Duševně nemocní často končí v nemocnici, i když to nepotřebují
Klecany (u Prahy) 28. listopadu (ČTK) – Zhruba čtvrtina lidí se závažným duševním onemocněním pobývá v psychiatrických nemocnicích nikoliv kvůli svému stavu, ale protože je pro ně nedostupná komunitní péče, případně nemají kam jít. Ukázal to projekt vedený odborníky z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který má zhodnotit kvalitu psychiatrické péče včetně efektivity nákladů. Hospitalizace je mnohem dražší než komunitní služby a podle odborníků by měla být určena pouze těm, kteří ji opravdu potřebují.
Výsledkem projektu má být mimo jiné účelnější vynaložení peněz na psychiatrickou péči a rozvoj systému podle potřeb pacientů. Podobná metodika dosud v Česku nebyla, sdělil dnes ČTK mluvčí ústavu Jan Červenka.
Metodika má dvě hlavní části. První je zaměřená na psychiatrickou péči jako celek a sleduje například strukturu služeb, počet lidí, kteří se léčí, a rozpočty. Umožní hodnocení změn při reformě psychiatrické péče.
Druhá část se zabývá efektivitou nákladů, například v psychiatrických službách. “Díky této metodice se již například podařilo prokázat, že přibližně čtvrtina lidí se závažným duševním onemocněním hospitalizovaných v psychiatrických nemocnicích zde pobývá nikoli kvůli svému špatnému psychickému a sociálnímu fungování, ale prostě proto, že komunitní služby pro ně nejsou dostupné, popřípadě nemají kam jít,” uvedla místopředsedkyně Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J.E. Purkyně Simona Papežová.
Hodnocení efektivity nákladů služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a státního rozpočtu je podle Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví absolutní nezbytnost. “Zjistili jsme například, že péče o jednoho takového pacienta, který by mohl být v komunitních službách, ale je z nějakého, zpravidla sociálního důvodu hospitalizován v psychiatrické nemocnici, vyjde zhruba o 350.000 korun za rok dráž,” uvedl.
Systém péče o duševní zdraví se v České republice zásadně mění. Vznikají centra duševního zdraví, testují se nové služby, transformují se psychiatrické nemocnice, vznikla Rada vlády pro duševní zdraví, přibývají projekty zaměřené na prevenci sebevražd i demence, rozšiřuje se osvěta v oblasti duševního zdraví. Winkler ale