Rusko chce zakázat prodej cigaret osobám narozeným po roce 2015

Moskva 26. ledna (ČTK) – Přes šedesát procent dotázaných Rusů podporuje protikuřácká opatření, která chce zavést ministerstvo zdravotnictví. V rámci nich se má mimo jiné zakázat prodej cigaret a tabákových výrobků osobám narozeným po roce 2015. Informovala o tom dnes zpravodajská stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Rusové podle BBC rovněž nepozorují větší změny v souvislosti se zavedením takzvaného protitabákového zákona v roce 2013 v Rusku. Tehdy stát zakázal kouřit například na nádražích, letištích, autobusových zastávkách a v hromadné dopravě vůbec nebo na dětských hřištích.

O svém záměru dále omezit kouření informovalo ruské ministerstvo zdravotnictví počátkem roku. Navrhovaná protitabáková opatření zahrnují například doživotní zákaz prodeje cigaret a tabákových výrobků ruským občanům narozeným po roce 2015 nebo přirovnávání elektronických cigaret k obyčejným. Do návrhu patří rovněž zákaz kouření v přítomnosti dětí v autě či na jakémkoli prostranství v případě, že s tím okolí nesouhlasí, a to i ve vlastním bytě kuřáka.

Postupný celkový zákaz prodeje vyvolal otázky, zda se nejedná o omezování občanských práv. U tabákového průmyslu se však zvláštní regulace předpokládá, tvrdí šéfredaktor vydavatelství Ruský tabák Maxim Korolev. “Je těžké mluvit o omezování práv spotřebitele, protože tabák je zvláštní zboží, které vždy mělo speciální způsob regulace po celém světě včetně Ruska. Jedná se tak o výjimku z obecné koncepce spotřebitelských práv,” tvrdí.

Návrh ministerstva zatím nebyl postoupen vládě, sdělila dnes ruská vicepremiérka Olga Goloděcová.

luk sva

Mnohé nemocnice asi účtují pojišťovnám více než zaplatí

Praha 26. ledna (ČTK) – Mnohé nemocnice v Česku zřejmě využívají praxi takzvaných zpětných bonusů, kdy při určitém objemu nákupu zboží dostanou od firem část ceny zpět. Pojišťovně ale nemocnice vykážou plnou částku a peníze navíc zůstanou v rozpočtu nemocnice. Vyplývá to ze smluv, které nemocnice uveřejnily v centrálním registru smluv. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) považuje za problematické, pokud se bonusy týkají konkrétních produktů. Pokud ale firma nemocnice odměňuje například za včasné platby, je to podle něj v pořádku.

Nemocnice zpravidla údaje o tom, za jakých podmínek je bonus poskytován a jaké výše dosahuje, v textu smlouvy začerňují. Doporučilo jim to loni i ministerstvo zdravotnictví, které zveřejnilo na svém webu nezávazné pokyny, jak mohou nemocnice v případě zveřejňovaní smluv postupovat.

Údaje o bonusech ale ve smlouvě s farmaceutickou společností původně nezačernila pražská Thomayerova nemocnice, na což upozornil Jiří Skuhrovec, který se dlouhodobě věnuje analýze informací o veřejných zakázkách. Ze smlouvy vyplývá, že nemocnice může při odběru léku Sutent, který se používá při léčbě nádorových onemocnění, získat zpět až 22 procent ceny, respektive až dva miliony korun za půl roku.

Této výše bonusu nemocnice podle vyjádření jejího právního odboru sice nedosahuje, pojišťovnám ale vykazuje plnou cenu léků. “Nemocnice bonus obdrží až po aktuálním vykazovacím období a nelze jej zahrnout do aktuálních cen. Nemocnice vykazuje zdravotním pojišťovnám léky za pořizovací ceny bez započtení množstevního bonusu,” napsala ČTK nemocnice.

Podobnou smlouvu se stejným dodavatelem má Fakultní nemocnice Brno či Fakultní nemocnice v Motole. Ty výši bonusu a podmínky jeho přiznání ve smlouvě začernily. Nemocnice Třebíč zase podle zveřejněné smlouvy může dostat zpět až polovinu ceny od dodavatele zdravotnických prostředků a technologií. Smlouvy s ustanoveními o zpětných bonusech v registru vyvěsily například i Fakultní nemocnice Plzeň, pražská Ústřední vojenská nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Nemocnice Jihlava, Oblastní nemocnice Náchod a Nemocnice s poliklinikou Karviná – Ráj.

Ministr zdravotnictví Ludvík, který před nástupem na úřad vedl motolskou nemocnici, považuje za problematické, pokud se bonusy týkají konkrétního zboží. “Nemělo by to být vázáno k určitému druhu zboží, protože tam se vykazují ceny na pojišťovnu, a to by byl problém. Ale pokud je to vázáno k objemu jednoho výrobce a může to být x druhů zboží, tak si umím něco takového představit,” řekl ČTK. V pořádku podle něj jsou i bonusy za to, že nemocnice platí včas.

Zdravotní pojišťovny nemají mnoho možností, jak zjistit, že nemocnicím proplácejí více, než kolik nemocnice utratily. “Všeobecná zdravotní pojišťovna má ke smlouvám zdravotnických zařízení přístup pouze přes rejstřík smluv,” sdělil ČTK mluvčí VZP Oldřich Tichý. VZP proto nyní požádá zdravotnická zařízení o informaci, zda a v jakém rozsahu zpětné bonusy využívají. “Případný rozdíl mezi cenou, jakou nám zdravotnické zařízení vyúčtovalo a jakou reálně zaplatilo dodavateli, zohledníme ve vyúčtování. To znamená, že budeme takové peníze po zdravotnickém zařízení požadovat,” dodal Tichý.

sdv jw

V posledních desetiletích došlo k poklesu v počtu nemocí z povolání Klinika pracovního…

Praha, 26. ledna 2017
Klinika pracovního lékařství VFN a 1. LF UK již 70 let zajišťuje pracovně-lékařské služby, posuzování a hodnocení klinického stavu sledovaných chronicky nemocných s profesionálními chorobami a podílí se na hlášení nových nemocí z povolání. Úkolem pracovního lékařství je upozorňovat na nová rizika vznikající kvůli inovaci technologií, aktualizovat Seznamy nemocí z povolání nebo učinit rozhodnutí o odškodnění pacientů. Díky preventivním opatřením na pracovištích i včasnému odhalování počátečních forem poškození se podařilo v posledních letech počet nemocí z povolání snížit.

Pracovní lékařství, zahrnující diagnostiku a léčení nemocí z povolání, je relativně mladým oborem. První ambulantní zařízení v Československé republice vzniklo v roce 1932 při II. interní klinice vedené profesorem Pelnářem na půdě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Tuto poradnu pro nemoci z povolání založil profesor MUDr. Jaroslav Teisinger, DrSc., který se 15. ledna 1947 stal přednostou první Kliniky nemocí z povolání v Československé republice a později dosáhl světového věhlasu zejména v oboru průmyslové toxikologie. Klinika v roce 2009 změnila název na Klinika pracovního lékařství VFN a 1. LF UK.

Dnes je součástí kliniky Toxikologické informační centrum, Centrum pracovního lékařství, Laboratoř funkčního vyšetřování plic a také Toxikologická laboratoř. Klinika zajištuje výuku mediků a probíhá zde vědecká činnost aktuálně orientovaná především na zdravotní účinky nanočástic a metanolu.

Díky tomu, že se v posledních desetiletích daří snižovat pracovní rizika, zejména prašnost a expozici toxickým látkám technickými opatřeními, ale také biologická rizika především očkováním, došlo k poklesu v počtu nemocí z povolání. Změnila se také jejich struktura. Nejpočetnějšími nemocemi z povolání jsou v současné době onemocnění periferních nervů (na prvním místě je syndrom karpálního tunelu), cév a pohybového systému, způsobená přetěžováním končetin a vibracemi, která sice znepříjemňují, avšak neohrožují život pacienta.

„Pracovní lékařství je interdisciplinární obor, který se zabývá studiem vlivu práce a pracovních podmínek na zdravotní stav pracovníků. Zároveň se věnuje prevenci, diagnostice, léčbě a posudkovým aspektům nemocí způsobených nebo zhoršovaných pracovními podmínkami. Zasahuje téměř do všech oblastí medicíny a vyžaduje až encyklopedické znalosti odborníků pro pracovní lékařství,“ uvádí prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., FEAPCCT, přednostka Kliniky pracovního lékařství VFN a 1. LF UK. Pole působnosti oboru se stále rozšiřuje, neboť technický pokrok přináší nové pracovní postupy a s nimi i dříve neznámá pracovní rizika, která mohou zasáhnout nejrůznější orgány lidského těla.

Jedním z důležitých úkolů pracovního lékařství je včas upozorňovat na nová rizika plynoucí z inovací a nových průmyslových technologií (např. v souvislosti se sprejováním barev na textil, výrobou popkornu nebo při výrobě „sametového“ povrchu papíru nebo textilu z drobně sekaných syntetických mikrovláken). Účinky průmyslově vyráběných nanočástic v současnosti můžeme jen odhadovat. Zkušenosti ukazují, že nikdy nelze vyloučit nepříjemná překvapení, která se mohou vymstít i několika generacím, jak jsme tomu svědky u azbestu. Následky práce s azbestem se bohužel i po desetiletích odstupu stále objevují v podobě nádorových onemocnění, mezi něž patří mezoteliom pohrudnice a pobřišnice, karcinom plic a hrtanu nebo vaječníků.

Další důležitou činností kliniky je proto aktualizace Seznamů nemocí z povolání a zařazování nově se objevivších nemocí. A to nejen kvůli možnosti odškodnění postižených osob, uvedení nové diagnózy na Seznam nemocí z povolání má současně preventivní význam, neboť se rychleji rozšíří informace o novém riziku. Vedle toho je třeba upozorňovat i na onemocnění, která sice nejsou neznámá, ale u nás je zatím uznat a odškodnit nelze. Týká se to například syndromu vyhoření, posttraumatického syndromu nebo onemocnění páteře z expozice vibracím.

Nelze očekávat, že nemoci, vyvolané prací někdy zcela zmizí. Důležité je tato onemocnění rychle detekovat a připravit preventivní kroky, jak jim předejít. Existují proto elektronické systémy, kde lze konzultovat nová rizika i nové symptomy nemocí, jako například MODERNET (Monitoring trends in Occupational Diseases and tracing new and Emerging Risks in a NETwork) http://modernet.org/, jehož byla Česká republika jedním ze zakládajících členů.

„Hranice znalostí je třeba stále posunovat dál, protože jen díky kvalitním vědeckým informacím lze zajišťovat takové pracovní podmínky, které mohou snížit pravděpodobnost vzniku nemocí z povolání na minimum. Stále je třeba mít na mysli, že jde o nemoci, které vznikají zbytečně,“ uzavírá prof. Daniela Pelclová z Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Pro další informace:

Petra Pekařová, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, e-mail: petra.pekarova@vfn.cz, tel: 602 113 645

Lenka Dudková, AMI Communications, e-mail: lenka.dudkova@amic.cz, tel.: 724 012 626

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze

www.lf1.cuni.cz

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) je v současnosti nejstarší lékařská fakulta ve střední Evropě a největší z českých lékařských fakult. Jejími základními studijními programy jsou všeobecné lékařství a zubní lékařství. Kromě toho 1. LF UK nabízí studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů, v letošním akademickém roce zde studuje 4426 pregraduálních a 934 postgraduálních studentů.

1. LF UK je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském výzkumu – svědčí o tom jak počty a kvalita publikací, tak i řešených grantových projektů. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka probíhá na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce, ale i v dalších mezioborových centrech včetně řady celostátních.

Šampony Head & Shoulders společnosti Procter & Gamble budou…

Odvětví péče o vlasy přináší první udržitelný obchodní model propagující kruhovou ekonomiku.

Do roku 2018 bude každý rok půl miliardy lahví produktů péče o vlasy Procter & Gamble vyráběno z recyklovaného plastu.

Praha, 26. ledna 2017 – Společnost Procter & Gamble oznámila, že značka Head & Shoulders (H&S), světová jednička na trhu se šampony, uvede první recyklovatelnou šamponovou lahev na světě, která bude až z 25 % vyrobena z recyklovaného odpadního plastu z pláží.

Ve spolupráci se společnostmi TerraCycle a SUEZ, které se zabývají recyklací, bude tato inovace letos v létě uvedena ve Francii jako limitovaná edice lahví H&S v Carrefouru, jednom z předních světových maloobchodních řetězců. Tyto lahve budou představovat největší světovou výrobní sérii recyklovatelných lahví vyrobených částečně z recyklovaného plážového plastu od konečného spotřebitele (tzv. PCR) a půjde o vůbec první významný krok při tvorbě jedinečného dodavatelského řetězce s podporou tisíců dobrovolníků a stovek neziskových organizací sbírajících plastový odpad, který se nachází na plážích.

„Cítili jsme, že nejprodávanější šamponová značka by měla udávat směr také u inovací v oblasti udržitelnosti, a víme také, že naše iniciativa bude ke stejnému kroku motivovat celé odvětví,“ uvedla Lisa Jennings, která ve společnosti Procter & Gamble zastává pozici Vice President, Head & Shoulders and Global Hair Care Sustainability Leader. „Máme štěstí, že díky vynikajícímu partnerství se subjekty TerraCycle a SUEZ můžeme tuto vizi také realizovat.“

Společnost Procter & Gamble dále oznámila, že v Evropě bude do konce roku 2018 víc než půl miliardy ročního objemu lahví obsahovat až 25 % recyklovaného plastu od konečného spotřebitele. To představuje více než 90 % všech lahví v oblasti péče o vlasy prodávaných v Evropě v rámci portfolia vlajkových značek společnosti Procter & Gamble v kategorii péče o vlasy, např. Pantene či Head & Shoulders.

Tento projekt bude každoročně potřebovat 2600 tun recyklovaného plastu, tedy stejnou hmotnost jako osm plně naložených letounů Boeing 747. Procter & Gamble v obalech využívá recyklovaný plast od konečného spotřebitele již více než 25 let a dnešní oznámení je důležitým krokem na cestě společnosti dosáhnout firemního cíle do roku 2020, a to zdvojnásobit využití recyklovaného plastu od konečného spotřebitele v obalech.

Podle nadace Ellen MacArthur Foundation (EMF) ekonomika ročně přichází o 95 % hodnoty plastového obalového materiálu v ceně 80–120 miliard dolarů. Nadace upozorňuje, že pokud bude současné tempo pokračovat, bude do roku 2050 v moři (z hlediska hmotnosti) více plastů než ryb.¹

„V Procter & Gamble věříme, že hlavní jsou činy, ne slova. Zvýšená míra využití recyklovaného plastu od konečného spotřebitele v rámci našeho portfolia značek v oblasti péče o vlasy poukazuje na naše stálé úsilí o skutečnou změnu,“ dodala Virginie Helias, působící ve společnosti Procter & Gamble na pozici Vice President of Global Sustainability. „Recyklovatelná šamponová lahev produktu Head & Shoulders vyrobená částečně z plážového plastu představuje vůbec první podobný počin v kategorii péče o vlasy. Vyšší míra využití recyklovaných plastů v obalech našich vlajkových značek, jako jsou Pantene či Head & Shoulders, spotřebitelům usnadňuje výběr udržitelnějších produktů, a to bez jakýchkoli kompromisů. Sami jsme sice hrdi na to, čeho jsme již dosáhli a na čem pracujeme, víme ale, že mnohem víc práce je ještě před námi.“

„Toto partnerství představuje pro TerraCycle důležitý krok. Jsme hrdi, že na tomto průlomovém produktu můžeme spolupracovat s jednou z největších světových značek. Tvorba první recyklovatelné šamponové lahve z plážového plastu na světě představuje počátek důležité cesty. Vzhledem k tomu, že kruhová ekonomika získává více podpory, doufáme, že s ekologickými dodavateli budou spolupracovat i další globální značky a že využijí svého vlivu a budou ke změně ve prospěch životního prostředí motivovat i ostatní,“ domnívá se generální ředitel společnosti TerraCycle Tom Szaky.

„Toto partnerství mezi subjekty SUEZ, TerraCycle a Procter & Gamble představuje podnětný krok k vytvoření vůbec první recyklovatelné šamponové lahve na světě vyrobené z plážového plastu. Věříme, že další organizace budou spolupracovat s jinými poskytovateli, a dosáhnou tak zásadních změn v oblasti životního prostředí, a to nejen v tomto odvětví, ale také v jiných sektorech. V devíti specializovaných zařízeních na zpracování plastů po celé Evropě společnost SUEZ již nyní produkuje 170 000 tun vysoce kvalitních recyklovaných polymerů,“ řekl Jean-Marc Boursier, Group Senior Executive VP odpovědný ve společnosti SUEZ za oblast Recycling & Recovery Europe.

Kontakt pro média

Hana Pazderková

Neopublic Porter Novelli

Tel.: +420 774 741 800

Email: hanka.pazderkova@neopublic.cz

1 Ellen MacArthur Foundation, The New Plastics Economy: Rethinking the future of plastics (2016): dostupné na: https://www.ellenmacarthurfoundation.org/publications/the-new-plastics-economy-rethinking-the-future-of-plastics

O společnosti Procter & Gamble

P&G se svými prověřenými, kvalitními a předními značkami slouží spotřebitelům po celém světě. Jeho portfolio zahrnuje značky Always®, Ambi Pur®, Ariel®, Bounty®, Charmin®, Crest®, Dawn®, Downy®, Fairy®, Febreze®, Gain®, Gillette®, Head & Shoulders®, Lenor®, Olay®, Oral-B®, Pampers®, Pantene®, SK-II®, Tide®, Vicks®, a Whisper®. P&G působí v přibližně 70 zemích světa. Pro novinky a informace o společnosti P&G a jejích značkách navštivte stránku http://www.pg.com.

TerraCycle

Společnost TerraCycle, Inc., byla založena v roce 2001 a je světovým lídrem v oblasti sběru a opětovného využití obtížně recyklovatelných odpadů od konečného spotřebitele, od použitých sáčků od brambůrek přes kávové kapsle až po nedopalky cigaret. Odpad je shromažďován prostřednictvím otevřených celostátních recyklačních programů sponzorovaných značkami a dále prostřednictvím různých spotřebitelských modelů financovaných státem. Shromážděný odpad je opětovně použit, upcyklován nebo recyklován na různé cenově dostupné, udržitelné spotřební výrobky a průmyslové aplikace. V rámci 21 zemí společnost TerraCycle každoročně shromažďuje a opětovně využívá miliardy kusů odpadu a v rámci své činnosti také poskytuje miliony dolarů školám a charitativním organizacím. Více informací o společnosti TerraCycle nebo o možnostech zapojení do jejích recyklačních programů naleznete na adrese www.terracycle.com.

SUEZ

Jsme na počátku revoluce zdrojů. Ve světě čelícím vysokému demografickému růstu, nekontrolovatelné urbanizaci a nedostatku přírodních zdrojů má pro naši budoucnost zásadní význam právě zabezpečení, optimalizace a obnova zdrojů. SUEZ (Paříž: SEV, Brusel: SEVB) dodává 92 milionům lidem pitnou vodu, 65 milionům lidem poskytuje služby v oblasti čištění odpadních vod, sbírá odpad vyprodukovaný téměř 34 miliony lidí, každoročně recykluje 16 milionů tun odpadu a produkuje 7 TWh lokální a obnovitelné energie. Se svými 82 530 zaměstnanci představuje společnost SUEZ, působící na všech pěti kontinentech, jednoho z klíčových hráčů v oblasti udržitelného řízení zdrojů. V roce 2015 dosáhla společnost celkového objemu tržeb ve výši 15,1 miliardy eur.

Imunoterapie prodlužuje život pacientů s melanomem

Praha, 26. ledna 2017 – Použít vlastní imunitu jako zbraň proti zákeřné rakovině – to je princip imunoterapie. Nová metoda přináší pokrok v léčbě desítek pacientů s metastatickým melanomem, tedy pokročilou rakovinou kůže. Těm dokáže až trojnásobně prodloužit délku života. Třetině pacientů dává naději na dlouhodobé vyléčení. O novinkách v léčbě nádorů diskutují onkologové z Česka i zahraničí na mezinárodním kongresu Prague Onco, který probíhá od 25. do 27. ledna 2017 v Praze.

„Princip imunoterapie vychází z původní myšlenky, že rakovina je selháním imunitního systému. Nádorové buňky rostou, protože se umí před imunitou člověka maskovat. Pomocí imunoterapie umíme odbrzdit a znovu nastartovat imunitu pacienta tak, že dokáže proti zhoubnému bujení bojovat,“ vysvětluje princip léčby prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.

Zhoubný melanom představuje jednu z nejagresivnějších onkologických diagnóz. Pokud se nádor nezachytí včas, je velmi obtížně léčitelný. Ročně je v Česku diagnostikováno 2 400 nových případů melanomu a přes 450 lidí na něj každý rok umírá. Přibližně 400 pacientů má metastatický melanom, nádor v pokročilém stadiu, který už není možné operovat. Imunoterapie může pomoci až polovině z nich.

Jak upozorňuje MUDr. Ivana Krajsová, primářka Dermatovenerologické kliniky VFN a 1. LF UK, léčba není vhodná pro každého. „V současné době jsou imunoterapií léčeni pacienti s metastatickým melanomem, u kterých se prokáže negativní BRAF mutace a kteří splňují další podmínky indikace. Také zatím nedokážeme s jistotou předpovědět, jak tělo pacienta na léčbu zareaguje,“ říká primářka Krajsová.

Ještě před několika lety přežíval s diagnózou pokročilého melanomu déle než rok jen jeden za čtyř pacientů. Díky nové léčbě je jich za poslední tři roky dvakrát více. „Průměrná doba přežití s touto diagnózou se dříve pohybovala mezi šesti a devíti měsíci a žádná terapie nedokázala tento čas prodloužit. Nová léčba téměř ztrojnásobila dobu přežití na 25–30 měsíců. Co je důležité – až 35 % pacientů má dokonce naději na dlouhodobé přežití. Navíc mají pacienti díky nové léčbě velmi dobrou kvalitu života, která jim umožňuje dělat běžné činnosti,“ dodává primářka Krajsová.

Imunoterapie se stále více prosazuje také v léčbě dalších typů nádorů. „Výsledky zahraničních studií potvrzují velmi dobré výsledky imunoonkologické léčby. Časem bychom ji mohli nasazovat pacientům nejen s maligním melanomem, ale i s rakovinou plic, prostaty a ledvin. Pro tyto diagnózy jsou zatím léky v klinických studiích,“ uzavírá prof. Petruželka.

Jak funguje imunoterapie

Imunitní systém je přirozený obranný systém těla. Jestliže do těla vstupuje odlišný organizmus, imunitní systém jej rozpozná a poté jej napadne a zabrání, aby způsobil škody. Tento proces se nazývá imunitní odpověď. Protože nádorové buňky se od normálních buněk těla velmi liší, imunitní systém je napadne, pokud je schopen je rozpoznat. Nádorové buňky však často najdou způsob, jak se vydávat za normální buňky. Imunitní systém proto vždy nerozpozná, že jsou nebezpečné. Navíc se časem mohou měnit (mutovat), a tak uniknout imunitní odpovědi. Přirozená imunitní odpověď na nádorové buňky často není dostatečně silná pro jejich potlačení.

Imunoterapie aktivuje imunitní systém, který pak dokáže rozpoznat nádorové buňky a ničit je. Imunoterapie tedy cílí na imunitní systém těla, nikoli na samotný nádor. Aktivuje imunitní systém tak, aby selektivně rozpoznával a napadal rakovinné buňky. Zajišťuje také dlouhodobou paměť imunitního systému, takže se může průběžně adaptovat na rakovinu a být zdrojem dlouhodobé odpovědi.

Kontakt pro média:

Mgr. Jana Běhalová, +420 734 875 400, jana.behalova@mhw.cz

Lékový ústav rozhodl, že firma nesmí distribuovat léčiva

Praha 25. ledna (ČTK) – Firma B. Braun Medical, která dodává zdravotnické materiály, přístroje či léky, nesmí od minulého týdne distribuovat léčiva. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) jí pozastavil povolení k této činnosti. Rozhodnutí zveřejnil na svém webu. Důvodem bylo to, že firma dodávala léčiva ze skladu v Rudné u Prahy, pro distribuci v těchto prostorách ale neměla povolení. Firma tvrdí, že se stala obětí nátlaku ze strany společnosti, jejíž sklady do prosince využívala.

Firma na tuzemském trhu působí přes 20 let. Zabývá se dodávkami zdravotnických prostředků, jako jsou kloubní náhrady, prostředky pro diabetiky, dialýzu, pacienty s inkontinencí, dále distribuuje některé lékařské přístroje a léky. Společnost na svém webu uvádí, že zaměstnává zhruba 700 lidí. V roce 2015 vykázala podle obchodního rejstříku zisk zhruba 73,9 milionu korun, meziročně asi o 20 milionů více. Tržby za prodej zboží předloni činily 1,8 miliardy korun.

Podle mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomové ústav zahájil kontrolu B. Braun Medical na konci loňského roku a zjistil, že firma nedodržuje pravidla správné distribuční praxe. Distributorovi navrhl nápravná opatření. Firma ale opatření nesplnila a ze skladu v Rudné léky dál dodávala. Lékový ústav jí proto pozastavil povolení k distribuci léků. “Pozastavení platnosti distribučního povolení se týká pouze léčivých přípravků, nikoliv zdravotnických prostředků ani potravin pro zvláštní lékařské účely,” sdělila mluvčí SÚKL.

Kontrola lékového ústavu zatím nebyla ukončena. Dá se ale očekávat, že SÚKL firmě rovněž vyměří pokutu. Léky ze skladu v Rudné jsou podle Přinesdomové nyní uloženy v karanténě.

Firma B. Braun Medical tvrdí, že se stala obětí nátlaku ze strany společnosti, jejíž sklady a dopravní služby využívala. “Tato společnost v prosinci jednostranně a ze dne na den odstoupila od smlouvy, znemožnila nám používat jejich sklady a zároveň protiprávně zadržela velké množství našeho zboží, čímž způsobila výpadek v pravidelných dodávkách,” napsala ČTK mluvčí B. Braun Medical Lucie Kocourková. Firma proto začala využívat sklad v Podolí u Brna a překladiště v Rudné u Prahy. “Nyní se snažíme veškeré námitky SÚKL k překladišti v Rudné u Prahy okamžitě vysvětlit a řešit tak, aby byly v souladu s jejich aktuálními požadavky. Věříme, že se podaří v nejbližších dnech distribuční činnost léčivých přípravků do zdravotnických zařízení obnovit,” doplnila Kocourková. Podle B. Braun Medical se nález lékového ústavu netýká už dodaného zboží a firma všechny podmínky pro skladování a distribuci léčiv plní.

Firma B. Braun Medical už dříve na svém webu informovala své obchodní partnery, že některé objednávky mohou být zpožděny. Léčiva mohou odběratelé podle Kocourkové objednávat přes spolupracující distributory.

sdv mal

Centrum v Brně se podílí na výzkumu nových kardiostimulátorů

Brno 25. ledna (ČTK) – Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC) se podílí na vývoji nové generace kardiostimulátorů, které mají zamezit srdečnímu selhání a více pomoct lidem s problémy srdce. Na srdeční selhání v současnosti neexistuje léčba, připomněla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Petra Veselá. Nové přístroje se přizpůsobí potřebám těla pacienta. Současné kardiostimulátory se řídí nastavením a na potřeby pacienta nejsou schopny optimálně reagovat.

Na vývoji se podílí devět partnerů, dostali 135 milionů z grantu Evropské unie. Kromě ICRC se projektu účastní šest univerzit a dvě firmy. Tým z univerzity v Bathu v Anglii vyvinul fyzické modely, které se ukázaly jako účinné v zamezení efektů srdečního selhání. Právě univerzita chce výzkum rozšířit a přenést ho do praxe za pomoci svých partnerů. Grant umožní vývoj, testování a ověření zařízení, které pomůže pacientům s chronickými kardiorespiračními nemocemi. “Jsou to lidé se srdečním selháním, srdeční arytmií nebo dalšími poruchami, jako jsou poruchy dýchání ve spánku nebo vysoký krevní tlak,” uvedla Veselá.

Podle ní jsou současné kardiostimulátory založené na nefyziologických metodách regulace srdečního rytmu. “Například některé využívají data z akcelerátoru k úpravě úrovně srdeční aktivity pacienta. Tato zařízení však někdy nejsou schopna optimální stimulace podle momentálního fyziologického stavu pacienta,” uvedla Veselá. Nový kardiostimulátor bude moct aktuálně reagovat na fyziologické podněty z pacientova těla. “Proto bude přirozenější a více v souladu s potřebami pacienta,” dodala Veselá.

Animální centrum brněnského centra bude dohlížet na provádění preklinických studií. “Budeme zodpovědní i za to, aby kardiostimulátor dodržoval požadavky Úřadu pro bezpečnost potravin a léčiv USA a britské Agentury pro regulaci léčiv a zdravotnictví, aby mohl v budoucnu získat povolení pro výrobu a distribuci pacientům po celém světě včetně České republiky,” řekla vedoucí centra Viola Galligioniová.

Chronické srdeční selhání mají podle ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny Martina Pavlíka až dvě procenta obyvatel a další procento trpí srdeční arytmií. “Ve vyšším věku se procento výskytu obou poruch zvyšuje k deseti procentům. Kardiostimulátor má téměř pět milionů lidí na světě. Lepší typ by jim výrazně zvýšil kvalitu života,” dodal Pavlík.

hor dr

Středočeši už mají na dosah přes 130 laických defibrilátorů

Praha 25. ledna (ČTK) – Středočeši už mají na dosah přes 130 laických defibrilátorů. Jsou jimi vybaveni hlavně hasiči a policisté, jejich zástupci dnes dostali od Středočeského kraje dvacítku nových. Přístroje převzali také středočeští celníci a zástupci několika měst, například Benešova nebo Březnice. Součástí projektu je i zaškolení. Některé laické defibrilátory jsou umístěny třeba na stadionech či jiných veřejně přístupných místech.

Užití defibrilátoru výrazně zvyšuje šanci na přežití v případě poruchy srdečního rytmu. Přístrojem nemůže pacientovi ublížit ani úplný laik, defibrilátor automaticky sám vyhodnocuje potřebnost zásahu výbojem.

“Loni byl laický defibrilátor čtrnáctkrát aktivován a jedenáctkrát použit,” uvedl ředitel Záchranné služby Středočeského kraje Martin Houdek. Obnovit srdeční činnost se u pacienta podařilo obnovit ve třech případech.

Hejtmanství v posledních letech pořídilo přes 80 defibrilátorů, další koupila města nebo soukromé společnosti. Podle náměstka hejtmanky pro zdravotnictví Martina Kupky investoval kraj do nákupu defibrilátorů celkem přes tři miliony korun.

Průměrný čas dojezdu záchranné služby je kolem osmi minut. Přibližně každá minuta při srdeční zástavě podle zdravotníků ubírá člověku “10 procent života”. I když záchranka přijede rychle, může být použití defibrilátoru při první pomoci významným faktorem, který rozhoduje o přežití pacienta.

Dobře skončil minulý rok například případ tenisty na Benešovsku, kterému se na kurtu zastavilo srdce. Dispečerce záchranářů se při telefonátu v systému dispečinku ukázalo, že asi minutu od místa je k dispozici laický defibrilátor v autě městské policie. Strážníci s ním hned přijeli a muže se podařilo zachránit. “Když přijížděla naše záchranka, tak ten člověk měl obnovený oběh,” doplnil Houdek.

Defibrilátor má navíc paměť, která zaznamenává srdeční činnost pacienta. Informace ze záznamu pak mohou vzápětí pomoci lékařům v nemocnici ke včasnější diagnóze a rychlejšímu nasazení ideální léčebné terapie.

Záchranáři mají v databázi zhruba 130 laických defibrilátorů a při každém telefonátu mohou okamžitě zjistit, kde se nachází ten nejbližší. Pravidelně také ověřují jejich dostupnost, protože některé z nich jsou třeba i v soukromých firmách. Další zařízení zřejmě kraj nakoupí i v příštích letech, zároveň ale bude vyhodnocovat možnost jejich využití. Střední Čechy patří k regionům, kde je laických defibrilátorů nejvíc.

V blízké době by měly středočeské policejní hlídky, které přijíždějí k případům jako první, dostat rozšířenou lékárničku, což bude ve skutečnosti velký batoh, který bude kromě jiných zdravotnických pomůcek obsahovat právě i laický defibrilátor.

sbe hj

Pacienti: I s metastázami chceme žít kvalitní život

Praha, 25. 1. 2017 – Metastatické onemocnění – diagnóza, která před érou moderní onkologické terapie znamenala přežití v řádech týdnů, maximálně měsíců. Nyní můžou desítky pacientů prožít měsíce i roky ve slušné kvalitě života. Potřebují k tomu včasnou a účinnou léčbu i důvěru v sebe sama a svého lékaře. Pomoc nabízí také pacientské organizace.

Otázku, jak žít kvalitně navzdory metastatickému onemocnění, si v rámci pacientské sekce Prague Onco spolu s pacienty položili lékaři, pacientské organizace i politici. Akci pořádal Dialog Jessenius a Ústav lékového průvodce.

Metastatická onemocnění omezují společenský život pacientů. Ti mnohdy přestávají být soběstační a jsou tak odkázáni na pomoc blízkých nebo odbornou péči. „Ještě donedávna bylo pro pacienta zhoubné onemocnění ve fázi metastáz většinou jednoznačným rozsudkem brzké smrti. V současné době máme k dispozici takové léčebné možnosti, které nejen zásadně prodlužují život těchto pacientů, ale zachovávají i jeho kvalitu,“ říká doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Příkladem takového pacienta je i paní Jana. Ta se 13 let po léčbě rakoviny prsu musela podrobit další operaci, při níž jí lékaři našli metastázy v lymfatických uzlinách, nadklíčku. „Onkologové mi však zavčas nasadili adekvátní léčbu, která naštěstí zatím stále funguje. Mohu se věnovat naplno práci, rodině i svým koníčkům,“ říká paní Jana.

Zásadní je, aby byl pacient o svých možnostech dostatečně informován. Zde hrají důležitou úlohu také pacientské organizace,“ říká Mgr. Jana Drexlerová, ředitelka sítě Mamma HELP center. Ty pro pacienty představují spolehlivé poradenství a psychickou podporu v akutní fázi onemocnění. „Pacientské organizace vlastně „vytváří most“ mezi zdravými a nemocnými tím, že šíří povědomí o nemoci a hájí práva pacientů,“ dodává Drexlerová.

Příznaky onemocnění jsou různorodé. Alarmující je únava, výrazné hubnutí a snížení výkonu nebo zvýšená teplota ve večerních hodinách. Ostatní příznaky úzce souvisí s částí těla, ve které se nádor usídlil. „Některé zhoubné nádory často metastazují do kosti. Kostní metastázy bývají nejčastěji diagnostikovány u pacientů s mnohočetným myelomem, asi u 70 % pacientů s rakovinou prsu a prostaty a zhruba u 40 % pacientů s rakovinou plic a ledvin,“ říká doc. Tesařová. Nemoc se zpravidla ohlašuje bolestmi. Nádorem oslabená kost je křehká, snadno se láme a fraktury se velmi obtížně hojí.

„Pro úspěch jakékoli léčby je také klíčová úzká spolupráce a otevřená komunikace mezi lékařem a pacientem. Na to, aby to byl sám pacient, kdo bude s lékařovou pomocí spolurozhodovat o léčbě, klade důraz současná západní medicína,“ uzavírá Dr. Sue Gessler, klinická psycholožka z Gynekologického onkologického centra v Londýně, která byla významným hostem setkání.

Kontakt pro média:

Mgr. Cynthia Mitevová, e-mail: cynthia.mitevova@mhw.cz, mob.: 00420 731 637 317

Jana: Když vás nemoc srazí na kolena, musíte vstát a s pokorou jít dál

Paní Janě (66) objevili lékaři před 19 lety rakovinu prsu. Diagnózu si vyslechla těsně před Vánocemi a psychicky se s ní vyrovnávala velmi těžko. Nejhorší pro ni byla představa, že už nebude soběstačná. Jakožto majitelka nakladatelství s malou kavárnou navíc pociťovala zodpovědnost ke svým 15 zaměstnancům, se kterými měla osobní vztahy. Po čase se kvůli svému zdravotnímu stavu musela firmy vzdát, s čímž se dlouho smiřovala. Jana podstoupila operaci, při které ji lékaři odebrali část prsu. Nakonec jí ho však museli vzít celé. Následovala léčba chemoterapií i ozařováním. Odborníci Janě doporučili také podstoupit preventivní gynekologický zákrok. „Celý život jsme se považovala za silnou ženu, ale z průběhu mé nemoci jsem byla na dně. Neskutečně mě podržela rodina,“ říká Jana.

Vyrovnat se s nemocí pomohla Janě i psycholožka. „Díky terapii jsem časem sama sobě dovolila přijímat od druhých pomoc a nestydět se za to. To považuji za zásadní krok u každého pacienta,“ říká Jana. Již v průběhu léčby Jana uvažovala o založení pacientské organizace. Cítila potřebu sdílet svou zkušenost se zákeřnou nemocí a tím pomáhat jiným pacientům. Ke konci léčby v roce 2000 založila s pomocí svého onkologa centrum Mamma HELP, které pomáhá onkologicky nemocným. To je výjimečné především v tom, že zde pracují pouze lidé, kteří si sami nemocí prošli. Současně má organizace v tuzemsku již 8 poboček.

Nemoc se na 13 let odmlčela, ale nedávno se paní Janě vrátila ještě v zákeřnější formě. Nádor totiž metastazoval do lymfatických uzlin – nadklíčku. Lékaři metastáze objevili na běžné kontrole a paní Janě nasadili adekvátní léčbu. I podruhé Janu nemoc zaskočila. Nepociťovala totiž vůbec žádné příznaky. „Když člověk ukončí léčbu myslí si, že je zdravý. Je třeba počítat s tím, že si vás nemoc najde znovu. Ale připravit se na to nedá nikdy,“ říká Jana. I přes svůj boj s nemocí má Jana energii vést centra na plný úvazek. Svým příkladem motivuje k chuti do života desítky dalších nemocných.

Jana: S rakovinou se dá žít, ale lítost a pláč nad sebou samotnou nesnesu

Osudný byl pro paní Janu (54) rok 1999, kdy si na pravém prsu nahmatala bulku. Poté se vše odehrálo neuvěřitelně rychle. Po konzultaci s lékařem podstoupila operaci a následně ozařování. Připouští, že ji před zákrokem napadaly nejrůznější myšlenky, které vedly k tomu, že nemá smysl žít. Psychickému rozpoložení navíc nepřidávala zkušenost s rakovinou prsu, kterou trpěla její maminka. „Naštěstí jsem našla velkou oporu ve svém muži a dcerách, všichni tři mě podrželi a drží dodnes“, říká Jana. Aby se zabránilo šíření rakovinového bujení, odebrali jí lékaři i lymfatické uzliny v podpaží. „Jednou týdně jsem musela dojíždět na lymfatické masáže do nemocnice, protože mi hrozily obrovské otoky na ruce“. Nakonec si lymfodrenáže dělá paní Jana sama doma pomocí přístroje zapůjčeného od VZP. Jakákoli ruční práce je pro ni ale stále zcela nemyslitelná.

V roce 2013 udeřila nemoc znovu a metastazovala do vaječníků a dutiny břišní. Vyšetření ukázalo, že je její onemocnění dědičného původu. Jana absolvovala již 6 chemoterapií. Nyní je v plném invalidním důchodu. Nemoc ji naučila radovat se z maličkostí. Nejvíce jí dobíjejí ozdravné pobyty s ARCUS – onko centrem, které od roku 2001 každoročně absolvuje. „Kdo si neprošel rakovinou, nemůže pochopit, co pro onkologické pacienty tyto ozdravné pobyty znamenají. Každý se z nich vrací doslova jako jiný člověk,“ říká Jana. Asi nejdůležitější je pro pacienty vzájemné pochopení. „Všichni víme, co naše nemoc obnáší, můžeme si navzájem sdělit své zkušenosti, podělit se o své starosti, zkrátka jsme všichni na jedné lodi. Ještě pořád totiž v naší společnosti bohužel platí, že pacient s rakovinou je takzvaně na odpis,“ říká Jana. Janino onemocnění je nyní v remisi – tedy bez příznaků. Stále ji však trápí mízní otoky. „I když musím vzhledem ke své nemoci žít ze dne na den, se svým osudem bojuji pomocí černého humoru. Především však nesnesu lítost a pláč nad sebou samotnou,“ uzavírá Jana.  

Česko má nejvíce supermarketů ve střední Evropě. Roste však…

Praha, 25. ledna 2017

Česká republika je supermarketová velmoc. Ze všech tuzemských prodejen potravin totiž více než 70 % zastupují řetězce o ploše větší než 400 metrů čtverečních. Podle průzkumu společnosti Nielsen u nás sídlí bezmála 1 334 supermarketů a 318 hypermarketů. To je rarita v porovnání se zahraničím, kde tvoří maximálně polovinu obchodů. Přesto se i mezi Čechy vrací trend obstarávání potravin v menších lokálních prodejnách, kde bývá nákup časově, kvalitou i finančně úspornější.

V loňském roce mohli lidé v České republice nakupovat potraviny a smíšené zboží v celkem 15 294 obchodech. Mezi malými prodejnami dominují ty s prodejní plochou do 50 metrů čtverečních, kterých je v tuzemsku přibližně 6 620. Loni také vyrostly obchody o ploše 51 až 100 metrů čtverečních, kterých je nyní zhruba 4 680. Na našem území najdeme i 1 830 obchodů s prodejní plochou 101 až 200 metrů čtverečních a přibližně 520 prodejen o ploše 201 až 400 metrů čtverečních. Vyplývá to ze statistik výzkumné agentury Nielsen. „Ačkoliv je počet maloprodejců v České republice násobně vyšší než počet velkých obchodních řetězců, ty představují více než 70 % příležitostí, kde nakoupit potraviny a smíšené zboží. To je největší hustota v porovnání s ostatními evropskými státy, vezmeme-li v potaz, že například v Polsku je poměr supermarketů okolo 20 %, v jiných zemích Evropy maximálně 50 %,“ uvedl Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ.

Češi žádají více informací o tom, co nakupují

Navzdory této hustotě je však trend pořizovat potraviny a nepotravinářské zboží v malých prodejnách na vzestupu. Podle odborníků totiž existuje několik důvodů, proč lidé stále častěji upouštějí od návštěvy supermarketů. Významnou roli hraje například cena, která je při průměrném nákupu v malé prodejně výrazně nižší než v supermarketu. Malé obchody také zaručují časovou úsporu při nakupování, protože zákazníci nemusejí čekat v dlouhých frontách. V neposlední řadě jsou důležité také čerstvé potraviny, tedy ovoce a zelenina, maso nebo pečivo. „Změnu nákupního chování u Čechů ovlivňuje i zájem o zdravý životní styl a informace o tom, co nakupují. Stále častěji žádají potraviny prvotřídní kvality, čerstvosti a často také lokální sortiment místních farem a zemědělců, což ze svého principu velké řetězce zajistit neumí,” přiblížil Roman Mazák ze sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek CBA CZ.

Podle průzkumu agentury Nielsen se mění také struktura malých prodejen. Zatímco obchody s pultovým prodejem jsou na ústupu, naopak narůstá počet samoobslužných prodejen, což je pro zákazníky lákavější způsob nakupování. Mezi malými prodejnami si popularitu drží i specializované obchody, které nabízejí širší sortiment daného zboží i kvalitnější péči o zákazníka. Výhodná je také pozice, kdy jsou menší prodejny častěji situovány do center měst a městských částí, zatímco za nákupy v hypermarketech musejí lidé dojíždět na okraj města, obvykle několik kilometrů daleko. Na rozdíl od velkých řetězců nacházejí malé prodejny také větší uplatnění na venkově. Navzdory tomu, že provoz prodejny ve vesnici s počtem obyvatel do 1 000 je ztrátový a prodejny se kvůli tomu musejí uzavírat, vyrůstají v obcích nad 1 000 obyvatel nové maloobchodní prodejny. Zásluhu na tom mají sdružení maloobchodníků, která jednají o podpoře obcí, respektive krajů.

O Družstvu CBA CZ

Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá okolo 900 prodejen a produkuje obrat téměř 2 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek. Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá okolo 900 prodejen a produkuje obrat téměř 2 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek.

Kontakt

Lenka Romportlová

PR & Media Manager 

LESENSKY.CZ s.r.o.

mobil.: +420 739 666 501

e-mail: romportlova@lesensky.cz

Štursova 583/49, 616 00 Brno

www.lesensky.cz