Ptačí chřipka je známa od 19. století, přenáší se i na…

Praha 4. ledna (ČTK) – Výběr hlavních informací o ptačí chřipce (v ČR je skoro po desetiletí potvrzen případ ptačí chřipky):

– Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež.

– Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné viry H5 a H7 – zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje ale i lehčí forma nemoci, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec. Vakcinace v chovech se neprovádí, je dokonce zakázaná. Postižená hejna se likvidují.

– Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru (označovaný jako H5N1) byl poprvé zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji. V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou.

– Od té doby se v tuzemsku vir H5N1 u ptactva vyskytl několikrát. Poslední případ vysoce patogenní ptačí chřipky byl v Česku zjištěn v roce 2007, méně nebezpečná nízkopatogenní varianta choroby se vyskytla v roce 2012 u divoké kachny.

– Jako opatření proti šíření ptačí chřipky se v ČR uplatňovalo především vymezení rizikových pásem, vybíjení postižených chovů či zákazy přepravy, výstav a trhů drůbeže.

– Na člověka se virus přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i příznaky méně časté: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání.

– Nejnebezpečnější je pro lidi virus H5N1, zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Antivirotika jako například Tamiflu mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.

– Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa.

– Virus H5N1 začal v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky.

– Ptačí chřipka se v EU v posledních letech objevila několikrát, v posledních měsících se pak vyskytla mimo jiné na farmách v Británii, Německu, Rakousku, Nizozemsku, Francii, Polsku, Maďarsku nebo v Chorvatsku. Koncem loňského roku také výskyt této nemoci ohlásilo Slovensko, Bulharsko nebo Irsko.

– Podle zatím posledních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo ve světě od roku 2003 na ptačí chřipku typu H5N1 přes 450 lidí z asi 860 případů osob, které se virem nakazily. Nejvíce osob zemřelo v Indonésii (167) a v Egyptě (119).

mav ped mal

České zdravotnictví zaznamenává největší nedostatek sester za posledních deset…

Česká asociace sester vítá novou koncepci ministra zdravotnictví

Praha, 4.1.2017

Nový ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík kvůli stížnosti Evropské federace sesterských asociací (EFN) v poslanecké sněmovně přeložil na leden projednávání novely zákona č. 96/2004 Sb., která by měla zkrátit povinné studium všeobecných sester. Ministr prohlásil, že by rád nemocnicím umožnil zvýšit sestrám příplatek za směny až na 5 000 korun za měsíc.₁ Česká asociace sester (ČAS) oba kroky nového ministra zdravotnictví vítá a pevně věří, že ke zkrácení povinného studia nakonec nedojde.

Zkrácení povinného studia by bylo špatným krokem

ČAS dlouhodobě usiluje o to, aby současný systém povinného vzdělání všeobecných sester 4+3 (jakákoliv střední škola a 3 roky na vysoké nebo vyšší odborné škole) byl zachován a nebyl nahrazen modelem 4+1 (střední zdravotnická škola a 1 rok na vyšší odborné zdravotnické škole), který v rámci novely zákona navrhl bývalý ministr Svatopluk Němeček. „Současné zdravotnictví přináší stále složitější technologie a sofistikovanější metody, s nimiž všeobecné sestry musí držet krok. Je proto nutné, aby byly kvalifikovanými odborníky, kteří přicházejí do praxe náležitě připraveni. Dnešní střední zdravotnické školy už nejsou, co bývaly. Jejich současná koncepce nedokáže sestry dostatečně připravit na mnohá úskalí zdravotnické praxe. Více prostoru je zde věnováno všeobecně vzdělávacím předmětům na úkor odborných. Podle nás je tedy jediným rozumným řešením ponechání stávajícího vzdělávacího modelu 4 + 3,“ uvádí Martina Šochmanová, prezidentka ČAS.

ČAS vítá kroky nového ministra

ČAS vnímá pozitivně názory nového ministra zdravotnictví na řešení nedostatku všeobecných sester v českém zdravotnictví. „Dialogu s panem ministrem Ludvíkem si velmi vážíme a názorovou změnu ministerstva s jeho příchodem velmi vítáme. Souhlasíme jak s přeložením projednávání novely ve sněmovně kvůli stížnosti EFN, tak i s názory nového ministra, že nedostatek sester je nutné řešit především navýšením jejich platů, protože jen tak zajistíme, že sestry nebudou odcházet do jiných oborů nebo do zahraničí,“ dodává Martina Šochmanová.

ČAS vítá návrh nového ministra na zvýšení příplatku za směny nemocničním sestrám až na 5 000 korun. To představuje navýšení o 4 000 korun. Dosud totiž nemocnice připlácely sestrám měsíčně za směny částku od 400 do 1 000 korun.

Českému zdravotnictví chybí zhruba 3 300 sester

V českém zdravotnictví působilo v roce 2015 celkem 82 688 všeobecných sester a porodních asistentek_2. Jejich počet v posledních letech klesá a přináší velké problémy při zajišťování kvalitní zdravotní péče. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pečujících o pacienty trápí Česko již v takové míře, že některé nemocnice už zavřely i některá oddělení. Podle posledního odhadu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyplývá, že v Česku chybí téměř 3 300 sester na plný úvazek, z toho téměř polovina v nemocnicích_3.

Zdroje:

1. Otázky Václava Moravce, 11. 12. 2017. Dostupné z: www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/216411030501211/

2. Národní zdravotnický informační systém – Ekonomické zpravodajství: Zdravotnictví ČR: Personální kapacity 2015

3. ÚZIS, informace vyhodnocena na základě dat zpracovaných k 31. 12. 2015

Česká asociace sester je největší odborná profesní organizace sester a jiných odborných pracovníků. Tato nepolitická, nezisková organizace s právní subjektivitou hájí pozici profese sester v českém zdravotnictví. Je otevřena pro všechny sestry a ostatní nelékaře působící v resortu zdravotnictví, sociální péče, školství a ve všech oblastech soukromého, nebo jiného podnikání bez ohledu na národnost, nebo náboženské vyznání s působností po celé České republice. Základním posláním České asociace sester je, aby profese nelékařů měla celospolečenské uznání, přijatelné pracovní podmínky i adekvátní finanční ohodnocení.

KONTAKT:

Kateřina Jíchová

email: katerina.jichova@allmedia4u.cz

M: +420 603 280 300

Při umělém oplodnění byla dvěma ženám zaměněna embrya

Praha 3. ledna (ČTK) – Dvěma ženám byla při umělém oplodnění na brněnské klinice Reprofit zaměněna embrya. Informoval o tom server Blesk.cz. Případ prošetřuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jeho mluvčí Lucie Přinesdomová ČTK řekla, že zřejmě šlo o chybu jednotlivce. Klinika je součástí investičního fondu Hartenberg, který spravuje peníze vicepremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše.

“Záměna jako taková je potvrzena. Z toho, co jsme se dosud dozvěděli, vyplývá, že to nebyla systémová chyba, ale chyba jednotlivce,” řekla ČTK Přinesdomová. Kontrola SÚKL, která má mimo jiné ukázat, jestli takových záměn nebylo více, ještě pokračuje. Proto se podle mluvčí nedá říci, zda a případně jak vysoké sankce klinice hrozí. SÚKL, který se o chybě dozvěděl v polovině prosince loňského roku, kliniku kontroluje z hlediska dodržování zákona o lidských tkáních a buňkách.

To, že šlo o chybu jednotlivce, řekl i Matěj Stejskal, zástupce společnosti FutureLife, která kliniku vlastní. Fond Hartenberg je stoprocentním vlastníkem FutureLife. “Šlo o lidské selhání, ne o systémovou chybu. Ti, kteří manipulovali s dotčenými embryi, jsou suspendováni,” cituje server Stejskala. Pochybení klinika Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv sama nahlásila. “Přijali jsme opatření, aby se nic podobného neopakovalo, a nic nezametáme pod koberec,” doplnil. Podle Stejskala byly ženy ze zahraničí, ze zemí EU, a klinika je s nimi v kontaktu. Zda jsou stále těhotné, nechtěl uvést. Podle Blesku by jedna z nich mohla být z Rakouska.

Ministerstvo zdravotnictví nechce případ až do ukončení vyšetřování komentovat. “Do doby řádného vyšetření případu nebudeme věc komentovat. Počkáme s komentářem na relevantní údaje o tom, k čemu skutečně došlo a z jakého důvodu,” napsala ČTK mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

Dá se očekávat, že páry, kterých se záměna týká, budou muset řešit také právní problémy. Podle občanského zákoníku je totiž matkou dítěte ta žena, která dítě porodila. Vztah biologické matky k dítěti je možné legalizovat cestou osvojení. České právo zatím nijak neupravuje institut náhradního mateřství, kdy zárodečné buňky páru donosí náhradní nepříbuzná matka.

Z asistované reprodukce se podle kritiků stal v Česku výnosný byznys. Oborem podle některých informací protečou ročně až čtyři miliardy korun. Náklady z veřejného zdravotního pojištění dosahují stovek milionů korun.

Ročně se v Česku narodí přes 5000 dětí s pomocí asistované reprodukce, v české populaci jich je již přes 100.000. Další tisíce dětí počatých na českých klinikách žijí v zahraničí.

sdv rot

Nemocnice v ČR ošetřují více cizinců, stoupají i náklady

Praha 3. ledna (ČTK) – Nemocnice v Česku ošetřují více cizinců. V roce 2015 poskytly péči asi 104.000 cizinců, jejich počet od roku 2010 stoupl přibližně o 30 procent. Náklady na tuto péči vzrostly v tomto období více než třikrát a v roce 2015 dosáhly 2,13 miliardy korun. Vyplývá to z informací Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS). Data za loňský rok zatím nejsou k dispozici.

V roce 2015 vyhledalo lékařskou péči v tuzemských nemocnicích 103.887 cizinců, což je o 24.330 více než před pěti lety. Náklady na jejich ošetření dosáhly předloni 2,13 miliardy korun, zatímco o pět let dříve činily asi 588 milionů korun. Cizinci za ošetření v roce 2015 dlužili 37 milionů korun.

Zhruba polovina zahraničních pacientů byla ze zemí EU. Nejčastěji se jednalo o Slováky, kterých byla v roce 2015 více než pětina (22.609). Následovali Ukrajinci (11.084), Rusové (8453), Němci (7381) a Vietnamci (6137). S tím koresponduje i výše nákladů na ošetření cizinců z jednotlivých zemí, nejvyšší náklady byly na pacienty ze Slovenska. Celkem 66 procent objemu úhrad cizinci platili hotově, asi čtvrtina pak byla placena ze zahraničního pojištění. Cizinci, kteří z Česku žijí dlouhodobě, pak mají uzavřené smluvní pojištění v ČR, z kterého je jejich ošetření hrazeno.

Pro usnadnění komunikace mezi zdravotníky a pacienty ze zahraničí vytvořilo ministerstvo zdravotnictví loni dvojjazyčné komunikační karty. Zveřejnilo je na svých webových stránkách. K dispozici jsou v devíti jazykových mutacích, a to v angličtině, arabštině, bulharštině, němčině, rumunštině, ruštině, španělštině, ukrajinštině a vietnamštině. Každá karta obsahuje soubor otázek v českém jazyce, jejich překlad do cizího jazyka a také fonetický přepis výslovnosti v tomto jazyce. Týkají se například dětského lékařství, gynekologie a porodnictví a ošetřovatelství.

Počty ošetřených cizinců v českých nemocnicích a náklady na jejich ošetření v letech 2010 až 2015:

Zdroj: ÚZIS

sdv mal

Skupina PSJ se bude podílet na rozšíření nemocnice v Laosu

Jihlava 3. ledna (ČTK) – Skupina PSJ se letos bude podílet na rozšíření nemocnice v laoském hlavním městě Vientiane. Její firma Inovat SE se postará o kompletní dodávky elektroinstalace na této stavbě. Jde o subdodávku pro společnost Vamed Health Project CZ, která zakázku na rozšíření a modernizaci státní nemocnice získala, sdělil dnes ČTK mluvčí PSJ Miroslav Fuks.

PSJ působí na zahraničních trzích dlouhodobě, ale Laos pro ni podle Fukse představuje nové teritorium. “Zakázku materiálově kompletně pokryjeme v Česku a následně na místě provedeme montáž a zprovoznění systémů spolu s nezbytným zaškolením personálu,” uvedl. Subdodávka bude zahájena tento měsíc a podle předpokladu dokončena v závěru roku. Její hodnotu firma nezveřejnila.

Český export zdravotnického zboží a služeb podle Fukse zažívá v posledních letech boom. Firma Vamed Health Project CZ v Laosu zajišťuje druhou fázi rozšíření a modernizace nemocnice Friendship Hospital ve Vientiane spravované tamním ministerstvem zdravotnictví. Nemocnice má 150 lůžek, rozšířením budovy přibude dalších 120 lůžek. “Zároveň naroste nabídka lékařské péče,” uvedl mluvčí PSJ.

Financování projektu je zajištěno exportním financováním UniCredit Bank se státní zárukou Laosu. Pojištění úvěru zastřešuje společnost EGAP zaměřená na tržně nepojistitelná rizika spojená s financováním vývozu z ČR.

Značka PSJ vznikla v roce 1990. Holding nyní představuje seskupení firem z více oborů zaměřených na stavební trh. Celkové výnosy konsolidované skupiny v roce 2015 převýšily devět miliard Kč.

vst dvd

Mnohočetný myelom je vyléčitelný – na potřebnou terapii ale…

Praha, 3. 1. 2017 (Medica Healthworld) – Mnohočetný myelom – zákeřné nádorové onemocnění vyrůstající z buněk kostní dřeně, které nelze vyléčit. To je dogma, které už o nemoci neplatí. Lékaři totiž díky moderní léčbě dokážou toto onemocnění krve efektivně léčit. Desítky pacientů umí uzdravit úplně. Potřebují k tomu ale více nových účinných léků. Ty zatím nejsou běžně dostupné. Jejich vstupu na trh brání špatně nastavený systém úhrad. Osudy stovek pacientů tak závisí na změně systému, po které volají odborníci.

„Za zásadní pokroky v léčbě mnohočetného myelomu vděčíme moderní terapii. To dokazují nejenom data z klinických studií, ale i z vlastního registru pacientů s tímto onemocněním, který v hematoonkologii vedeme 10 let. Ten je jedním z největších a nejkvalitnějších registrů svého druhu v Evropské Unii. Dnes v něm evidujeme data již pěti tisíc nemocných s mnohočetným myelomem. Z nich vyplývá, že se od dob zavedení moderní léčby do praxe prodloužila průměrná délka života pacientů o 2,5 roku, tj. více než dvojnásobně,“ vysvětluje prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA, ze IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a dodává: „Pokud by byly běžně dostupné léky používané v klinických studiích, došlo by k dalšímu prodloužení života o 1–2 roky. Před érou nových léků přežívalo déle než 10 let 5 % nemocných. Dnes je to díky inovativní léčbě 20 %. U nemocných podstupujících intenzivnější léčbu včetně transplantace tkáně 30 %. Ještě podstatnější je ale skutečnost, že se setkáváme s desítkami případů, kdy nemocného uzdraví inovativní léčba úplně.“

Počet pacientů, kteří dlouhodobě přežijí nebo se vyléčí, by ale mohl být mnohem vyšší. „K tomu potřebujeme získat úhradu na větší počet inovativních léků,“ říká prof. MUDr. Roman Hájek, CSc., přednosta Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava. „Pro zásadní prodloužení života je důležité najít kombinaci léků, na kterou je nemocný citlivý. Jestliže místo stávajících pěti účinných léků jich budeme mít k dispozici deset, stoupá šance na nalezení účinné kombinace pro pacienta z 30–60 % podle pokročilosti nemoci až na 100 %. To dává naději pacientům, kteří na současně dostupné a používané léky nereagují. Například v období 2007–2015 se přidáním především dvou léků do praxe zlepšil medián přežití z 16 na 55 měsíců,“ říká prof. Hájek.

K vyléčení pomáhá i včasné odhalení nemoci. Mnohočetný myelom se projevuje plíživě a příznaky jsou zpočátku nejasné. Často proto odborníci chorobu u pacienta odhalí až v pokročilém stadiu. „Jakmile lékař stanoví diagnózu, měl by nemocnému v případě potřeby hned na začátku nasadit intenzivní léčbu včetně transplantace kmenových buněk,“ říká prof. Maisnar. Lékaři tuto terapii doporučují pacientům do 70 let. Lidé si ji mohou představit jako několik účinných, na různé úrovni působících léků. Poté následuje přechodná udržovací léčba. „Jde sice o režim zpočátku nákladný, ale díky němu je možné udržet pacienta ve stavu, kdy nemoc pak řadu let žádnou další léčbu nevyžaduje. Dosáhneme tak lepších výsledků, než když chorobu léčíme postupným podáváním různých léčebných přípravků s pouhými úpravami jejich dávek,“ dodává prof. Maisnar. Tento způsob dobře funguje ve Spojených státech, kde přežije díky většímu počtu dostupných léků 10 let asi 50 % nemocných. Se vstupem dalších nových léků do praxe by se mohlo v České republice do roku 2020 dožít 10 let až 40 % pacientů. „Pokud se v budoucnu zvýší investice do inovativních léků hned v počátku péče o pacienta, zvýší se i počet vyléčených. Zásadní je ale také nutnost sestavení dobré léčebné strategie. Stále však narážíme na regulační omezení, nezájem pojišťoven a také na konzervatismus lékařů,“ dodává prof. Hájek. 

Rozpor mezi tím, co nové léčebné možnosti nabízí, a tím, co je český zdravotní systém schopen zaplatit, je nyní zjevný napříč medicínskými obory. Problém je obzvlášť patrný v hematoonkologii. „Bez adekvátní léčby pacient trpí nepředstavitelnými bolestmi, protože choroba postupně rozkládá jeho kosti. Moderní léčba však dokáže výrazně utlumit příznaky, zastavit postup nemoci, a pacient tak může žít plnohodnotný život,“ říká prof. Maisnar.

O mnohočetném myelomu

Mnohočetný myelom je druhé nejčastější nádorové onemocnění krve, vznikající proměnou a hromaděním plazmatických buněk v kostní dřeni. Choroba nejvíce postihuje lidi ve věku 75–79 let. Do věku 40 let se vyskytuje vzácně. Příčiny onemocnění nejsou přesně známé. Rizikovými faktory můžou být obezita, zvýšený kontakt s organickými rozpouštědly, pesticidy nebo dioxiny. Nemoc se projevuje pestrými příznaky, především bolestí páteře. Na vznik nemoci mají vliv také poruchy imunity a vystavení se záření. Celosvětově trpí mnohočetným myelomem 230 tisíc osob. V České republice lékaři nemoc objeví zhruba u 450 nemocných ročně.

Počet schválených léků loni klesl v USA i v zemích EU

Londýn 2. ledna (ČTK) – Počet nově schválených léků v loňském roce klesl jak ve Spojených státech, tak v Evropské unii. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil prodávat 22 nových léků, nejméně do roku 2010. Předloni FDA schválil k prodeji 45 léků. Evropská agentura pro léčiva (EMA) pak doporučila k prodeji 81 nových léků na předpis, o 12 méně než v roce 2015, uvedla agentura Reuters. Údaje EMA však na rozdíl od FDA zahrnují i takzvané generické léky, tedy kopie léků, kterým už vypršela patentová ochrana.

Zpomalení tempa schvalování nových léčebných přípravků naznačuje, že farmaceutický průmysl se vrací k běžnější úrovni produktivity po prudkém růstu v letech 2014 a 2015, kdy se na trh dostalo nejvíce léků za posledních 19 let.

Ředitel oddělení pro nové léky v rámci FDA John Jenkins uvedl, že k poklesu počtu schválených léků loni vedlo několik faktorů. Pět léčebných přípravků, které měly být schváleny v roce 2016, nečekaně získalo povolení k prodeji už v roce 2015. Klesl také počet žádostí o schválení a úřad FDA loni odmítl nebo odložil žádost o schválení u více léků než v předchozích dvou letech. Některé z odložených žádostí by mohly být schváleny v letošním roce.

Většina čelných představitelů firem z farmaceutického odvětví je však ve výhledu uvádění nových léků na trh optimistická, vzhledem k pokroku v boji s rakovinou a lepšímu porozumění genetickému základu dalších onemocnění. Dál je však obtížné dostat nový lék přes schvalovací proces a zajistit odpovídající finanční návratnost, jakmile je zahájen jejich prodej. Zdravotní pojišťovny a vlády totiž vyjadřují nechuť vůči růstu nákladů na zdravotní péči. Zvyšuje se rovněž politický tlak kvůli vysokým cenám mnoha moderních léků, a to v době, kdy biotechnologické a farmaceutické firmy vyvíjejí stále více léků, které se zaměřují pouze na malou část pacientů.

Návratnost investic do výzkumu a vývoje u 12 největších farmaceutických firem loni podle konzultační společnosti Deloitte klesla na 3,7 procenta. V roce 2010 přitom dosahovala 10,1 procenta.

irl spr

CzechMed podal žalobu na VZP kvůli změně úhrad pomůcek

Praha 2. ledna (ČTK) – Asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed podala žalobu na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). Podezírá ji z nekalého soutěžního jednání v souvislosti s podzimní změnou úhrad inkontinenčních pomůcek. ČTK to dnes řekl prezident CzechMed Miroslav Palát. VZP si za svými kroky stojí.

VZP od listopadu změnila úhrady inkontinenčních pomůcek. Nezměnil se finanční limit, ale už nejsou hrazeny ty, které byly podle pojišťovny předražené. V každé kategorii je podle VZP minimálně třetina sortimentu bez doplatku. Se změnou tehdy nesouhlasil spolek Incoforum, který sdružuje odborníky zabývající se problematikou inkontinence. Změny jsou součástí takzvaného číselníku nebo též úhradového katalogu, který zpravidla přejímají i ostatní pojišťovny.

Podle Paláta VZP těmito kroky porušuje pravidla podnikatelského prostředí a její jednání má rysy nekalé soutěže. Číselník podle CzechMed nemá oporu v zákoně. “Zásahy v něm mají dopady na hospodářskou soutěž. VZP se zaštiťuje tím, že upřednostní na trhu ty (pomůcky), které budou s plnou úhradou, tedy levnější, čímž přinutí jiné dodavatele se přizpůsobit,” řekl ČTK Palát. “Skutečnost, že pojišťovna manipuluje s úhradovým katalogem tak, že vystaví dodavatele tlaku, je součástí obrazu nekalého soutěžního jednání,” doplnil. Podle Paláta pojišťovna na firmy, které vyrábí zdravotnické prostředky důležité k léčbě, často pohlíží jako na “vysávače” systému. “Přál bych si, aby diskuse s VZP probíhala více odborně, a ne v nálepkách,” dodal Palát.

VZP, která hradí inkontinenční pomůcky pro zhruba 230.000 pacientů a loni na tyto účely vydala asi 1,5 miliardy korun, trvá na svém. “VZP si za svými kroky plně stojí. Naším hlavním cílem je hájit zájmy klientů, tedy skoro šesti milionů obyvatel České republiky. V tom budeme nadále pokračovat, samozřejmě při plném respektování platné legislativy,” napsal ČTK v reakci na žalobu mluvčí VZP Oldřich Tichý.

CzechMed usiluje o to, aby se změnil celý systém, jakým pojišťovna péči pro pacienty hradí. “Vnímáme ze strany pojišťovny neutuchající zájem rozhodovat o každém jednom balení, kolik smí nebo nesmí stát,” uvedl Palát. Za optimální by považoval, kdyby pojišťovny hradily nemocnicím určitou částku na péči o pacienty s konkrétní diagnózou. To, za co přesně nemocnice částku utratí, by ale nechaly na nemocnicích, které by si samy v soutěžích vybíraly dodavatele.

sdv jw

Kamera sledováním malých pohybů očí může pomoci při diagnostice

Praha 2. ledna (ČTK) – Speciální kamera, kterou vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT), umí sledovat i nejmenší pohyby očí. To může být využitelné při odhalování různých psychických a vývojových poruch i onemocnění. ČTK o tom informovala mluvčí univerzity Andrea Vondráková.

Ze všech lidských smyslů je zrak největším zdrojem informací, uvedl v tiskové zprávě Martin Dobiáš z laboratoře očních pohybů FEL ČVUT. “Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů,” doplnil.

V projektu se vědci zaměřili především na sexuální devianty, pacienty s různou formou schizofrenie a dyslektiky. Více než 12,7 miliony korun tento výzkum podpořila Technologická agentura ČR. “Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe,” uvedl její předseda Petr Očko.

Kameru i speciální software testovali lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Uskutečnily se navíc pilotní studie u alkoholiků a patologických hráčů, kde by tato technologie mohla být rovněž využitelná. Mohl by se díky ní sledovat i vliv tlumivých látek na chování lidí a kamera by také mohla být komunikačním prostředkem pro handicapované.

Vědci z FEL ČVUT plánují v následujících letech zpřesňovat a rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění, dodal Dobiáš.

kab mal

Leteckou záchrannou službu na jihu Čech převzala armáda

Bechyně (Táborsko) 1. ledna (ČTK) – Provozování letecké záchranné služby na jihu Čech s dnešním dnem převzala armáda. Na bývalé vojenské letiště v Bechyni přiletěl vrtulník v sobotu, k prvnímu zásahu do Písku vzlétl dnes v 08:20. Vrtulník bude v prvních měsících létat ve dne a nejpozději od letošního července bude služba rozšířena o noční zásahy. Tak je to nastavené ve smlouvě s ministerstvem zdravotnictví, řekl dnes ČTK mluvčí generálního štábu Jan Šulc.

Armáda zatím zajišťovala leteckou záchrannou službu v Plzeňském a Karlovarském kraji, a to z letiště Plzeň-Líně. Jihočeským záchranářům doposud sloužil vrtulník společnosti Alfa-Helicopter, které ale koncem minulého roku skončila smlouva. Rovněž létal jen od svítání do soumraku. Armádní vrtulník bude na jihu Čech nejdřív fungovat ve stejném režimu a do půl roku přejde na čtyřiadvacetihodinový provoz.

Kvůli změně provozovatele se letecká záchranná služba přesunula z Plané u Českých Budějovic na letiště v Bechyni. Původní heliport, který kraj nedávno v Plané modernizoval, nevyhovuje parametrům armádních vrtulníků.

Podle ředitele jihočeské záchranné služby Marka Slabého se kvůli tomu prodlouží doletové časy na Šumavu o sedm až deset minut. “Ale jinak musím říci, že armáda udělala všechno pro to, aby to klaplo a bylo to dobře,” řekl dnes ČTK. O práci nepřišli ani záchranáři, kteří do minulého roku létali ve vrtulníku. “Nelétali jen ve vrtulníku, ale účastnili i činnosti pozemních výjezdových skupin. Všichni samozřejmě zůstali a pracují na zemi,” uvedl Slabý.

Armádní vrtulník W-3A Sokol s osádkou přistál na letišti v Bechyni v sobotu v 15:45. Při dnešním prvním zásahu přepravil do českobudějovické nemocnice zraněného člověka z Písku. ČTK to řekl náčelník odboru letecké záchranné služby Plzeň-Líně Zdeněk Pašek, který byl v Bechyni. Posádku vrtulníku tvoří kromě zdravotníků dva piloti a palubní technik. Včetně pozemního personálu se o provoz letecké záchranné služby stará devět lidí.

Armádní vrtulník je těžší, podle Paška ale má své přednosti. “Je víceúčelový, zvládne toho víc,” řekl. Vzlet lehčího stroje s jedním pilotem by podle něj kupříkladu při dnešní námraze a mlze předpisy neumožnily.

Ministerstvo zdravotnictví letos vypsalo výběrové řízení na šest základen letecké záchranné služby. U pěti už je smlouva podepsaná. Leteckou záchrannou službu v Ústeckém kraji bude v lednu a únoru zajišťovat dosavadní provozovatel, firma DSA. V tendru sice neuspěla, ale kvůli její stížnosti u antimonopolního úřadu nemohlo ministerstvo s vítěznou firmou uzavřít smlouvu. Stát bude v ČR v letech 2017 až 2020 provozovat zbývající čtyři stanoviště.

vst mol