Farmaceutické firmy: Zavádění léků je v ČR pomalé

Praha 1. března (ČTK) – Zavádění nových léků do praxe je v Česku jedno z nejpomalejších v Evropě. Proces posuzování úhrady ze zdravotního pojištění trvá v průměru asi 18 měsíců, v některých evropských zemích to jsou tři měsíce. Na tiskové konferenci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) to řekl Tomáš Doležal z Institut pro zdravotní ekonomiku. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) je jednání s farmaceutickými firmami obtížné, protože se snaží ze zdravotního systému získat vysoké částky. Podle lékového ústavu se systém schvalování cen a úhrad léků v EU liší a nelze jej srovnávat.

V ČR je doba od registrace léku po zpřístupnění pro pacienty, která zahrnuje především posuzování úhrady ze zdravotního pojištění, podle Doležala čtvrtá nejpomalejší v Evropě. Delší dobu to trvá v Rusku, Rumunsku a Řecku. “Ve Velké Británii, Skandinávii a Německu stačí na zhodnocení léku a jeho zařazení do úhrady tři měsíce,” uvedl Doležal. Podle něj je zdlouhavé schvalování způsobeno komplikovaným systémem posuzování nových léků, zahlcením Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a obtížným vyjednáváním se zdravotními pojišťovnami.

Podle mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomové ale nelze systém schvalování cen a úhrad léků v zemích EU srovnávat. Často se podle ní stává, že žadatelé podají nekvalitní žádost, několikrát ji mění či přerušují správní řízení. “Taková změna s sebou přináší nutnost prostudovat nově dodanou dokumentaci čítající stovky stran, a tím se posouvá i termín odpracování dalších správních řízení,” napsala ČTK.

Podle VZP je jednání o úhradách obtížné. “Je to dáno zejména tím, že se členové AIFP při svých nehorázných cenách léčiv snaží vytáhnout z tuzemského zdravotního systému takové částky, které jim nejsou ochotny platit zdravotní systémy v řadě evropských zemí na západ od ČR,” napsal ČTK mluvčí VZP Oldřich Tichý.

V posledních letech rostou především náklady za léky pro specializovaná centra, kde se léčí například rakovina, roztroušená skleróza či hemofilie. Náklady na tyto takzvané centrové léky loni činily 15,2 miliardy korun. Podle Doležala tvoří asi šest procent celkových výdajů zdravotních pojišťoven. Zatímco v roce 2009 se u VZP tímto způsobem léčilo 16.860 pacientů, předloni to bylo 26.110 pacientů. Průměrné náklady na jednoho pacienta zůstávají zhruba stejné, v roce 2015 dosahovaly 295.240 korun.

VZP tvrdí, že farmaceutické firmy chtějí do systému zavést například i některé léky pro pacienty v pokročilém stadiu rakoviny, které mají pro nemocné omezený přínos, ale cena požadovaná firmami se pohybuje v milionech korun za jednoho klienta. “Obdobně nestydaté požadavky se týkají i některých léků na hepatitidu C a dalších,” dodal mluvčí.

sdv jw

Víkend pro single cestovatele v hotelu Alexandria v Luhačovicích je Hitem…

Luhačovice 1. března 2017

Produkt „Víkend pro single cestovatele v hotelu Alexandria“ akciové společnosti Lázně Luhačovice byl oceněn Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy jako HIT sezóny pro rok 2017. Soutěž byla vyhlášena již poosmé. Ocenění převzala Ing. Miloslava Fialová, ředitelka ALEXANDRIA**** Spa & Wellness hotelu na slavnostním vyhlášení výsledků soutěže o nejlepší produkt turistické oblasti Východní Morava. Vyhlášení se konalo 28. února 2017 ve Zlíně na závěr Výroční konference cestovního ruchu turistického regionu Východní Morava. Víkend pro single cestovatele v hotelu Alexandria byl letos již oceněn druhým místem v celostátní soutěži Velká cena cestovního ruchu 2016/2017.

M. Fialová k získání ocenění řekla: „Víkend pro single cestovatele v hotelu Alexandria je naší produktovou novinkou. Snahou je odlišit se od ostatních wellness pobytů na trhu a ukázat, že relaxace bez partnera nebo přátel nemusí být nuda. Ve vybraných víkendech u tohoto netradičního pobytu je připraven organizovaný program s profesionálním koučem s cílem přiblížit lázně singles a sólo hostům, kteří mohou během společných aktivit, procházek či večeří poznat nové lidi a přátele.“

Pobyt Víkend pro single cestovatele v hotelu Alexandria se řadí k výjimečným produktům na českém trhu vzhledem k cílové skupině, na níž se zaměřuje. Umožňuje účastníkům otevřít nové obzory a lépe poznat sebe sama. Účast na společných aktivitách je zcela dobrovolná. Hosté se setkávají ráno u snídaně a večer při večeři a zapojují se do společenských aktivit podle nálady. Obsah byl připraven tak, aby maximálně využil všech předností luxusního ALEXANDRIA**** Spa & Wellness hotelu. Kromě volného vstupu do největšího a nejluxusnějšího wellness centra v Luhačovicích ve stylu starořímských lázní pobyt zahrnuje i řadu relaxačních procedur.

„Cílem produktu je oslovení nové cílové skupiny a snaha se odlišit od ostatních nabízených wellness pobytů a nabídnout větší přidanou hodnotu. Uvedení produktu na trh si také klade za cíl komunikovat skutečnost, že cestovat samostatně bez partnera či přátel je zcela přirozené, což obecně povzbuzuje poptávku u singles i po jiných lázeňských pobytech. Každý host akciové společnosti Lázně Luhačovice navíc obdrží po příjezdu exkluzivní slevovou kartu, při jejímž předložení ušetří např. při objednání výletů a kulturních pořadů a může být využita i ve vybraných restauracích, obchodech či cukrárnách v Luhačovicích a okolí,“ konstatovala M. Fialová.

ALEXANDRIA**** Spa & Wellness hotel je v akciové společnosti Lázně Luhačovice vlajkovou lodí v oblasti wellness pobytů. Magnetem je volný vstup do největšího a nejluxusnějšího wellness centra v Luhačovicích ve stylu starořímských lázní. Wellness centrum nabízí zážitkové procedury na regeneraci těla i duše včetně přírodních uhličitých koupelí. Hosté mají k dispozici volný vstup do bazénu, whirlpoolu, saunového světa (laconium, parní, bylinková, solná a finská sauna), Kneippův chodník, ochlazovací sprchy, ledovou studnu a vyhřívané lavice. Pro aktivní návštěvníky je připraveno fitness centrum vybavené nejmodernějšími posilovacími stroji. Okouzlí také Francouzská restaurace nabízející regionální i mezinárodní kuchyni. Nechybí ani pravidelný kulturní program ve vyhlášeném nočním klubu s prvorepublikovou atmosférou. Pokoje v historické části jsou laděné ve stylu třicátých let minulého století a moderní novou část zase zdobí repliky suvenýrů z tažení Alexandra Velikého. Hotel již čtyřikrát získal prestižní ocenění v soutěži Czech Hotel Awards – Hotel roku v kategorii Wellness & spa ve Zlínském kraji.

Více informací: www.HotelAlexandria.cz, www.LazneLuhacovice.cz

Statistiky: V ČR přibývá dětí, které vyrůstají mimo svou rodinu

Praha 28. února (ČTK) – V Česku přibývá dětí, které vyrůstají mimo svou vlastní rodinu. Za posledních deset let se víc než zdvojnásobil počet chlapců a děvčat, o které se starají pěstouni. V roce 2006 v pěstounských domácnostech žilo ani ne 5000 dětí, nyní přes 10.000. Dětských domovů a kojeneckých ústavů a dětí v nich přitom ale výrazně neubylo. Vyplývá to ze statistik ministerstev práce, školství a zdravotnictví.

ČR dlouhodobě sklízí kritiku domácích expertů i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech i za roztříštěnost péče. Ohrožené a opuštěné děti mají na starosti totiž tři resorty. Pod ministerstvo práce spadají pěstouni, ochrana dětí či zařízení pro okamžitou pomoc jako klokánky, pod školství dětské domovy pro děti nad tři roky a pod zdravotnictví domovy pro děti do tří let.

Podle výkazů ministerstva práce žilo v roce 2005 u pěstounů 4613 chlapců a děvčat. Na konci roku 2015 počet dosáhl 10.380. O děti v tísni se starají přechodně i profesionální pěstouni. Na konci předloňského roku pečovali o 543 hochů a dívek. Úřady evidovaly celkem 654 pěstounů na přechodnou dobu. Na konci roku 2012 se dočasní pěstouni starali o 29 dětí.

Pro děti do tří let fungovalo podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v roce 2015 celkem 30 domovů a jedno centrum s celkem 1470 místy. Tato zařízení přijala 1666 chlapců a děvčat, stejný počet je i opustil. Necelé dvě třetiny dětí se dostaly do vlastní rodiny, čtvrtina do náhradní rodiny, desetina do domovů pro děti nad tři roky a zbytek do ústavů pro postižené či jinam. Víc než třetina malých dětí přitom skončila v domovech ze sociálních důvodů. Na konci roku 2015 pobývalo v kojeneckém ústavu 1174 dětí, 413 z nich právě kvůli sociálním důvodům.

V roce 2007 fungovalo v Česku 33 zařízení pro malé děti s 1871 místy. Dostalo se do nich tehdy 1741 chlapců a děvčat.

Pro děti nad tři roky podle statistické ročenky ministerstva školství ve školním roce 2015/2016 existovalo 144 dětských domovů s 4987 lůžky. Na domov tak připadalo v průměru 35 lůžek. V domovech pobývalo 4260 chlapců a dívek. Do zařízení nově přišlo 1057 a opustilo je 1089 dětí. Celkem za rok děti strávily v domovech 1,39 milionu dní. Do pěstounské péče se dostalo 128 dětí, sedm získalo adoptivní rodiče.

V roce 2005/2006 bylo domovů 149 se 5310 lůžky. V zařízeních pobývalo 4869 hochů a dívek, nově jich přišlo 1136 a odešlo 1212. Do adopce se dostalo pět dětí, k pěstounům šlo 136.

Podle ročenek v posledních letech přijatých dětí v dětských domovech přibývalo. Loni jich proti předloňsku bylo o pět desítek víc. O víc dětí se starají i pěstouni. “Celkový počet dětí umístěných mimo rodinu tak roste,” řekla ČTK Barbora Křižanová z organizace Lumos.

Podle ředitelky pobočky Petry Kačírkové čísla ukazují, že v Česku chybí síť služeb pro rodiny i sociální bydlení. “Je alarmující, že z celkových nákladů na péči o ohrožené děti jde jen pět procent na terénní sociální práci s rodinami, přitom na dětské domovy a kojenecké ústavy jde 33 procent a na pěstounskou péči 48 procent. K tomu je ovšem třeba dodat, že v pěstounské péči žije téměř třikrát víc dětí než v dětských domovech a kojeneckých ústavech,” uvedla Kačírková.

Podle vedení asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. V roce 2012 tehdejší vláda schválila strategii péče o ohrožené děti, podle níž se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014 a děti do sedmi let od loňska. Záměr se zatím prosadit nepodařilo. Sobotkova vláda s tím i se sjednocením péče pod jeden resort loni v listopadu souhlasila, do voleb už změny ale s největší pravděpodobností nestihne prosadit.

Tabulka s údaji o dětských domovech pro děti nad tři roky

Zdroj: Statistická ročenka ministerstva školství za jednotlivé školní roky

ktk rot

Registr dárců dřeně zapsal v Plzni 70.000. dárce z Plzeňska

Plzeň 28. února (ČTK) – František Lepič, pětadvacetiletý student šestého ročníku medicíny v Plzni, se dnes stal jubilejním 70.000. registrovaným dárcem v Českém národním registru dárců dřeně (ČNRDD). Registr vznikl v Plzni v roce 1992 a díky spolupráci s podobnými registry na celém světě pomáhá zprostředkovat dárcovství kostní dřeně nebo krvetvorných buněk pro lidi s leukémií či jinou poruchou krvetvorby. Loni registr zprostředkoval 108 odběrů, z toho bylo 44 dárců zapsaných v ČNRDD a 64 odběrů od dárců v zahraničí pro české pacienty, řekl dnes ČTK ředitel registru a vedoucí lékař Hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Pavel Jindra.

“Když má člověk to štěstí, že je zdravý, může aspoň něco udělat pro ostatní,” řekl medik, který už několik let daruje krev. O své budoucí lékařské specializaci není zatím přesvědčený, nemá ani jistotu, že ho někdy vyberou jako vhodného dárce pro nepříbuzenskou transplantaci kostní dřeně. “Říkám si, že to pravděpodobně na mě ani nevyjde, nepočítám moc s tím, že by mě někdy vybrali. Hlavně je ale důležité, aby nás bylo co nejvíc, kdyby ta situace nastala, byl bych připravený,” řekl Lepič.

Jindra potvrdil, že k darování kostní dřeně nakonec registr vyzve zlomek evidovaných dárců. “Kostní dřeň daruje jen jedno procento registrovaných dárců, těch 99 procent funguje jako permanentní naděje,” řekl lékař. Například loni daroval kostní dřeň dárce, který byl v registru už 19 let.

I když momentálně je v registru 70.000 lidí ochotných kdykoli bez ohledu na pohlaví, rasu, orientaci či vyznání darovat kostní dřeň pro pacienty na celém světě, do registru se od jeho vzniku přihlásilo podle Jindry až kolem 80.000 lidí. V současnosti se vzhledem k věku, případnému zdravotnímu stavu vyřazuje z databáze ročně až kolem 500 lidí, řekl. Zároveň ale roste počet nových dárců.

“Ani v těch nejlepších snech jsme nečekali, že se nám za pět let podaří přidat dalších 30.000 dárců,” řekl Jindra. V roce 1996 měl registr přes 10.000 dárců, na konci roku 2006 to bylo 30.780 dárců a na konci roku 2016 už 69.101 dárců. Zatímco v roce 2001 se do registru zapsalo nově 1159 dárců, loni jich bylo 7862 a v roce 2015 dokonce rekordních 9759 dárců.

Ve světových registrech je přes 29 milionů dárců. V ČR je kromě ČNRDD při plzeňské Nadaci pro transplantaci kostní dřeně ještě jeden registr v Praze. Je ale mnohem menší a zprostředkovává výrazně méně odběrů. ČNRDD za dobu své existence zprostředkoval 1424 odběrů pro příjemce v ČR a v zahraničí, z toho 617 dárců bylo zapsáno v tomto registru. Pro pacienty v ČR bylo určeno 422 odběrů, dalších 806 odběrů zprostředkoval registr pro české pacienty od zahraničních dárců.

Lada Pešková kš

Objev vědců z VŠCHT by mohl urychlit výrobu zdravotnických stentů

Praha 28. února (ČTK) – Objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) by mohl zjednodušit a zkrátit výrobu stentů, tedy zdravotnických prostředků používaných ke zprůchodnění cév či částí trávicího traktu. ČTK dnes o tom informoval mluvčí VŠCHT Michal Janovský. Škola chce svůj objev nabídnout firmám.

Stenty se v praxi používají například ke zprůchodnění tělních trubic, například částí trávicího systému, rovněž v cévách či močových trubicích. Jejich výroba je poměrně náročná. Podle Pavla Nováka z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství VŠCHT se nejprve v ochranné atmosféře odlije ingot slitiny, tedy polotovar obvykle ve tvaru hranolu. Z něj se vyrobí drátek, který se splétá do podoby trubice. Dohromady je to podle Nováka práce zhruba na deset hodin. Nová technologie, kterou Novák společně se svým kolegou Pavlem Salvetrem vyvinuli, by měla dobu výroby snížit na třetinu, což by mohlo znamenat i výraznou finanční úsporu.

Objevu pomohla náhoda, kdy se vědci neúspěšně pokoušeli pro potřeby testování mechanických vlastností ve vakuu vyrobit slitinu nitinol. Váleček tvořený slisovanou směsí prášků niklu a titanu uzavřený do zkumavky se po zahřátí na určitou teplotu začal chovat neočekávaně. Exploze roznesla slitinu po stěnách trubice, kde rychle ztuhla a vytvořila pravidelnou trubku.

“Chvíli jsme na sebe s kolegou vrhali překvapivé pohledy, ale po dalších analýzách nám bylo jasné, že máme v ruce něco, co se doposud vyrábělo extrémně složitě,” uvedl Novák. “Pokračovali jsme v dalších experimentech za upravených podmínek i poměru prášků, až jsme dostali slitinu ve tvaru trubky, která může sloužit k velmi jednoduché výrobě lékařských stentů prostřednictvím laserového opracování,” dodal.

Vědci očekávají, že průmyslová sféra bude mít o tento objev zájem. “Chystám se sám oslovit podniky a vysvětlit jim přednosti nové technologie,” uvedl Novák. Kromě stentů lze technologii podle něj využít také při výrobě různých tepelných spínačů nebo jističů a v robotice.

sdv mha

Maraton s roztroušenou sklerózou je tu už pošesté

Praha, 28. 2. 2017 – Překonávat své limity na čtyřiadvacetihodinový maraton letos přijdou lidé z 26 měst z celé republiky i zahraničí. Ten startuje už za 3 dny. Do sportovního se již pošesté převlečou lidé s roztroušenou sklerózou (RS), jejich příbuzní, přátelé, ale i lékaři, terapeuti, zdravotní sestry a známé osobnosti, aby cvičením podpořili nemocné. Dodržování léčebného režimu a zdravého životního stylu dnes pacientům umožňuje žít kvalitně navzdory jejich diagnóze. Do akce se má zapojit až 3000 účastníků.

„Na MaRSu je krásné to, že se na pár hodin může stát „sportovcem“ úplně každý. Tady totiž není podstatné podávat výkony, ale zúčastnit se, a to třeba i s handicapem. Odměnou všem, kteří přijdou, je pocit, že jste někomu pomohl v zápase s nemocí, která je během na dlouhou trať podobně jako maraton,“ říká Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který je hlavním pořadatelem akce. Každoročním cílem MaRSu je vyvracet mýty spojené s nemocí a upozornit na to, že je pohyb pro lidi s RS prospěšný. „Z dobrovolného vstupného, které na MaRSu vybereme, hradíme pacientům aktivity nebo zdravotní pomůcky, na které pojišťovny nepřispívají,“ vysvětluje Bémová. Minulý rok se ve 23 městech vybralo 268 445 korun.

Ročník 2017 vypukne v pátek 3. března v Praze, kde se cvičí nepřetržitě 24 hodin. Postupně se k ní přidá dalších 25 měst, která se budou až do soboty 4. března postupně proměňovat v „metropole“ sportu. V zahraničí se připojí lidé ze Slovenska, Švýcarska, Polska, Turecka a Francie. „Účastníci maratonu si mohou vybírat z mnoha sportovních aktivit. Mezi ty nejoblíbenější patří kruhový trénink, pilates, jóga, tai-chi nebo plavání. Procvičit si budou moci nejen tělo, ale i mysl při stolních hrách na podporu paměti a nejrůznějších kvízech,“ doplnila fyzioterapeutka Klára Novotná.

Letošní MaRS překvapí hned několika novinkami. Ambasadorkou akce se stala úspěšná česká golfistka Šideri Váňová. „Je to pro mě obrovská čest, být součástí tohoto nevídaného projektu, kde nejvíc ze všeho obdivuji nekonečnou houževnatost pořadatelů a podporu, kterou si pacienti vzájemně poskytují,“ říká Šideri Váňová. Název maratonu je také nově chráněn ochrannou známkou a stal se tak nezaměnitelným. Poprvé se do akce kromě řady celebrit a sportovců zapojí také i ti nejmenší, a to děti ze ZŠ v Kouřimi, které nemocné podpoří nočním orientačním během. Maraton vyvrcholí koncertem Maranatha Gospel Choir.

V tomto roce se MaRS soustředí na psychickou stránku nemoci. Ve vybraných městech bude k dispozici psychoterapeut, který lidem s RS představí možnosti kognitivního tréninku a relaxace. „Poruchy nálad jsou u lidí s RS častější než u zdravé populace. Jednak vyplývají ze samotné podstaty nemoci, ale také mohou být reakcí na nemoc samotnou. Deprese postihují až 50 % pacientů s RS. K psychické pohodě nemocných může mimo jiné přispívat právě pohyb,“ vysvětlila doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., z RS Centra při neurologické klinice 1. LF UK a VFN, Praha. Své rady k problematice zdravého životního stylu při RS bude již tradičně poskytovat fyzioterapeut. „Imobilní lidé si s námi jako každý rok mohou zacvičit z domova, stačí poslat fotku a přičteme je k účastníkům,“ dodává Bémová.

Cvičební maraton MaRS se každým rokem rozrůstá. A to zejména díky aktivním pacientům, kteří se rozhodli pomáhat lidem se stejnou diagnózou. Najít v sobě dostatek energie a chuti do aktivního života je pro pacienty s RS obzvlášť těžké zejména při každém vzplanutí nemoci. „Tomu lze předcházet kombinací zdravého životního stylu, pravidelného pohybu, a především včas nasazené moderní biologické léčby,“ dodává doc. Horáková. Alarmujícími příznaky RS jsou zejména poruchy hybnosti, koordinace pohybu, citlivosti a zraku. „Pokud u sebe člověk pociťuje některý z těchto projevů nemoci, je vhodné vyhledat pomoc neurologa. Ten by měl zaléčit ataku a v případě potvrzení diagnózy odeslat pacienta do specializovaného RS centra, kde lékař rozhodne o nasazení dlouhodobé léčby,“ dodává doc. Horáková.

MaRSu se letos kromě Prahy účastní také Brno, Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Kouřim, Kyjov, Liberec, Most, Nový Bor, Ostrava/Klimkovice, Plzeň, Poděbrady, Teplice, Uherské Hradiště, Ústí nad Orlicí/Letohrad, Velké Losiny, Žďár nad Sázavou, Žireč u Dvora Králové n. L. Ze zahraničí budou cvičit týmy ze Slovenska, Švýcarska, Turecka, Francie a Polska.

Veškeré informace o Maratonu s roztroušenou sklerózou MaRS najdete na novém webu http://www.maratonmars.cz/.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká. V současné době v tuzemsku podstupuje biologickou léčbu přibližně 9 000 nemocných s RS.

Na celém světě RS trpí 2,5 miliónu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 17 tisíc. Nemoc se vyskytuje hlavně ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus, kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS vznikl roku 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního Registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS), jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.nfimpuls.cz.

Kontakt pro média

Mgr. Cynthia Mitevová, tel. +420 731 637 317, cynthia.mitevova@mhw.cz

Nadační fond IMPULS, Ing. Kateřina Bémová, tel. +420 736 641 888, katerina.bem@seznam.cz

Máslo za 10 Kčs, litr mléka za 2 aneb…

Praha, 28. února 2017

Máslo, vejce, cukr, mléko či káva. To jsou jedny z nejpoužívanějších surovin a potravin v českých kuchyních. Zatímco za komunismu jejich cena nepřesáhla 10 korun československých, v dnešní době si je lidé mohou pořídit až několikanásobně dráž. Jak se vyvíjela cena těch nejzákladnějších tuzemských potravin, objasní specialista v oblasti maloobchodních a velkoobchodních prodejů Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ.

Máslo: Od 10 Kčs za komunismu do 51 korun

Jednou z nejzákladnějších potravin českých domácností je od nepaměti máslo. Až do konce 19. století byla jedinou formou výroby másla domácká výroba. Teprve vynález odstředivky v roce 1872 umožnil postupné zavádění průmyslové výroby. Máslo má v kuchyni univerzální využití, ať už jako přísada do slaných i sladkých pokrmů, nebo jako jednoduchý doplněk k namazání na pečivo.

Vývoj ceny očima odborníka: Zatímco v roce 1989 stálo 250 gramů másla 10 Kčs, o více než dvacet let později, v roce 2010, se cena pohybovala okolo 40 korun. V roce 2016 se pak cena vyšplhala na více než 51 korun.

Vejce: Z 1 Kčs se cena vyšplhala na 4 koruny

Vejce různých druhů ptáků byla součástí lidské stravy již od pravěku. Předtím než se domestikované slepice rozšířily do Evropy, jedla se zde vejce křepelčí, bažantí, kachní či husí. V dnešní době však na českém jídelníčku převládají zejména vejce slepičí. Vejce se konzumují samostatně v různých podobách, používají se i k výrobě slaného i sladkého pečiva, masných výrobků, těstovin, sladkostí, pudinků, likérů, majonéz a omáček.

Vývoj ceny očima odborníka: Zatímco v roce 1966 stálo podle ČSÚ jedno vejce korunu, v roce 1984 zdražilo v obchodech na 1,20 koruny. Za stejnou cenu si lidé mohli vejce koupit i v roce 1989. V roce 2010 zákazník nechal v obchodě za desetikusové balení slepičích vajec asi 26 korun, loni o devět korun více, tedy zhruba 37 korun.

Cukr: Kilo šlo za komunismu pořídit za 8 Kčs, dnes 24 korun

Prapůvod cukru sahá dokonce několik tisíc let před náš letopočet, do Evropy se pěstování cukrové řepy rozšířilo až za napoleonských válek. Od poloviny 19. století se cukr stal v Evropě běžným zbožím a jeho spotřeba stále rostla. Koncem 19. století se dokonce 88 % cukru vyrábělo v českých zemích. Česko se do historie zapsalo i jako první výrobce kostkového cukru. Roku 1841 jej vyrobil cukrovarník Jakub Kryštof Rad v Dačicích.

Vývoj ceny očima odborníka: V roce 1989 stál kilogram kostkového cukru 8 Kčs. Na začátku tisíciletí se cena kilogramu cukru pohybovala něco málo přes pětadvacet korun. V loňském roce to bylo dokonce necelých 24 korun.

Mléko: Z 2 Kčs se litr mléka vyšplhal na 17 korun

Mléko patří k vůbec nejstarší obživě, kterou se člověk naučil z přírody získávat. Kráva byla součástí téměř každé zemědělské usedlosti až do poloviny 20. století. Podstatné změny v mlékárenství pak nastaly v druhé polovině 19. století, kdy došlo k počátkům průmyslového zpracování mléka. Tehdy začaly vznikat i první družstevní mlékárny. Mléko se dá konzumovat samostatně jako nápoj nebo jej můžeme použít do mnoha sladkých receptů.

Vývoj ceny očima odborníka: V roce 1989 vyšel litr polotučného mléka na 2 Kčs. V roce 2002 se cena litru mléka zvýšila na zhruba 14 korun, v roce 2010 na více než 16 korun, v roce 2016 si zákazník připlatil jen asi o korunu navíc.

Káva historicky zlevnila

Za pravlast kávy lze pravděpodobně považovat Etiopii, provincii Kaffa. Přestože bylo pěstování kávy až do konce 18. století výsadou obyvatelů Arabského poloostrova, pití kávy se rozšířilo již v 15. století do blízkých zemí Orientu. V roce 1517 přivezla turecká vojenská výprava kávu z Egypta do Cařihradu. Z Turecka se pak pití kávy rozšířilo do ostatních evropských zemí. Koncem 17. století se konzumace kávy stala běžnou téměř ve všech zemích Evropy. Jako první Češi přišli s kávou do styku Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic při své cestě do Cařihradu ke konci 16. století. Po více než sto letech se káva dostala do povědomí většiny Pražanů. Přestože nejoblíbenějším nápojem v Česku stále zůstává káva turecká, postupně vzrůstá obliba pití instantní kávy.

Vývoj ceny očima odborníka: V roce 1989 si lidé mohli zakoupit 100 gramů pražené kávy za 24 Kčs. V roce 2002 pak kupříkladu 250 gramový balíček kávy Jacobs stál 32,80 Kč, v roce 2016 za něj musel zákazník zaplatit skoro 61 korun.

O Družstvu CBA CZ

Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá okolo 900 prodejen a produkuje obrat téměř 2 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek. Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá okolo 900 prodejen a produkuje obrat téměř 2 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek.

Kontakt

Martin Bořil

PR & Media Manager

LESENSKY.CZ s.r.o.

mobil.: +420 728 322 294

e-mail: boril@lesensky.cz

Štursova 583/49, 616 00 Brno

www.lesensky.cz|Facebook|Linkedin

Téměř 80 % Čechů považuje CSR aktivity firem za důležité,…

Praha, 28. února 2017

Celkem 78 % české populace vnímá společenskou odpovědnost firem (CSR) za důležitý doplněk role státu. Nejpřínosnější je dle 45 % Čechů zodpovědné chování firem v oblasti zdraví zahrnující prevenci i léčbu nemocných. 39 % lidí pak spatřuje přínos CSR v péči o životní prostředí. Vyplývá to z výzkumu Bayer Barometr 2016. Stále častějším motivem firem pro zapojení do CSR aktivit je zájem o loajální zaměstnance, zlepšování výkonnosti a konkurenceschopnosti podniku.

Podle nejnovějších poznatků společnosti Bayer je CSR firmy podstatné pro mladší osoby. Ze skupiny lidí ve věku od 18 do 34 let považuje CSR za důležité 23 % respondentů. Starší občané jsou k CSR obecně skeptičtější. U lidí ve věku od 50 do 65 let je to již jen 13 %. Mezi hlavní příčiny prozatím nízké rozšířenosti konceptu CSR patří jeho teoretická neznalost. I přesto je o rozšíření konceptu CSR v rámci české populace velký zájem a postupně jej začíná uplatňovat širší okruh firem.

Podrobné výzkumy Business Leaders Fora, Byznysu pro společnost a projektů EMPRESS z let 2008–2012 potvrzují, že se již necelá polovina zaměstnanců firem setkala s konceptem CSR. Ve velkých firmách je to až 64 %, ve středních 36 % a v malých 30 %. „Mezi největší přínosy CSR patří zejména posílení firemní kultury, zlepšení celkového image podniku a vyšší spokojenost zaměstnanců i loajalita zákazníků,“ vysvětluje personální ředitelka ZKL Lada Serreli. Naopak omezující bariéry pro zavedení kvalitního CSR firmy spatřují především v přílišné byrokracii, nedostatečné podpoře ze strany státu a v těžko prokazatelných finančních přínosech.

Firmy se věnují péči o zaměstnance, ochraně životního prostředí a pomoci komunitám

Společenská odpovědnost firem se v České republice rychleji rozvíjí zejména v posledních deseti letech. Společensky odpovědné aktivity firmy zpočátku realizovaly formou jednorázových projektů z dílčích oblastí. Postupně pak firmy začaly integrovat společenskou odpovědnost do systému řízení firmy. Nejčastěji zařazují společensky odpovědné aktivity do oblastí, jako je například péče o zaměstnance, kteří mohou díky CSR čerpat různé benefity. Podle výzkumu Bayer Barometr 2016 vidí přínos v podpoře vzdělání až 28 % lidí ve věku od 18 do 34 let. „Podpora vzdělávání zaměstnanců je výhodným benefitem pro obě strany. Firma získá fundovaného a loajálního odborníka a zaměstnanci se mohou dále rozvíjet ve své práci,“ popisuje Lada Serreli z koncernu ZKL. Mezi další oblíbené oblasti CSR aktivit patří opatření na ochranu životního prostředí a pomoc komunitám, vztahy s dodavateli a další. Každoročně je v České republice vyhlašována Národní cena ČR za CSR.

Koncern ZKL

Koncern ZKL vznikl integrací českého ložiskového průmyslu s více než šedesátiletou tradicí, zajišťující výzkum, vývoj, výrobu a prodej ložisek ZKL. Vznik koncernu je datován k 1. 7. 1999. ZKL je největší výrobce velkorozměrových soudečkových, speciálních a dělených ložisek ve střední Evropě.

ZKL Group se zaměřuje především na vývoj a výrobu svých produktů. Proto oblast prodeje, podpory a obsluhy koncových uživatelů zajišťuje obchodní organizace ZKL Bearings CZ, a.s., která kromě přímého zaměření na partnery z oblasti OEM spolupracuje také s rozsáhnou sítí autorizovaných distributorů. Ve významných světových teritoriích pak zajišťují prodej a podporu přímo také dceřiné společnosti koncernu ZKL.

Kontakt

Lenka Rudišová
PR & Media Manager

LESENSKY.CZ s.r.o.
mobil.: +420 777 399 005
e-mail: rudisova@lesensky.cz
Štursova 583/49, 616 00 Brno
www.lesensky.cz

WHO: Proti 12 druhům bakterií jsou potřeba nová antibiotika

Paříž 27. února (ČTK) – Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes vydala seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika, vzhledem k riziku, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení. Informovala o tom agentura AFP.

“Tento seznam byl sestaven ve snaze zaměřit a podpořit výzkum a vývoj nových antibiotik,” upozornila WHO, podle níž je potřeba zabránit opětovnému vzniku a šíření nevyléčitelných infekčních nemocí.

Riziko je považováno za “kritické” u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.

“Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, které nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta,” varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.

WHO řadí dalších šest druhů bakterií do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori. Další tři skupiny jsou v kategorii “průměrné priority”, jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě, haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.

Loni v září odhadl jeden britský vědecký průzkum, že odolné bakterie mohou “do roku 2050 zabíjet až deset milionů lidí ročně, stejně jako rakovina”, připomněla AFP.

rv hej

SÚKL: Za záměnou embryí při umělém oplodnění nebyla chyba systému

Praha 27. února (ČTK) – Za záměnou embryí u dvou žen při umělém oplodnění na brněnské klinice Reprofit byla chyba jednotlivce. Nešlo o systémovou chybu. Potvrdila to kontrola, kterou v zařízení provedl Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). ČTK to dnes řekla jeho mluvčí Lucie Přinesdomová. Podle ní kontrolní akce není ještě úplně uzavřena.

“Provedli jsme na místě opakovaně kontrolu. Ta potvrdila to, co jsme uváděli už na začátku – že to nebyla systémová chyba, ale chyba jednotlivce,” řekla mluvčí. Dodala, že brněnský případ záměny je první a jediný, s nímž se pracovníci lékového ústavu setkali.

Brněnská klinika Reprofit, kterou vlastní společnost FutureLife, je součástí investičního fondu Hartenberg. Ten spadá pod firmu SynBiol, která dříve patřila vicepremiérovi a šéfovi ANO Andreji Babišovi. Po přijetí zákona o střetu zájmů její akcie vložil do jednoho ze dvou svěřenských fondů.

SÚKL se o případu dozvěděl loni v polovině prosince, nahlásila mu to sama klinika. Kontroloři pak v zařízení sledovali dodržování zákona o lidských tkáních a buňkách. Znovu kontrolu zopakovali v únoru. “Při kontrole jsme nezjistili žádné porušení zákona o lidských tkáních a buňkách,” řekla Přinesdomová.

Zástupce společnosti FutureLife Matěj Stejskal už dřív serveru Blesk.cz řekl, že při záměně šlo o lidské selhání pracovníků a že obě ženy byly ze zemí EU. “Podle mých informací kontrola doposud neskončila, proto se k situaci nemůžeme vyjádřit. Bližší informace podáme po skončení šetření,” napsal dnes ČTK Stejskal.

Ročně se v Česku narodí přes 5000 dětí s pomocí asistované reprodukce, v české populaci jich je již přes 100.000. Další tisíce dětí počatých na českých klinikách žijí v zahraničí.

Podle kritiků se stal z asistované reprodukce výnosný byznys. Oborem podle některých informací protečou ročně až čtyři miliardy korun. Náklady z veřejného zdravotního pojištění dosahují stovek milionů korun. Podle odborníků přibývá párů, které mají potíže přivést na svět potomka přirozenou cestou. Problémy s plodností mají ženy i muži.

ktk hor mal