Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění otevírá pacientům s inkontinencí nové…

Začátkem prosince 2019 vstupují v platnost změny zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, upravující výše finančních a kusových limitů na zdravotnické prostředky, které pojišťovny hradí pacientům. Mezi zdravotnické prostředky se řadí i inkontinenční pomůcky. Klíčovými změnami pro oblast inkontinenčních zdravotnických prostředků, které s sebou novela zákona přináší, jsou změna metodiky pro lékaře, podle níž se stanovuje stupeň inkontinence, možnost kombinovat jednotlivé typy inkontinenčních pomůcek podle potřeb pacienta a fixní spoluúčast pacientů s diagnostikovaným I. a II. stupněm inkontinence.

Novela zákona je výstupem mnohaměsíční práce Komise pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků. „Změny byly dlouho a důkladně diskutovány mezi všemi jejími členy. Byli to zástupci z řad zdravotních pojišťoven, odborných společností lékařů, profesních komor, pacientských i průmyslových asociací. Nejde pouze o „změnu pro změnu“, novela je koncipována ve prospěch pacientů a zabránila již akutně hrozící spoluúčasti pacientů ve výši 25 % z ceny u většiny pomůcek. V mnoha oblastech zdravotnických prostředků přinese novela pacientům mnoho výhod a nových možností,“ vysvětluje JUDr. Jakub Král, Ph.D., odborník na zdravotnické právo a regulaci zdravotnických prostředků ze společnosti Porta Medica, který se rovněž na přípravě novely zákona podílel.

Pro pacienty s inkontinencí, kterých je v České republice zhruba 400 tisíc, nastávají tři klíčové změny. První z nich je nová metodika, na jejímž základě lékař stanoví pacientovi stupeň inkontinence (I., II., či III. stupeň). Pro určení stupně inkontinence byl před novelou zákona zjišťován mimovolný únik moči (množství moči v ml) za 4 hodiny. Nové znění zákona sledovanou dobu prodlužuje na 24 hodin. „Tuto změnu vnímáme jako velké pozitivum pro pacienty,“ říká MUDr. Lukáš Horčička, urogynekolog, vedoucí lékař zdravotnického zařízení GONA s.r.o., předseda sdružení Incoforum z.s. „Měření mimovolného úniku moči po dobu 24 hodin je v souladu s celosvětovým přístupem urologů i evropských odborných společností, které vždy zdůrazňovaly, že je třeba měřit únik moči za celých 24 hodin, nikoli za 4 hodiny, jak tomu bylo předtím,“ dodává. Prodloužením sledované doby na 24 hodin je možné inkontinenci diagnostikovat i pacientům s nižším množstvím úniku moči (od 50 ml za 24 hodin).

Druhou klíčovou změnou je možnost kombinovat pomůcky na lékařský předpis. Pacienti s diagnostikovanou inkontinencí mají nárok na vystavení poukazu na inkontinenční pomůcky. Dříve bylo možné vystavit pacientovi pouze poukaz na jeden typ pomůcek pevně svázaný s jedním stupněm inkontinence (např. inkontinenční vložky pro I. stupeň inkontinence). S novelou přichází možnost podle potřeb pacienta inkontinenční pomůcky kombinovat a vystavit poukazy na jakýkoli typ v rámci zákonného finančního limitu.

Při předepisování poukazů je třeba dodržet dva limity – kusový a finanční. Jakmile je dosaženo jednoho z nich, lékař pacientovi nemůže dále v daném období poukaz vystavit. Novela zákona zavádí změnu ve finančním limitu: povinnou fixní spoluúčast pacientů s I. nebo II. stupněm inkontinence. Pacienti s III. stupněm inkontinence nemají spoluúčast stanovenou. Procenta povinné spoluúčasti se vždy řídí diagnostikovaným stupněm inkontinence. Pacienti s I. stupněm inkontinence mají povinnost spolupodílet se na úhradě pomůcek 15 %. Pacientům s II. stupněm inkontinence zákon ukládá spoluúčast 5 %. Fixní spoluúčast pacienta navyšuje stanovený úhradový limit pojišťovny (kolik pacientovi maximálně přispěje na inkontinenční pomůcky zdravotní pojišťovna). Ve výsledku je tedy možné, aby lékař pacientovi vystavil poukazy na větší počet kusů balení než dosud. Tedy počet balení, jejichž celková cena odpovídá součtu těchto dvou částek (úhrady od zdravotní pojišťovny a doplatku pacienta).

„Chápeme, že se změny plynoucí z novely zákona mohou zdát složité a nemusí být vždy plně srozumitelné. Z toho důvodu jsme pro pacienty připravili průvodce změnami, který by jim měl pomoci se v nich snadněji orientovat. Je dostupný na stránkách www.tenacz.cz,“ říká Mgr. Monika Hradecká, Public & Regulatory Affairs Manager CZ&SK, Essity Czech Republic.

Novela zákona umožňuje rovněž rychlejší registraci nových zdravotních prostředků do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění. „Dříve bylo možné registrovat novinky pouze dvakrát do roka, nyní je bude možné registrovat kdykoli. Pacienti budou mít tak rychlejší přístup k novým inovativním produktům,“ uzavírá Mgr. Hradecká.

Novela zákona změní úhrady léků nebo práci revizních lékařů

Praha 5. prosince (ČTK) – Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví, má změnit úhrady moderních léků, dohodovací řízení nebo práci revizních lékařů zdravotních pojišťoven. Na dnešním setkání s novináři to řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Mění se několik desítek ze 61 paragrafů zákona, do meziresortního připomínkového řízení ho ministerstvo předloží v polovině prosince.

“Asi nejzásadnější oblastí je otázka úhrady drahých inovativních léčiv. Cílem je umožnit rychlejší vstup inovací do systému za předpokladu finanční udržitelnosti,” řekl ministr. Kromě efektivity nákladů, podle níž se léky hodnotily dosud, budou hrát roli také méně objektivní kritéria jako například kvalita života pacienta.

Snáze budou do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění vstupovat také léky na vzácná onemocnění. “Pacientů je málo a někdy se nepodaří shromáždit dostatek dat z reálné klinické praxe, podle nichž můžeme lék zhodnotit,” vysvětlila ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. Spolupracovat tak bude Česko také se zeměmi visegrádské čtyřky.

Jde například o některé léky na cystickou fibrózu, svalovou dystrofii nebo různé hematoonkologické diagnózy. Klasickým hodnocením by neprošla ani takzvaná genová terapie, kdy pacienta léčí jeho vlastní, geneticky upravené buňky. Jedna ampule léku stojí zhruba 49 milionů korun. Česko ji pacientům, kterým prospěje, hradí.

Novela by měla eliminovat asi třetinu žádostí pacientů na zdravotní pojišťovny o mimořádnou úhradu jinak z pojištění nehrazené léčby, na takzvaný paragraf 16. Nyní jich dostávají asi 450.000 ročně, 90 procent vyřídí kladně a zaplatí za ně přes dvě miliardy korun.

Novela chce také sjednotit rozhodování pojišťoven o těchto žádostech. Dosud je posuzoval revizní lékař, který často nebyl odborníkem na danou specializaci. Neúspěšní pacienti se často obraceli na soudy, které podle náměstka Radka Policara nerozhodovaly jednotně. Nově bude proces běžným správním řízením, každá pojišťovna zřídí odvolací orgán – revizní komisi, jejímiž členy budou zástupci lékařských společností i ministerstva. Cílem je podle ministra rozhodování pojišťoven sjednotit. VZP už teď rozhoduje podle stanovisek lékařských společností, přiklánět se k nim budou i ostatní pojišťovny.

Moderní léčiva, která mohou předepisovat jen vybrané nemocnice, loni stála veřejné zdravotní pojištění téměř 17 miliard korun, každý rok je to zhruba o dalších deset až 15 procent víc. Finanční udržitelnost systému, kam stále vstupují nové drahé léky, mají podle náměstka ministra Filipa Vrubela zajistit například smlouvy s výrobci o tom, že pokud lék pacientovi nezabere, nebude pojišťovna léčbu firmě hradit.

Zákon podle ministra upraví také proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami. Ministerstvo se zaměří na jednotlivé vyjednavače a platnost jejich plných mocí. Chce také více zveřejňovat protokoly z jednání. Mění také úhrady některých zdravotnických prostředků, část budou moci předepisovat i sestry.