádřit podporu a podat pomocnou ruku těm, kteří už s touto nemocí bojují . Přispět na dobrou věc mohou všichni zákazníci, kteří v průběhu října zakoupí vybrané produkty v našich prodejnách”, říká Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel společnosti TESCO v ČR. Veškerý výtěžek z akce půjde na pacientskou organizaci Mamma HELP.

Více informací naleznete na www.mesicvruzove.cz

 

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Zpravodaj

Neslyšící se v Nemocnici Prostějov domluví pomocí tabletu

  • 30 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Prostějov 1. října (ČTK) – Snadnější domluvu s lékaři umožňuje pacientům se sluchovým postižením služba Tichá linka, kterou zavedla Nemocnice Prostějov. Neslyšící se pomocí zapůjčeného tabletu spojí s bezplatným nonstop tlumočníkem, který plynule přetlumočí rozhovor s lékařem do znakového jazyka. ČTK to sdělila hlavní sestra Nemocnice Prostějov Marie Jouklová. Bezplatná Tichá linka každoročně propojí s tlumočníkem zhruba 20.000 neslyšících v celém Česku a funguje nonstop.

Člověk se sluchovým postižením při příchodu do prostějovské nemocnice podle Jouklové ihned rozezná orientační značky, které ho dovedou na jedno z vybraných oddělení, kde se ho ujme vyškolený zdravotník. “Pomocí tabletu se přihlásí k online službě a podle urgence požadavku zvolí pohotovostní tlumočení, nebo si tlumočníka objedná na konkrétní hodinu a den. Spojení s tlumočníkem probíhá formou videohovoru, u něhož je důležité, aby bylo spojení plynulé,” uvedla.

Zařízení pro online tlumočení proto musí splňovat vysoké technické požadavky. Nemocnice neslyšícím pacientům půjčuje výkonné tablety, které běžně slouží k zobrazení rentgenových snímků. “Přenos znakového jazyka se nesmí zasekávat, aby pacient správně pochopil, co jej u některých vyšetření či zákroků čeká. Tichá linka, kterou zajišťuje obecně prospěšná společnost Tichý svět, poskytuje velmi plynulý dialog na úrovni,” dodala Jouklová.

“Vyškolili jsme 40 zdravotníků, vždy zástupce z každého oddělení. Další zdravotníci jsou o této možnosti informováni a ví, na koho se v případě potřeby obrátit,” řekl hlavní informatik Nemocnice Prostějov Ladislav Polák.

Prostějovskou nemocnici ročně navštíví několik neslyšících pacientů a na hematologicko-transfúzní oddělení pravidelně dochází dvě neslyšící osoby. “V případě akutních pacientů je však rychlé a správné dorozumění zásadní. Tichá linka a navigační značky v terénu jsou velkou pomocí pro všechny pacienty se sluchovým postižením, kteří se u nás díky nim cítí bezpečněji a mohou se na nás obrátit s důvěrou v maximální porozumění,” doplnila Jouklová.

Nemocnici v Prostějově má spolu se zdravotnickými zařízeními v Přerově a Šternberku prostřednictvím společnosti Středomoravská nemocniční v pronájmu od kraje skupina Agel podnikatele Tomáše Chrenka. Členem skupiny je například i nemocnice v Jeseníku.

 

Zpravodaj

První dítě ženě s transplantovanou dělohou se narodilo ve Švédsku

  • 30 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Stockholm/Praha 2. října (ČTK) – Před pěti lety, 3. října 2014, bylo oznámeno, že v září 2014 přišlo ve Švédsku na svět první dítě z transplantované dělohy. Embryo chirurgové v Göteborgu ženě, která se kvůli genetické poruše narodila bez dělohy, předtím úspěšně implantovali. Šestatřicetiletá žena navíc dostala orgán od své matky, proto se její dítě narodilo ze stejné dělohy jako kdysi ona sama.

Transplantace dělohy je poměrně nový zákrok, poprvé se o ni pokusili na přelomu tisíciletí v Saúdské Arábii, zákrok však nedopadl úspěšně. Vůbec první těhotnou ženou s transplantovanou dělohou se v roce 2013 stala dvaadvacetiletá Turkyně Derya Sertová, ta ale po osmi týdnech potratila. Dělohy se ve světě transplantují i od mrtvých dárkyň, v prosinci 2017 se takové pacientce v Brazílii narodilo dítě.

První transplantaci dělohy v ČR provedli lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v dubnu 2016. Pacientkou byla třicetiletá žena s vrozenou vadou, která jí neumožňovala mít dítě, a dárkyní její třiapadesátiletá matka. První dítě matce s transplantovanou dělohou se v ČR narodilo 29. srpna letošního roku v motolské nemocnici v Praze. Císařským řezem porodila sedmadvacetiletá žena, která podstoupila transplantaci dělohy v roce 2017.

Podle motolské nemocnice se ve světě u žen s transplantovanou dělohou dosud podařilo 20 porodů, vedle ČR, Švédska a Brazílie to bylo v USA nebo Indii.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 69 70 71 72 73 … 619

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS