Zpravodaj Z peněz na zdravotnictví šlo v ČR na léčbu…
Brusel 15. února (ČTK) – Ve většině členských zemí Evropské unie se v roce 2014 více než polovina peněz vyčleněných na zdravotnictví utratila za léčbu a rehabilitaci. Nejvíce to bylo v Portugalsku (66 procent) a na Kypru (65 procent). Naopak nejméně v České republice (47 procent). Uvedl to dnes unijní statistický úřad Eurostat.
Po léčbě a rehabilitaci představovaly v členských státech největší náklady zpravidla výdaje na zdravotní zboží. Ty představovaly často nejméně čtvrtinu výdajů na zdravotnictví, ale i zde byly velké rozdíly mezi zeměmi. V Česku, kde více než 30 procent rozpočtu šlo na Eurostatem blíže neupřesněné ostatní výdaje, to u lékařského zboží bylo méně než 20 procent. Například v případě Slovenska to bylo kolem 35 procent.
Celkem nejvíce peněz na zdravotní péči vynakládaly v roce 2014 Německo, Francie, Švédsko a Nizozemsko. V těchto zemích tyto výdaje představovaly asi 11 procent HDP, zatímco v Česku to bylo zhruba 7,5 procenta. V poměru k HDP měly ve sledovaném období nejnižší výdaje na zdravotnictví v Rumunsku (5,1 procenta), Lotyšsku, Estonsku, Lucembursku a Polsku (6,5 procenta).
Z pohledu výše vydaných peněz na zdraví jednoho obyvatele na tom podle Eurostatu bylo nejlépe Lucembursko s 5600 eury (151.000 Kč) a Švédsko s 5000 eury (135.000 Kč). V Česku to bylo 1125 eur (30.400 Kč). Nejhůře na tom bylo devět členských států, kde výdaje na zdravotnictví byly nižší než 1000 eur (27.000 Kč) na obyvatele. Nejhůře v tomto srovnání dopadly Bulharsko s 505 eury a Rumunsko s 388 eury.
Eurostat poznamenal, že při sestavování zprávy na základě informací od jednotlivých zemí nebyly k dispozici žádné údaje z Malty a chyběly některé údaje z Británie. Z toho důvodu nebylo možné vše propočítat na celé společenství 28 evropských zemí.
pek spr

„Zákazníci se často ptají na pokrmy, které jim chutnaly a které během střídání sezon z nabídky zmizely. Letos jsme se proto rozhodli, že jim uděláme radost a jarní nabídku sestavíme podle jejich přání,“ vysvětluje Jan Valeš, ředitel pro obchod a marketing JLV a pokračuje: „Při volbě polévky jsme to měli jednoduché. Jasným favoritem byla staročeská kulajda s vejcem, bramborem a s lesními houbami. Tradičně ji považujeme za jihočeskou specialitu, ale v různých obměnách se vaří prakticky všude. I náš recept je originál připravený nejlepšími kuchaři.“ Za svůj zajímavý název vděčí tato hustá polévka nejspíš nářečí, které pro zahuštění moukou používalo namísto dodnes známého zakvedlat slovo zakulat, nebo také zakudlit. „Kudlavka či kulimajda, jak se také kulajdě říká, je sama o sobě dost sytá a pro zahnání hladu stačí. Byla by ale škoda neochutnat další naši dobrotu. Jako hlavní chod totiž podáváme vykostěné kuřecí stehno s omáčkou z červených paprik. A příloha je opět domácí, a to staročeský bylinkový knedlík,“ láká ke stolu Miroslav Kubec, prezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR.
Věříme, že při vzpomínce na jídla, která měla největší úspěch, je cesta, která chutná, zaručena.



