Ministerstvo dalo k připomínkám zákon o univerzitních nemocnicích

Praha 3. února (ČTK) – Na univerzitní nemocnice by se mělo od ledna 2018 přeměnit 15 zdravotnických zařízení, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví. Kromě fakultních nemocnic jsou na seznamu rovněž pražské nemocnice Bulovka, Homolka, Thomayerova, Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), Ústav pro péči o matku a dítě a brněnský Masarykův onkologický ústav. Vyplývá to z návrhu zákona, který ministerstvo tento týden poslalo do připomínkového řízení.

Ministerstvo lhůtu pro připomínky omezilo na pět pracovních dnů, skončí tedy 9. února. Úřad chce totiž materiál předložit do vlády do konce měsíce.

Norma má nahradit původní návrh zákona o neziskových nemocnicích, který vznikl za minulého ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD). Původně měly právní formu změnit tři desítky lůžkových zařízení, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví. Měly mít pak některé úlevy v oblasti daní, zdravotní pojišťovny by také měly povinnost uzavřít s nemocnicemi smlouvu o úhradě zdravotních služeb. Přestože měla vláda tento zákon v koaliční smlouvě, jeho podobu mnozí ministři kritizovali a návrh byl v prosinci z jednání vlády stažen.

Němečkův nástupce Miloslav Ludvík (ČSSD) se nakonec dohodl s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), že předloží normu, která se bude týkat pouze univerzitních nemocnic.

Nynější zákon do českého práva zavádí novou právní formu univerzitní nemocnice. Takovou nemocnici bude možné zřídit a zrušit jen zákonem. “Statutárním orgánem univerzitní nemocnice bude ředitel jmenovaný a odvolávaný ministrem zdravotnictví za podmínek stanovených zákonem. Dalšími orgány univerzitní nemocnice budou rada univerzitní nemocnice a akademická rada; v těchto orgánech bude mít své zástupce též vysoká škola, se kterou bude mít univerzitní nemocnice uzavřenu smlouvu o spolupráci,” uvádí se v předkládací zprávě. Výnosy z hospodaření bude moci univerzitní nemocnice použít jen na úhradu nákladů spojených s její činností.

Nyní jsou nemocnice, kterých se má změna týkat, příspěvkovými organizacemi. Tato právní forma má podle ministerstva řadu nedostatků.

Nemocnice, které by se měly od 1. ledna 2018 přeměnit na univerzitní:

– Fakultní nemocnice Brno

– Fakultní nemocnice Hradec Králové

– Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

– Fakultní nemocnice Olomouc

– Fakultní nemocnice Ostrava

– Fakultní nemocnice Plzeň

– Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

– Fakultní nemocnice v Motole

– Institut klinické a experimentální medicíny

– Masarykův onkologický ústav

– Nemocnice Na Bulovce

– Nemocnice Na Homolce

– Thomayerova nemocnice

– Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

– Ústav pro péči o matku a dítě

sdv snm

Úřadům při rozhodování o heliportu v Olomouci pomůže studie

Olomouc 3. února (ČTK) – Hejtmanství a radnici při rozhodování o dalším osudu heliportu na kraji Olomouce pomůže nová studie. Ukáže, zda je možné přistávací plochu pro záchranářské vrtulníky provozovat i v následujících letech, nebo bude nutné ji přestěhovat například na nedaleké městské letiště. Novinářům to dnes po společném jednání krajské a městské rady řekl hejtman Oto Košta (ANO).

Krajský úřad si studii zadal kvůli tomu, že jeden z letových koridorů záchranářských vrtulníků vadí developerské firmě Gemo, která v této části Olomouce plánuje postavit nové obytné domy. Gemo přitom vlastní důležitý pozemek pod heliportem. Kraj se v závěru loňského roku dohodl na prodloužení pronájmu této parcely o další čtyři roky.

“Provádí se audit neboli studie, zda je možné, aby byl heliport provozován v této podobě, v jaké je, anebo zda je možné, aby jižní koridor, tak jak požadoval developer, byl nějakým způsobem omezen,” řekl Košta. V případě, že studie dá dalšímu fungování heliportu v Neředíně zelenou, tak už tam nebude prováděn servis vrtulníků i výcvik pilotů a posádek vrtulníků, aby se snížilo hlukové zatížení okolí.

Pokud ovšem autoři studie upozorní na to, že letecká záchranná služba se při používání heliportu v Neředíně neobejde bez jižního koridoru a Gemo bude trvat na svém odmítavém stanovisku, tak bude zřejmě nutné najít jiné řešení. “Teoretickou úvahou budiž i případné přemístění heliportu,” podotkl Košta.

Pokud to bude nutné, tak je podle primátora Antonína Staňka (ČSSD) možné heliport záchranné služby “za určitých podmínek” přestěhovat na městské letiště v Neředíně. “Nyní to ale není aktuální téma. Studie má být hotova do 15. března,” řekl Staněk.

Problém s pozemkem vznikl v roce 2005, kdy restituent prodal parcelu pod heliportem společnosti Technologický park ze skupiny Gemo. Stavbu bytů a domů v této části Olomouce poté umožnil nový územní plán. Podle vedení developerské firmy může být v západní okrajové části Olomouce postaveno nejméně 600 bytů a 180 rodinných domů.

beh hj

ZČU letos zahájí přestavbu zdravotnické fakulty až za 200…

Plzeň 3. února (ČTK) – Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) letos zahájí rozsáhlou rekonstrukci budovy fakulty zdravotnických studií až za 200 milionů korun. Fakulta sídlí v budově bývalého generálního ředitelství plzeňské Škodovky v Tylově ulici poblíž centra. Půjde o největší letošní investici školy s 11.500 studenty a více než 2100 zaměstnanci s ročním rozpočtem přes dvě miliardy korun. ČTK to řekl rektor Miroslav Holeček.

“Předpokládáme, že na jaře letošního roku bude na rekonstrukci Tylovy 59 vypsáno výběrové řízení na dodavatele. Plánovaný termín zahájení prací je srpen až září, dokončeny by měly být příští rok v červnu,” řekla mluvčí univerzity Kamila Kolářová. O letních prázdninách v roce 2018 by se měla do obnovených prostor nastěhovat kompletní fakulta zdravotnických studií, tedy také část, která dosud sídlí na náměstí Odboje 18 v Plzni-Bolevci. Fakulta má nyní okolo 800 studentů a stále se rozšiřuje.

Plánované náklady přestavby jsou včetně DPH do 200 milionů korun. “Předpokládá se spoluúčast ZČU ve výši deseti až 15 procent. Přesnou částku ukáže až výběrové řízení,” uvedla mluvčí.

ZČU už loni předala městu budovu v Tylově 18, kterou měla ve výpůjčce. Stejný úmysl měla i s objektem v Husově ulici 11, kde sídlila fakulta ekonomická. Zastupitelstvo města Plzně ale ve svém prosincovém usnesení převod budovy neschválilo. “Ještě to právně ošetřujeme, ale zdá se, že budova zůstane naším vlastnictvím. Tam bychom šli cestou pronájmu, případně někdy i prodeje,” uvedl rektor. Pozemek patří univerzitě, budovu získala škola od města darem. Obdobná situace je také u objektu v sadech Pětatřicátníků 27, zde ale zastupitelstvo schválilo, že objekt převezme zpět a s ním odkoupí i pozemek.

Z objektu Husova 11 se kromě ekonomické fakulty, která nově sídlí v kampusu na Borech, vystěhovala také Univerzita třetího věku. Ta přesídlila do Jungmannovy 1 blíže centru, kde je v nárožním prostoru po bývalé galerii také prodejna odborné literatury a literární kavárna. Budovu v Husově ulici univerzita aktuálně využije jako přechodné sídlo pro fakultu zdravotnických studií po dobu rekonstrukce Tylovy 59.

ZČU tak nyní bude učit na třech místech – v hlavním kampusu Zelený trojúhelník v Plzni na Borech, v centru města u náměstí a v budově bývalého ředitelství Škodovky.

Václav Prokš sd

Humpolecká léčebna zkouší v ČR nový postup léčení chronických ran

Humpolec (Pelhřimovsko)/Brno 3. února (ČTK) – Humpolecká léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) zkouší v Česku nový postup léčení chronických ran, kupříkladu bércových vředů a proleženin. Jde o léčbu založenou na využití regenerativních vlastností lidských tkání a buněk. Na rány je přikládána amniová membrána, což je velmi tenká blána získaná z placenty. Tento postup se v tuzemské praxi zatím využívá jen v očním lékařství, kupříkladu při poleptání oka, řekla dnes ČTK Dagmar Hrůzová, vedoucí výzkumného týmu Národního centra tkání a buněk.

Národní centrum se zabývá možnostmi využití amniové membrány několik let, nyní se snaží otevřít dveře jejímu využívání při léčbě chronických kožních defektů. “Slibujeme si od toho, že části lidí pomůžeme zhojit rány, které se zatím nehojily,” řekla Hrůzová. Uvedla, že podle klinických dat ze zahraničí se při aplikaci amniové membrány zhojí do 12 týdnů 60 až 90 procent chronických ran. Výsledky v očním lékařství, kde se v ČR tento postup používá od roku 2000, jsou podle Hrůzové výborné. Další možnosti využití vidí v chirurgii a v neurochirurgii.

Amniovou membránu odborníci získávají z placent, které matky po porodu věnují pro využití na léčebné účely. Tuto zatím jinak drahou léčbu chronických ran umožní pacientům humpolecké LDN dar Nadačního fondu regenerativní medicíny. Získaných 300.000 korun pokryje náklady na léčbu pro deset až 15 pacientů, kteří jsou o tomto postupu informováni. “Intenzivně je chceme sledovat tři měsíce,” uvedla Hrůzová. Odborníci z centra pak budou ještě rok zjišťovat, jestli se pacientům problémy nevracejí. Výsledky jim pomohou optimalizovat léčebný postup.

Národní centrum tkání a buněk je inovativní biotechnologická společnost, zdravotnické zařízení, výrobce léčiv moderní terapie a tkáňové zařízení. Čtvrtinu akcií této společnosti drží ministerstvo zdravotnictví, zbývající patří privátní firmě PrimeCell Therapeutics.

Věra Stejskalová dr

Léčba rakoviny stojí miliardy, náklady meziročně rostou o 10 %

Praha, 3. února 2017 – Více než dvě miliardy korun vydala v roce 2015 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) za léčbu přibližně 28 000 klientů trpících některým druhem rakoviny. Rok před tím činily celkové náklady na léčbu rakoviny 1,9 miliardy korun. Náklady na léčbu této zákeřné nemoci meziročně stoupají přibližně o 10 %.

Ukazují to data aktuální analýzy Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR vypracované u příležitosti Světového dne boje proti rakovině. Ten se každoročně slaví 4. února. „Významně rostou náklady na léčiva pro onkologické pacienty. V roce 2015 vydala pojišťovna jen na léčiva přes 873 milionů korun, což bylo o 65 milionů více než v roce 2014,“ uvádí Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.

Téměř sedm set klientů ZP MV ČR trpí některým druhem rakoviny hlavy a krku. Pojišťovna za jejich léčení vydá ročně kolem 46 milionů korun. Včasná prevence stojí ve srovnání s tím nepoměrně méně a může zachránit život. „Pokud se nádor zjistí včas, až 95 procent pacientů se vrátí po léčbě do běžného života. Proto nepodceňujme prevenci a nechme se včas vyšetřit,“ apeluje David Kostka, generální ředitel ZP MV ČR.

Pojišťovna poskytuje svým klientům z fondu prevence příspěvek ve výši až 500 Kč na onkologická vyšetření, která nejsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Kromě toho ZP MV ČR už v roce 2011 zahájila speciální projekt, díky němuž stovky jejích klientů absolvovaly komplexní preventivní onkologické vyšetření v renomovaném Masarykově onkologickém ústavu v Brně.

KONTAKT:

Kateřina Jíchová

email: katerina.jichova@allmedia4u.cz

M: +420 603 280 300

Některé státy mimo EU zakázaly kvůli chřipce dovoz drůbeže…

Praha 2. února (ČTK) – Kvůli ptačí chřipce zakázalo několik států mimo Evropskou unii dovoz drůbežího masa nebo živé drůbeže z České republiky. Jde o Rusko, Ukrajinu, Srbsko, Mexiko, Izrael a Hongkong. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Zákaz většinou platí pro zboží z krajů, kde se chřipka v chovech vyskytla.

“Vzhledem k těmto restrikcím bohužel nelze vyloučit určitý pokles vývozu do zmíněných teritorií,” dodala Ježková.

Rusko zakázalo dovoz živé drůbeže, násadbových vajec, drůbežího masa i krmiv a přísad do krmiv ze Středočeského, Jihočeského a Jihomoravského kraje. Například vajec se za 12 měsíců do konce loňského listopadu vyvezlo do Ruska z ČR za půl miliardy korun.

Ukrajina zakázala dovoz drůbeže, drůbežích produktů a surovin z Jihomoravského a Středočeského kraje. Výjimku má produkce, která byla zpracována tak, aby chřipkové viry byly zničeny. Srbsko omezilo dovoz z 50 kilometrů od ohnisek nemoci, Mexiko dovoz mladých kuřat do tří dnů od narození z Jihomoravského kraje a z Vysočiny.

Zákazy vývozu drůbeže a masa z ní do Hongkongu a Izraele platí celorepublikově. “Určité problémy při exportu pro chovatele drůbeže výskyt ptačí chřipky přináší, hlavně z okolí ohnisek,” řekla ČTK předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Problémy jsou spíše regionálního charakteru. “Situaci sledujeme a přejeme si zastavení šíření nákazy, ať jsou ekonomické dopady minimální,” dodala.

Například na Ukrajinu se za 12 měsíců končících loňským listopadem vyvezla podle Českého statistického úřadu drůbež za 41 milionů korun. Do Ruska za zhruba sedm milionů. Loni se za tři čtvrtletí do Ruska vyvezlo agrární zboží za 1,9 miliardy korun, na Ukrajinu za 450 milionů.

V Česku je 15 ohnisek ptačí chřipky, zatím bylo v republice utraceno zhruba 40.000 ptáků. Nemoc se v ČR objevila začátkem roku po deseti letech. Nejprve byla potvrzena ohniska na jižní Moravě, následně se rozšířila do velké části státu.

drh jw

V posledních 20 letech se rodí více dětí s nízkou…

Praha 2. února (ČTK) – V posledních 20 letech vzrostl v Česku počet novorozenců s nízkou porodní hmotností, tedy těch, které při porodu váží méně než 2,5 kilogramu. V roce 2015 se jich narodilo celkem 8466, což je asi 7,6 procenta z celkového počtu narozených dětí. O 20 let dříve jich bylo asi o 3200 méně a tvořily 5,5 procenta z celkového počtu narozených dětí. Vliv na to má mimo jiné narůstající počet dětí narozených po umělém oplodnění i zvyšující se průměrný věk matek. Vyplývá to z ročenky, kterou zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Nejvíce dětí s nízkou porodní hmotností se narodilo v letech 2012 a 2013, kdy tvořily osm procent z celkového počtu živých narozených dětí. To je o 2,5 procentního bodu více než v polovině 90. let minulého století. V letech 2014 a 2015 se jejich počet mírně snížil na 7,7 a 7,6 procenta. V absolutních číslech se nejvíce dětí s hmotností pod 2,5 kilogramu narodilo v roce 2009, kdy jich přišlo na svět celkem 9023, ale v tomto roce byla také vyšší porodnost.

Podle ÚZIS je příčinou vyšších počtů dětí s nízkou porodní hmotností komplex mnoha jevů. “Narůstá počet dětí narozených po umělém oplodnění, počet dětí narozených z vícečetných porodů, zvyšuje se průměrný věk matek při porodu, a tím i podíl žen rodících ve věku nad 35 let, zvyšuje se tedy počet žen, které mají k předčasnému porodu vyšší sklony,” uvedl ÚZIS. Zároveň pokrok v medicíně dosáhl takové úrovně, že se lékařům často podaří zachránit děti narozené ve 26. týdnu těhotenství nebo i dříve.

Nejvíce dětí s nízkou porodní váhou se posledních letech rodilo v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde v roce 2015 tvořily více než desetinu z celkového počtu narozených dětí. Naopak nejméně těchto dětí, asi 6,3 procenta, přišlo na svět v Jihomoravském kraji.

Novorozenci s nízkou porodní váhou, především ti, kteří váží méně než 1,5 kilogramu a kterých se v roce 2015 narodilo zhruba 1260, mohou mít podle odborníků problémy s příjmem a zpracováním potravy i jiné komplikace. Jejich tělo také mívá nedostatečné zásoby živin minerálů a vitamínů, které jsou potřebné pro růst a vývoj.

Celkově počet narozených živých dětí od roku 2013 mírně stoupl z 106.751 na 110.764 dětí v roce 2015. Nejvíce dětí v posledních 20 letech se ale narodilo v roce 2008, a to 119.570. Od té doby až do roku 2013 jejich počet klesal. Naopak nejméně dětí se narodilo v roce 1999, kdy jich přišlo na svět 89.471. Podle ÚZIS tento vývoj do značné míry kopíruje demografickou křivku počtu žen v plodném věku. Rodilo se více chlapců než dívek, na 100 narozených děvčat připadalo v posledních letech asi 105 chlapců.

Vývoj počtu živě narozených dětí:

Zdroj: ÚZIS

sdv mha

Corriere della Sera: Jak sedět nebo stát u počítače?

Řím 2. února (ČTK/Corriere della Sera) – V úřadech po celém světě stále častěji vídáme místo židlí nafukovací míče nebo ergonomické sedačky nejpodivnějších tvarů včetně takových, na nichž lze klečet nebo na nichž se lze houpat. Někteří však dávají přednost tomu, že u počítače pracují vstoje, píše italský deník Corriere della Sera.

“U zdravého člověka potřebuje páteř pohyb, aby zůstala zdravá. Dlouhé stání může způsobit problémy,” upozorňuje ale profesor na univerzitě v Brescii Stefano Negrini. Naše společnost je charakterizována stále více sedavým způsobem života. Drtivá většina lidí tak pracuje celý den u počítače. “Nejfunkčnějším způsobem práce u počítače je sezení,” vysvětluje Stefano Respizzi, ředitel oddělení ortopedické rehabilitace v nemocnici Humanitas v Miláně. “Zároveň však tato pozice způsobila významné změny v naší životní hygieně, neboť dlouhotrvající sezení hodně snižuje svalovou sílu zádových svalů. Jsou to zejména boční a šikmé zádové svaly, které udržují páteř ve vzpřímené pozici. Když sedíme, tyto svaly slábnou a z toho vznikají bolesti zad a šíje a svalové napětí,” uvádí.

V úřadech se často setkáváme s ergonomickými balony, které lidé s nadšením volí jako ideální řešení proti bolestem zad, ale po nějakém týdnu používání je odkládají. Abychom z nich nespadli na zem, musíme totiž neustále napínat zádové svaly. “Problém tkví v tom, že po osm hodin se pohyb na míči stává únavným. Kdo má vypracované svaly, vydrží na míči bez pohybů, ale ten, kdo nejvíce sedí, a proto potřebuje pohyb, se velmi rychle unaví,” říká Negrini.

Nepochybně jste již viděli ergonomické houpací židle s opěrou pro kolena. “Ve srovnání s míčem jsou boční zádové svaly méně stimulovány,” uvádí Respizzi. Spolu s Negrinim se shodují v tom, že houpací židle není pro všechny, protože mnozí nesnesou dlouho udržovat pozici se skrčenými koleny. Kdo má problémy s páteří, pro toho může být takové sezení přímo škodlivé, protože tato pozice namáhá bederní páteř.

A pokud jde o klekátka, Negrini varuje: “V kleku se udržuje lordóza páteře, ale ve fixní poloze a dlouhodobý klek je horší než běžná židle, protože na té, která umožňuje pohyb, lze měnit polohu. Klekátko doporučuji jen na omezenou dobu,” říká.

V mnoha podnicích, zejména v severní Evropě, je rozšířená práce vstoje. Polohovací stoly pro práci vstoje poslední generace vyrábějí již mnohé společnosti. Práce vstoje však není žádnou novinkou. Pracoval tak například Winston Churchill. Nepochybně to může být prospěšné pro zdraví a v boji proti lenosti. Spotřebovává se tak i více kalorií. Podle studie zveřejněné na stránkách British Journal of Reports se tím zvyšuje i produktivita práce, byť to zatím není podloženo dostatečným počtem výzkumů.

Kdo chce pracovat vstoje, musí tak činit postupně, protože si tělo musí zvyknout. Přirozeně je k tomu třeba pohodlné obuvi a žádné jehlové podpatky. Experti radí, aby se člověk pracující vstoje trochu pohyboval a nestál nehnutě. Ve Spojených státech jsou dokonce pro takovou práci používány běžecké pásy, v tomto bodě jsou však experti poněkud rozpačití.

Míč, ergonomická židle, klekátko nebo práce vstoje? Stefano Negrini k tomu uvádí, že nejlepším řešením je dobrá židle, s opěrou pro ruce a pro bederní páteř, k tomu malá přestávka na kávu. A doporučuje se při každé příležitosti, například při telefonování, zvednout ze židle. A potřebujete-li na toaletu, zajděte si o patro výše.

pel hej

Až 94 % žen v České republice nakupuje antikoncepční „pilulku po“…

Praha, 2.2.2017 (NEOPUBLIC PORTER NOVELLI)
Kdo by si pomyslel, že takzvaná „pilulka po“ je výsadou mladých neuvážlivých dívek, velmi by se mýlil. Pohotovostní pilulka, která zabrání nechtěnému početí, se stává záchranou hlavně tehdy, kdy selže jiná antikoncepce. A právě v tomto případě pomohla 87 % žen, které tímto způsobem odvrátily důsledky selhání zvolené ochrany. Jen hrstka z nich se však vydala pro řešení do lékárny spolu s partnerem.

Z průzkumu společnosti Richter Gedeon, který si nechala zpracovat agenturou Millward Brown v 15 zemích světa včetně České republiky, vyplynulo, že ze zmiňovaných 87 % žen bylo jen 37 % nezadaných, 42 % z nich už mělo děti a 67 % z nich bylo starších 25 let. To dokazuje, že se problém selhání antikoncepce týká i zralých žen, které jsou v oblasti sexuality zkušené.

Je zajímavé, že 6 z 10 žen uvedlo, že antikoncepce je společnou odpovědností muže a ženy. Přitom ale 72 % žen v průměru ze všech zemí odpovědělo, že v případě selhání antikoncepce by “pilulku po” zakoupilo v lékárně samo a jen 16 % z nich by šlo s partnerem. České ženy se tomuto průměru docela vymykají. Do lékárny by si pro “pilulku po” šlo samo neuvěřitelných 94 %, což je nejvíce ze všech 15 zemí, a jen 5 % z nich by šlo s partnerem!

„Pilulka po“ je dnes běžně dostupná v každé lékárně bez předpisu. Přesto se jen 15 % z dotazovaných žen se svěřilo, že mají pilulku pro jistotu uloženou v šuplíku.  

Preventivní lékařské prohlídky vyhledávají jen 4 z 10 Čechů, s přibývajícím…

Praha, 2.2.2017 (Guideline)
České zdravotnictví se pyšní špičkovou úrovní, Češi ale neradi podstupují preventivní vyšetření. Podle údajů Ministerstva zdravotnictví na pravidelné prohlídky dbá jen 38 % lidí, zatímco ostatní vyhledávají lékaře až při zdravotních obtížích. Správná zdravotní péče přitom může výrazně ovlivnit kvalitu života i biologické stárnutí. Proto zahoďte obavy a nechte si i vy se začátkem roku provést „generálku“ vašeho těla.

Dovršení sedmdesátky už dnes přestává být považováno za úctyhodný věk. Tato laťka se totiž postupem času vyšplhala až ke hranici sta let. A potvrzují to i demografické studie. Podle Českého statistického úřadu je ve věku 60 let zdravých 60 % Čechů, v sedmdesáti 40 %, v osmdesáti zhruba 20 % a větší obtíže netrápí 5 % devadesátiletých. S přibývajícím věkem je stále důležitější nejen vědomí toho, co vaše tělo potřebuje, ale i každá dobrá zpráva o vašem zdraví. Prevence by proto měla být „až“ na prvním místě.

Dvakrát ročně k zubaři

U většiny populace se vyskytuje zubní kaz, zánět dásní nebo parodontitida, která může skončit až ztrátou zubů. Právě pravidelné zubní prohlídky pomohou odhalit zubní kazy a záněty dásní dříve, než se samy projeví bolestí. „Dospělí a děti by měli absolvovat preventivní prohlídku u zubního lékaře dvakrát ročně. Podle toho, jak o svoje zuby pečují, doporučí zubní lékař návštěvu u dentálního hygienisty, a to rovněž dvakrát ročně nebo i častěji,“ říká zubní lékařka Jaroslava Havelková z Teplic. Dentální hygienista odstraní zubní kámen, pigmenty a zuby vyleští. Především ale připomene a poradí zásady správní dentální hygieny a naučí, jak si správně čistit nejen zuby, ale také mezizubní prostory. Zároveň doporučí i vhodné hygienické pomůcky.

Jednou za dva roky u praktického lékaře

Praktický lékař není povinen zvát vás na preventivní prohlídky. Pokud ji podstoupíte, informujte jej o veškerých změnách vašeho zdraví a tělesných funkcí. Lékař doplní vaši anamnézu, zkontroluje očkování a provede základní vyšetření. Do něj patří kontrola kůže, sliznice, jazyka, hrdla, štítné žlázy a hlavní skupiny uzlin. Součástí preventivní prohlídky je také vyšetření srdce a plic poklepem a poslechem. Lékař změří váš tep a krevní tlak, prohmatá břicho, prozkoumá oblast ledvin a ověří stav žil a tepen na dolních končetinách. Zároveň vás zváží, změří a orientačně vyšetří i vaše smysly. Pokud lékař zjistí, že přestáváte slyšet vysoké tóny nebo máte problémy s ostřením na různé vzdálenosti, doporučí vám návštěvu specialisty. Prohlídka ale zahrnuje i onkologickou prevenci. Lékař by měl provést vyšetření moči, konečníku a prsů u žen. Podle věku, rodinných dispozic a pracovní zátěže vám doporučí další odborná vyšetření. Od 40 let věku by měl sledovat váš krevní obraz. Většina lidí totiž ani netuší, že má vysoký krevní tlak nebo zvýšenou hladinu cholesterolu či cukru v krvi.

Každoročně u gynekologa

Gynekologická prohlídka je důležitá pro včasné zachycení onemocnění ženských pohlavních orgánů a prsou. Lékař provádí pohmatové vyšetření dělohy, vejcovodů a vaječníků, v případě potřeby také ultrazvukové vyšetření malé pánve. Každá žena má nárok na cytologické vyšetření, které odhalí rizika rakoviny děložního čípku. U žen po 45. roku lékař ověřuje, zda v posledních dvou letech podstoupily mamografické vyšetření. Alarmujícím zjištěním je, že se jej účastní pouze 45 % z 1,6 milionu žen ve věku od 45 do 69 let, přestože zhoubným nádorům podlehne polovina ze zhruba 5 tisíc žen, kterým jsou diagnostikovány.

Pravidelně k očnímu lékaři

Kvalitu vlastního zraku ovlivňuje každý sám, ať už svým životním stylem, mírou odpočinku a dostatečným spánkem, ochranou očí nebo prevencí. „V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje minimálně jednou za čtyři roky do 45 let věku, a jednou za dva roky po pětačtyřicátém roce. Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient si jich sám nevšimne, například zeleného zákalu. Pokud se v takovém případě léčba promešká, může být i pozdě,“ říká primářka DuoVize MUDr. Lucie Valešová, a dodává: „Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například lidé silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal.“

V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti, které odhalí refrakční vady nebo změny dioptrií. Vyšetření zorného pole zase zachycuje jakékoliv výpadky i v periferních částech. Dalším krokem je měření nitroočního tlaku, který je rizikovým faktorem vzniku zeleného zákalu. Důležité je také vyšetření očního pozadí při rozšířené zornici, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu. V případě, kdy lékař odhalí refrakční vadu, doporučí jednu ze tří možností její korekce: brýle, kontaktní čočky nebo refrakční chirurgii.

„Povzbudivé je, že osmdesát procent zrakových vad je léčitelných. Současná oftalmologie nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem. Světovým trendem jsou rychlé bezkontaktní a bezpečné zákroky prováděné femtosekundovým laserem. Jejich výhodou je okamžitý návrat k běžným činnostem, a to bez nutnosti oční korekce. Tento způsob odstraňování dioptrií funguje v České republice přes deset let,“ říká oftalmoložka „Z výsledků nedávno zveřejněného australského výzkumu s názvem Blue Mountains Eye Study vyplynulo, že lidé, kteří podstoupili úspěšnou operaci šedého zákalu, krátkozrakosti, dalekozrakosti, astigmatismu nebo vetchozrakosti mají o čtyřicet procent vyšší naději, že se dožijí vysokého věku,“ dodává.

Ve zdravém těle, zdravý duch

Abyste z preventivních vyšetření vždy odcházeli s dobrými výsledky i pocity, dodržujte také několik jednoduchých pravidel životosprávy. Jezte vyváženou stravu a pijte dostatečné množství tekutin, denně alespoň dva litry. Dopřávejte si sport a pohyb na čerstvém vzduchu, nezapomínejte také na dostatečný odpočinek. Pečujte o své končetiny, oči i uši, dbejte na svou váhu, ale především – myslete pozitivně! Tím svému zdraví prospějete zdaleka nejvíce.