První mezinárodně certifikované centrum odběru plazmy v ČR

Sdružení Plasma Protein Therapeutics Association (PPTA) s potěšením oznamuje, že společnost Europlasma, s.r.o. získala certifikaci International Quality Plasma Program (IQPP) pro Dárcovské centrum Chodov (DCCH) v Praze. Toto moderní zařízení je prvním centrem v České republice, které získalo toto uznání.

"Jsme rádi, že jsme získali certifikaci IQPP. Tato certifikace potvrzuje vysokou úroveň a ujišťuje zúčastněné strany a veřejnost, že bezpečnost a kvalita jsou pro společnost Europlasma Group velmi důležité," řekl generální ředitel Rudolf Meixner.

Životy mnoha lidí na celém světě závisí na léčbě pomocí plazmatické bílkoviny. Jsou to lidé trpící například hemofilií, imunitními poruchami a jinými chorobami nebo zraněními. Normy IQPP pomáhají zajistit nejvyšší
úroveň kvality a bezpečnosti plazmy od lidských dárců.

Certifikace vyžaduje absolvování přísné inspekce od nezávislé třetí strany, která prokazuje shodu s celkem devíti dobrovolnými normami IQPP, které se týkají dárců a provozu centra. Tyto normy kromě přísných předpisů obsahují také důležité záruky.

Skupina EUROPLASMA řídí kromě zařízení v Praze také sedm plazmatických center v Rakousku. Skupina EUROPLASMA působí ve Vídni od roku 1986, a v Praze začala působit od roku 2009, krátce poté, co legislativa umožnila privátní odběr plazmy. Všechna centra společnosti získala a drží certifikaci.

Joshua Penrod, viceprezident sdružení PPTA Source řekl: "Je to důležitý milník pro odběr plazmy v Evropě. Tento úspěch dokazuje, že společnost EUROPLASMA považuje kvalitu a bezpečnost plazmy za svůj trvalý závazek.

O sdružení Plasma Protein Therapeutics Association Plasma Protein Therapeutics Association (PPTA) je dynamické obchodní sdružení, které reprezentuje jedinečný sektor biologických materiálů a biotechnologického průmyslu. Členské společnosti PPTA vyrábějí vysoce účinné a kvalitní léky na bázi plazmatických proteinů, které denně pomáhají žít pacientům po celém světě.

Sdružení PPTA a jeho členské společnosti zajišťují pacientům přístup k léčbě plazmatickou bílkovinou. Spolupracujeme s více než 20 organizacemi, které zastupují pacienty. Naším cílem je, aby pacienti, kteří přijímají infuze nebo injekce těchto složitých biologik, měli důvěru v jejich bezpečnost a kvalitu. Kromě toho PPTA spolupracuje se spotřebitelskými skupinami, politickými zástupci a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami po celém světě na řešení důležitých otázek přístupu pacientů ke zdravotní péči.

PPTA dále řídí normalizační programy, včetně International Quality Plasma Program (Mezinárodní program kvality plazmy, IQPP) a Quality Standards of Excellence, Assurance and Leadership (Normy pro špičkovou kvalitu, záruky a vedení, QSEAL), National Donor Deferral Registry (Rozšířený národní registr dárců, NDDR) a Patient Notification System (Systém pro informování pacientů, PNS). Sdružení PPTA denně usiluje o to, aby bylo užitečné a aby přispívalo ke zlepšení a záchraně lidských životů.

KONTAKT:

U.S.:
Lisa LoVullo, Hlavní manažer pro komunikaci, +1-443-458-4669, llovullo@pptaglobal.org;

Brusel:
Laura Savini, Manažer oddělení pro národní záležitosti, +32-2-724-0183, laura@pptaglobal.org

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK, a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a
který za ně nese plnou odpovědnost.
PROTEXT

Nemocniční lékárna se zapojila do kampaně Pozor na léky…

Nemocnice Na Bulovce představuje Slatinné lázně Toušeň na právě…

Zajímáte se o lázeňství? Přijďte se podívat na Lázeňský veletrh 2012 na Výstaviště v Lysé nad Labem. Veletrh začal včera a pokračuje až do 17. června. Najdete zde i stánek Slatinných lázní Toušeň (www.slatinnelaznetousen.cz), které jsou součástí Nemocnice Na Bulovce. Jsou určené pro léčbu pohybových ústrojí vlastním slatinným zdrojem.

V příjemné typické středočeské krajině na soutoku Labe a Jizery 25 km severovýchodně od Prahy byly v roce 1868 panem Janem Králíkem založeny lázně. Od roku 1899 je hlavní typickou procedurou pro lázně Toušeň koupel v sirnoželezité slatině z vlastního ložiska "Labiště" u Čelákovic. Mírné, nížinaté klima vždy přispívalo k příjemnému pobytu ve zdejší krajině. Blízké lesy jsou zárukou nejen čistého ovzduší, ale jsou také vyhlášeným rájem houbařů. Na své si přijdou i milovníci rybolovu. Příjemný lázeňský park s útulnou kolonádou a rovinatý kraj s hojnou zelení umožňují příjemné procházky i hůře pohyblivým pacientům.
 

Momentky z právě probíhajícího lázeňského veletrhu na http://goo.gl/1P6Ub

Více informací najdete http://www.vll.cz/index.php?pg=veletrh&vel=88&podstr=15 
 

Nový přípravek pro hubnutí OBEZIN(TM) přírodní cestou snižuje chuť…

Naučme odborníky ve zdravotnictví zacházet se současnými komunikačními nástroji…

Realizovaný průzkum „Barometr českého zdravotnictví 2012“ je velmi zajímavý a přínosný pomocník pro každodenní práci ředitelů nemocnic i zdravotních pojišťoven. Ukazuje oblasti vyřešené, ale také oblasti s potenciálem či oblasti vnímané jako problematické. Mezi oblasti, které mají mimořádně vysokou shodu v hodnocení a které volají po zlešování patří oblast komunikace, ať už v rámci zdravotního personálu, tak komunikace s pacientem. A není se čemu divit. Úspěšnou a cílenou komunikací vzniká i důvěra mezi lékařem a pacientem, a ta je naprosto základní předpoklad úspěšného léčení.

Tak jako medicínské obory s rozvojem technologií přinášejí nové postupy a zvyšují úspěšnost léčby, v komunikaci nabízejí širší publikum a atraktivnější témata. Bohužel některé fenomény doby mají při pronikání do sféry zdravotnictví velmi trnitou či nepochopenou cestu. Jedním z nich je využití internetu a působení na sociálních sítích.

Zdravotnická témata v USA jsou z 80% vyhledávanána přes internet. Je jasné, že jde o nezanedbatelné téma a proto je vhodné tomu věnovat pozornost. ČR je v tomto ohledu stále na začátku. A to i přesto, že potenciál v ČR je nemalý, např. genearce „tweens“ (10-13 let) používá chytré telefony (smartphony) z 37%. V tomto ohledu jsme dokonce 1. na světě. A vyhledávanost informací o zdravotnictví v ČR stále roste, dnes je to zhruba 44%.

Přesto stále neumíme komunikovat s mladší populací zdravotnická témata. A přitom platí jediné pravidlo: „Kdyby mladší generace měla co číst, tak to bude číst.“

Žijeme v době, kdy máme co do činění s Pacientem, ale i s ePacientem. Možná jste už od někoho slyšeli větu: „Nevěřím lékaři, který před sebou nemá počítač“. To je právě ukázka vnímání ePacienta. Možná s tím nemusíme souhlasit, ale nelze popřít, že přístup ePacienta je aktivní, vyhledává informace, s lékaři chce spolupracovat. A to by měl být náš cíl. Bohužel, ne každý toto dokáže pochopit.

Otázka, zda máme s pacienty komunikovat je už dávno zodpovězena a odpověď zní „jednoznačně ano“. Naskýtá se ale jiná otázka: „Jak komunikovat?“. A sociální sítě se v tomto kontextu jeví jako mimořádná příležitost, kterou nesmíme propásnout. V USA každý pátý Američan vyhledává zdravotnické informace na internetu, a z této skupiny jich 94% k tomu využívá facebook.

Asi jste už viděli fotografii chirurga z Nemocnice Henryho Forda, který během operace „tweetuje“. Zdůvodnil to tím, že chtěl přenášet přímo ze sálu informace v reálném čase přirozeným způsobem svým studentům. Možná tento příklad bude pro někoho spíše odstrašujícím prvkem, já ovšem tvrdím: Naučme odborníky ve zdravotnictví zacházet se současnými komunikačními nástroji pro vlastní budoucí úspěch.“

WHO v roce 2011 vydala prohlášení, kterým neříká, že sociální sítě jsou samospásné a zachrání nás, ale že jsou důležitým nástrojem ve zdravotní péči a právě proto bychom se s nimi měli naučit pracovat.

Ovšem nestačí jen být na sociálních sítích. Je třeba v tomto prostředí působit přirozeně. Nestačí jen publikovat aktuální dění, akce, výstavy, úspěchy. Tato cesta přináší minimum interkací. Ale jak tedy zaujmout? Máme nějaké vzory ze zahraničí? Máme. Znovu doporučuji Světovou zdravotnickou organizaci, která velmi úspěšně využívá Twitter. Při oslavách Dne díkuvzdání nejen popřála, ale neopomněla dodat, že krocan po vyjmutí z trouby by neměl být venku déle nežli dvě hodiny, jinak se začínají množit bakterie a je lepší ho dát do lednice. I to je cesta jak zapojit sociální sítě ve zdravotnictví. Jsou i další možnosti – nové kontakty, konference, nová témata, rozšířit přístupnost informací, využívat chaty, videokonference.

Nemocnice Na Bulovce nedávno začala vytvářet komiksy v elektronické podobě. Snažíme se tím lehkou formou doplnit a zatraktivnit komunikaci na sociálních sítích, která začala už dříve a to prostřednictvím Facebooku, Twitteru, Google+, YouTube, Forsquare či Gowally. Vnímáme prezentaci na sociálních sítích jako velmi silný nástroj ke komunikaci s určitou cílovou skupinou a jako další krok k pacientům. Nepodceňováním tohoto fenoménu se nám nabízí vzácná příležitost mluvit s lidmi civilním způsobem. Zároveň můžeme představit nemocnici jako živý organismus, ale především jako organizaci, která je vždy připravena profesionálním způsobem pomoci. Komunikace s pacienty, ochota poskytovat informace a otevřenost v jednání nemocnice s veřejností jsou základními znaky moderní nemocnice, která si váží svých pacientů. V současné době nestačí mít web, ale je potřeba pracovat s aktuálními trendy v komunikaci. Nemocnice musí fungovat jako firma. Pokud nebude firma se svými klienty komunikovat a nebude se o ně starat, přijde o ně.
 

MUDr. Petr Zajíc, MBA, Ředitel Nemocnice Na Bulovce

Absolvent Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně se specializuje na dermatologii. Zároveň absolvoval manažerský kurz na John Moores University v Liverpoolu. Má za sebou lékařské zkušenosti z Městské i Fakultní nemocncie v Ostravě i z vlastní soukromé praxe. V letech 2009 až 2010 pracoval jako náměstek ředitele ostravské městské nemocnice. Ředitelem Fakultní Nemocnice Na Bulovce, posléze Nemocnice Na Bulovce je od 1. srpna 2011.

Martin Šalek
tiskový mluvčí
602 316 908

Komentář ředitele Nemocnice Na Bulovce MUDr. Petra Zajíce, MBA:…

Když jsem vloni zvítězil ve výběrovém řízení na ředitele Fakultní Nemocnice Na Bulovce, byly přede mnou dva úkoly: připravit nemocnici na proces odfakultnění a také postupně realizovat a spolupodílet se na procesu převodu Bulovky na městskou nemocnici nebo tzv. Metropolitní nemocnici. Nebral jsem přívlastek městská jako něco pejorativního, domnívám se, že je lepší být špičkovou a jedinou metropolitní nemocnicí než opomíjenou fakultní. Stejně tak jsem tento krok chápal i jako snahu o to, aby se zracionalizovalo fungování pražského nemocničního zdravotnictví. V tomto duchu jsem to také prezentoval lékařům, zdravotnickému personálu a dalším zaměstnancům. A pokud mohu dnes hodnotit, přijali to všichni a žádný úprk odborníků se nekonal. Kolegyně a kolegové pochopili, že silný zřizovatel jim může dát stejné zázemí pro jejich práci jako stát.

Odfakultnění proběhlo zcela bez problému a přesně podle předpokladů, Bulovce sice zmizel z názvu pojem „fakultní“, ale na její faktické fungování to nemělo vliv. Zachována zůstala i spolupráce s lékařskými fakultami, které o pokračování projevily samy zájem, tím pokračuje i výuka mediků. Souběžně s odfakultněním bylo velmi aktuální téma právě převod na metropolitní nemocnici. O všem, co by tento proces znamenal, jak by vlastně mohl probíhat a jaký by to mělo dopad na nemocnici jsme několikrát diskutovali se zaměstnanci nemocnice. Samotný proces změny zřizovatele přišel lékařům a zájemcům osobně vysvětlovat i předseda parlamentního Výboru pro zdravotnictví Boris Šťastný. Vše se zdálo poměrně jasné a srozumitelné, i když procesně jsme byli vlastně na začátku – souhlas městské rady, poté zastupitelstva, pak audit v nemocnici, k tomu zvláštní zákon o převodu na město a nakonec opět souhlas pražských zastupitelů. Na první pohled sice dlouhý proces, nicméně zcela logický. Převádět ze státu na město organizaci s rozpočtem dvě miliardy nemůže být žádná hurá akce.
Všechno se změnilo ve chvíli, kdy na stůl přišla verze o sloučení čtyř pražských nemocnic. Bohužel, když říkám „na stůl“, nemyslím tím nový projekt konzultovaný s řediteli oněch čtyř nemocnic, ale aktuální výtisky novin, z kterých jsem se tento plán dozvěděl nejen já, ale i moji kolegové na Bulovce i v jiných nemocnicích. Jediný postoj, který bylo možné k tomu zaujmout, bylo vyčkat, až nás někdo osloví. Samozřejmě jsme se zúčastnili projednávání této verze ve sněmovně, kam přišel poslancům tento plán vysvětlit ministr zdravotnictví a pražský primátor. Že to neskončilo shodou víme všichni. Od té doby se verze konsorcia čtyř pražských nemocnic několikrát zmodifikovala, opět z médií jsem se dozvěděl o jejím rozšíření o IKEM, abych si opět v novinách přečetl návrh na zúžení této varianty na sloučení Nemocnice Na Bulovce s psychiatrickou léčebnou v Bohnicích. Jak symbolické. V tuto chvíli proto není na co reagovat a jediné a to nejlepší, co můžeme pro pacienty naší nemocnice udělat, pokračovat v práci. Dále zefektivňovat vnitřní procesy, připravovat nemocnici na akreditaci, vyjednávat s pojišťovnami ty nejpříznivější podmínky, řešit a připravovat se na plánované omezování lůžkového fondu a k tomu a především samozřejmě efektivně a účinně léčit lidi. A není jich málo. Tzv. spádová oblast pro naší nemocnici čítá zhruba 300 tisíc potenciálních pacientů, a to už je velká výzva.

Martin Šalek
tiskový mluvčí
602 316 908

Lékaři nechtějí centrální databázi pacientů, obávají se zneužití citlivých…

Praha, 8. června 2012
Projekt elektronických zdravotních knížek IZIP byl na konci května ukončen. Podle odborníků by mohl být nahrazen celonárodním systémem se zdravotní dokumentací pacientů. Podle MUDr. Zorjana Jojka, předsedy Sdružení ambulantních specialistů ČR, se však ambulantním lékařům tato snaha získávat údaje o pacientech nelíbí, obávají se totiž možné ztráty a zneužití citlivých informací. Jsou ale ochotni investovat finance do specializovaných informačních systémů pro lékaře, které jim usnadní práci a zjednoduší komunikaci s ostatními zdravotnickými institucemi.

Komentář odborníka:

„Lékaři v českých ambulancích dnes aktivně využívají ve velké většině moderní informační a komunikační služby. Pokud jsou jim nabídnuty smysluplné systémy, které zefektivní nejen zdravotnictví, ale především jejich vlastní práci, jsou dokonce ochotni do této techniky investovat vlastní prostředky. Desítky procent z nich tak dnes aktivně pracují s dostupnými informačními systémy.
Tyto systémy umožňují lékařům vytvářet digitální podpisy, komunikovat elektronickou formou se zdravotními pojišťovnami nebo vést přehlednou databázi pacientů. Zásadní ovšem je, aby se v rámci vývoje nového systému myslelo především na samotné uživatele, tedy lékaře. Aby pro ně byl systém snadno ovladatelný, přehledný, spolehlivý a šetřil jim čas i peníze. Bez toho elektronické zdravotnictví nikdy nebude fungovat.
Snahy o zavedení povinnosti odesílat citlivá data pacientů do centrálních databází nevidí lékaři rádi. Práce s těmito systémy je přinejmenším těžkopádná. Navíc se zdravotníci obávají, že se jedná o pokus získat citlivé informace, které jim jejich pacienti důvěrně poskytují a které mohou být touto cestou zneužity právě v neprospěch pacientů. V tom spatřuji závažnou překážku rozvoje elektronického zdravotnictví. Lékaře totiž odrazuje možnost případné ztráty či zneužití údajů. To může vést k tomu, že se do procesu elektronizace odmítnou aktivně zapojit. Podle mého názoru musí v první řadě cítit, že jim má elektronické zdravotnictví ulehčit práci.
Elektronickému zdravotnictví by prospělo, kdyby stát podporoval jeho přirozený rozvoj. Ať už svými finančními prostředky nebo prostředky získanými z Evropské unie. Snahy vytvářet centrální skladiště dat a zavádět povinnost zdravotníků posílat data do takových skladišť jsou totiž podle mého názoru nevhodnou cestou. Stát by měl podporovat rozvoj elektronizace především v oblasti komunikace, a to jak mezi zdravotníky samotnými, tak mezi zdravotníky a pacienty.
V souvislosti s tím se často hovoří o nutnosti systematicky a povinně vzdělávat lékaře v oblasti elektronického zdravotnictví. Věřím, že by lékaři specializované vzdělávací kurzy uvítali. Osobně však nepovažuji za nezbytně nutné zavádět na těchto kurzech povinnou účast. Lékaři jsou již ve velké většině aktivními uživateli výpočetní techniky a informační systémy pro vedení zdravotnické dokumentace používají již celou řadu let.“

MUDr. Zorjan Jojko
předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR
 

O Sdružení ambulantních specialistů ČR, o. s.

Sdružení ambulantních specialistů je pokračovatelem Spolku pokladenských lékařů, který byl založen již v roce 1906. Sdružení smluvních lékařů je nezávislá, zájmová, samosprávná a dobrovolná organizace lékařů a vysokoškoláků – nelékařů pracujících ve zdravotnictví, která své individuální členy sdružuje bez ohledu na jejich odbornost v jejich společném i individuálním zájmu.

Kontakt

MUDr. Zorjan Jojko
předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR
tel.: 603 816 202
e-mail: jojkozor@volny.cz
U Elektry 82, 190 00 Praha 9
www.sasp.cz
 

TK Philips – Zdravotní péče budoucnosti, 13.6., 9:30

Philips vás zve na setkání s novináři na téma: Inovace

13. června 2012, 9:30 – Clarion Congress Hotel Prague

Vážená paní, vážený pane,
jménem společnosti Philips vás srdečně zveme na tiskovou konferenci věnovanou inovacím v oblasti zdravotnictví.

Naše společnost rychle stárne, roste počet pacientů s chronickými onemocněními, zároveň rostou nároky pacientů na zdravotní péči. Odpověď na tyto výzvy leží ve smysluplných inovacích a v nových technologiích, které zlepšují efektivitu zdravotní péče. Přijměte naše pozvání na setkání se zástupci odborné veřejnosti a odborníky Philips abyste se dozvěděla o:

– udržitelnosti zdravotní péče díky inovacím

– nových možnostech neinvazivní léčby nádorových onemocnění

– trendech v léčbě rakoviny

Těšíme se na setkání s Vámi.

Prosíme o potvrzení účasti e-mailem na bobek@fleishman.com nebo telefonicky na 234 669 523 (Martin Bobek).

Místo a čas

Clarion Congress Hotel Prague Freyova 33

190 00 Praha 9

Středa 13. června 2012, 9:30 hod.

Jak se k nám dostanete

Metrem „B“ do stanice Vysočanská, pak přes nákupní galerii Fénix přímo do lobby Clarion Congress hotelu

V České republice bylo provedeno 6000 robotických operací

Praha 4. června 2012: Česká společnost robotické chirurgie ČLS JEP (ČSRCH ČLS JEP) zaevidovala 24. května 2012 šest tisíc výkonů prostřednictvím operačního robota daVinci. První zákrok byl proveden 31. října 2005 v Nemocnici Na Homolce. Počet roboticky asistovaných výkonů každý rok celosvětově stoupá. V ČR rozvoj a šíři spektra výkonů brzdí ministerstvo zdravotnictví, které omezuje indikace roboticky asistované chirurgie. Například odstranění nádoru ledvin řeší všude ve světě roboticky, v ČR však tento zákrok ze zdravotního pojištění hrazen není.

Operace lze v současné době provést otevřeně, laparoskopicky nebo roboticky. Oproti otevřené operaci dochází při robotickém zákroku k menšímu poškození okolních tkání, k minimálním krevním ztrátám a komplikacím. Proti laparoskopické operaci umožňuje roboticky asistovaná chirurgie zjemnit a zpřesnit pohyb chirurgovy ruky, výrazně zvyšuje přesnost chirurgického výkonu, bez třesu rukou. Operace tak probíhá s maximální efektivitou a bezpečností, je dosaženo celkově lepších výsledků kvality života po operaci. „Před rokem jsem podstoupila robotickou operaci, kterou mi byl odstraněn myom. Týden po zákroku jsem mohla jít domů a normálně fungovat,“ uvádí Martina Tománková, které robotická myomektomie vrátila naději na otěhotnění.

Celkem 2 226 instalací robotického systému ve světě (z toho 379 v Evropě, 1 615 v USA, zbytek světa 232) znamená statisíce úspěšně uskutečněných operací, které pacientům vrátily jejich zdraví. V České republice mají pacienti možnost robotického zákroku v 7 nemocnicích: Nemocnice na Homolce v Praze, Ústřední vojenská nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Nemocnice sv. Zdislavy v Mostištích, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně, Fakultní nemocnice Olomouc. Nejvíce operací pomocí robotického systému daVinci provedlo robotické centrum Vysočina v Nemocnici sv. Zdislavy, a.s. Mostiště s celkovým počtem 1 353 (v letošním roce 162). „Nejčastější roboticky asistovaný výkon v našem specializovaném centru představuje radikální prostatektomie pro zhoubný nádor. Z ostatních realizovaných výkonů lze zmínit operace zhoubného nádoru ledviny, plastiky ledvinné pánvičky, resekce konečníku pro zhoubný nádor a operace žaludku. Některé z těchto zákroků by mohly podle nařízení MZ spadat do nadstandardních, a to by znamenalo krok zpět na úkor pacientů,“ uvádí primář chirurgického oddělení v Nemocnici sv. Zdislavy, MUDr. Jaroslav Tvarůžek.
 

Střípky z Bulovky: Chirurgie rozšířila spektrum operací

Chirurgická klinika Nemocnice Na Bulovce využívá už několik měsíců novou laparoskopickou soupravu. Díky ní mohou lékaři realizovat program pokročilé laparoskopické operativy, tzn.: operace nádorů střev a konečníku, operace pro refluxní chorobu jícnu, pokročilé miniinvazinví operace v hrudníku a v mezihrudí.

Martin Šalek
tiskový mluvčí
602 316 908