Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Záchranáři v Beskydech pomáhali dvěma turistům

  • 4 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Ostrava 3. listopadu (ČTK) – Náročnou neděli mají za sebou záchranáři horské služby, kteří dnes v Beskydech souběžně museli pomáhat dvěma turistům. Na Velkém Javorníku zasahovali u kolapsu ženy a zároveň řešili i případ staršího muže, který se zranil po pádu do koryta Frankova potoka u Morávky na Frýdecko-Místecku. Novináře o tom informoval tiskový mluvčí horské služby Radek Zeman.

K ženě s kolapsem horští záchranáři vyráželi na žádost záchranné služby. “Ihned jsme vyslali hlídku z Pusteven a ti poté asistovali zdravotníkům při prvotním ošetření pacientky. Jen pár chvil poté jsme dostali další výzvu k zásahu u muže, který si zřejmě při pádu do potoka způsobil zlomeninu nohy,” uvedl dispečer Horské služby Beskydy Marcel Svoboda.

Zraněnému muži vyjeli na pomoc záchranné týmy ze stanic Javorový a Frýdlant nad Ostravicí. Zraněný muž byl na těžko přístupném místě. “Vše ještě zkomplikovalo turistovo zranění. Ukázalo se totiž, že po uklouznutí na mokrých kamenech má zlomeninu v krčku. To je velice bolestivé a tak jsme vzhledem k tomu a obtížnému terénu požádali o spolupráci vrtulník Letecké záchranné služby z Ostravy,” uvedl Svoboda.

Kvůli silnému větru ale pilot musel přistát na půl kilometru vzdálené louce. “Lékař a záchranář tedy dorazili k pacientovi po zemi a převzali si jej. Pak naši členové muže vytáhli z hlubokého koryta a vozidlem horské služby ho transportovali k čekajícímu vrtulníku,” doplnil náčelník Horské služby Beskydy Radan Jaškovský.

 

 

Doporučené články

Historie dezinfikování ran

  • 4 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Opravdu velice dlouho se netušilo, co vlastně způsobuje komplikace při hojení ran. To, že se rány hojí pomalu a často je doprovází nepříjemnosti jako horečky nebo záněty – nebo dokonce i smrt… – bylo zkrátka považováno za běžnou součást léčby. Tím spíš se lidstvo snažilo najít cokoli, co by komplikacím předcházelo.

Některé metody ošetření ran byly kontroverzní, jiné kontraproduktivní, některé dokonce úsměvné, a jiné se používají dodnes – zvláště pokud se ocitnete v nouzové situaci kdesi v terénu. K tomu, abyste nebyli v pohodě stačí, když se ráno na túře poraníte a víte, že se vrátíte zpět do civilizace až večer, a mezitím už bude rána „pracovat“. Předpokladem je, že s sebou nosíte na výlety cestovní lékárničku s alespoň základním vybavením, ale v praxi tomu tak vždy nebývá a Murphyho zákon schválnosti k tomu navíc dodává, že vám samozřejmě dojde dezinfekce v nejméně vhodnou chvíli.

Možná najdete v historickém přehledu nouzovou inspiraci, ale do jaké míry to bude účinné, ponecháme na Vás.

Dezinfekce ran v historii

Všemocná příroda

Ošetřování ran a prevence infekcí je nedílnou součástí historie lidstva a první záznamy jsou evidované až 30 tisíc let př. n l. Tehdejší lidé museli využívat toho, co jim poskytla příroda. Už tehdy používali prostředky, u nichž se později schopnost dezinfekce prokázala, ať už se jedná o kůru stromů (např. dubu) nebo listy čajovníku (Tea Tree), zeleného čaje anebo bylinek jako je třeba šalvěj.

Tehdy to pořádně pálilo

Vypalování ran přišlo na pořad dne s objevem a udržení ohně. Oheň vždy byl spojován s očistným procesem, ale kauterizace rány (její uzavření a vypálení) formou rozžhaveného železa či rozpáleného oleje byla brutálním a velice bolestivým procesem. I když pořád lepší než definitivní forma léčby – amputace. Jemnější formu čištění rány od hnisu rozpáleným nožem používali např. antičtí léčitelé.

Když se to hemží

Zajímavé je, že se k čistění ran používaly i larvy. Larvy mouchy bzučivky zelené se používají dodnes i v klasické medicíně. Chce to ovšem silný žaludek.

Dezinfekční kapaliny

K jemnějším variantám se řadí čištění ran vodou (i slanou), mlékem, octem, tvrdým alkoholem, pivem nebo vínem. Zejména víno bylo dlouho populární a třeba legendární Hippokrates víno doporučoval přímo k čištění ran.

Podle slavného Smithova papyru staří Egypťané ránu vymývali horkým olejem s obsahem medu. Chrámoví kněží používali k ošetření ran vodu, cukr a med. Cukr může možná znít bizarně, ale na hojení otevřených ran vypadal ve starověku ideálně. Nasává totiž vodu, a tím pádem nepříznivě ovlivňuje prostředí pro mikroby. Osmózu ovládá i med. Ten má ovšem i další výhody! Jak se v ráně rozkládá, tvoří se kyselina glukonová, která způsobuje kyselé prostředí a uvolňuje peroxid vodíku, který má antimikrobiální účinky.

A jeden dezinfekční prostředek nosíme neustále s sebou, lépe řečeno v sobě. Moč.

19. století jako přelom

Je to sice s podivem, ale v 19. století se dezinfekce prakticky nevyužívala. Zvláštní, že? Tisíce let lékaři z Mezopotámie důsledně dbali na hygienu a čistotu ran, a otevřených ran se přímo rukou zásadně nedotýkali. Dbalí hygieny byli i staří Řekové – Hippokrates například uváděl, že ošetřující osoba musí mít čisté ruce a nehty, aby se infekce nepřenesla do rány a voda musela být převařená. Můžeme se jen podivovat, jak je možné, že se na tyhle staré zásady zapomnělo.

Otázku, proč pacienti nebo rodičky umírají si kladl nejeden lékař, ale až Oliver Wendell Holmes přišel roku 1834 s možnou příčinou tehdejší horečky omladnic. Doporučil lékařům, aby chodili čistě oblečení a ruce si dezinfikovali v chlorové vodě. Ačkoliv je to dnes k nevíře, lékaři v té době chodili od pacienta k pacientovi v jednom oděvu, s nástroji, které byly nesčetněkrát užity, a s hygienou to tehdy také nebylo moc slavné. Podobně to vypadalo ve všech západních nemocnicích a během válečných časů se to ještě zhoršovalo. V polních nemocnicích to často bývala doslova „řezničina“, a pacienti často končili na hřbitově… Příčina smrti? Často právě infekce.

Konečně změna!

Francouz Louis Pasteur přišel s teorií mikroorganismů, které způsobují nemoci, infekce atp. a byl to právě anglický lékař Joseph Lister, který provedl první antiseptickou operaci. Když už se konečně vědělo a prokázalo, co infekce způsobuje, boj se mohl zaměřit právě na tyto mikroorganismy, a to nejen formou práce s nástroji, ale i čistotou prostředí, které procesem procházelo. Metody dezinfekce pak vylepšil německý lékař Robert Koch. Od té doby nastal prudký zlom a metody se už jen vylepšovaly. Vzrůstal jejich výběr, škála i dostupnost. Doba se natolik posunula, že bylo možné začít přihlížet i k tomu, aby dezinfekce rány nebolela a nepálila.

Kde se tedy vlastně vzal Betadine?

V roce 1811 byl Francouzem  objeven jód, který se začal široce používat k prevenci a léčbě kožních infekcí a k ošetřování ran. Byla u něj prokázána široká baktericidní účinnost, je účinný i proti kvasinkám, plísním, houbám, virům a prvokům, jenže měl tu nevýhodu, že vodné roztoky dráždily místo aplikace, jsou toxické a poškozují okolní tkáň. To vědcům nedalo spát, až se konečně podařilo tyto nevýhody překonat! Jak? Objev jódovaného povidonu, tedy formy, kde je jód vázán ve formě komplexu, umožnil postupné uvolňování volného jódu. Tím bylo dosaženo dostatečné účinnosti při nízké, nedráždivé koncentraci.

Jodovaný povidon byl uveden na trh v roce 1955 a následně se stal všeobecně preferovaným jodovým dezinfekčním přípravkem. Volný jód, který se pomalu uvolňuje z komplexu v roztocích, ničí eukaryotické a prokaryotické buňky, je účinný proti širokému spektru bakterií, virů, hub, spor a prvoků. Voilá – a máme tady Betadine!

Chcete se o léčivém přípravku dozvědět více? Navštivte stránku léčivého přípravku Betadine.

Čtěte pečlivě příbalovou informaci.

Betadine®, 100 mg/ml kožní roztok a Betadine®, 100 mg/g mast jsou léky k zevnímu použití. Obsahuje povidonum iodinatum.

Zpravodaj

Žloutenka v Turnově je zřejmě na ústupu, přibylo šest případů

  • 4 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Turnov (Semilsko) 4. listopadu (ČTK) – Lokální epidemie žloutenky v Turnově je možná na ústupu, za poslední týden přibylo šest nových případů. Od druhé poloviny září hygienici zaznamenali 73 nemocných žloutenkou typu A s vazbou na ohnisko v Turnově. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí Krajské hygienické stanice v Liberci Zuzana Balašová.

Genetická vyšetření zachycených virů z Turnova prokázaly shodnost s původcem zvýšeného výskytu žloutenky typu A (VHA) v rizikových komunitách na Liberecku a Jablonecku na jaře letošního roku, kde onemocnělo 21 lidí.

“Vzhledem k charakteru epidemie se kromě kontaktního přenosu onemocnění jeví jako vysoce pravděpodobná cesta nákazy užitková voda používaná v zahrádkářských koloniích v Turnově, ačkoliv se nyní přítomnost viru VHA v ní neprokázala,” uvedl krajský ředitel hygieniků Vladimír Valenta.

Za poslední týden podle něj přibyly jen případy, které odhalili v rámci prováděného epidemiologického šetření, nebo šlo o osoby sledované v rámci takzvaného lékařského dohledu. “Od začátku roku v lékařském dohledu sledujeme více než 300 osob. V současné situaci předpokládáme, že se již nacházíme v sestupné fázi vývoje epidemie,” dodal Valenta.

Hygienici v ohnisku nákazy doporučují vyvarovat se konzumace ovoce a zeleniny zalévaných či omývaných užitkovou vodou z neprověřených zdrojů, a to jak čerstvých, tak mražených. “Virus VHA je velmi odolný vůči teplotám a dlouho přežívá v prostředí. V zamraženém stavu virus přežívá. Varem je virus zničen, pokud působí déle než pět minut, teplota 60 stupňů Celsia jej ničí po deseti hodinách,” uvedla Balašová.

Žloutenka typu A, označovaná také jako nemoc špinavých rukou, se přenáší především kontaktem. Lidé se ale mohou nakazit i kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Nemoc se projevuje dva až sedm týdnů od nákazy. Jde o onemocnění jater. Pacient má zažívací potíže, může mít také příznaky podobné chřipce či nervové potíže. Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost. U dospělých se častěji než u dětí projeví nemoc i žlutým zabarvením kůže a očního bělma. Od začátku roku hygienici evidují v Libereckém kraji 97 případů a dalších osm lidí s trvalým bydlištěm mimo Liberecký kraj, ale vazbou na ohnisko nákazy v Turnově.

Zpravodaj

Nemocnice Šumperk přeočkovala lékaře a sestry proti spalničkám

  • 1 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Šumperk 1. listopadu (ČTK) – Nemocnice Šumperk nechala přeočkovat 240 svých lékařů a zdravotních sester proti spalničkám, kterými se v posledních letech v Česku ročně nakazí několik stovek lidí. Díky očkování by se mělo snížit riziko, že se zdravotníci při výkonu své profese nakazí touto nebezpečnou infekcí, což by při vyšším počtu nemocných mohlo ohrozit i chod nemocnice. ČTK to dnes sdělila hlavní sestra Nemocnice Šumperk Monika Žaitliková.

Lékaři i sestry z šumperské nemocnice nejprve podstoupili laboratorní vyšetření, které ukázalo, zda jsou vůči spalničkám imunní a mají v těle dostatek ochranných protilátek. “Laboratorní vyšetření zatím podstoupilo zhruba 850 zaměstnanců. U 240 z nich se prokázala nízká hladina protilátek nebo v těle žádné protilátky neměli. Všichni proto byli následně přeočkováni,” uvedla Žaitliková.

Ačkoliv jsou spalničky dětská nemoc, nakazit se mohou i dospělí, kteří mají nízkou hladinu protilátek. Loni bylo v Česku evidováno 203 případů onemocnění spalničkami. Letos do poloviny srpna podle údajů ministerstva zdravotnictví onemocnělo spalničkami 585 lidí. Světová zdravotnická organizace v létě zrušila České republice, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly vymýceny spalničky.

Nejohroženější skupinou mezi dospělými jsou podle odborníků právě lékaři a sestry, kteří přicházejí s nemocnými do styku. “Přestože se v letošním roce na Šumpersku objevily zatím jen tři případy, nechceme nechat nic náhodě. Naše zaměstnance chceme před případným onemocněním ochránit a zároveň udělat vše pro to, aby v případě opětovného zvýšeného výskytu spalniček v našem regionu nedošlo mezi zdravotníky k šíření nemoci,” podotkla Žaitliková.

Upozornila na to, že v minulých letech musely některé nemocnice omezit provoz kvůli hromadnému nakažení zdravotníků spalničkami. “Toho se chceme samozřejmě vyvarovat a udělat vše pro to, abychom případně nemuseli omezovat zdravotní péči,” dodala.

Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho, ruce a nohy.

 

Zpravodaj

Studenti hledali nové funkce chytrých brýlí pro seniory

  • 1 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 1. listopadu (ČTK) – Čtyři desítky studentů dnes na pražském ČVUT pracovaly na funkcích chytrých brýlí, které mají pomáhat seniorům jako virtuální asistent. Akci organizovala síť 140 lékařských a farmaceutických společností EIT Health, výzkumných institucí a univerzit, podporovaných Evropskou unií a Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT). Pořadatelé o tom informovali v tiskové zprávě.

“Po čtyřech hodinách práce prezentovalo pět týmů výsledky odborné porotě. Mezi nejčastěji zmiňované funkce patřila například GPS, zobrazování připomenutí nebo hlasový asistent,” uvedl za pořadatele Karel Huk.

V seniorském věku se často zhoršují poznávací funkce, jejichž prostřednictvím člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje a zvládá různé úkoly. Chytré brýle jsou připojeny k internetu a žádané informace promítají na sklo brýlí, nebo dokonce přímo na sítnici uživatele.

Čtyři desítky účastníků dopoledne vyslechly odborné přednášky na téma vývoje nového produktu, ale i jeho prezentace a marketingu. “Zažil jsem spoustu startupů, které byly natolik posedlé svým produktem, že zapomněly na zákazníka. Ve finále tak vytvořily produkt, o který nebyl zájem. Ptejte se lidí na jejich názor, testujte funkce a vždy myslete na svého zákazníka,” radil studentům Pavel Bartoš z Happyend Agency.

Podobná setkání na podporu inovací ve zdravotnictví se pořádají na univerzitách ve 20 zemích. Letos se téměř 40 procent takových inovačních dnů koná ve střední, východní a jižní Evropě. “Toto číslo je odrazem naší snahy o rozvoj lokálních inovačních ekosystémů a zvyšování kvalifikace široké skupiny talentů v regionu,” uvedla Mónika Tóth, programová manažerka Regionálního inovačního programu EIT. Úspěšné týmy pojedou 1. prosince na setkání vítězů do Paříže, kde získají podporu pro další rozvoj svých nápadů.

 

Zpravodaj

V Kongu se daří znatelně snižovat počet nově nakažených…

  • 31 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Kinshasa 31. října (ČTK) – V Kongu se v posledních týdnech daří znatelně snižovat počet nově nakažených ebolou. Oznámily to dnes místní úřady. Epidemii této nebezpečné nemoci vláda v Kongu vyhlásila loni v srpnu, letos v červenci ji Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila za mimořádnou zdravotnickou událost světového dosahu. Nákaze podlehlo už 2182 lidí z celkem 3269 zaznamenaných nakažených.

“V posledních měsících jsme zaznamenali značný úbytek případů. Z více než stovky za týden v červenci na nynějších asi 20 (týdně),” uvedl hlavní koordinátor boje s ebolou v Kongu Steve Ahuka, kterého citovala agentura AFP.

V provincii Jižní Kivu se přitom nevyskytl nový případ nákazy už 42 dní, v části provincie Severní Kivu je to už 402 dní od posledního hlášeného případu.

Úřady však varují, že ubývající počet případů nenaznačuje konec epidemie. Nyní je podle nich potřeba soustředit se na zkrácení času mezi zjištěním prvních příznaků a zahájením léčby. Tím by se totiž podařilo významně snížit riziko přenosu nákazy na další osoby. Podle Ahuky je nyní čas přemýšlet nad tím, jak počet nových případů snížit na nulu a tím přenos nemoci zastavit úplně.

Konžské úřady za tímto účelem už dříve schválily očkování druhou vakcínou proti ebole, které měli původně zahájit začátkem listopadu. Dnes ale tento krok nepotvrdily. V plánu je však druhou vakcínou naočkovat obyvatelstvo v oblastech nezasaženými ebolou, aby tam nemoc v případě další epidemie nemohla řádit.

Nynější epidemie v Kongu je druhou nejhorší v historii po té z let 2013 až 2016 v západní Africe, při které zemřelo přes 11.300 lidí. Lékaři tehdy poprvé využívali experimentální vakcínu od společnosti Merck Sharp & Dohme. Tu do boje s nemocí zapojili i v Kongu. Druhá vakcína, která na svou premiéru ještě čeká, pochází od společnosti Johnson & Johnson.

 

Zpravodaj

MZ a AV podepsaly dohodu o spolupráci v rozvoji výzkumu

  • 31 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 31. října (ČTK) – Sdílení vědeckých poznatků, přípravu společných grantových projektů, ale i výměnu kontaktů ve zdravotnictví a medicíně a lepší komunikaci by měla zajistit dohoda o spolupráci ministerstva zdravotnictví a Akademie věd ČR v rozvoji zdravotnického výzkumu. Na ministerstvu ji dnes podepsali předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

“Shodli jsme se, že bychom začali sérií seminářů, kde bychom zmapovali možnosti, které bychom mohli dál rozvíjet,” řekla po podpisu smlouvy Zažímalová. Jak zástupci ministerstva, tak i akademie nicméně uvedli, že vidí velký prostor pro spolupráci.

Zažímalová například upozornila na to, že AV ČR má několik ústavů, které se primárně nebo částečně zabývají biomedicínou a biotechnologiemi. Potenciál ke spolupráci vidí i v oblasti nových materiálů, nanotechnologií či umělé inteligence využitelné v medicíně.

Vojtěch zmínil, že impulzem pro podepsání dohody byla i polemika nad některými odbornými otázkami, které se týkaly měření a parametrů kvality pitné vody. Dohoda tak má také usnadnit i komunikaci mezi institucemi, v případech, kdy je věda “o krok napřed” před stávající legislativou.

Do budoucna obě instituce plánují také přípravu společných výzkumných projektů, organizaci odborných seminářů, konferencí a diskusí.

 

Zpravodaj

Odborník: Zájem o transplantace pupečníkové krve klesá

  • 31 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 1. listopadu (ČTK) – Zájem o transplantace buněk z pupečníkové krve nepříbuzných dárců celosvětově klesá. Využitelnost podle odborníků není příliš velká, zatímco náklady jsou vysoké. ČTK to sdělil vedoucí oddělení buněčné terapie Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) Robert Pytlík. Banka pupečníkové krve zpracovaná ÚHKT letos v polovině roku zastavila příjem štěpů od nepříbuzných dárců. Před 25 lety čeští lékaři poprvé transplantovali pupečníkovou krev, ve světě to bylo o pět let dříve.

Pupečníková krev zajišťuje výměnu potravy a kyslíku mezi matkou a plodem. Nachází se v placentě a pupeční šňůře, je krví dítěte, která se nemísí s krví matky. Po porodu se většinou likviduje, obsahuje ale kmenové buňky. Využívá se k léčbě stejných onemocnění jako jiné zdroje krvetvorných buněk, tedy nádorových onemocnění krvetvorby a vrozených poruch imunity.

“Dochází k poklesu počtu nepříbuzných darování. Nejvyšší počet 670 zpracovaných štěpů byl v roce 2009, od roku 2012 to však byly pouze desítky či jednotky ročně,” uvedl Pytlík. Postupně byl podle něj snížen počet odběrových porodnic z 35 na tři. “Již vyrobené štěpy jsou ovšem nadále k dispozici jak českým, tak i zahraničním pacientům,” dodal.

Dál se podle Pytlíka rozvíjely odběry příbuzenské a takzvaně autologní, kdy je pupečníková krev zamýšlena k použití u dítěte, jemuž byla odebrána. “Přestože je využití autologní pupečníkové krve předmětem rozsáhlého výzkumu, v současné době není žádná léčebná situace, kdy by použití štěpu bylo všeobecně uznávané a nenahraditelné,” uvedl.

Pokračuje se také v příbuzenských odběrech, kdy je zamýšleným příjemcem dítě, které trpí vrozenou či získanou poruchou krvetvorby či imunity nebo krevním nádorovým onemocněním.

Od roku 1994 došlo v bance ÚHKT ke zhruba 200 odběrům příbuzenským, dosud z nich bylo využito šest. Od roku 2006 bylo provedeno zhruba 25.000 nepříbuzných odběrů, většina nebyla zpracována z důvodu nedostatečného počtu odebraných buněk. K použití je připraveno zhruba 4200 štěpů, 85 už bylo podáno. Náklady na zpracování a uskladnění štěpu jsou za deset let zhruba 20.000 korun.

“Po rozvoji a následném širokém využívání této léčebné metody její význam poklesl. Pupečníkové štěpy, zejména příbuzenské, však stále mají svůj význam u vybraných pacientů,” dodal. U komerčních bank pupečníkové krve je možné za poplatek uchovat pupečníkovou krev pro vlastní potřebu.

 

Zpravodaj

Armáda se zapojila do projektu hledající dárce kostní dřeně

  • 30 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 30. října (ČTK) – Vojáci se zapojí do projektu, který hledá možné dárce kostní dřeně. Aktivitou s názvem Armáda dává naději chtějí oslovit nejen příslušníky armády, ale i širokou veřejnost. Do projektu se společně s armádou zapojila Ústřední vojenská nemocnice v Praze, Nadace pro transplantace kostní dřeně a Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Cílem je nalézt co nejvíce potenciálních dárců kostní dřeně, kteří tak mohou zachránit životy lidí včetně malých dětí s chorobami krvetvorby. Do registru potenciálních dárců může vstoupit člověk do 35 let, který netrpí vážnými chorobami.

“Projekt by mohl oslovit veřejnost, která bude následovat naše kroky,” řekla poradkyně náčelníka generálního štábu Lenka Šmerdová. Poznamenala, že již nyní se do registru zapisují stovky vojáků. Armáda chce nyní zintenzivnit informování potenciálních dárců o okolnostech možného zapojení do registru. Podle ředitele ČNRDD Daniela Pagáče to jsou právě vojáci, kteří jsou ideálními dárci, protože to jsou často zdraví, mladí a sportovně založení muži. “Navíc, kdo jiný než oni a další příslušníci bezpečnostních složek by měli jít veřejnosti příkladem,” poznamenal.

Mezi propagátory zapojení do registru je například olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda, člen ASC Dukla Praha. “Přestože jsem voják a sportovec, tak jehly a stříkačky zrovna moc rád nemám, ale co se týká vstupu do registru dárců kostní dřeně, tak to bylo velmi snadné,” řekl ČTK. Stačilo podle něj dát trochu krve. “To málo, co jsem ztratil, jestli se to tak dá vůbec říct, nemůže vůbec vyvážit to, co někomu můžu dát,” zdůraznil.

Mezi propagátory dárcovství patří i rotmistr Tomáš Stránský, několikanásobný účastník vojenských misí v Afghánistánu. Přesvědčuje k tomu především rekruty, kteří nastupují na výcvik do Vyškova. Lidé podle něj často nevědí, co vstup do registru znamená a mají z něho strach. Když informace získají, počet zájemců vzrůstá.

Vhodná kostní dřeň se nehledá podle krevních skupin, ale podle deseti dědičných tkáňových znaků bílých krvinek, které se liší ve světovém i regionálním měřítku. V současnosti se krvetvorné buňky získávají odběrem kostní dřeně z pánevních kostí nebo odběrem kmenových buněk z periferní krve. Druhá metoda se obejde bez narkózy. Ani první není podle lékařů nebezpečná či výrazně bolestivá, několik dnů podle nich místo odběru bolí podobně, jako když člověk “spadne na zadek”.

V Česku fungují dva registry dárců. V ČNRDD je aktuálně zapsáno přes 91.000 lidí. Menší registr provozovaný IKEM má asi 30.000 dárců, obě databáze se částečně překrývají. Registry jsou celosvětově propojeny, databáze tak čítá asi 34 milionů lidí. Podle Pavla Jindry, vedoucího lékaře ČNRDD a primáře hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, zhruba každý čtvrtý pacient svého dárce nenalezne, nebo se ho podaří nalézt příliš pozdě. Databázi je proto podle něj potřeba stále rozšiřovat. Cílem je počet potenciálních dárců zhruba zdvojnásobit.

Krvetvorné buňky se používají pro léčbu pacientů s leukemií. Ročně jí v Česku onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent.

Akce zaměřené na nádory nových členů se v Česku objevují poměrně často. Lidé se je většinou rozhodnou organizovat po nějaké osobní zkušenosti s nemocí. Dárce hledaly už například různé sportovní kluby mezi svými fanoušky, vysoké školy, hasiči nebo policisté.

 

Zpravodaj

Ruští výrobci zdravotnických potřeb usilují o podíl na trhu v ČR

  • 30 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 30. října (ČTK) – Ruské firmy, které vyrábějí zdravotnické pomůcky a potřeby, usilují o výraznější podíl na českém trhu, zatím je minimální. Poprvé tak proto na brněnský veletrh Rehaprotex přijeli zástupci Ruského exportního centra, které vzniklo v roce 2015 a pomáhá ruským firmám získat podíl na světových trzích. Na setkání s obchodníky a distributorskými firmami zatím nabídlo produkty pěti výrobců, řekla dnes na tiskové konferenci Jekatěrina Poliščuková z Ruského exportního centra.

“Na setkání na veletrhu nabízíme například kompozitní materiály používané při léčení a nápravě kloubů, terapeutická zařízení, naslouchací zařízení a řadu dalších výrobků. Podrobně analyzujeme poptávku trhu,” řekla Poliščuková.

Ruské exportní centrum je obdobou české agentury CzechTrade a poskytuje kompletní exportní servis včetně finančního a pojišťovacího. “Snažíme se najít co nejvíc partnerů, s jejichž pomocí můžeme expandovat na trhy nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Toto je první specializovaná mise,” řekla Poliščuková. Uvedla také, že pokud najde ruská firma vhodného partnera, není vyloučená ani výroba ve společném podniku.

Ruské exportní centrum chce v budoucnu pokračovat ve specializovaných misích do Česka a bude nabízet produkty firem, o něž je na trhu zájem. “Může to být strojírenství či chemický průmysl,” uvedla Poliščuková. O expanzi do střední Evropy mohou stát až stovky firem.

Celkový objem dovozu z Ruska do Česka loni činil přes 127 miliard korun.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 64 65 66 67 68 … 619

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS