Česku hrozí epidemie chřipky i přes úbytek případů v části krajů

Praha 30. prosince (ČTK) – Česku hrozí epidemie chřipky navzdory poklesu počtu případů v části krajů v minulém týdnu. Například na Vysočině zemřeli za poslední dva týdny tři lidé a nemocnice vydávají zákazy návštěv. Vyplývá to z informací, které ČTK získala od hygieniků, a z údajů Státního zdravotního ústavu. V předchozím týdnu přibylo případů chřipky a podobných onemocnění o více než polovinu. Největší nemocnost je v Olomouckém kraji.

V celé republice stoupl v předchozím týdnu počet případů chřipkových onemocnění o 54 procent. Lidí, u kterých se prokázala chřipka A, přibylo za minulé dva týdny zhruba o třetinu. Podle zdravotního ústavu to svědčí o nastupující epidemii. Za epidemii se považuje stav, kdy je více než 1600 až 1800 nemocných na 100.000 obyvatel. V minulém týdnu připadlo podle ústavu na každých 100.000 obyvatel Česka v průměru 1364 lidí s nějakým akutním respiračním onemocněním včetně chřipky.

Nejvyšší byla podle zdravotního ústavu minulý týden nemocnost v Olomouckém kraji s 1809 případy na 100.000 obyvatel. “Nejvyšší nárůsty počtu nemocných s chřipkovými projevy vykazuje Olomoucký kraj a kraj Vysočina,” uvedli pracovníci ústavu. Na Vysočině navíc kvůli chřipkám zemřeli v poslední době tři lidé. Ke dvěma úmrtím z minulého týdne přibylo další v pondělí. Lékaři na Vysočině evidovali 1461 nemocných na 100.000 obyvatel a kvůli nárůstu počtu případů budou do odvolání zakázány návštěvy pacientů ve čtyřech z pěti krajských nemocnic. V Olomouckém kraji zatím nemocnice návštěvy nezakázaly.

Přitom v některých regionech minulý týden chřipky a dalších viróz ubylo. Třeba Karlovarský a Plzeňský kraj zaznamenaly úbytek zhruba o čtvrtinu. V Libereckém kraji je o 22 procent nemocných méně než před týdnem. V Plzeňském kraji připadalo 737 nemocných na 100.000 obyvatel. “To je zhruba poloviční nemocnost, než by byla třeba na epidemii,” řekl hlavní epidemiolog Krajské hygienické stanice Petr Pazdior. V Karlovarském kraji bylo 575 nemocných na 100.000 obyvatel. I ve Zlínském kraji respiračních onemocnění ubylo asi o třetinu na 839 nemocných na 100.000 obyvatel, ale samotných případů chřipky naopak o třetinu přibylo.

Respiračních nemocí celkově ubylo i v Pardubickém kraji na 1022 případů na 100.000 obyvatel a v Královéhradeckém kraji na 902 případů. Pod celostátním průměrem se držel počet nemocných také Jihočeském kraji, ale nemocnost tam vzrostla o sedm procent na 1209 případů na 100.000 obyvatel. V Jihomoravském kraji je to zhruba 1200 případů. Ve Středočeském kraji činí nemocnost 979 lidí na 100.000 obyvatel a zatímco nemocných chřipkou tam přibylo, lidí s infekcí dýchacích cest naopak výrazně ubylo.

Úbytek nemocí dýchacích cest je ale podle hygieniků jen krátkodobý. “Projevily se prázdniny a dovolené, lidé tolik nechodí k lékaři. Po návratu do škol očekáváme v příštím týdnu nárůst,” řekl Pazdior. Příchod epidemie v lednu či na přelomu ledna a února je podle Renaty Ciupek z jihomoravské hygienické stanice obvyklý. “Většinou to bývá po prázdninách, kdy jdou děti do školy. Začíná to u dětí a postupně se nakazí rodiče i prarodiče,” doplnila. Nemocných přibude podle Marty Pavlové z pardubické stanice i kvůli návratu lidí z dovolených do pracovního kolektivu.

mtj ver red kš

Lékový ústav letos rozdal milionové pokuty

Praha 30. prosince (ČTK) – Za porušování zákonů o léčivech a o regulaci reklamy udělil letos Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) pokuty přes 15 milionů korun. Nejvyšší sankce, které se pohybovaly kolem milionu korun, se týkaly především nepovoleného vývozu léků, zveřejňování reklamy na léčivé přípravky, které nejsou v Česku registrované, nebo poskytování provizí lékařům za předepisování konkrétních léků. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytl SÚKL.

Prohřešky lékový ústav zpravidla odhalil už v předchozích letech, ale kvůli odvolání účastníků správního řízení nabyly právní moci až letos. Sankce rozdal i za porušení jiných zákonů, nedosahovaly ale takové výše.

“V roce 2016 nabylo právní moci celkem 138 pokut za porušení zákona o léčivech v celkové výši přes 12 milionů korun,” řekla ČTK Hana Pavlíčková z tiskového oddělení SÚKL. Největší pokutu, 1,1 milionu korun, bude muset zaplatit podnikatelka, která se zabývá distribucí léků. V roce 2013 vyvezla z ČR inzulinová pera pro pacienty s cukrovkou, i když byl jejich vývoz zakázán.

Zatímco legálních vývozů léků v posledních letech podle lékového ústavu ubývá, objevuje se více případů, kdy léky nelegálně vyváží mimo ČR provozovatel lékárny, který nemá distribuční oprávnění. V loňském a letošním roce SÚKL udělil pokuty přes 34 milionů korun za vyvezení léků v hodnotě přes 96 milionů korun. Žádná z pokut ale dosud nenabyla právní moci.

Obecně distributoři podle lékového ústavu dostávají pokuty především za to, že dodávají léky neoprávněným odběratelům, nemají na distribuci řádné povolení nebo tuto činnost dělají v neschválených prostorách. Lékárny ústav pokutuje především za výdej léčivých přípravků bez předpisu či na neplatné předpisy, dále za opětovný výdej léků, které pacienti vrátí do lékárny nebo které byly staženy z oběhu, a za výdej léků po uplynutí doby použitelnosti.

Dalších osm pokut za celkem 2,97 milionu korun, které letos nabyly právní moci, se týkalo porušení zákona o regulaci reklamy. V tomto případě ústav pokutoval především soukromé firmy. Nejvyšší sankci dostala italská firma, která na českých internetových stránkách od září 2011 zveřejňovala reklamu na homeopatika, která nejsou v Česku registrovaná. Za to má zaplatit milion korun. Pokutu 950.000 korun musí uhradit firma, jejíž obchodní zástupci v letech 2008 až 2011 poskytli 88 lékařům provize za předepisování léků. Finanční obnosy se pohybovaly od 1600 do 44.430 korun, v některých případech byly vyplaceny i opakovaně.

Sankce SÚKL (v tisících korun), které nabyly právní moci v letech 2013 až 2015:

Zdroj:SÚKL

sdv snm

Krajská zdravotní plánuje příští rok investice za tři čtvrtě…

Ústí nad Labem 30. prosince (ČTK) – S investicemi ve výši tři čtvrtě miliardy korun počítá v příštím roce Krajská zdravotní, po kterou spadá pět největších krajských nemocnic. Společnost plánuje obnovu přístrojového vybavení i opravy budov, řekl ČTK její mluvčí Jiří Vondra. Velkou část nákladů pokryjí dotace, jako tomu bylo i v minulých letech.

Pod Krajskou zdravotní spadají nemocnice v Chomutově, Mostě, Teplicích, Děčíně a největší, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem. Ta je páteřním zařízením pro celý kraj.

Zatímco v minulých letech Krajská zdravotní výrazně investovala do přístrojů a dalšího vybavení nemocnic, teď přijdou na řadu stavební úpravy budov. Velké opravy má za sebou část nemocnice v Mostě, stály asi 150 milionů korun. “Návrh investičního plánu pro rok 2017 zahrnuje investice v řádu 750 milionů korun, nejvýznamnější jsou investice stavebního charakteru. Plánovány jsou významnější investice ve všech pěti nemocnicích,” řekl ČTK Vondra.

Investice do krajských nemocnic považuje za prioritu i vedení kraje. Podle hejtmana Oldřicha Bubeníčka (KSČM) je ústecká Masarykova nemocnice ve vybavení a personálním obsazení na úrovni špičkových zařízení a fakultních nemocnic. Postupně budou podle něj rekonstruovány starší pavilony. “U těch ostatních nemocnic chceme, aby to byly kvalitní nemocnice na úrovni okresních nemocnic,” řekl ČTK Bubeníček.

Krajská zdravotní bude stejně jako v minulých letech z velké části spoléhat především na evropské dotace. Právě díky nim obnovila většinu vybavení. “Zlepšení úrovně vybavení zdravotnických zařízení je smyslem evropské dotační politiky a realizace takto rozsáhlé obnovy majetku z vlastních zdrojů by byla velmi obtížná a se zohledněním ostatních investičních potřeb prakticky nerealizovatelná,” uvedl Vondra. V současnosti má společnost osm hotových či rozpracovaných projektů pro oblast zdravotnické techniky.

Krajskou zdravotní provázely v minulých letech i problémy. Soud řeší podezření z předražení zakázky Krajské zdravotní na nákup přístrojů. Část obžaloby se týká nákupu přístrojů za více než 400 milionů korun, na který Krajská zdravotní získala dotaci z ROP Severozápad. Obžalováni jsou bývalí i současní manažeři firmy. Hlavní líčení bude pokračovat v únoru 2017.

trm hj

Albert prodával polský čaj s halucinogenními látkami

Brno 29. prosince (ČTK) – V řetězci Albert se prodával čaj polské výroby, který obsahoval tropanové alkaloidy atropin a skopolamin, které jsou v potravinách zakázané, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Radoslav Pospíchal. Jde o látky s halucinogenními účinky, které mohou být v určitém množství pro člověka toxické. Nejde o privátní značku, tato je k dostání i v jiných řetězcích a obchodech. Albert se zákazníkům omlouvá a sám nyní nechává čaj testovat, uvedla ve vyjádření pro ČTK mluvčí řetězce Barbora Vanko.

Jde o čaj Herbal Tea (Loyd) – máta s brusinkou a bylinkami v balení 40 gramů s datem minimální trvanlivosti do 31. července 2017. Výrobcem je společnost Mokate z jihopolské Ustroně. Atropinu bylo v čaji 206 mikrogramů na kilogram a skopolaminu 31,7 mikrogramu na kilogram.

“Inspekce spotřebitelům doporučuje, aby se vyhnuli konzumaci čaje uvedené šarže,” uvedl Pospíchal. Atropin se přirozeně vyskytuje například v rulíku, durmanu či blínu, skopolamin v blínu.

Řetězec musel neprodleně čaj stáhnout z prodeje a SZPI s ním zahájí správní řízení o uložení pokuty. “Zmíněnou šarži jsme stáhli okamžitě po zjištění před dvěma dny. K pochybení došlo na straně dodavatele, se kterým jednáme,” uvedla Vanko. Zákazníci mohou čaj v prodejně vrátit a dostanou peníze zpět.

Před stejnými látkami inspekce varovala například před dvěma lety, obsahovala je dětská kaše německého výrobce Alnatura. Množství nepovolených látek v kaši bylo ovšem výrazně nižší než aktuálně v čaji.

mei sd

Smiths Medical rozšíří továrnu v Hranicích, vzniknou stovky míst

Hranice (Přerovsko) 29. prosince (ČTK) – Až šest stovek pracovních míst by mělo vzniknout díky plánovanému rozšíření továrny mezinárodního výrobce zdravotnických prostředků Smiths Medical v Hranicích na Přerovsku. Výše investice, která má být zahájena příští rok, zatím nebyla zveřejněna. ČTK dnes informaci získala z databáze posuzování vlivu staveb na životní prostředí EIA. V podnikatelském areálu CTPark v Hranicích dříve vyráběla televizní obrazovky společnost LG.Philips Displays a nyní v něm působí několik firem.

Nové výrobní linky chce Smiths Medical v hranickém areálu instalovat v tovární hale, která bude přistavěna k dosavadnímu provozu. V novém podniku se mají vyrábět plastové součástky pro přístroje, které se používají při podpoře krevního oběhu a dýchacích činností. “Provoz se bude zabývat také montáží a kompletací vybraného portfolia lékařských přístrojů používaných při zásazích do krevního oběhu a dýchacích činností,” stojí v oznámení záměru.

Roční produkci nového provozu autoři projektu odhadli na 20 až 30 milionů součástek pro lékařské a zdravotnické přístroje. Pracovníci by měli vyrobit také přibližně 20.000 sestav lékařských přístrojů a zařízení. “Celkem se předpokládá, že v řešeném provozu bude pracovat 595 pracovníků, z toho cca 546 výrobních,” uvedli autoři projektu. V první fázi bude v novém provozu zaveden jednosměnný provoz, který má být postupně rozšířen o druhou směnu podle toho, jak se budou zvyšovat objednávky.

První část nového výrobního a kompletovací centra pro Evropu koncern Smiths Medical v hranickém areálu CTPark zprovoznil v roce 2013. V první fázi továrna zaměstnala tři stovky lidí. Koncern Smiths Medical si v areálu CTPark pronajal zhruba 8000 metrů čtverečních na deset let.

Výrobky firmy Smiths Medical se v nemocnicích používají pro zajištění neodkladné a intenzivní péče, při chirurgických zákrocích, pooperační péči a také při rekonvalescenci pacientů v domácím prostředí. Smiths Medical zaměstnává na celém světě zhruba 7500 lidí a výrobu soustředí především do USA, Británie, Mexika a Itálie.

V hranickém výrobním areálu s původním názvem LG.Philips Displays se dříve vyráběly vakuové obrazovky pro klasické televizory. Po krachu mateřské nizozemské firmy se podnik v roce 2006 dostal do vážných finančních potíží a ukončil výrobu.

V CTParku Hranice působí například společnosti Etimex, Henniges Automotive, Medi-Globe, DAS, Smiths Medical či Rolled Alloys. Firmy dohromady zaměstnávají více než tisíc lidí. Zhruba stejný počet lidí pracoval v továrně LG.Philips Displays. Hranice se i díky CTParku nepotýkají s vysokou nezaměstnaností, která je pod krajským průměrem.

Skupinu CTP vlastní několik nizozemských podnikatelů. Je největším průmyslovým developerem na českém trhu a provozuje síť 36 logistických a průmyslových CTParků. Kromě ČR jsou i na Slovensku, v Rumunsku a Polsku.

beh kš

Městská nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem získala akreditaci…

Nový Bydžov, 29. 12. 2016

Královédvorská Městská nemocnice, která je součástí Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, úspěšně zakončila náročnou celoroční přípravu na akreditaci a po závěrečném auditu Spojené akreditační komise, o.p.s. obdržela certifikát potvrzující kvalitu poskytované zdravotní péče a bezpečí pacientů. Komisaři prověřovali klíčové činnosti a postupy, komplexnost, včasnost a návaznost péče. A to vše v kontextu naplnění požadavků na kvalifikaci personálu a bezpečnost prostředí. „Akreditace je dokladem, že naše nemocnice úspěšně zavedla a v praxi dodržuje standardizované procesy, tedy bezpečné postupy v oblastech nejrizikovějších činností, a že dodržuje národní legislativu,“ říká Ing. Miroslav Vávra, CSc., předseda představenstva Městské nemocnice, a.s., a dodává: „Na přípravě na akreditační šetření se svědomitě podíleli všichni zaměstnanci nemocnice a získané osvědčení je odrazem jejich dobré práce. Pro pacienty je naše zařazení mezi akreditovaná zdravotnická zařízení jasným signálem, že jsou u nás v dobrých rukou.“ Certifikát je udělen na tři roky, po jejich uplynutí bude nemocnice svůj soulad se standardy znovu obhajovat.

Zavedené akreditační standardy chrání pacienty i zdravotníky a naplňují zejména tyto bezpečnostní cíle: bezpečná a jednoznačná identifikace pacientů, bezpečnost při používání rizikových léků a léčiv, minimalizace rizika záměny pacienta, výkonu a strany při intervenčních výkonech, prevence pádů pacientů, prevence nemocničních infekcí řádnou hygienou rukou, bezpečná komunikace, bezpečné předávání pacientů. Akreditační šetření se tak zaměřuje například na pravidla vedení zdravotnické dokumentace, předávání informací, kontroly funkčnosti zdravotnické techniky, používání osobních ochranných pomůcek, identifikaci a léčbu bolesti, malnutrice apod.

Pro Městskou nemocnici je zařazení mezi akreditovaná zdravotnická zařízení závazkem provádět mimo jiné kontinuální interní audity, které budou i dále napomáhat předcházení chybovosti a zvyšování bezpečí poskytované péče.

Městská nemocnice, a.s., má 116 akutních a 50 ošetřovatelských lůžek, a zhruba 200 zaměstnanců.

O společnosti:

Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje je zastřešující mateřská akciová společnost založená Královéhradeckým krajem v roce 2003 za účelem kontroly a vykonávání akcionářských práv v krajských zdravotnických zařízeních. Holding je 100% akcionářem ve všech krajských nemocnicích: Oblastní nemocnice Náchod a.s. (Nemocnice Náchod, Nemocnice Rychnov nad Kněžnou, Nemocnice Jaroměř, Nemocnice Broumov, Nemocnice Nové Město nad Metují, Pracoviště klinické biochemie a diagnostiky Opočno), Oblastní nemocnice Jičín a.s. (Nemocnice Jičín, Nemocnice Nový Bydžov), Oblastní nemocnice Trutnov a.s., Městská nemocnice a.s., Dvůr Králové nad Labem.

Nemocnice ZHKHK mají celkem 1822 lůžek, z toho 1413 akutních, a zhruba 3100 zaměstnanců.

Ing. Veronika Svobodová
PR manažerka 
T: +420 603 415 825
E: svobodova@zhkhk.cz

Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje a.s.
Pospíšilova 365, 500 03  Hradec Králové
 

Provozní a doručovací adresa:
Jana Maláta 493, 504 01 Nový Bydžov
www.zhkhk.cz

Návrh: Vzniknou ošetřovatelské domy se zdravotní a sociální péčí

Praha 28. prosince (ČTK) – V Česku by v příštím roce mohly začít fungovat ošetřovatelské domy, které by poskytovaly zdravotní i sociální služby. Klienti by si platili stravu a pobyt, na opatrování by mohli využít příspěvek od státu. Ošetřování by jim pak hradily zdravotní pojišťovny. Vyplývá to z chystané novely o sociálních službách, kterou zveřejnila vláda na svém webu. Návrh připravilo ministerstvo práce, spolupracovalo s resortem zdravotnictví.

Systém dlouhodobé péče v Česku chybí. Podle odborníků je největší překážkou propojení sociálních a zdravotních služeb financování. Experti poukazují na to, že péče o nesoběstačné klienty v domovech pro seniory a v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) je téměř stejná a také stejně stojí. Zdravotní pojišťovny ale nechtějí hradit ošetřování v sociálních zařízeních a ministerstvo práce, které poskytuje dotace a příspěvky na péči, zas nechce platit léčbu.

Vláda v programovém prohlášení uvedla, že překážky pro financování sociální a zdravotní péče odstraní. “Cílem úpravy je postupný proces většího propojení, rozšíření a otevření sociálních a zdravotních služeb vůči sobě navzájem a flexibilnější přesun financí a služeb za osobou,” uvedli autoři návrhu v podkladech pro vládu. Zmínili, že jsou nyní časté “sociální hospitalizace” – člověk sice už léčení nepotřebuje, bez péče se ale neobejde. Podle autorů by se měl poměr zdravotních a sociálních služeb měnit podle potřeb pacienta.

V ošetřovatelském domě by klient měl mít ošetření, rehabilitaci i paliativní péči. Podle návrhu by si měl platit ubytování a stravu, jako je tomu v domovech pro seniory. Letos může za den vydat maximálně 380 korun – 210 za ubytování a 170 za celodenní stravování. Na služby, jako je terapie, pomoc při hygieně či vyřizování různých záležitostí, by mohl využít příspěvek na péči od státu. Ten činí měsíčně 880, 4400, 8800 či 13.200 korun podle závislosti na pomoci. Zařízení by mohla také žádat o dotace.

Domy budou muset mít registraci k poskytování sociálních služeb a dodržovat pravidla kvality, a to například stanovený počet pracovníků či podmínky ubytování. Získat budou muset i oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Pak se budou moci ucházet o smlouvu o proplácení péče se zdravotními pojišťovnami. Ty by hradily pacientovi maximálně tři hodiny ošetřování, jeden výkon by nesměl trvat víc než 30 minut. Také by se měly narovnat ceny za práci sester. Pojišťovny totiž těm v domovech platily dosud výrazně méně než těm v léčebnách.

Ministerstvo práce počítá s tím, že by se za první rok po zavedení zákona mohlo registrovat asi 1000 lůžek v ošetřovatelských domech. Ze zdravotního pojištění by se pak na ošetřování vydalo 200 milionů. Na dotace a příspěvky na péči by resort potřeboval asi 235 milionů navíc. Pokud by pak lůžek bylo 15.000, do dotací a příspěvků by ročně mělo plynout o 3,52 miliardy víc.

Podle návrhu by měla novela začít platit od června příštího roku. Zařízení by pak měla na přechod na nový systém pět let. Návrh musí schválit vláda a Parlament a podepsat prezident. Ministerstvo práce ale nyní teprve shromažďuje připomínky, mělo by je mít do poloviny ledna. Kabinet by se tak k normě mohl dostat nejdřív zřejmě v únoru, na projednání a přijetí by pak zbývaly zhruba tři měsíce.

Podle plánů ministrů zdravotnictví a práce někdejší vlády Petra Nečase měla dlouhodobá péče začít fungovat už v roce 2013. Počítalo se s tím, že by se do ní přesunulo 26.000 pacientů z LDN a 30.000 obyvatel domovů pro seniory a ústavů. Provozovatelé zařízení si stěžují na to, že se plány nedaří dotáhnout do konce a každá další vláda zřizuje novou pracovní skupinu, která na návrhu pracuje.

Kateřina Krausová rot

Některé nemocnice nezvýší platy o deset procent, ale méně

Praha 28. prosince (ČTK) – Některé nemocnice nezvýší od ledna platy lékařů a sester o deset procent, jak schválila vláda, ale méně. S desetiprocentním růstem počítají zpravidla fakultní nemocnice a nemocnice zřizované kraji. Peníze navíc, které mají nemocnice dostat podle nové úhradové vyhlášky, někde nebudou stačit a některá zařízení budou muset růst platů dotovat z jiných zdrojů. V části nemocnic také dosud není ukončeno kolektivní vyjednávání, není tedy jasné, jak platy porostou.

Zaměstnancům Krajské nemocnice Liberec stoupnou příští rok mzdy o 6,5 procenta. Důvodem je podle ředitele Luďka Nečesaného mimo jiné nedostatečné navýšení financí podle úhradové vyhlášky. Nemocnice by potřebovala o 20 milionů více, než dostane. Část peněz z navýšení úhrad od pojišťoven totiž nemocnice vydá i na nezdravotnický personál, který má tarif na úrovni minimální mzdy. I ta se od ledna zvyšuje. Podle ředitele se nemocnice pokusí najít rezervy uvnitř tak, aby nakonec zvedla mzdy o deset procent.

V městské nemocnici v Jilemnici na Semilsku jednání ještě zcela neskončila, zařízení zatím počítá se sedmiprocentním růstem stejně jako v městské nemocnici v Semilech. Zhruba o osm procent navýší příští rok platové tarify svých zaměstnanců jihočeské nemocnice, o konečné podobě ještě jednají s odbory.

S desetiprocentním nárůstem počítají ve Středočeském, Plzeňském, Moravskoslezském i Jihomoravském kraji či na Vysočině. V některých nemocnicích ale náklady na zvýšení mezd, které se v jednotlivých krajích pohybují v řádech desítek až stovek milionů korun, budou muset hradit i z jiných zdrojů. Peníze z úhradové vyhlášky na to nestačí.

Například čtyřem nemocnicím akutní péče a dvěma nemocnicím následné péče, které zřizuje Plzeňský kraj, bude chybět dohromady asi 23 milionů korun. V Hodoníně očekávají ztrátu 11 milionů korun, kterou chtějí pokrýt buď snížením počtu zaměstnanců, omezením nutných oprav či menšími nákupy, což může mít podle ředitelky hodonínského zařízení Věry Dostálové negativní dopad na úroveň poskytování zdravotní péče. Miliony budou chybět i menším zařízením v Ústeckém kraji. Peníze z úhradové vyhlášky nebudou stačit ani pražským nemocnicím Na Homolce a Thomayerově nemocnici.

Naopak v některých nemocnicích v Olomouckém kraji vzrostou platy více než o deset procent. V Nemocnici Šumperk se mohou těšit na dvanáctiprocentní navýšení. Kroměřížská a Vsetínská nemocnice zase zvedly platy svých zaměstnanců už na konci letošního roku. Fakultní nemocnice Plzeň chce přidat i nezdravotnickému personálu.

Desetiprocentní růst platových tarifů zdravotníků v nemocnicích schválila od ledna 2017 vláda. Kraje se zavázaly, že mzdy se zvýší ve všech jimi zřizovaných zdravotnických zařízeních. Opatření má pomoci udržet mladé lékaře a sestry v Česku.

I po zvýšení mezd se ale některé kraje budou s nedostatkem zdravotníků potýkat. V nemocnicích Královéhradeckého kraje chybělo v polovině prosince 40 lékařů a dalších 90 lidí v nelékařských profesích, z toho 68 sester. Vedení kraje už loni spustilo program stipendií pro studenty lékařských fakult, kteří se závažou k tomu, že budou po skončení školy působit v hradeckém kraji. Podobný program chystá v příštím roce i Vysočina.

Platy lékařů a sester se mezi jednotlivými nemocnicemi výrazně liší. Třeba průměrný plat lékaře v nemocnici zřizované Moravskoslezským krajem je zhruba 68.000 korun, u sestry je to asi 25.500 korun. Ve Fakultní nemocnici Ostrava mají lékaři průměrný hrubý plat téměř o 10.000 vyšší, sestry mají víc zhruba o 7000 korun.

sdv red snm

Leteckou záchranku z Ústí zajistí v lednu a únoru DSA

Praha 28. prosince (ČTK) – Leteckou záchrannou službu v Ústeckém kraji bude v lednu a únoru zajišťovat stávající provozovatel, firma DSA. Dnes dopoledne podepsala s ministerstvem zdravotnictví dodatek. ČTK to potvrdili zástupci ministerstva i firmy DSA. Dodatek by měl zajistit kontinuitu služby do doby, než základnu převezme nový provozovatel, kterým by měla být slovenská firma Air-Transport Europe.

“Je to výborná zpráva pro všechny obyvatele Ústeckého kraje, že bude vrtulník létat z Ústí nad Labem, což je důležité pro doletové časy,” řekl ČTK hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM). “Jsem rád i z toho důvodu, že posádky jsou sehrané, piloti to tady znají. Věřím, že se do konce února podaří konečně to výběrové řízení dokončit a že bude podepsaná stálá smlouva a služba bude zabezpečena,” uvedl hejtman.

Původně měl službu v Ústeckém kraji zajišťovat od ledna stát policejními a armádními vrtulníky z Prahy a Plzně. Obavy z výpomoci z jiných krajů měli starostové z Ústeckého kraje, kteří se obrátili peticí na zastupitelstvo. Postup se nelíbil ani Středočeskému kraji.

Podle dodatku smlouvy s DSA, který byl dnes zveřejněn v registru smluv, nesmí částka, kterou ministerstvo firmě vyplatí, přesáhnout 3,69 milionu korun bez DPH. Odměna za držení pohotovosti by měla činit 25.400 korun bez DPH denně. Při vzletu a nasazení vrtulníku bude ministerstvo platit 15.950 korun bez DPH za hodinu. Tyto odměny zahrnují podle smlouvy pouze nezbytné náklady na úhradu provozu vrtulníku a personální náklady.

Podle místopředsedy představenstva DSA Daniela Tučka jde o stejný dodatek, na kterém se firma s ministerstvem dohodla už minulý týden. Nakonec ale nebyl před Vánoci podepsán. Ministerstvo tehdy tvrdilo, že musí prověřit, zda dodatek neohrožuje nynější tendr na provozovatele této základny.

DSA neuspěla v tendru na zajištění záchranné služby na ústecké základně v příštích čtyřech letech. Kvůli její stížnosti u antimonopolního úřadu nemohlo ministerstvo s vítěznou firmou ATE uzavřít smlouvu. Úřad posléze rozhodl, že nabídky firem znovu posoudí, a znovu vyhlásil jako vítěze ATE. Smlouva ale zatím nebyla podepsána, DSA se chce proti rozhodnutí opět bránit.

Ministerstvo zdravotnictví letos vypsalo výběrové řízení s předpokládanou hodnotou 1,2 miliardy korun bez DPH na šest základen letecké záchranné služby, jediným kritériem byla cena. U pěti už je smlouva podepsaná. Na provozu letecké záchranné služby se má od ledna podílet i rakouská firma Helikopter Air Transport, která v tendru získala základny v Jihlavě a Ostravě. DSA, která má nyní společně s Alfa-Helicopter osm základen, má létat z Hradce Králové a Liberce, slovenská ATE z Olomouce. Čtyři stanoviště bude v letech 2017 až 2020 provozovat stát.

sdv fir snm

Malým nemocnicím v Ústeckém kraji budou chybět miliony

Ústí nad Labem 28. prosince (ČTK) – Menším nemocnicím v Ústeckém kraji budou chybět miliony korun na zvýšení tarifních platů lékařů a dalšího personálu. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytli zástupci městských a soukromých zařízení. Mzdy se mají zvýšit od 1. ledna. Nemocnice tak dávají za pravdu Asociaci českých a moravských nemocnic, podle které navýšení úhrad v úhradové vyhlášce nebude na zvýšení platů stačit.

V Městské nemocnici v Litoměřicích se podle mluvčí Naděždy Křečkové dotkne zvýšení tarifních mezd všech zhruba 900 zaměstnanců. Nemocnice vypočítala, že nárůst platů ji bude v příštím roce stát 30 milionů korun. Úhradová vyhláška podle nemocnice náklady nepokryje. “Navýšení dle úhradové vyhlášky naší nemocnici stačit nebude. Chybět nám bude zhruba deset milionů korun,” řekla ČTK Křečková. Průměrný plat lékaře je v Litoměřické nemocnici 60.840 korun, částka je bez služeb.

Peníze budou chybět i soukromé Podřipské nemocnici s poliklinikou v Roudnici nad Labem. Ředitel zařízení Tomáš Krajník ČTK řekl, že zvýšení tarifních platů se dotkne 270 z 400 zaměstnanců. “Náklady se navýší o zhruba 1,8 milionu korun měsíčně, což představuje asi 21,6 milionu korun ročně. Je nutné si uvědomit, že se nejedná pouze o deset procent, ale také se musí přičíst odvody, které činí 34 procent z navýšení,” řekl ČTK Krajník.

Navýšení úhrad v úhradové vyhlášce nemocnici náklady nepokryje. “Rozhodně na toto navýšení stačit nebude, v úhradách roku 2017 naše nemocnice nezíská slibované zdroje, vznikne deficit kolem 400.000 až 600.000 korun měsíčně,” doplnil Krajník.

Úhradová vyhláška přinese podle Krajníka dostatek peněz jen některým nemocnicím. “Pouze fakultním a některým velkým krajským nemocnicím úhradová vyhláška v navrhovaném znění může přinést zdroje jak pro zvýšení platů a mezd, tak i prostředky pro provoz a jeho náklady. Jejich úhrady budou kalkulovány jinak. Stále není placeno nemocnicím za odvedenou práci stejně. Přesto mzdy musíme poskytnout stejné jako tyto lépe placené nemocnice,” řekl Krajník. Kromě zdravotnického personálu musí nemocnice zvýšit mzdy i velké části nezdravotnického personálu. Od ledna se totiž zvyšuje i minimální mzda.

Naopak Krajské zdravotní by mohlo navýšení v úhradové vyhlášce na zvýšení platů stačit. Mzdy se v krajské společnosti, pod kterou spadají nemocnice v Ústí nad Labem, Mostě, Chomutově, Teplicích a Děčíně, zvýší od ledna všem zaměstnancům. Podle mluvčího společnosti Jiřího Vondry jich je 6825. Celkově se tak náklady na osobní náklady zvýší v příštím roce o víc než 280 milionů korun. “Úhradová vyhláška kryje navýšení za předpokladu, že bude dosaženo maximální možné produkce, tedy, že si nemocnice na toto navýšení svou hospodářskou činností vydělají,” dodal Vondra.

Nárůst mezd schválilo představenstvo společnosti i přesto, že Krajská zdravotní není usnesením vlády a příslušným nařízením vázána, uvedl předseda představenstva Krajské zdravotní Jiří Novák.

Tereza Malecká kš