Část daně z tabáku a alkoholu má jít na nemocnice, plánuje…

Praha 2. března (ČTK) – Část vybrané spotřební daně z alkoholu a z tabákových výrobků by měla směřovat na investice v nemocnicích. Plánuje to ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). Při dnešních sněmovních interpelacích řekl, že chystá dát v tomto směru koncepci vládě. Její případné naplňování ale bude až na budoucích kabinetech.

Ve veřejném zdravotním pojištění peníze na opravy nemocničních budov nejsou, připomněl ministr. Vnitřní dluh zdravotnictví je přitom podle něho v desítkách miliard korun a nemocnice jiných než státních zřizovatelů není z čeho dotovat.

Jiný zdroj peněz, než byla část výnosu z spotřební daně z alkoholu a z tabáku, Ludvík nevidí. Peníze by plynuly do investiční kapitoly ministerstva, z níž by se hradily opravy všech nemocnic bez ohledu na zřizovatele, tedy například i krajských a církevních, dodal.

Na problém upozornil poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka, podle kterého se mezi regionálními a přímo řízenými nemocnicemi rozevírají nůžky. Poukazoval na prosincové rozhodnutí vlády, podle něhož stát poskytne na investice sedmi velkých nemocnic v příštích deseti letech i s miliardovou rezervou asi 8,4 miliardy korun. Může se podle Hovorky stát, že pacienti budou nakonec chodit jen do těchto velkých nemocnic.

mbc jw

Zlínskému domácímu hospici pacientů neubývá, přes problémy s VZP

Zlín 2. března (ČTK) – Zlínskému domácími hospici Most k domovu, který od roku 2014 pečuje o nevyléčitelně nemocné pacienty v jejich domácím prostředí, neubývá klientů ani poté, co jej od letoška Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) vyřadila z pilotního programu a přestala hradit péči. Klienti VZP přitom loni tvořili 83 procent pacientů, řekla dnes ČTK lékařka a ředitelka hospice Eva Hegmonová. Hospic měl loni 157 klientů, od VZP jich bylo 130. Pacientů postupně přibývá, v prvním roce jich hospic měl 80, celkem jich bylo za tři roky 350.

Většina pacientů si tak nyní musí část péče hradit sama, výrazně jim pomáhá Nadace Most k domovu Zlín, která získává peníze od sponzorů a různých institucí. Oborová zdravotní pojišťovna a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR svým klientům nadále péči hradí.

“Naštěstí máme plno firem, které nám pomohly a sponzorují nás. Také rodiny, které se s námi setkají, nás obrovsky podporují. Třeba jsme měli paní, která oslovila ve vesnici kostel, že vytvoří sbírku o Vánocích a Velikonocích,” uvedla Hegmonová. Na celý letošní rok však nadace dost peněz nemá, proto znovu oslovila potenciální dárce. Domácí hospic musí podle Hegmonové zvládnout letošní rok, nyní se jedná o tom, že příští rok by již byla paliativní péče hrazena ze zdravotního pojištění.

Většina pacientů nyní musí platit paušál 200 korun denně a poté konkrétní úkony. Podle odhadů pojišťovny vyjde jeden den péče asi na 1400 korun, podle zjištění hospice je to 1700 až 2000 korun. V prvním roce hospic poskytl péči za milion, loni již za tři miliony korun. Pacientů hospice neubývá, za letošní dva měsíce jich měl 24. “Zatím rodiny neodmítají. Děje se někdy spíš to, že si to začne rodina rozmýšlet, třeba nechá hospitalizovat svého blízkého na závěrečné hodiny nebo den, i z důvodu, aby to nemuseli dál platit,” uvedla Hegmonová. Ve Zlíně jsou i jiné instituce nabízející péči, podle Hegmonové však nemají odborné lékaře na paliativní péči. Most k domovu také nabízí neustálou péči, personál je k dispozici 24 hodin každý den v roce. “Držíme pohotovost, většinou nemocní nemají problémy jen přes den, ale nejčastěji večer, v noci a nad ránem a rodiny si s tím neví rady,” uvedla lékařka.

VZP nekomentovala důvody, proč letos zlínský domácí hospic z pilotního programu, který má ukázat nákladovost domácí péče, vyřadila. Uvedla jen, že jsou do něj zařazeny dva nové, a to v Uherském Hradišti a Valašském Meziříčí. Hegmonová míní, že to bylo zejména kvůli tomu, že zlínský hospic poukazoval na špatnou podmínku VZP, která hradila péči jen po dobu 30 dnů. Podle Hegmonové však 13 procent pacientů žije déle a délka péče by neměla být nijak omezena. “Proto pilotní program přeci je, aby ukázal problémy a ty se mají vyhodnotit a řešit,” uvedla Hegmonová.

VZP podle svého vyjádření pro letošní rok zdvojnásobila síť mobilních hospiců, v nichž bude hradit péči svým klientům, v zemi by jich mohlo být až 20. Půjde na to 35 milionů korun.

Jana Kuncová dr

Hradecký kraj pořídí akcie Královéhradecké lékárny levněji

Hradec Králové 2. března (ČTK) – Královéhradecký kraj, který loni koupil od Jaroslava Nádvorníka prostřednictvím Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje jeho pětatřicetiprocentní podíl ve společnosti Královéhradecká lékárna, na transakci ušetří. Podle původní smlouvy měl kraj zaplatit 51 milionů korun, nyní se s Nádvorníkem dohodl na 45 milionech. Novinářům to dnes řekl náměstek hradeckého hejtmana pro zdravotnictví Aleš Cabicar (TOP 09).

Společnost Královéhradecká lékárna vznikla v roce 2008 za krajské vlády v čele s ODS jako společný podnik kraje a podnikatele Nádvorníka. Zásobuje léky krajské nemocnice a provozuje několik veřejných lékáren.

Loni na podzim Nádvorník svůj podíl v lékárenské společnosti prodal kraji, transakce se udála 11 dnů po volbách. Tehdejší náměstek hejtmana Otakar Ruml (KSČM) uzavření obchodu, který učinilo vedení Zdravotnického holdingu, označil za podraz. Cabicar tehdy jako čerstvě zvolený krajský zastupitel uvedl, že byl uzavřeným obchodem šokován a hovořil o vyvození personální zodpovědnosti.

Nové vedení kraje tvořené koalicí pěti stran dalo zpracovat posudky na samotnou transakci i na kupní cenu. Cabicar dnes řekl, že podle právního posouzení při transakci nenastalo pochybení ani protiprávní jednání, posudek připustil určité rozpětí kolem původně stanovené kupní ceny. “Na základě toho jsme začali jednat a výsledkem je dohoda, která vyústí k uzavření dodatku ke kupní ceně. Kupní cena bude stanovena na 45 milionů místo 51 milionů s tím, že celá výše bude uhrazena do 30. dubna,” řekl.

Původní dohoda počítala s tím, že kraj zaplatí Nádvorníkovi peníze ve třech splátkách po 17 milionech korun v roce 2016, 2017 a 2018. Kraj již zaplatil loňských 17 milionů, nyní zaplatí zbývajících 27,5 milionu korun.

Nádvorník, který zůstává předsedou představenstva Královéhradecké lékárny, dnes několikrát uvedl, že firmu poškozovala medializace celé věci. “Proběhl nějaký audit, který konstatoval, že po právní stránce nedošlo k pochybení, a bylo potřeba dořešit finanční stránku ve smyslu splácení a podobě. Je to kompromis, kdy já nabízím to, že holding výrazně ušetří,” řekl Nádvorník.

sja ry dr

Ve Všeobecné fakultní nemocnici vzniká onkologické centrum

Praha 2. března (ČTK) – Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) vzniká onkologické centrum. Má zastřešit a koordinovat onkologickou péči, která je nyní roztříštěna na několika klinikách. Centrum od středy vede radiační onkolog David Feltl, který po tři roky, kdy byl Svatopluk Němeček (ČSSD) ministrem zdravotnictví, stál v čele Fakultní nemocnice v Ostravě. ČTK dnes řekl, že by chtěl, aby se VFN stala hlavním centrem onkologické péče v Praze.

Hlavní část onkologické péče poskytuje VFN na Onkologické klinice, pacienti s některými nádorovými onemocněními jsou ale léčeni na specializovaných pracovištích. “Protože onkologická péče je multidisciplinární, zasahuje půlku nemocnice, spoustu klinik, všechny možné typy péče, vyvstala poptávka po člověku, který by to koordinoval, řídil, vedl a posunoval,” řekl ČTK ke svému novému působení Feltl. Na starosti by měl mít i přípravu investic. “Chtěl bych, aby když se řekne onkologický pacient či onkologická diagnóza a Praha, aby všem lidem jako první naskočila Všeobecná fakultní nemocnice,” uvedl Feltl. Jeho funkce ředitele onkologického centra je přímo podřízena ředitelce VFN Daně Juráskové.

Feltl, který je z Prahy, v ostravské fakultní nemocnici působil 11 let. Poté se rozhodl, že se po dokončení rozpracovaných projektů do Prahy vrátí. Kromě manažerské práce se chce dva dny v týdnu věnovat lékařské praxi. “Jsem radiační onkolog a mojí specializací je léčba zářením. Nemocnice má nový ozařovač, tak se na to těším. Nebavilo by mě být jen manažer,” podotkl.

V Ostravě působil Feltl také jako přednosta onkologické kliniky, která od roku 2010 používala roboticky řízený ozařovací přístroj CyberKnife. Nákupem přístroje za 200 milionů korun se zabývala policie. Zavést podobnou technologii ve VFN Feltl neplánuje.

VFN patří s brněnským Masarykovým onkologickým ústavem mezi největší poskytovatele onkologické péče v ČR. Loni se jen na pracovištích onkologie a hematoonkologie VFN léčilo 19.000 pacientů, což je zhruba o 1700 více než o pět let dříve. Kromě relativně běžných diagnóz se VFN specializuje na některé nádory, které nejsou v populaci časté. Jde například o neuroendokrinní nádory, které se nejčastěji vyskytují ve střevě, slinivce břišní a v plicích, dále na nádory brzlíku, kůry nadledvin či karcinomy příštítných tělísek.

Podle posledních dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo v roce 2014 nově diagnostikováno 82.505 zhoubných nádorů, 27.050 pacientů s touto diagnózou zemřelo. Celkově v Česku v roce 2014 žilo více než 520.000 lidí s nádorovým onemocněním.

sdv jw

Slovenská síť nemocnic nasadí nový systém při léčbě rakoviny

Bratislava 2. března (zpravodaj ČTK) – Slovenská síť regionálních nemocnic Svet zdravia dnes oznámila, že jako první zdravotnické zařízení ve střední a východní Evropě bude využívat analytický systém Watson for Oncology s využitím umělé inteligence při léčbě rakoviny. Od nasazení nové technologie za více než milion eur (27 milionů Kč) si slibuje účinnější postupy při léčení nádorových onemocnění.

Slovensko patří v Evropě k zemím s nejvyšším počtem úmrtí mužů na rakovinu a také ke státům s vysokým výskytem onemocnění rakoviny tlustého střeva a konečníku.

“Kromě ozdravování slovenských nemocnic se stále více zaměřujeme na zavádění inovací. I proto jsme se rozhodli spojit naše špičkové lékaře s nejmodernějšími technologiemi, které dosud nebyly využity. Jsme přesvědčeni, že budoucnost patří umělé inteligenci,” uvedl generální ředitel nemocniční sítě Svet zdravia Ľuboš Lopatka.

Technologie společnosti IBM poskytuje onkologům informace, které jim mají pomáhat při volbě vhodné léčby nádorových onemocnění, včetně nasazení různých léků. Zajistit má přístup k nejnovějším informacím o možnostech léčby. “Systém dokáže vyhodnotit, zda zvolená léčba je v souladu s jinými nemocemi, stářím a stavem pacienta. Vyhneme se tomu, že na jedné straně něčemu pomůžeme, na druhé straně něco poškodíme či zanedbáme,” řekl hlavní lékař pro onkologii sítě nemocnic Radovan Barilla.

Svet zdravia nasadí technologie v průběhu března do deseti z celkového počtu 16 nemocnic, které na Slovensku provozuje. Společnost s celkovým počtem 6400 zaměstnanců a s loňským obratem 168,2 milionu eur (4,5 miliardy Kč) patří do skupiny Penta Investments. Síť nemocnic loni uvedla, že do roku 2021 postaví v Bratislavě novou nemocnici za více než 100 milionů eur (2,7 miliardy Kč).

Adrian Bobok spr

Pět procent populace je trvale nedoslýchavých. Řešením může být…

Praha, 2. března 2017 – V životě existuje hodně situací, kdy má sluch svoji roli. A v některých okamžicích je sluch nejdůležitější ze všeho. Dar sluchu je pro většinu lidí samozřejmostí, pro nedoslýchavé ale znamená jeho navrácení nový život, který mohou mít díky pokrokům moderní medicíny. V České republice se ročně rodí 180 dětí s trvalou poruchou sluchu, přičemž řada z těchto poruch je řešitelná kochleárním implantátem.

Mezinárodní den sluchu se koná 3. března pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Tento den je věnovaný lidem, kteří trpí poruchami sluchu, a také tématům a osvětě v oblasti zdravého sluchu. Poruchám se dá totiž v řadě případů předcházet. Věděli jste například, že celosvětově je více než 1 miliarda mladých lidí (ve věku 12-35 let) ohrožena ztrátou sluchu kvůli nesprávnému používání audio zařízení, telefonů a hluku v barech?

360 miliónů lidí

„Sluch je významný prvek komunikace mezi lidmi. Preventivními opatřeními je možné dosáhnout výrazného snížení výskytu problému nedoslýchavosti. V našem prostředí je důležitá zejména péče o vrozené těžké vady sluchu, o poruchy sluchu získané a podmíněné věkem, které jsou v řadě případů podceňované, ale se stárnutím populace nabírají na důležitosti,“ upozorňuje Prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc., Ph.D., přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Hradec Králové a předseda České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

Na světě je více než 360 milionů lidí s omezující ztrátou sluchu. Nejvíce postiženými jsou děti (vrozené vady sluchu, následky infekcí a úrazů) a starší lidé (věkem podmíněné poruchy sluchu). Průzkumy ukázaly, že dětem s vrozenou hluchotou přináší kochleární implantát největší výhody, pokud ho dostanou v raném věku, nejlépe do 2 až 3 let věku. Podle údajů WHO je 1 člověk ze 3 starších 65 let postižen ztrátou sluchu. Neléčená ztráta sluchu může přispět k sociální izolaci, úzkostem, depresím a kognitivním poruchám. Dle WHO by ale 1 neslyšícímu z 5 pomohla sluchová pomůcka (sluchadlo) nebo kochleární implantát! V České republice je provedeno 100 kochleárních implantací ročně, což je mnohem méně než v jiných zemích. „Například v Londýně, městě se zhruba stejným počtem obyvatel, jako má Česká republika, dochází ročně k trojnásobnému počtu implantací,“ vysvětluje profesor Viktor Chrobok. „Je to způsobené především tím, že častěji tímto způsobem léčí dospělé,“ doplňuje.

Kdy pomůže implantát?

„Kochleární implantační systém může být účinným řešením pro lidi s těžkou až velmi těžkou poruchou sluchu. Toto řešení pomáhá tam, kde naslouchací pomůcky mají jen malý anebo žádný přínos,“ říká Ing. Jan Odstrčilík, distributor kochleárních implantátů značky MED-EL, která v České republice působí již 10 let. Především u lidí, kteří svůj sluch ztratili, je implantát často jedinou technologií, která jim dokáže zvýšit kvalitu života. Díky moderní technologii je jeho nošení pohodlné a v některých případech je přenesený zvuk téměř identický tomu přirozenému.

O MED-EL

Rakouská společnost MED-EL Medical Electronics je předním dodavatelem sluchových implantačních systémů s 29 pobočkami po celém světě. Tento rodinný podnik patří k průkopníkům ve svém oboru. Právě dvojice rakouských vědců, Ingeborg a Erwin Hochmairovi, vyvinula první multikanálový mikroelektronický kochleární implantát na světě. Tento implantát, který byl poprvé voperován v roce 1977 a dosud je považován za moderní kochleární implantát, byl a stále zůstává první náhradou lidského smyslu – sluchu. V roce 1990 Hochmairovi položili základy pro úspěšný rozvoj firmy, když najali své první zaměstnance. Do dnešního dne se společnost značně rozrostla a v současnosti má více než 1700 zaměstnanců na celém světě.

MED-EL nabízí celosvětově nejširší sortiment implantačních řešení pro léčbu různých stupňů nedoslýchavosti: kochleární a středoušní implantační systémy, sluchový implantační systém EAS (s kombinovanou elektroakustickou stimulací) a sluchové implantáty pro mozkový kmen, jakož i první aktivní implantát na světě pro přímé kostní vedení. V červenci 2016 MED-EL získala technologii pro inovativní nechirurgický systém pro kostní vedení od švédského výrobce zdravotnické techniky firmy Otorix, jímž dále rozšiřuje okruh lidí, kteří mohou využívat výhod inovativních naslouchacích technologií, a pokračuje v naplňování svého poslání: překonávat ztrátu sluchu coby překážku komunikace. Lidé ve více než 100 zemích se těší z daru sluchu díky výrobku dodanému společností MED-EL (www.medel.com/cz).

Kontakt pro média

Hana Pazderková

Neopublic Porter Novelli

Tel.: +420 774 741 800

Email: hanka.pazderkova@neopublic.cz

BENU podporuje handicapované plavce. 50 tisíc korun poslouží k nákupu…

Praha, 2.3.2017
Lékárny BENU se i v tomto roce opět rozhodly podpořit plavce s tělesným postižením. Plavecké akademii bez bariér KONTAKT bB, kterou BENU podporuje pravidelně již pět let, darovala společnost stejně jako každý rok 50 tisíc korun. Akademie tentokrát věnuje peníze na nákup nových žíněnek, podložek a pomůcek pro cvičení, ale také na zajištění dopravy plavců na sportovně rehabilitační pobyt ve Strakonicích, na pronájem bazénu a sportovního areálu. „Mottem BENU je ‚Vaše zdraví si bereme na starost‘, a právě v souladu s ním již pět let, podporujeme handicapované plavce. Pohyb je, jak všichni víme, součástí zdravého životního stylu a my jsme rádi, že můžeme takto podpořit ty, kteří to skutečně potřebují,“ říká Sebastian Ring, generální ředitel společnosti BENU Česká republika.

„Za podporu lékáren BENU jsme velice vděční, protože i díky ní může snadněji realizovat všechny naše aktivity a projekty. Právě soustředění ve Strakonicích je pro plavce důležité. V areálu nám sice vycházejí vstříc a máme příznivé ceny, ale i tak jsou náklady za tři týdenní turnusy, celkem 56 plavců, 30 osob personálu, strava, ubytování, bazén a doprava velmi vysoké. Díky BENU to jde snáze,“ oceňuje přínos Jan Nevrkla, ředitel Plavecké akademie bez bariér KONTAKT bB.

Plavání v podání KONTAKTU bB není jen o fyzické pohybové aktivitě, ale také o pocitu sounáležitosti, vzájemném obohacení mezi pracovníky a dobrovolníky bez fyzického postižení a plavci. Jedním z cílů je tak i celkový osobnostní rozvoj všech zúčastněných. Každý rok je do programu ve čtyřech městech ČR zapojeno na 300 lidí s tělesným postižením – z toho téměř polovina plave v Praze. V letech 1995 – 2016 získali plavci vzešlí z programu KONTAKT na Letních paralympijských hrách, mistrovstvích světa a mistrovstvích Evropy 103 medailí. Tři zlaté medaile iniciátora celého programu Martina Kováře v Aténách 2004 jsou historicky největším úspěchem českého sportovce na Letních paralympijských hrách.

Kontakty pro média:

Tereza Potocká

mediální zástupce BENU, Botticelli

tel.: +420 725 933 109

email: tereza.potocka@botticelli.cz

Petra Čiperová

Marketing Manager BENU

tel: +420 604 212 235

email: p.ciperova@benu.cz

Pro vývoj dítěte je optimální rodinné prostředí. Díky tanci…

Praha, 2. března 2017 – Česká republika je jednou z posledních zemí Evropské unie, v níž jsou děti do věku tří let stále umisťovány do ústavní péče. V současnosti v ní u nás žije více než 8,5 tisíce dětí. I přes postupující transformaci péče o ohrožené děti se zdaleka ne pro všechny děti, které to potřebují, najde vhodná náhradní rodina. To se již pátým rokem snaží změnit kampaň Hledáme rodiče, na jejíž podporu se 5. dubna uskuteční v pražské Lucerně benefiční akce Díky tanci.

V České republice je stále nedostatek dlouhodobých pěstounů, kteří by byli ochotni a schopni poskytnout kvalitní péči ohroženým dětem. Výzkumy přitom potvrzují, že každé dítě odmalička potřebuje stabilní blízkou osobu, která umí reagovat láskyplně, adekvátně a spolehlivě na jeho potřeby. Současně je pro dítě zdrojem bezpečí a podpory. Jen za takových podmínek se mozek a psychika dítěte zdravě vyvíjí a dítě se učí důvěřovat a vztahovat k druhým. „Zastánci ústavů se domnívají, že zdravotní péče je pro nejmenší tak zásadní, že je pro děti lepší pobývat v dětských domovech pro děti do tří let, protože rodiče ani pěstouni by dětem tak dobrou péči nezajistili. Ale děti potřebují hlavně mámu a tátu. Podpora pěstounské péče má současně i své ekonomické opodstatnění,“ říká Marie Oktábcová, ředitelka Nadačního fondu J&T iniciátora kampaně Hledáme rodiče. Zatímco měsíční průměrné náklady státu na jedno dítě v pěstounské péči činí přibližně 20 tisíc Kč, průměrné měsíční náklady na jedno dítě umístěné v dětských domovech pro děti do tří let činí více než 50 tisíc Kč.

Současný systém péče o ohrožené děti je roztříštěný a neefektivní

V České republice, na rozdíl od ostatních zemí střední Evropy, nadále není legislativně omezena možnost ústavní péče o děti předškolního věku. Tento stav odporuje jak potřebám dětí, tak i mezinárodním dokumentům. „Pobyt v ústavní péči má v mnoha různých ohledech negativní vliv na vývoj dětí, a tím i na jejich pozdější život v dospělosti. Proto je potřeba podporovat vlastní rodinu dětí, a pokud ze závažných důvodů dítě nemůže být u svých rodičů, tak systémovým řešením státu je pěstounská péče,“ doplňuje Marie Oktábcová.

Podpora hledání vhodných rodičů proběhne i Díky tanci

Na neúnosnou situaci upozorní i osobnosti z herecké a hudební branže společně s profesionálními tanečníky, a to prostřednictvím taneční show Díky tanci, která se uskuteční 5. dubna od 20:00 ve Velkém sále paláce Lucerna. Za myšlenkou dobročinného projektu, který podporuje kampaň Hledáme rodiče, stojí herečka Jitka Schneiderová: „Několik let jsem patronkou kampaně Hledáme rodiče, která se věnuje podpoře a rozvoji pěstounské péče. Díky tanci jsem pocítila, co mě dělá šťastnou a chci toto štěstí předávat dál. Veškeré finanční prostředky získané díky akci budou proto věnovány na podporu kampaně Hledáme rodiče. Pro správný vývoj dítěte je rodinné prostředí nenahraditelné,“ uzavírá Jitka Schneiderová.

Kampaň Hledáme rodiče pomáhá od roku 2012 najít v České republice dostatek pěstounů, kteří budou schopni poskytnout péči a domov dětem, jež z různých důvodů nemohou vyrůstat ve své původní rodině. Dalším cílem kampaně je posilovat zájem a informovanost veřejnosti o pěstounství a zvyšovat tím reputaci pěstounů ve společnosti. Iniciátorem kampaně Hledáme rodiče je Nadační fond J&T ve spolupráci s Kruhem rodiny, o.p.s., kterou Nadační fond založil. Organizace se již řadu let věnují rozvoji pěstounské péče v České republice.

Kontakt pro média:

Tomáš Kaplan | 775 152 383 | pr@dikytanci.cz

www.hledamerodice.cz

www.dikytanci.cz

Nový lék na vysoký cholesterol umí ještě víc

Praha, 2. března 2017

Onemocnění srdce a cév jsou stále zabijákem číslo jedna. V Česku na ně zemře 100 000 osob ročně, což odpovídá městu velikosti Olomouce. V naprosté většině je viníkem ateroskleróza, která během života nahlodává naše cévy. Ukazuje se ale, že nové léky na snížení cholesterolu v krvi dokážou proces aterosklerózy zastavit a dokonce i napravit některé škody.

Pětapadesátiletý David měl štěstí. Při ranní procházce se psem ho překvapila prudká bolest na hrudi, která ho přiměla zastavit se. Bolest se přesto stupňuje a vystřeluje do ramen, rukou a prstů. Davidovi začne být hůř a hůř, potí se, je mu na zvracení, špatně se mu dýchá, pociťuje úzkost a strach o vlastní život a musí usednout na nejbližší lavičku. Kolemjdoucí jsou naštěstí pozorní a zavolají záchrannou službu, která už Davida zastihne v bezvědomí a nedýchajícího. Lékař zahájil masáž srdce a pacienta se mu podařilo oživit. David je ihned převezen do nejbližšího kardiologického centra, kde je pomocí přímého nástřiku věnčitých tepen kontrastní látkou zjištěn uzávěr důležité srdeční tepny a diagnostikován akutní srdeční infarkt. Kardiolog do postižené tepny zavedl katetr a cévu tak opět zprůchodnil. Po několika dnech v nemocnici může jít David domů. „Měl jsem vážně štěstí v neštěstí. Záchranka se ke mně dostala včas a lékaři z kardiocentra mi dokázali pomoct. Taky mi říkali, že musím řadu věcí ve svém životě změnit, abych nedostal infarkt znovu,“ svěřil se David. Přestal kouřit a začal spolupracovat s lékaři, u nichž se už před infarktem nepříliš důsledně léčil

s vysokým krevním tlakem a diabetem 2. typu. „Vysvětlili mi, že léky na tlak, cholesterol i cukrovku opravdu potřebuju brát, protože mám vysoké riziko další příhody, a že bych taky měl jít výsledkům naproti tím, že zhubnu a změním složení jídelníčku,“ pokračoval David, který pracuje jako řidič dodávky a o pravidelném pohybu a vyvážené stravě u něho nemohlo být ani řeči. Za pomoci výživové terapeutky dokázal upravit jídelníček, aniž by musel dramaticky měnit to, co má rád. Pohyb zatím s manželkou vyřešili každodenní společnou svižnou chůzí. „Minimum je šest tisíc kroků denně, což není tak hrozné, na jaře chci přidat dvakrát týdně volejbal s kamarády,“ popisuje David. Za dva měsíce s novými opatřeními zhubl tři kilogramy a cítí se dobře. Přestat kouřit bylo pro Davida už obtížnější, existují však specializovaná centra, která dokážou účinně pomoci a kuřáka provést úskalími odvykání.

Když ateroskleróza udeří

Každý ale takové štěstí nemá: u třetiny až poloviny osob se ateroskleróza poprvé projeví tak rychle, že se

k nim lékař nestihne včas dostat. Známe mnoho rizikových faktorů pro akutní srdeční infarkt a mozkovou mrtvici. Jedná se jednak o faktory neovlivnitelné, jako je věk (ženy nad 55 let, muži nad 45 let), mužské pohlaví, vrozené vlohy, a jednak faktory ovlivnitelné: kouření, vysoká hladina cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak a cukrovka 2. typu.

Ateroskleróza je onemocnění, které postihuje tepny a může vést k jejich postupnému zúžení až uzávěru. Umí ale tepny uzavřít i během desítek vteřin, což má často za následek životu nebezpečné příhody jako je srdeční infarkt a mozková mrtvice. Ateroskleróza se vyvíjí několik desetiletí a při nesprávné výživě či těžké vrozené poruše látkové výměny tuků vzniká už od dětství.

Vše začíná tehdy, když v krvi přebývají částice cholesterolu zvané LDL (z anglického „low density lipoproteins”). Ty mají za úkol dodávat cholesterol tělesným orgánům, které si samy cholesterol nemohou dostatečně vyrobit, protože cholesterol v určitém množství k životu nutně potřebujeme. Pokud je však těchto částic přebytek, hromadí se v cévní stěně. Odtud mohou cholesterol vystrnadit jiné částice, zvané HDL. Umějí přepravit nežádoucí cholesterol do jater, která se ho zbaví vyloučením do žluče. Toto opatření ale není dostatečně účinné. Postupně se cholesterol LDL částic nahromadí tolik, že tělo využije imunitní systém, původně určený k zneškodnění virů a bakterií. Buňky imunitního systému zvané makrofágy začnou likvidovat přebytky cholesterolu v cévní stěně velice agresivně, což vede k postižení tepenné stěny a vzniku takzvaného ateromového plátu. Tento plát je bohatý na tukové látky a může tepnu zúžit nebo skoro uzavřít. „Jedná se o podobnou situaci, jako kdybyste poslali do městské ulice naplněné odpadky namísto úklidové čety oddíl tanků s plamenomety. Část odpadků je sice odstraněna, ale ulice po takovém opakovaném „úklidu" příliš zachovale nevypadá a časem se domy v okolí zřítí a ulici uzavřou úplně a často náhle. Podobně nedobře vypadají naše tepny po letech bojů makrofágů s LDL částicemi,“ popisuje průběh aterosklerózy doc. MUDr. Jan Piťha, Ph.D., kardiolog z pražského IKEM. Touhle pohromou ale problémy zdaleka nekončí: útočné makrofágy dál vytvářejí enzymy, které ztenčí povrch ateromového plátu natolik, že začne být náchylný k protržení, a současně se zvyšuje pohotovost ke srážlivosti krve. Drama nastane, když se plát protrhne, vznikne krevní sraženina a ucpe důležitou věnčitou tepnu

v srdci nebo v mozku.

Obrana před aterosklerózou existuje

Jediným účinným řešením, jak zabránit rozvoji aterosklerózy, je omezit hromadění LDL cholesterolu v krvi. „Ideální je ateroskleróze předcházet vyváženou stravou s omezením nasycených mastných kyselin a jednoduchých sacharidů, které najdeme hlavně v živočišných tucích, uzeninách, tučném mase, sladkostech a polevách. Měly by být nahrazeny rostlinnými tuky a takzvanými komplexními sacharidy, které jsou hlavně v luštěninách, kvalitních pomazánkách s rostlinnými tuky, celozrnném pečivu. Důležitý je také pravidelný pohyb, příroda nepočítala s tím, že budeme jednou sedět celé dny u počítačů a jezdit auty,“ říká doc. Piťha.

Mnoha lidem, kteří už vyšší cholesterol mají, pomůže úprava jídelníčku a pravidelný pohyb, někdo potřebuje, podobně jako David, také léky. Hlavní pozornost je při léčbě soustředěna na nejškodlivější LDL cholesterol, jehož hodnoty by u zdravých osob neměly přesáhnout 3 mmol/l a u osob s rizikovými faktory nebo po infarktu 1,8 mmol/l. U nejvíce ohrožených by to mělo být ještě méně.

Nejdůležitějším druhem léků jsou statiny (například atorvastatin, rosuvastatin). Tyto léky jsou používané už 30 let a účinně a bezpečně snižují hladiny LDL cholesterolu přibližně o 30 až 50 %. Další užitečný lék se jmenuje ezetimib a působí jinak než statiny. V podstatě brání tomu, aby se cholesterol dostával ze střeva do krevního oběhu. Ezetimib může přinést přibližně 20% snížení hladiny cholesterolu v krvi a je ideální do kombinace se statinem.

Pro řadu pacientů v extrémním riziku je to ale stále málo a potřebují ještě účinnější léky. Ty jsou českým pacientům dostupné nyní. Dva nové léky, označované zkratkou inhibitory PCSK9 (jedním z nich je evolokumab), snižují LDL cholesterol o 50 až 60 %, a to i u pacientů, kteří již užívají statiny a ezetimib. Aplikují se podkožní injekcí jednou za dva týdny nebo za měsíc. „Inhibitory PCSK9 přinesly výsledky do té doby nevídané. Podle všech dosud provedených velkých studií jsou, což je zásadní, také bezpečné a pacienti je dobře snášejí,“ říká doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., internista a předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Co se skrývá za tajemnou zkratkou PCSK9?

Abychom pochopili, jak fungují inhibitory PCSK9, musíme se podívat na povrch jaterních buněk.

Na něm je za normálních podmínek vystaveno množství receptorů, které lapají LDL částice volně proudící krevním oběhem. Číhající receptory si můžeme představit jako malé vidličky. Když receptor zachytí kuličku LDL cholesterolu, zanoří se s ní do nitra jaterní buňky, kde se cholesterol rozštěpí a zpracuje. Receptor se pak vrátí zpátky na povrch buňky a vychytává další LDL částice. Takhle se jeden receptor může otočit až 150krát, pak ho jaterní buňka zničí. Pomůže jí v tom enzym zvaný PCSK9, který byl objeven teprve nedávno. Tenhle enzym má na svědomí, že receptorů-vidliček na povrchu buněk ubývá a více LDL částic tak může nerušeně zůstávat v krevním oběhu a poškozovat cévy. „Naštěstí se rekordně brzy podařilo najít léky, které jsou schopné enzym PCSK9 zablokovat a zabránit mu v likvidaci LDL receptorů,“ vysvětlil doc. Vrablík. Mluvíme o již zmíněných inhibitorech PCSK9, které už dostaly v Česku zelenou a brzy je budou moci začít užívat první nemocní s vysokými hladinami cholesterolu.

Nové léky umí napravit škody na cévách

Loni na podzim se odborníci po celém světě dozvěděli, že jeden ze dvou nových léků, evolokumab, nejenže snižuje hladiny LDL cholesterolu, ale umí zpomalit až zastavit přirozený průběh aterosklerózy a napravit škody, které dlouhodobě zvýšené hladiny LDL cholesterolu napáchaly na srdečních tepnách. Zjednodušeně řečeno, u pacientů, kteří byli léčeni evolokumabem po dobu 76 týdnů, došlo ve srovnání s neúčinným lékem (placebem) k významnému zmenšení ateromových plátů, které jsou velmi nebezpečné, když dojde k jejich protržení. „Jde o důležitý poznatek o účinku nového léku. V předchozích studiích s jinými léky zmenšování plátů v tepnách téměř vždy signalizovalo výrazný pokles klinických příhod. Nicméně, zbývá definitivně potvrdit, že léčba evolokumabem dokáže snížit také nemocnost a úmrtnost pacientů. Na tuto zcela zásadní otázku už na jaře letošního roku odpoví velká studie s názvem FOURIER. Zveřejnění jejích výsledků bude z hlediska prevence srdečních a cévních příhod jednou z nejdůležitějších událostí roku. Pokud studie dobře dopadne, může posunout léčbu pacientů s vysokým cholesterolem o ohromný kus dopředu “ prozradil doc. Piťha.

Ateroskleróza je civilizační onemocnění, které může mít závažné důsledky v podobě srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice. Většina z nás může rozvoji aterosklerózy předcházet zdravou životosprávou. Pokud se u někoho rozvine, ať již v důsledku dlouhodobě nevhodného životního stylu nebo dědičné zátěže, léčba existuje: kromě úpravy jídelníčku, pravidelné pohybové aktivity a ovlivnění dalších rizikových faktorů mohou pomoci účinné léky statiny, jejichž bezpečnost ověřila tři desetiletí používání. Pro pacienty, jejichž LDL cholesterol se nedaří zkrotit, představují naději inhibitory PCSK9, léky nové generace, které posouvají hranice možného zase o kus dál.

Kontakt pro média:

Lenka Dudková

AMI Communications

E-mail: lenka.dudkova@amic.cz

Tel.: +420 724 012 626

Flemingovu plíseň vydražili v Británii za skoro 380.000 korun

Londýn 1. března (ČTK) – Za v přepočtu bezmála 380.000 korun se dnes v aukci v britské metropoli vydražila miska s našedlou plísní, kterou před téměř 90 lety vypěstoval skotský vědec Alexander Fleming. Za objev penicilinu, který získal z plísně rodu Penicillium, získal Fleming v roce 1945 Nobelovu cenu.

Plíseň v kultivační misce, kterou sám Fleming opatřil nápisem “plíseň, která poprvé vytvořila penicilin” a vlastním jménem, se dražila v aukční síni Bonham’s. Odhad se pohybovala v přepočtu mezi 126.000 a 190.000 korun.

Podle agentury AP je ale pravděpodobné, že Fleming takovýchto misek s plísní “na památku” zhotovil hned několik. Často je posílal významným osobnostem jako například papeži či zpěvačce Marlene Dietrichové jako jakousi relikvii, uvedl zaměstnanec aukční síně Matthew Haley.

Britský mikrobiolog sir Alexander Fleming objevil penicilin v září 1928, když se po dovolené vrátil do laboratoře a při úklidu se rozhodl nevyhodit, nýbrž blíže prozkoumat pár zplesnivělých vzorků. Plíseň, jež zabíjela okolní mikroby, se stala základem objevu, který později začal zachraňovat lidské životy.

jrm ank