Klíšťová encefalitida. Lidé se nejčastěji očkují na jaře

Ostrava, 28. března 2017 – Proti klíšťovému zánětu mozku, neboli encefalitidě je možné se chránit očkováním. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna vydala na tuto ochranu za rok 2016 téměř 10 milionů korun. Možnost očkování využilo 24 520 klientů. Pro tento rok pojišťovna navýšila příspěvky na preventivní očkování dětí až na 1 500 Kč, pro dospělé na 700 Kč.

Proti klíšťové encefalitidě se nechávají očkovat především děti a ženy. Na ochranu dětí před klíšťaty vydala pojišťovna za rok 2016 přes 6 milionu korun, přičemž počet naočkovaných dětí činil 12 774. Částku bezmála 2 miliony korun pak vyčerpalo přes 6 600 žen, které se rozhodly chránit před infikovanými klíšťaty očkováním, a více než 1,5 milionů korun ČPZP vyplatila 5 tisícům mužů.

„Ze všech preventivních programů, které naše zdravotní pojišťovna svým klientům nabízí, jsme zaznamenali největší zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě. V roce 2016 využilo tuto možnost 24 520 klientů a ČPZP vynaložila na toto očkování 9 842 626 korun,“ uvedla tisková mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.

V České republice onemocní klíšťovou encefalitidou podle aktuálních statistik ministerstva zdravotnictví ročně přibližně 500 až 800 lidí. Obecně lze říci, že ohroženější jsou dospělí; někde se uvádí, že jsou více ohroženi lidé nad 60 let.

Onemocnění se vyvíjí obvykle do 7–14 dnů (může být 3 až 30 dnů) od přisátí infikovaného klíštěte. V prvním stádiu se jeho příznaky podobají netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami. U některých pacientů končí tato fáze onemocnění úplným uzdravením.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna je druhou největší zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnou s více než 1,2 milionu pojištěnců a 110 pobočkami po celé České republice.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 182, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http: www.cpzp.cz

Stresu se předcházet nedá, důležité je nevnímat ho jen…

28. 3. 2017 – Finanční starosti, rodinné vztahy, politická situace nebo přetlak či nejistota v práci, to jsou nejčastější důvody, proč se Češi cítí ve stresu. A ačkoliv se o negativních dopadech stresu na lidské zdraví mluví čím dál častěji, pro většinu lidí se jeho typické příznaky staly běžnou součástí života a častokrát je ignorují. Přitom rozpoznat stres včas a naučit se s ním správně zacházet může zvýšit pracovní výkony a zlepšit osobní vztahy.

„Stres je obranná reakce organismu na intenzivní psychický nebo fyzický podnět. Musíme ale rozlišovat mezi stresem negativním, který si spojujeme s negativními emocemi, a stresem pozitivním, jaký zažívá například sportovec při svém výkonu nebo muž na schůzce s dívkou,“ vysvětlil psychoterapeut Alexandre Mikhailovski ze Spa Resortu Sanssouci v Karlových Varech.

Příčiny stresu jsou různé. Někdo může bez obav přednášet před plným náměstím, ale bojí se nastoupit do letadla. Jiný se hroutí před každým testem, ale nedělá mu problém oslovit cizí dívku na ulici. Liší se i projevy stresu, které mohou být psychické i fyzické, od nespavosti a bolesti hlavy či břicha až po poruchy nálad a nadměrné hubnutí, nebo naopak přibývání na váze.

„V dnešní době jsou na lidi kladeny obrovské nároky, musí v práci podávat špičkové výkony a zároveň třeba prožívají problémy v rodině nebo řeší existenční otázky. Velmi snadno nás může chronický stres dovést až k syndromu vyhoření. Jednou z povinností manažerů je tak zajistit zaměstnancům příznivé pracovní prostředí, které vede ke spokojenosti zaměstnanců a je jednou z prevencí psychického vyčerpání,“ řekla Jindřiška Klimmová, manažerka zdravotnického úseku hotelu Imperial v Karlových Varech. Podle ní jsou důležité programy zaměřené na osobní rozvoj, pracovní porady, zaměstnanecké benefity i možnost se někomu s problémy svěřit.

Na zvýšení pracovního stresu se v současnosti podílí také rozvoj digitálních technologií. I když chytré telefony v mnohém usnadňují život, lidé kvůli nim mají tendenci být dvacet čtyři hodin on-line. Kontrola pracovních e-mailů před spaním a ihned po probuzení ale znamená, že lidé z práce vlastně nikdy neodejdou. Je proto dobré stanovit pevné hranice, pečlivě oddělovat pracovní život od soukromého a pravidelně odpočívat.

„Způsob relaxace je u každého individuální. Někdo se odreaguje u adrenalinového sportu a někdo při procházkách v přírodě. Je nutné to vyzkoušet a najít vlastní cestu. Klienti k nám přijíždějí nejen za tradiční karlovarskou lázeňskou léčbou, ale také mají potřebu se odreagovat a zmírnit následky stresu, což nás vedlo k vytvoření antistresového programu. Někdy je ale trochu obtížné přesvědčit lidi vypnout telefony a naučit je relaxovat,“ uvedla Jindřiška Klimmová.

Kromě léčebných procedur a pohybu je obsahem antistresového programu také konzultace s nutriční terapeutkou. „Vyvážená strava a pravidelný pitný režim jsou při psychické zátěži zásadní. Pro mnohé lidi je ale dodržování správné životosprávy těžké a stresové situace řeší přejídáním, nebo naopak hladověním, případně užíváním návykových látek,“ doplnila Jindřiška Klimmová. Naučit se znát své tělo a odhalit, co stres způsobuje a jak je možné jeho následky zmírnit, pak umožňuje se s ním lépe vypořádat a nevnímat ho pouze v negativním smyslu.

Pozitivní stres totiž může lidi naopak motivovat k nadprůměrným výkonům. Lidem například pomáhá blížící se termín odevzdání k napsání vědeckého článku nebo závody s ostatními ke zlepšení sportovních výkonů. Stejně jako po velkém sportovním výkonu je ale i při vystavování se zátěžovým situacím nutné umět si odpočinout a nechat tělu čas na regeneraci. Podle odborníků také pomáhá umět dobře odhadnout sám sebe a nemít na sebe nesplnitelné nároky.

„Stresu se nedá předcházet, to je, jako byste chtěli poroučet dešti nebo větru. Nikdo neví, s čím se bude muset v životě vyrovnat. Ale rozhodně jde zmírnit následky negativního stresu. Je například dobré mít při zásadních rozhodnutí alternativní plán, stanovit si racionální životní cíle, uvědomovat si své finanční možnosti a mít v sobě i určitý druh pokory,“ objasnil Alexandre Mikhailovski. Podstatné je také pracovat na osobních vztazích a o problémech komunikovat s rodinou a přáteli.

­­­­­­­­­­­­­­­

Kontakt:

Petra Hanušková

E: hanuskova@n4c.cz

Mobil: +420 602 808 887

O společnosti Imperial Karlovy Vary

Ryze česká společnost Imperial Karlovy Vary je jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů komplexní lázeňské a wellness péče v České republice. Hotely společnosti Imperial Karlovy Vary – hotel Imperial a Spa Resort Sanssouci – poskytují tradiční karlovarskou lázeňskou léčbu založenou na využití karlovarských termominerálních pramenů a peloidů. Při léčení v hotelu Imperial a Spa Resortu Sanssouci se ale také využívají nejmodernější balneologické metody a postupy. Spojení tradiční léčby s moderní balneologií a individuálním přístupem ke každému pacientovi tak přináší pacientům maximalizaci účinku léčebných terapií. O kvalitě služeb společnosti Imperial Karlovy Vary svědčí i dosažená česká i mezinárodní ocenění. Hotel Imperial je již sedminásobným a Spa Resort Sanssouci trojnásobným držitelem World Travel Awards – Czech Republic’s Leading Spa Resort. Společnost Imperial dále získala Lázeňskou cenu České republiky a několik dalších významných ocenění.

Trhání zarostlých nehtů je minulost. Vsaďte na nehtová rovnátka!

Brno, 28. března 2017

Problém se zarůstajícími nehty trápí značné procento lidí v Česku. Někteří se snaží potíže vyřešit svépomocí rizikovým zastřiháváním, jiní pak vyhledají chirurga a podrobí se velmi bolestivému vytržení nehtu. Po něm následuje dlouhá a rovněž bolestivá rekonvalescence. Existují však také speciální rovnátka na nehty, jejichž aplikace je v porovnání s chirurgickým zákrokem bezbolestná. Podle odborníků přibývá lidí, kteří tuto variantu volí, ačkoliv o ní řada pacientů stále nemá tušení.

Zarostlé nehty představují velmi nepříjemnou a bolestivou komplikaci, která se navíc zpravidla vyskytuje opakovaně. Příliš široký nehet tlačí na kožní valy po stranách, čímž vzniká nepříjemný otlak a dochází k povrchovému poranění. Následně může dojít též ke vzniku nebezpečné infekce. Postižené místo může být zarudlé, bolestivé a mokvavé. „Nejčastější příčinou zarostlých nehtů na nohou je jejich nesprávné stříhání dokulata místo správného zastřižení rovně. Dalším rizikovým faktorem je nošení nevhodné obuvi, která je málo vzdušná a utlačuje prsty ze stran. Poslední příčinou pak bývají genetické dispozice,“ objasňuje Jiří Vykydal ze společnosti Odel Laboratories, která se specializuje na domácí i profesionální pedikúru a podologii a provozuje specializovaný e-shop Profi-Pedikura.cz.

Léčba zarostlých nehtů má několik podob. Podle odborníků však většina Čechů využívá ty nejméně vhodné, případně pak ty bolestivé. „Mnoho lidí se snaží ulevit si od bolesti naprosto nevhodným způsobem, a to vystřižením části nehtu. Nehet se velmi často snaží vystřihnout i do hloubky nehtového valu, kam už nevidí. Nejen, že se při tom často zraní a riskují tak zanesení rány infekcí, ale navíc si tímto způsobem problém se zarůstáním nehtů ještě zhorší,“ varuje specialistka na podologii Mgr. Veronika Morstein Matulová z podologického a estetického centra PODOest v Praze. Další cesta, kterou lidé často volí, vede obvykle k praktickému lékaři, který je odkáže na chirurgii. Lékař zde provede takzvané vytržení nehtu. „Nejedná se o skutečné vytržení nehtu, jak si pod tímto označením mnozí představují. Jde o vyřezání části nehtové ploténky, takzvanou Emmertovu plastiku, s následnou plastikou nehtového valu. Tento zákrok je však velmi bolestivý, dlouho se hojí a negativně ovlivňuje život pacienta. Navíc je zde vysoká míra recidivy,“ vysvětluje Jiří Vykydal. Podle studie univerzity v Erlangenu, jež se problematikou zabývá, byli pacienti schopni nosit pevnou obuv až po v průměru dvaceti dnech od chirurgického zákroku. Průměrná doba pracovní neschopnosti pak byla více než čtrnáct dní. Chirurgickým odstraněním části či celého nehtu se navíc podle odborníků velice často poškodí lůžko a nehet následně vyrůstá ještě zdeformovanější.

Převratnou alternativou chirurgického zákroku jsou nehtová rovnátka, která se do povědomí lidí teprve dostávají. Přitom rovnání nehtů jejich pomocí přináší podle odborníků okamžitou úlevu, aplikace rovnátek je navíc bezbolestná. Pacient je schopen okamžitě fungovat bez větších omezení a míra recidivy je velmi nízká. „Díky nehtovým rovnátkům, takzvaným šponám, se postupně celý nehtový aparát přestaví. Je to podobné jako u rovnátek na zuby. Terapie trvá sice déle, ale prognóza je mnohem lepší než u invazivních metod. Při pravidelné návštěvě podologie či pedikury a správné péči dochází k úplnému vyléčení u většiny klientů,“ potvrzuje Mgr. Veronika Morstein Matulová. Princip je jednoduchý – dostat se drátkem pod zdeformované místo, toto nadzdvihnout a rovnátkem zafixovat. Tím odborník pomůže nehtu odrůst do takové míry, aby v místě původního pahýlu dorostl zdravý, pevný a správně tvarovaný nehet. Takto ošetřený nehet funguje i po aplikaci zcela normálně, dokonce je možné jej i lakovat. Nehtová rovnátka si mohou pacienti nechat aplikovat od podologů v nejrůznějších podiatrických centrech, případě také od proškolených pedikérů. „V Česku je ještě řada lidí, kteří o metodě rovnání nehtů nikdy neslyšeli, a svěří se proto do péče chirurgů. Přesto s potěšením zjišťujeme, že se tato moderní a neinvazivní novinka pomalu do povědomí lidí i odborníků dostává,“ říká Jiří Vykydal.

Problém se zarůstajícími nehty se však netýká pouze dospělých lidí. Potíže s nimi mívají rovněž malé děti, dokonce i kojenci. Nejčastější příčinou je podle odborníků i v tomto případě chybný způsob zastřihávání nehtů, volba nevhodné obuvi či genetika. Zároveň mohou být doprovodným jevem jiného onemocnění. „Je dobré vědět, že opakovaně zarůstající nehty a opakované záněty nehtových lůžek, zejména na nohou, mohou být u dítěte prvním příznakem některých geneticky podmíněných odchylek. Mezi ně se řadí třeba Turnerův syndrom. Pro dívky s Turnerovým syndromem jsou typické takzvané miskovité nehty, které rády zarůstají. Kolem nich se pak tvoří záněty, hlavně v prvních letech života,“ potvrzuje přednosta Pediatrické kliniky FN Motole Prof. MUDr. Jan Lebl, CSc.

Mgr. Veronika Morstein Matulová

Je zakladatelkou a majitelkou podologického a estetického centra PODOest v Praze. Zaměřuje se na zdravotní stránku pedikúry i manikúry. Jejím cílem je pomáhat klientům od bolestí a obtíží, které je trápí. Specializuje se na přístrojovou pedikúrou a orthonyxii. Zabývá se jí již několik let, a to velice intenzivně. Za tu dobu získala mnoho cenných zkušeností. Nyní se také věnuje lektorské činnosti a školí pedikérky a podology.

O společnosti Odel Laboratories

Specializovaný velkoobchod pro domácí a profesionální pedikúru a podologii. Provozuje e-shop pro profesionály PROFI-PEDIKURA.cz s profesionálními přístroji na pedikúru, nástroji, přípravky a kompletním vybavením na profi i domácí pedikúru. Společnost nabízí 15 odborných seminářů a kurzů, které realizuje v profesionálně zařízené ACADEMII pod vedením lékařů, podologů a lektorů s dlouholetou praxí v oboru. V ČR a SR zastupuje exkluzivně několik předních světových značek – hadewe, Credo Solingen, Peter Bausch, podofix, COMBIped, Fusspunkt, Sanamed, demykomed, Busch, PEDICE, Erkodent, PODOPHARM nebo VENA.

Kontakt

​Jana Kačmárová
 

PR & Media Manager

LESENSKY.CZ s.r.o.

mobil.: +420 774 053 757

e-mail: skrivankova@lesensky.cz

Ředitel VZP dostane odměnu 1,3 mil. Kč, schválila to…

Praha 27. března (ČTK) – Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek dostane roční odměnu 1,3 milionu korun hrubého. Tento bonus mu dnes schválila správní rada pojišťovny. Zdůvodnila to dobrým řízením pojišťovny, která loni hospodařila s přebytkem 2,6 miliardy Kč. Novinářům to dnes po jednání rady řekl její předseda Jiří Běhounek (ČSSD). Někteří členové správní rady se ale domnívají, že kritéria, podle kterých ředitel odměnu dostává, jsou často vágní a neměřitelná. VZP je největší zdravotní pojišťovna, stará se o záležitosti 5,9 milionu lidí.

“Jestli se mě někdo ptá, jestli si Zdeněk Kabátek odměnu zaslouží, tak odpovídám, že ano – za to, že pracoval v minulém roce velmi kvalitně, že celá instituce pracovala kvalitně. Záležitosti spojené s řešením složitých kauz z minulosti si zaslouží tuto odměnu,” uvedl Běhounek. VZP loni dořešila například sporný projekt elektronických zdravotních knížek IZIP, Kabátek také odvolal část vedení pojišťovny kvůli zakázkám na informační technologie.

Sedm členů třicetičlenné správní rady s přidělením odměny nesouhlasilo. Vadí jim především to, jak jsou nastavena kritéria, podle kterých se úspěšnost ředitele hodnotí. “Se stanovenými kritérii nesouhlasíme. Jsou nastavena vágně a nejsou jasně měřitelná,” řekl ČTK Adam Vojtěch, který v orgánu zastupuje ministerstvo financí spravované hnutím ANO. Správní rada například podle něj hodnotila to, jestli má Kabátek dobrou personální politiku či jestli je VZP pozitivně vnímána mezi pojištěnci a poskytovateli zdravotní péče. “Taková kritéria nemají nominální ukazatele, podle kterých by se dala hodnotit,” poznamenal Vojtěch. Na hospodářský výsledek pojišťovny navíc podle Vojtěcha měla vliv především fungující ekonomika.

Ředitel VZP vydělává 225.000 korun měsíčně hrubého. Jeho roční odměna může dosahovat maximálně šestinásobku jeho platu, tedy 1,35 milionu. Bonus dostává tehdy, pokud pojišťovna plní stanovený zdravotně pojistný plán. Za rok 2014 dostal Kabátek odměnu 1,1 milionu, o rok později podle dostupných informací o 50.000 korun vyšší.

Plán pro loňský rok počítal s kladným výsledkem zhruba 0,6 miliardy. VZP skončila s částkou o dvě miliardy vyšší. Vděčí za to hlavně konjunktuře. Díky růstu zaměstnanosti a mezd jsou vyšší i odvody na zdravotní pojištění. Plán počítal s příjmy 158,8 miliardy korun, byly o dvě procenta vyšší. Výdaje se s plánem shodují, dosáhly loni 152,7 miliardy.

“Vývoj a čísla jsou příznivá. Dochází ke zlepšování finanční situace a stabilizaci VZP. Tento trend má charakter vzestupný od konce předminulého roku,” uvedl místopředseda správní rady Jiří Skalický.

Podle něj má pojišťovna na běžném účtu zůstatek 3,57 miliardy korun. Začátkem března doplnila rezervní fond na 2,3 miliardy korun, splnila tak stanovený zákonný limit. Částku přesunula z peněz na provoz, ne na péči.

Podle Skalického je i letos za první dva měsíce roku výsledek kladný. Pojišťovna je v přebytku 1,1 miliardy korun, plán počítal s 0,6 miliardy korun. Příjmy jsou o dvě procenta vyšší, než se očekávalo, výdaje se drží na sto procentech.

ktk sdv mha

Výskyt vážných pneumokokových onemocnění loni asi o pětinu klesl

Praha 27. března (ČTK) – Počet případů invazivního pneumokokového onemocnění loni meziročně zhruba o pětinu klesl na 323. Zemřelo ale stejně lidí jako v roce 2015, a to 66. Nejvíce onemocnění způsobených pneumokoky bylo loni v Praze, v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Vyplývá to ze statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Bakterie pneumokoka napadá zejména lidi se sníženou imunitou. Ohroženy tedy jsou nejmenší děti, jejichž obranyschopnost není ještě plně vyvinuta, a senioři, protože funkčnost imunitního systému s věkem klesá. Od ledna 2010 hradí očkování dětí proti pneumokoku zdravotní pojišťovny, od roku 2015 na ně přispívají seniorům.

V loňském roce spadalo více než 80 procent všech evidovaných výskytů do věkové kategorie osob ve věku 40 let a výše. Nejvyšší počet případů – 163 byl loni stejně jako v předchozích letech u osob starších 65 let.

“Velmi pozitivní trend ve vývoji výskytu pneumokokových onemocnění u nejmenších dětí lze přičíst celorepublikovému programu prevence invazivních pneumokokových onemocnění a také skutečnosti, že rok 2016 byl již sedmým rokem od zavedení hrazeného očkování dětí konjugovanými vakcínami,” uvedla Jana Kozáková ze Státního zdravotního ústavu. Dodala ale, že ani věkové skupině dětí do pěti let se loni nákaza nevyhnula, hlášeno bylo 13 případů.

Mezi častá invazivní pneumokoková onemocnění patří zápal plic a pneumokoková sepse, neboli otrava krve. Méně často způsobuje pneumokok zápal mozkových blan. Postihuje hlavně děti, nastupuje velmi rychle a mezi časté následky patří hluchota.

fsl mal

Díky štědrosti lidí se studentka zřejmě dočká bionické ruky

Ostrava 27. března (ČTK) – Sedmnáctiletá studentka Kamila Šabršulová ze Vsetínska, která jako první v zemi testovala bionickou protézu nové generace, se zřejmě dočká vlastní bionické ruky. Ještě před pár dny pro ni byla taková protéza kvůli vysoké ceně jen vzdáleným snem. Její příběh ale u čtenářů vzbudil vlnu solidarity a do dnešního dne na transparentní účet poslali přes tři miliony korun. Na pomoc Kamile přitom bylo potřeba zhruba 1,5 milionu korun.

“Velice vám všem děkujeme za neskutečnou finanční podporu a povzbudivé vzkazy. Když jsme sledovali stav účtu a vaše reakce přes víkend a nyní v pondělí, tak jste nám úplně vyrazili dech! Je neuvěřitelné, co dobří lidé dokážou za pár dní – to je nezapomenutelné! Cítíme se díky vám jako ve snu,” uvedla rodina na speciálně zřízených webových stránkách.

Rodina ale nyní nejprve musí dořešit, jak celou sbírku zajistit tak, aby nebyl porušen zákon. “Vaší podpory si velmi vážíme – vaše reakce je úžasná. Nechceme vás ve vašem úsilí zklamat. Máme pocit, že tato kampaň má pokračovat dál, mohla by pomoci i více lidem než jen Kamile. Vaše podnětné návrhy a nápady jsou pro nás velkou motivací najít rychlé a trvalé řešení. Prožíváme spolu s vámi neskutečné dny! Věříme, že brzy vše dobře dopadne a možná budeme všichni u zrodu něčeho dlouhodobějšího,” vzkázala rodina čtenářům. K penězům, které přibývají na transparentním účtu, lidé pro Kamilu připisují i povzbudivé vzkazy.

Studentka Kamila se narodila bez části pravé horní končetiny. Jako první pacientka v České republice měla možnost vyzkoušet novou generaci pokročilých bionických protéz Touch Bionics. Kvůli vysokým pořizovacím nákladům si ale protézu, která jí v mnohém může pomoci, nemohla dovolit a zdravotní pojišťovna by ji neproplatila. Pojišťovny protézu proplatí jen lidem, kteří buď nemají ani jednu ruku, nebo jim jedna chybí a druhá je funkčně poškozená.

Novou generaci bionické ruky uvádí na trh společnost ING corporation. Vyrábí je britská divize Touch Bionics nadnárodní společnosti Össur.

Pacienti ruku ovládají elektronickými impulsy ze svalů, na kterých mají elektrody. “Já jsem ani nevěděla, že tam nějaké svaly mám, a pak to šlo tak nějak samo,” popsala už dříve první kontakt s bionickou protézou Šabršulová. Pocit mít najednou dvě funkční ruce byl pro ni příjemný. “Jelikož jsem nebyla zvyklá, tak jsem většinu věcí dělala pořád levou rukou a vždycky mi museli říct, ať to udělám tou pravou. Bylo to prostě zvláštní.”

Martina Helánová dr

Von Behring – první nositel Nobelovy ceny za lékařství

Berlín/Praha 27. března (ČTK) – Záškrt byl po staletí obávanou nemocí, na niž umíraly tisíce dětí. Smrtelnou přestal být díky bakteriologovi Emilovi von Behringovi, od jehož úmrtí uplyne 31. března 100 let. Tento německý lékař, považovaný za jednoho ze zakladatelů imunologie, totiž objevil proti záškrtu sérum, jež působilo jako lék po propuknutí nemoci i jako ochranný prostředek. Za objevy na poli imunologie byla Behringovi v roce 1901 jako prvnímu v historii udělena Nobelova cena za lékařství a fyziologii.

Behring se narodil 15. března 1854 v německé obci Hansdorf (dnes polské Lawice) v chudé učitelské rodině. Kvůli nedostatku financí vystudoval jako stipendista medicínu na akademii vojenského lékařství v Berlíně, poté ale musel pět let zůstat u armády. Armádou byl vyslán do Polska, kde se zabýval výzkumem různých infekcí a na počátku 80. let 19. století studoval účinky jodoformu, dezinfekčního prostředku, na bakterie a jejich toxiny. Armádu jeho výzkumy zaujaly a von Behring byl odeslán do Bonnu k slavnému profesorovi Karlu Binzovi, který byl v té době jedním z nejlepších farmakologů.

V roce 1888 byl povolán do Berlína a nastoupil do Hygienického ústavu, kde několik let pracoval pod vedením Roberta Kocha, objevitele bacilu tuberkulózy. Kocha následoval i do Institutu pro výzkum infekčních nemocí, kde se sešli s další legendou, zakladatelem moderní chemoterapie, německým lékařem a bakteriologem Paulem Ehrlichem. V roce 1894 byl von Behring jmenován profesorem hygieny na univerzitě v Halle a následující rok odešel na stejnou pozici na lékařskou fakultu univerzity v německém Marburgu, kde působil po zbytek života.

Bacil záškrtu a jím produkovaný jed byl znám zásluhou jeho krajana a kolegy Friedricha Loefflera již od roku 1884. Na svůj největší objev přišel von Behring během studia imunity zvířat proti záškrtu a tetanu. Objevil úkaz, že v krvi koní se proti záškrtu vyvine v krvi antitoxin. Očkoval tak stále větší dávky toxinu do krve pokusných koní a získal tak sérum proti záškrtu.

S japonským kolegou Šibasaburem Kitasatem publikoval nejprve článek o vzniku imunity při onemocnění záškrtem a o protitetanové imunitě u zvířat a poté již popsal léčbu záškrtu pomocí krevního séra. Obávaná nemoc, hubící po staletí tisíce dětí, přestala být smrtelnou hrozbou, a to tím spíše, že Behringovo protizáškrtové sérum působilo nejen jako ochranný prostředek, nýbrž i jako léčivý prostředek po propuknutí nemoci.

Výsledky svého zkoumání poprvé předvedl v roce 1891 a následující rok již byla zahájena průmyslová výroba antitoxinů záškrtu. Úspěch mělo také podávání jeho séra proti tetanu u německých vojáků v první světové válce. V roce 1946 bylo zavedeno povinné očkování proti záškrtu a onemocnění téměř vymizelo.

V roce 1901 byl von Behring oceněn první Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu a byl také povýšen do šlechtického stavu, Založil si také vlastní společnost na výzkum a výrobu vakcín a sér, jejíž následovnice funguje pod jménem CSL Behring dodnes.

Od roku 1896 ženatý von Behring měl šest synů. Zemřel 31. března 1917 v Marburgu, dva týdny po svých 63. narozeninách.

Myšlenka preventivně lidi ochránit před infekčními nemocemi je stará přes tisíc let. Zrodila se pravděpodobně v Číně a vyšla z poznání, že osoby, které onemocněly černými neštovicemi a přežily zůstaly v následující epidemii před nákazou ochráněny.

První typ očkování přivezla do Evropy manželka britského vyslance v Istanbulu lady Mary Montaguová poté, co se v roce 1715 sama utkala s neštovicemi. Přemluvila krále Jiřího I., aby očkování vyzkoušel na vězních a posléze jim udělil milost. Později si anglický venkovský lékař Edward Jenner všiml, že dojičky, které se nakazily kravskými neštovicemi, byly odolné i vůči pravým neštovicím. Vyrobil účinné očkování a 14. května 1796 úspěšně provedl na malém chlapci první aplikaci.

Dalším průkopníkem v oblasti očkování byl francouzský vědec Louis Pasteur, který v roce 1885 úspěšně použil u mladého chlapce, kterého pokousal vzteklý pes, oslabený virus vztekliny jako očkovací látku. Další očkovací látky již přineslo 19. století.

David Preisler rmi

Stres je nejčastějším spouštěčem migrény

Praha, 27. března 2017

Bolest hlavy patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Většina lidí ji prožila alespoň jednou v životě, někteří jí trpí pravidelně. Migréna má nepříznivý vliv na kvalitu života, zejména pro svoji četnost a nepředvídatelné nástupy. Může mít několik různých spouštěčů, k těm nejčastějším patří stres. V České republice je migréna poddiagnostikována a nedostatečně léčena.

Migréna je velmi častým zdravotním problémem, s nímž se ve své ordinaci setkává běžně každý praktický lékař. V celé české populaci jí trpí 12 % lidí, přičemž ženy jsou postiženy 2-3x častěji. Jedná se o náhle vzniklou, pulzující a středně či silně intenzivní bolest hlavy postihující levou nebo pravou stranu hlavy. Bývá provázena světloplachostí (fotofobií), nesnášenlivostí hluku (fonofobií), nevolností či zvracením a trvá od 4 do 72 hodin. Pokud přesahuje frekvence bolestí více než 15 dnů v měsíci, hovoříme o tzv. chronické migréně.

„Jedním z nejčastějších a nejrozšířenějších spouštěčů migrény je stres. Jde o reakci nervového systému na širokou škálu fyziologických a/nebo psychologických podnětů. Řada studií ukázala, že subjektivní hodnocení stresu je v případě migreniků podstatně vyšší než u ostatních lidí stejného věku. U 50–70 % migreniků se projevují významné souvislosti mezi každodenním prožíváním stresu a migrénou. Stres může záchvatu migrény předcházet i několik dní předem,“ říká MUDr. Marek Hakl, primář Oddělení léčby bolesti Fakultní nemocnice Brno.

Cílem léčby záchvatu migrény je úleva od bolesti a dalších příznaků. Pro léčení lehké migrény jsou vhodná běžná nekombinovaná analgetika. Z volně prodejných léků lze také použít Migralgin®, který je speciálně určen na tlumení bolesti hlavy při migréně a tenzní bolesti hlavy. Obsahuje trojkombinaci léčivých látek (kyselinu acetylsalicylovou, paracetamol a kofein), díky čemuž se zesiluje účinnost léku a zkracuje nástup jeho účinku.

Pro úspěšné zvládnutí migrény je samozřejmě důležité snažit se určit a následně odstranit faktory, které mohou záchvat migrény vyvolávat. K nejčastějším spouštěčům patří kromě stresu také nedostatek spánku či naopak jeho nadbytek, hypoglykémie (pokles hladiny glukózy v krvi), špatný pitný režim, konzumace alkoholu, únava, vyčerpání apod. Z toho důvodu se pacientům kromě užívání léků doporučuje i ovlivnění migrény nefarmakologickými postupy. Jedná se o úpravu životosprávy a změnu životního stylu. Pomáhá také akupunktura, relaxace, autogenní trénink, lehká kondiční cvičení, cvičení jógy, meditace či procházky přírodou. Bohužel však existují i spouštěče, které odstranit nelze, jako jsou hormonální změny či vliv počasí.

MIGRALGIN® je volně prodejný lék k vnitřnímu užití. Pozorně čtěte příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.

SACS.GANTIZ.17.03.0320

Migralgin® – nezávazná orientační spotřebitelská cena v lékárně za balení 20 tablet je 79,90 Kč.

Zdroje:

1. Niedermayerová, Ingrid: Farmakologická léčba migrény a tenzní bolesti hlavy. In: Praktické lékárenství 2010; 6(3). Dostupné z: http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2010/03/05.pdf

2. Medová, Eva: Migréna – diagnostika a akutní terapie záchvatů. In: Neurologie pro praxi 4/2004. Dostupné z: http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2004/04/09.pdf

3. Peroutka, Stephen J.: What Turns on a Migraine? A Systematic Review of Migraine Precipitating Factors, Curr Pain Headache Rep (2014) 18:454

4. Ježorská, Beranová: Vliv migrény na psychiku, Zdravi.euro.cz [online] [cit. 31-01-2017]. Dostupné z: http://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/vliv-migreny-na-psychiku-464381

5. Kotas, Rudolf: Profylaktická léčba migrény, Klinická farmakologie a farmacie 1/2006. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2006/11/10.pdf

6. SPC přípravku MIGRALGIN, datum revize textu 14. 11. 2016

7. PIL přípravku MIGRALGIN, datum revize textu 14. 11. 2016

KONTAKT:

Kateřina Jíchová

email: katerina.jichova@allmedia4u.cz
M: +420 603 280 300

Čím dál více žen nosí novorozence v šátku či nosítku

Brno 25. března (ČTK) – Stále více žen nosí své novorozené děti v šátku či nosítku. Přesto však drtivá většina žen, obzvláště prvorodiček, má doma i kočárek. Podle Majky Staňkové, která má na brněnském veletrhu Prodítě poradenské centrum, už však ženy o nošení leccos vědí a vnímají zdravotní i emoční výhody proti kočárku. Tento trend se projevuje i v nabídce většího množství výrobců a značek šátků a nosítek.

“Na veletrhu jsme osmým rokem. Začínali jsme jako čisté poradenství pro maminky a jsem obrovsky vděčná, že se tu vedle kočárků a autosedaček najdou i stánky s kontaktnějším zbožím. Tehdy jsme byli první, kdo sem donesl šátek a látkové pleny,” řekla ČTK Staňková.

Na veletrhu se nyní prezentují i čeští výrobci a distributoři, kteří nabízejí šátky a nosítka. “Řada žen se také nechtěla vrátit po mateřské do kanceláře či zaměstnání, které je nebavilo, a začaly šít nosítka či pleny,” řekla Staňková.

Ve svém poradenském centru už několik let radí, jak správně děti nosit, a zároveň upozorňuje, že je nesmysl, aby se debata hrotila do polohy matky nosící versus matky vozící. “Chci prostředí kultivovat a ukázat ženám, že je možné nosit. Je to přirozené a ještě babička mi vyprávěla, jak bylo za jejího dětství běžné, že se děti pod Tatrami nosily. Novinka je spíš kočárek než nošení,” řekla Staňková.

Správné nošení prospívá jak dětskému vývoji kyčlí, kdy sedí naširoko a mají kolena výš než hýždě. Podstatný je podle Staňkové emoční vývoj. “Klíčové jsou především první tři měsíce, de facto však celý první rok. Dítěti dáváme zakusit podobné prožitky, na jaké bylo zvyklé v děloze,” uvedla Staňková. Podle ní se tak mnohem lépe buduje vztah matky s dítětem, miminko lépe a klidněji spí.

Na ulicích jsou stále častěji vidět i muži, kteří mají dítě na sobě. “Ti však využívají více nosítka než šátky, nejdou jim tolik zavázat. Ale když se to naučí, tak jsou také skvělí,” řekla Staňková.

Přestože stále více žen už bere nošení jako přirozené a Staňková podobně jako její stejně smýšlející kolegyně mají lehčí práci, je stále dost těch, které je potřeba vtáhnout do problematiky. “Bojí se toho, že děti udusí, že se jim zničí záda, že budou rozmazlené. Já však říkám, že dítě do jednoho roku nejde ani vychovat, ani rozmazlit. A jestli mají být děti vychované, musíme je chovat, a ne někde odkládat,” řekla Staňková.

Zdeněk Meitner kš

Ministerstvo vypsalo nový tendr na leteckou záchranku v Ústí n.…

Praha 24. března (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo nové výběrové řízení na provozovatele letecké záchranné služby ze základny v Ústí nad Labem. Vítěz by měl provoz zajistit od července letošního roku do konce roku 2020. Vyplývá to z oznámení, které bylo dnes zveřejněno ve věstníku veřejných zakázek. Předpokládaná hodnota zakázky je 168 milionů korun, zájemci se mohou hlásit do 10. května. Hlavním kritériem pro výběr vítěze bude nejnižší cenová nabídka.

Výběrové řízení na ústecké stanoviště letecké záchranné služby ministerstvo v lednu zrušilo. Důvodem byly nejasnosti týkající se prokazování technických požadavků na vrtulníky. Vítězem tendru ministerstvo v minulosti vyhlásilo slovenskou firmu Air-Transport Europe (ATE). Kvůli stížnosti konkurenční firmy DSA u antimonopolního úřadu ale nemohlo s vítězem uzavřít smlouvu.

Obdobný spor se týkal i zakázky na zajištění letecké záchranné služby v Olomouckém kraji, kde rovněž zvítězila ATE. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v tomto případě vyměřil ministerstvu v minulých dnech pokutu 3,75 milionu korun. Podle úřadu se ministerstvo provinilo tím, že v zadávací dokumentaci požadovalo, aby provozovatelé u vrtulníků prokázali plnou certifikaci v kategorii A. Doklady k vrtulníku, s kterým ATE létá a které firma předložila, podle ÚOHS ale plnou certifikaci v kategorii A neprokazují.

Ministerstvo následně uvedlo, že požadavky ÚOHS v novém tendru na ústeckou základnu zohlednilo. V zadávací dokumentaci je nyní uvedeno, že záchranářský vrtulník musí být certifikovaný v kategorii A.

Leteckou záchrannou službu zatím na základě dodatku smlouvy provozuje v Ústeckém kraji společnost DSA, která se záchranářskými vrtulníky létá v kraji od roku 2003. Původně byl dodatek podepsán do konce února, ministerstvo ale smlouvu prodloužilo do doby, než DSA vyčerpá limit daný zákonem o veřejných zakázkách. Limitu 3,69 milionu korun bez DPH by firma měla podle odhadů dosáhnout v dubnu. Kdo službu zajistí potom, nechtělo ministerstvo v minulých týdnech předjímat. Připomnělo ale, že stát má podepsané memorandum o spolupráci při zajištění této služby s policií a armádou.

sdv rot