Svět jako v zrcadlovém bludišti

Mhouříte oči a nakláníte hlavu, až vás z toho bolí i za krkem, a stejně nevidíte ostře? Míváte rozmazané vidění a trpíte bolestmi hlavy? Pak máte s největší pravděpodobností astigmatismus…

Čtyři pětiny „refrakční práce“ oka vykonává průzračná rohovka, skrz kterou se do oka dostává světlo. Přestože nikdy nemá dokonale kulatý tvar, světelné paprsky se lomí ve všech rovinách i směrech a oko dokáže zaostřit. Při astigmatismu připomíná rohovka spíš vejce nebo míč na americký fotbal a paprsky světla marně hledají cestu do ohniska na sítnici. Není divu, že si pak připadáte jako v zrcadlovém bludišti: vidíte zkresleně tvary i křivky, nedaří se vám rozpoznat detaily do dálky ani na blízko, nerozpoznáte od sebe podobná písmena ani znaky, i když se pokoušíte zaostřit „celým tělem“.

Někdo si pomáhá přivíráním víček, jiný naklání hlavu a při sledování televize „sedí“ očima až na obrazovce. „Astigmatismus jde většinou ruku v ruce s krátkozrakostí a dalekozrakostí. Přestože vzniká většinou v prvním roce života, může být diagnostikován i v dospělosti, nejčastěji v souvislosti s úrazy, operacemi rohovky a při některých očních onemocněních. Řada lidí dokonce ani neví, že tuto vadu má,“ vysvětluje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka oční kliniky NeoVize Brno, kde se nachází první české Centrum pro léčbu astigmatismu. Podle jejích slov trpí astigmatismem dvě třetiny pacientů, kteří se na kliniku obracejí: „Vedle potíží s viděním si stěžují na pálení a řezání očí, nepříjemné bolesti hlavy, únavu, na bolesti šíje a pokles výkonnosti. Vliv na korekci má výše sférické vady, předchozí korekce, věk a subjektivní pocity pacienta.“

Astigmatismus se koriguje speciálními brýlovými skly a kontaktními čočkami, ale i laserovou operací, která odstraní nepravidelné zakřivení rohovky. Nejmodernější metodou je aplikace nitrooční čočky, která vadu koriguje zevnitř oka: „Standardem pro operace astigmatismu na naší klinice je americký navigační systém Verion. Skládá se z diagnostické části a z navigační jednotky, která se propojí s operačním mikroskopem. Diagnostická část s dokonalou přesností změří oční vadu a vypočítá korekci za pomocí umělé nitrooční čočky. Biometrické informace o pacientově oku putují do navigační jednotky na operační sál. Chirurgovi se v okuláru mikroskopu promítnou navigační linie, podle kterých umístí čočku do oka. I když pacient okem hýbe, přístroj stále naviguje na střed čočky,“ vysvětluje primářka. Digitální marker Verion je pro chirurga jako řízení automobilu s tempomatem, pro pacienty je to dosud nejbezpečnější metoda implantace nitrooční čočky, která přináší skvělé pooperační výsledky.

Víte, že…

… problematikou astigmatismu se zabýval už anglický fyzik a badatel Isaac Newton?

… jako první vysvětlil astigmatismus způsobený nepravidelnostmi zakřivení oční rohovky britský lékař Thomas Young?

… astronom Airy v roce 1827 použil poprvé jako korekci astigmatismu cylindrickou čočku?

… astigmatismus byl poprvé podrobně včetně klinických příznaků popsán v Holandsku v roce 1864?

… první neinvazivní zákrok k odstranění nepravidelností rohovky byl uskutečněn v Berlíně roku 1987?

… velký skok v kvalitě očních operací znamenala v 90. letech 20. století metoda LASIK?

… systém Verion byl poprvé představen v roce 2013 na kongresu Evropské společnosti kataraktové a refrakční chirurgie (ESCRS) v Amsterdamu?

Pokud si chcete rychle ověřit, zda astigmatismus nepostihl i vaše oči, vyzkoušejte si malý test: Jsou podle vás čáry na obrázku stejně tmavé? Jestliže čáry vidíte v různě tmavých odstínech, zvažte podstoupení odborného vyšetření u očního lékaře.

Ministři se dohodli na růstu plateb za státní pojištěnce

Praha 5. ledna (ČTK) – Ministři financí a zdravotnictví se dnes dohodli na zvýšení zdravotního pojištění za státní pojištěnce. V letech 2018 až 2020 přidá stát zdravotním pojišťovnám vždy 3,5 miliardy korun navíc. Informovala o tom Česká televize (ČT). O zvýšení státního příspěvku ještě musí rozhodnout vláda.

Za děti, důchodce či nezaměstnané zaplatí stát zdravotním pojišťovnám v roce 2018 bezmála 70 miliard korun. Měsíční částka odváděná státem za jednoho pojištěnce se zvýší o 50 korun na 970 Kč.

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) označil dnešní dohodu za přijatelný kompromis. Podobně se vyjádřil i šéf státních financí Andrej Babiš (ANO). “Samozřejmě se nechci dohadovat jako minulý rok o navýšení za státní pojištěnce, takže jsme tam došli víceméně k nějakému konsenzu,” řekl Babiš ČT.

Na konci loňského května rozhodla vláda, že stát dá od letoška na zdravotní pojištění o 3,6 miliardy korun více. Kvůli větší stabilitě systému chtěl tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) uzákonit pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce. Narazil ale na nesouhlas ministra Babiše a vláda projednávání návrhu koncem srpna přerušila.

Plán prosadit pravidelné navyšování příspěvku státu za státní pojištěnce převzal i Němečkův nástupce ve funkci Ludvík. V polovině prosince uvedl, že návrh předloží vládě v lednu případně i bez souhlasu ministra financí.

dto rot

Veterináři vymezili ochranné a dozorové pásmo kvůli ptačí chřipce

Moravský Krumlov/Brno 5. ledna (ČTK) – Krajská veterinární správa (KVS) dnes odpoledne přesně vymezila ochranné a dozorové pásmo kvůli dvěma chovům drůbeže v Ivančicích a Moravském Krumlově, v nichž se potvrdila nákaza ptačí chřipkou. Co nejdříve se však pásma rozšíří vzhledem ke třetímu nálezu v místní ivančické části Letkovice, řekl ČTK ředitel KVS Jaroslav Salava.

“Nařízení je živý organismus, který se bude upravovat podle dalších případných nálezů ptačí chřipky v chovech,” uvedl Salava. Nařízení přesně vyjmenovává obce, které jsou v ochranném pásmu v okruhu tří kilometrů a které jsou v dozorovém pásmu v okruhu deseti kilometrů. V ochranném pásmu tak jsou se svými místními částmi Ivančice a Moravský Krumlov, dále Oslavany, Moravské Bránice, Řeznovice, Vedrovice, Olbramovice a Rybníky.

Nařízení stanovuje povinnosti pro obce a pro chovatele. V ochranném pásmu musejí obce zajistit do 10. ledna soupis všech hospodářství, kde se chová drůbež či jsou drženi ptáci v zajetí. Obce také musí zajistit kontejnery či jiné uzavíratelné nepropustné nádoby k bezpečnému uložení uhynulých ptáků.

Chovatelé mají povinnost uzavřít drůbež tak, aby nemohl nastat kontakt s volně žijícími ptáky, dezinfikovat vchody a východy prostor pro ptáky a zamezit kontaminaci krmiva a vody trusem volně žijících ptáků. Na telefonu 720 995 213 mají povinnost hlásit uhynulá zvířata.

Chovatelé musejí také zajistit dezinfekci vozidel, kterými drůbež převážejí, stejně tak aut, kterými jezdí chovatelé sami. V ochranném pásmu se nesmí pořádat výstavy či přehlídky. Také se nesmí zvířata převážet, pouze v daném hospodářství. S výjimkami se nesmí vozit ani vyrobené drůbeží maso.

V dozorovém pásmu jsou opatření mírnější, avšak ve velké části shodná s pásmem ochranným. Pokud by někdo nařízení porušil, vystavuje se jako fyzické osoba pokutě až 50.000 korun, právnická osoba až dva miliony korun.

Ve dvou chovech již byla v předchozích dnech utracena zvířata, chov v Letkovicích čeká stejný osud. Podle veterinářů se odhaduje v okolí moravskokrumlovského ohniska likvidace 800 ptáků, v okolí ivančického 300.

Ptačí chřipka se vrátila do Česka po deseti letech, mnoho případů mají i další evropské státy. Nemocnost a úmrtnost se u ptáků může pohybovat až ke 100 procentům. Inkubační doba bývá tři až sedm dní. Jednotliví ptáci jsou k nákaze různě vnímaví. Nejvíce je vnímavá hrabavá a vodní drůbež a volně žijící vodní ptáci. Nemoc se šíří nejčastěji trusem. Přenosu na člověka může nastat při výjimečně vysoké infekční dávce. Virus zničí běžné dezinfekční prostředky.

Zdeněk Meitner dr

Lékaři žádají poslance, aby odmítli zákon o vzdělávání lékařů

Praha 5. ledna (ČTK) – Lékařská komora, odbory a asociace nemocnic žádají poslance, aby odmítli novelu zákona o vzdělávání lékařů, kterou už v prosinci zamítl Senát. Jejich zástupci to dnes řekli novinářům. Sněmovna má příští týden rozhodovat o tom, zda Senát přehlasuje.

Novela zákona si podle vlády kladla za cíl stabilizovat a zkvalitnit vzdělávací systém. Česká lékařská komora se na přípravě původní předlohy podílela. Poté, co byl ve Sněmovně schválen komplexní pozměňovací návrh, který zákon výrazně změnil, se komora od novely distancovala. O zamítnutí zákona už dříve požádala i senátory.

“Komora hodnotí tento návrh jako celek velmi negativně, neboť v konečném důsledku přináší zásadní zhoršení postavení neatestovaných lékařů a rovněž navrhované změny nevedou ke zjednodušení vzdělávacího systému a zajištění kvalitní výchovy mladých lékařů,” uvedla komora v dopise poslancům.

Prezident lékařské komory Milan Kubek dnes zopakoval, že složitý vzdělávací systém v ČR je jednou z příčin odchodů lékařů do zahraničí. Novela to ale podle něj nezmění, protože neřeší takové problémy, jako je vysoký počet specializačních oborů, kvůli kterému jsou lékaři nezastupitelní, či nemožnost mladých lékařů vzdělávat se v regionálních nemocnicích.

Podle Lukáše Veleva, místopředsedy Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje především regionální zařízení, by měla novela negativní dopady na nemocnice v regionech. Současná podoba zákona podle něj například komplikuje přístup nemocnic k akreditacím. “Už dnes nás trápí, že lékaři, kteří nastoupí do krajské nebo bývalé obvodní nemocnice, musí významnou část strávit na fakultních pracovištích, přitom zaměstnavatelé z menších nemocnic to platí a nemají jistotu, že se jim lékař vrátí,” uvedl Velev. Asociaci vadí také to, že zákon prodlouží o půl roku délku vzdělávání v základním kmeni. To je doba, kterou mladý lékař musí absolvovat po promoci pod dozorem jiného lékaře v nemocnici.

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, který prosazování zákona převzal po svém předchůdci Svatopluku Němečkovi (oba ČSSD), zákon při projednání v Senátu obhajoval.

Původní vládní návrh předpokládal snížení základních specializačních oborů o více než čtvrtinu, ze 46 na 33. Sněmovna ale schválila za souhlasu někdejšího ministra Němečka celkový pozměňovací návrh, jenž čítá 43 oborů. Novelou by měl vzrůst počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, a to ze 17 na 19. Vláda původně navrhovala 18 kmenů. Délka vzdělávání v základním kmeni by se měla podle poslaneckých úprav prodloužit ze dvou let na dva a půl roku. Umožnilo by se ale souběžné studium ve dvou příbuzných specializačních oborech, tedy takových, které náležejí ke stejnému kmeni.

sdv rot

Zlínská nemocnice bude nově diagnostikovat Alzheimerovu nemoc

Zlín 5. ledna (ČTK) – Lékaři Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně začnou v únoru používat novou metodu k diagnostice Alzheimerovy nemoci a jiných příčin ztráty paměti. Metoda spočívá v podání radiofarmaka Vizamyl dospělým, kteří mají problémy s pamětí. Zlínská nemocnice je jedno z prvních pracovišť v České republice, které novou metodu bude používat, sdělila dnes ČTK mluvčí nemocnice Karla Havlíková.

“Vizamyl obsahující léčivou látku flutemetamol se podává pacientům nitrožilně ještě před snímkováním mozku, kterému se říká pozitronová emisní tomografie, tedy PET. Toto zobrazení nám může spolu s dalšími testy funkce mozku pomoci určit, zda jsou, nebo nejsou v mozku beta-amyloidní plaky. Ty bývají přítomny v mozku právě u lidí s demencí, jako je Alzheimerova choroba,” uvedl primář oddělení nukleární medicíny Jaromír Bernátek.

Při použití Vizamylu je pacient vystaven malému množství radioaktivity. “Klinický přínos této procedury však vyváží riziko expozice tohoto malého množství záření. Vyšetření s použitím Vizamylu je v současnosti jediná metoda, která dokáže přímo Alzheimerovu nemoc předpovědět. Předpokládáme, že ročně novou metodou vyšetříme kolem 50 pacientů,” uvedl primář.

Počet lidí s demencí se od roku 1990 zdvojnásobil, překročil už 150.000. V roce 2020 by pacientů mohlo být přes 180.000 a v polovině století pak ještě o 200.000 víc. Důvodem je stárnutí společnosti. Vyplývá to ze zpráv o stavu demence, které vydala Česká alzheimerovská společnost.

Alzheimerova nemoc, kterou popsal v roce 1907 německý lékař Alois Alzheimer, narušuje část mozku a bývá nejčastější příčinou demence. Člověk je zmatený, zhoršuje se jeho myšlení, vyjadřování, paměť i úsudek, mění se osobnost. V posledních stadiích choroby není pacient schopen se o sebe postarat. Podle výzkumů riziko vzniku onemocnění může snížit zdravý životní styl – cvičení fyzické i duševní a změna jídelníčku. Vyléčit se nemoc nedá, léky ji mohou ale zbrzdit.

jmk hj

Bangladéšský “stromový muž” se po operacích prý brzy vrátí domů

Dháka 5. ledna (ČTK) – Bangladéšan, jehož ruce donedávna vypadaly jako strom, se uzdravuje a po sérii náročných operací a roce stráveném v nemocnici je téměř připraven vrátit se domů. Uvedla to agentura AFP.

Šestadvacetiletý Abul Badžandar trpí vzácným onemocněním kůže, kvůli němuž mu na rukou a nohou vyrostly několikakilogramové bradavice. Ty mu lékaři v průběhu roku postupně odstraňovali.

Na nové videonahrávce agentury AFP má Badžandar pravou ruku ještě v obvazu, levá ruka je vidět. Bradavice jsou odstraněné a je patrné, že pacient dokáže pohybovat i prsty.

Nemoc zvaná epidermodysplasia verruciformis, nebo též Lewandowskyho-Lutzův syndrom, je velmi vzácné neléčitelné onemocnění. Lidská kůže se při něm podobá kůře stromů, proto se těmto lidem říká stromoví lidé. Příčina může být dědičná, postihuje také lidi s výrazně oslabenou imunitou.

Badžandar pochází z chudé rodiny, která neměla na časnější lékařský zákrok. Proto dosáhlo jeho onemocnění takových rozměrů. Celkem jeho obrovské bradavice, připomínající kůru stromů, vážily asi pět kilogramů.

Koncem loňského roku se o nemocném mladíkovi dozvěděl novinář z agentury AFP, který o případu napsal. Díky tomu posléze bangladéšská vláda nabídla muži, že mu operaci zaplatí. Takže začátkem roku nastoupil do univerzitní nemocnice v bangladéšské metropoli Dháce.

Jak se bude Badžandarova nemoc vyvíjet dál, lékaři nedokážou odhadnout. “Tyto operace jsou jen dočasným řešením. Jelikož neznáme přesnou příčinu nemoci, nemůžeme ho definitivně vyléčit. Ale doufáme, že příště budeme moci odstranit jeho bradavice dříve, než dorostou tak obřích rozměrů,” uvedl již dříve lékař Samanta Lal Sen.

lcm hej

Analýza: Ve spotřebě cigaret patří Čechům čtvrté místo v EU

Praha 5. ledna (ČTK) – Každý Čech vykouřil v roce 2015 v průměru 2010 cigaret, což republiku zařadilo na čtvrté místo místo mezi 28 státy Evropské unie. Vyplývá to z analýzy projektu Česko v datech, kterou má ČTK k dispozici. Do statistiky se ovšem počítají i nekuřáci a nezahrnuje nelegální obchod, průměrně tedy aktivní kuřáci ve skutečnosti vykouří mnohem víc. Meziročně stoupla spotřeba cigaret v Česku o 3,1 procenta

Prvenství patří Slovincům, kteří vykouří přes 2600 cigaret na osobu, následují Belgičané a Lucemburčané. Naopak nejmenší spotřeba je ve Skandinávii. “Konkrétně ve Švédsku připadá na jednoho obyvatele pouhých 832 cigaret za rok,” uvádí analýza.

Takzvaných denních kuřáků, tedy těch, kteří přiznají, že si cigaretu zapálí každý den, bylo v roce 2014 v Česku více než 22 procent. To je téměř o pět procent méně než v roce 2003. Je to také o pět procent méně, než kolik je denních kuřáků v Řecku, které v tomto ohledu vévodí Evropské unii.

Cigarety zejména kvůli rostoucí spotřební dani průběžně zdražují. Například v roce 2006 si mohli lidé v Česku za takzvanou mediánovou mzdu, která představuje střed mezi vysokými a nízkými platy, koupit přes 424 krabiček. O osm let později to už bylo jen 281 krabiček.

I přes zdražování stojí cigarety v Česku méně než u sousedů a v řadě dalších zemí Evropy. O něco dražší jsou cigarety na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku, výrazně víc stojí v Rakousku a Německu, nejvíce zaplatí kuřáci v Norsku nebo Británii. Naopak nejlevněji se prodávají cigarety na Ukrajině či v Bělorusku, uvedli autoři analýzy.

Za posledních 20 let zaznamenala spotřeba cigaret v České republice velké výkyvy. Zatím nejvyšší byla v roce 1997, kdy dosáhla 2354 kusů na každého obyvatele za rok. Následující rok už to ale bylo jen 1852 cigaret. Spotřeba sice v roce 1999 znovu vzrostla, následoval ale opět pokles až na porevoluční minimum, konkrétně 1664 cigaret na osobu v roce 2001. Od roku 2007 spotřeba cigaret v Česku klesala, a to šest let. Analytici to vysvětlují hospodářskou recesí i změnou životního stylu. “V posledních dvou letech ale došlo k obratu, na kterém má mimo jiné svou zásluhu i pokles nezaměstnanosti a zvyšování kupní síly obyvatel,” uvedla Zuzana Lhotáková ze společnosti SAS Institute, která se na analýze dat podílela.

Zajímavý je také výrazný nárůst spotřeby cigaret mezi “revolučními” lety 1989 a 1990. V prvním roce po pádu komunismu vykouřili Češi o 376 cigaret na hlavu více než za poslední rok socialismu. Nejvýraznější nárůst spotřeby cigaret ovšem nastal už ve druhé polovině 60. let, kdy se spotřeba ze zhruba 1500 kusů na osobu ročně zvedla až těsně pod 2000. Nejstabilnějším obdobím z hlediska kouření zůstává normalizace, především 70. a první polovina 80. let, kdy se spotřeba s malými výkyvy pohybovala kolem hranice 1900 cigaret na každého občana.

Na následky kouření v Česku podle expertů umírá asi 15.000 lidí ročně, další 3000 umírají kvůli pasivnímu kouření. Omezit kouření má zákon, podle něhož by se od května nesmělo vůbec kouřit v restauracích a barech. Norma ale ještě čeká na schválení v Senátu a na podpis prezidenta.

abz rot

Chemik: Roboti mají dopravovat léky v těle tam, kde jsou…

Berlín 5. ledna (zpravodaj ČTK) – Už v blízké budoucnosti budou miniaturní chemičtí roboti dopravovat léky přesně na to místo v těle pacienta, kde jsou potřeba. Aktivovat je přitom lékaři budou na dálku. Je o tom alespoň přesvědčen chemik František Štěpánek, který se vývojem takových robotů zabývá.

Chemičtí roboti mají fungovat jako miniaturní továrny, které vytvoří účinnou látku přesně v momentě, kdy bude potřeba. Uplatnění by měli najít zejména ve dvou oblastech – při léčbě nádorových onemocnění a jako nová generace antibiotik. Chemičtí roboti jsou složeni z materiálů, které lidské tělo dokáže rozložit.

U rakoviny mají roboti přinést zásadní změnu v tom, že toxická chemická léčba nebude působit na celé tělo pacienta, ale bude soustředěna jen do oblastí rozšíření nemoci. “Ten robůtek je na svém povrchu opatřen molekulami, protilátkami, které rozpoznají povrch buněk, k nimž se má přilepit,” popisuje Štěpánek, který působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

“Jakmile se roboti po těle rozmístí, tak se pomocí zobrazovacích metod jako je magnetická rezonance utvrdíme v tom, že se skutečně nashromáždili v cílovém místě nebo cílových místech, kterých může být třeba v případě nádorových onemocnění více,” říká dvaačtyřicetiletý vědec. V takovém momentě je podle něj možné pomocí vnějšího magnetického pole roboty aktivovat.

“Tím spouštěcím mechanismem v našem případě jsou magnetické nanočástice uvnitř robota,” vysvětluje Štěpánek. Miniaturní částice z oxidu železitého, s nimiž si lidské tělo bez problému poradí, je možné aktivovat a zase deaktivovat pomocí vysokofrekvenčního magnetického pole, tedy například skrze magnetickou rezonanci.

“Je to způsob, jak ovlivňovat chemické děje na lokální úrovni bezdrátovou komunikací,” konstatuje odborník, který vede Laboratoř chemické robotiky na VŠCHT. Vnější magnetické pole nanočástice rozpohybuje, a tím se zahájí procesy uvnitř robota, které vedou k tomu, že se vylije účinná látka, kterou robot nese.

Příslušnou molekulu účinné látky v sobě přitom robot buď od počátku má, nebo se vytvoří až po jeho aktivování. V takovém případě s sebou robot nese několik od sebe oddělených molekul, které spolu reagují až v těle pacienta. Takový postup umožní použít i molekuly, které jsou samy o sobě nestabilní, a v současné době tak nemají lékařské využití.

Toho je možné využít rovněž u antibiotik. Použití antibiotik z nestabilních molekul povede k tomu, že po účinné látce nebude třeba po několika hodinách v těle pacienta ani stopy. Bakterie tak nebudou mít možnost si vůči antibiotikům vytvořit rezistenci, jak se tomu nezřídka stává dnes, kdy zbytky antibiotik zůstávají v těle výrazně déle.

Antibiotika se na rozdíl od léků proti rakovině nebudou aktivovat magnetickým polem, ale setkáním s vodou. Do těla se budou podávat vysušené a proces chemické reakce se nastartuje hydratací robotů v těle pacienta. Roboty bude možné nastavit tak, aby se aktivovali v předem definovaném časovém měřítku.

Časový horizont, kdy se začnou chemičtí roboti užívat, se podle Štěpánka jen těžko predikuje. “Pro nějaké povrchové aplikace, záněty, mykózy si dokážu představit časovou škálu řádově jednotek let. Pro vnitřní aplikaci, tam deset let není žádná míra,” dodává vědec, který ČTK poskytl rozhovor po nedávné přednášce v Českém centru v Berlíně.

Martin Weiser spr

Praha chce o třetinu navýšit kapacitu domovů pro nemocné demencí

Praha 5. ledna (ČTK) – Praha chce do roku 2020 o třetinu navýšit kapacitu lůžkových zařízení pro lidi trpící demencí. Vyplývá to ze Střednědobého plánu sociálních služeb pro roky 2016 až 2018. Místa pro nemocné v metropoli chybí, proto vznikají i soukromá zařízení. Dohromady s městskými mají přes 900 míst.

Péči o osoby s Alzheimerovou nemocí či jiným typem demence zajišťují takzvané domovy se zvláštním režimem, kde tvoří lidé s demencí až 90 procent klientů. Kromě takto nemocných se starají také o lidi s chronickým duševním onemocněním nebo dalšími speciálními typy postižení, která vyžadují celodenní péči.

Kromě městských zařízení se státem dotovaným provozem existují také soukromá zařízení, která se snaží nedostatek kapacit pro nemocné s demencí vyrovnat. “Do Prahy se stále noví lidé stěhují za prací. Významným stimulem tak není to, kde se bude cítit dobře klient, ale aby ho měla rodina na dosah,” řekl na dotaz ČTK Lubomír Vais, předseda představenstva společnosti GrandPark, která před koncem roku otevřela zařízení v Praze 9 až pro 150 klientů. Poptávka je podle něj v metropoli obrovská, proto hledají i další vhodnou lokalitu. V Praze funguje šest dalších soukromých zařízení zaměřených na klienty s demencemi, dohromady mají přes 400 lůžek.

Financování domovů se zvláštním režimem, které stojí na rozhraní zdravotních a sociálních služeb, je podle Vaise problematické. “Budeme přesvědčovat zákonodárce, že systém financování sociálních služeb ze strany veřejných rozpočtů může být výrazně efektivnější,” řekl na tiskové konferenci k otevření pražského GrandParku. Podle něj je klient v soukromém zařízení pro stát výhodnější než ten ve státním. Jako příklad uvedl nehospodárné rekonstrukce bývalých zámečků na taková zařízení. Dotace by podle něj neměly být vázané na lůžko, ale na konkrétního klienta, jako je tomu třeba v Rakousku nebo Francii.

Ve státních i soukromých zařízeních se platí náklady na klienta z jím pobíraného důchodu, ze kterého dostane domov 85 procent, z přiznaného příspěvku na péči a plateb od zdravotních pojišťoven. Ve státních zařízeních doplatí tuto částku na úroveň skutečných nákladů město či kraj, v soukromých rodina klienta. V štěrboholském GrandParku stojí měsíční pobyt na dvoulůžkovém pokoji celkem 23.000 korun včetně státních příspěvků.

V Praze bylo v roce 2014 asi 1500 neuspokojených žádostí o přijetí do domovů se zvláštním režimem. Podle analýzy potřeb a nabídky sociálních služeb v Praze, kterou v roce 2012 vypracovalo pro magistrát Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK, je kapacita takových zařízení naprosto nedostačující. “Výskyt demence ve věkové kategorii nad 65 let odhadován na osm až deset procent, ve věku nad 80 let má již demenci 30 až 50 procent osob,” píše se v dokumentu.

Podle demografických prognóz citovaných v plánu rozvoje sociálních služeb bude v roce 2020 žit v metropoli přes 191.000 lidí nad 65 let, z nichž téměř 56.000 bude starších 80 let. V roce 2050 to bude více než 222.000 lidí nad 65 let a přes 106.000 nad 80 let.

V plánu je kromě navyšování kapacit v hlavním městě také snižování kapacit zařízení mimo něj, která Praha zřizuje. Jsou třeba v Krásné Lípě, Terezíně nebo Svojšicích a dohromady mají několik set lůžek.

Vanda Králová snm

Do Prahy na konci února dorazí výstava Body The…

Praha 5. ledna (ČTK) – V druhé polovině února bude v areálu Výstaviště Praha – Holešovice zahájena výstava o lidském těle Body The Exhibition. Expozice do 30. června nabídne více než 20 celotělových a dalších 300 exponátů pocházejících ze skutečných lidských těl. ČTK o tom za pořadatele informoval Martin Zvoníček.

Podobné výstavy se v minulosti v tuzemsku setkaly s velkým zájmem veřejnosti i protesty ze strany odborníků z lékařského oboru či církve.

“Výstava bude rozložena ve 12 sálech, které budou jednotlivě představovat fungování lidského organismu. Připravena je také interaktivní část,” uvedl Zvoníček.

Návštěvníci budou mít možnost vidět lidská těla v mnoha pozicích. Pozornost bude věnována také porovnávání nemocných a zdravých orgánů. Výstava nabídne například ukázku ledviny s ledvinovými kameny nebo játra napadená rakovinou.

“Od producentů výstavy se nám podařilo zajistit výstavu ve velikosti, která u nás dosud nikdy nebyla prezentována. Chceme vzít návštěvníky na průzkum lidského těla a ukázat jim ho do všech detailů. K dokonalosti vzdělávacího procesu na výstavě budou v každé galerii připraveni medici, kteří vysvětlí a odpoví na dotazy návštěvníků,” podotkla Lucie Nouzová z pořádající agentury JVS Group.

Výstava pochází z dílny amerických producentů, kteří ji do Prahy přestěhují z Las Vegas. Všechny exponáty pochází od dobrovolných dárců, tedy z reálných lidí. Expozice vznikla v laboratořích předních světových anatomů. Jednotlivé části těl prošly procesem plastinace, při které je tělní tekutina nahrazena silikonem. Metodu přinesl německý anatom Günther von Hagens. Práce na celotělových exponátech je náročná a často trvá více než jeden rok. Více informací o výstavě se nachází na www.bodytheexhibition.cz.

O výstavy lidských těl je velký zájem. Například expozici Bodies Revealed si v roce 2015 v Brně prohlédlo přes 100.000 lidí, podobnou akci v roce 2007 v pražském Křižíkově pavilonu si nenechalo ujít na 300.000 zájemců. Vyvolala ale také četné protesty, například odborníků z lékařského oboru či členů KDU-ČSL, kteří ji označili za “nedůstojnou vůči zacházení s lidskými ostatky”. Vznikly také pochybnosti o původu těl. Pořadatelé však tvrdí, že všechny exponáty vznikly z těl, která byla darována s plánovaným využitím na výstavách.

jir snm