Lednice získá statut lázeňského místa, schválila vláda

Praha 29. března (ČTK) – Obec Lednice na Břeclavsku získá statut lázeňského místa. Nařízení, který se zavedením nového režimu počítá od 1. dubna, dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informoval mluvčí kabinetu Martin Ayrer. V lázeňském místě bude podle nařízení omezena výstavba a zakázán provoz některých zařízení, která by mohla narušit léčebný režim.

Lázeňský komplex byl v Lednici otevřen v roce 2007. Pacientům, kteří přijíždějí mimo jiné s nemocemi oběhového a pohybového ústrojí, poruchami žláz s vnitřní sekrecí či kožními, gynekologickými a nervovými onemocněními, pomáhá léčivý pramen jodobromové vody. Byl objeven v sedmdesátých letech 20. století. “Statut lázeňského místa povede nejen k vyšší ochraně tohoto zdroje, ale také léčebného režimu a celého lázeňského prostředí,” uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

“Konkrétním cílem navrhované právní úpravy je zejména zabránit novému umísťování staveb a provozoven, které by ve vnitřním území lázeňského místa mohly negativně ovlivnit léčebný režim návštěvníků přírodních léčebných lázní nebo klimatické podmínky místa a krajiny,” uvedlo ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k návrhu nařízení.

Podle nařízení bude omezena výstavba zábavních zařízení a zakázáno budování hromadných garáží, které nebudou sloužit pacientům, návštěvníkům lázní nebo zdravotnickému personálu. Na území nebude možné stavět ani silnice vyšších tříd, budovy pro zemědělskou výrobu, sklady, bydlení či provozování služeb, které neslouží uživatelům lázní a jejich personálu nebo mohou mít rušivý vliv na poskytování lázeňské péče.

Regulace se dotkne také reklamy, kdy bude v lázeňském místě zakázána zvuková reklama z dopravních prostředků, oslňující či blikající reklama a rozdávání reklamních letáků. Plakáty budou moci lidé vylepovat jen na oficiální plochy. Na veřejně přístupných místech nebude možné krmit toulavá a volně žijící zvířata.

sdv jzf rot

Hradecký kraj jedná o stavbě operačních sálů ve dvorské nemocnici

Hradec Králové 29. března (ČTK) – Královéhradecký kraj bude jednat o umístění nových operačních sálů v přístavbě na objektu dokončovaných laboratoří v areálu Městské nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem. Novinářům to dnes řekl hejtman hradeckého kraje Jiří Štěpán (ČSSD). Cena nástavby podle projektu činí 65 milionů korun.

“Byl jsem pověřen radou k jednání se subjekty, kterých se věc dotýká. Věřím, že radě, potažmo zastupitelstvu navrhnu smysluplné řešení, které bude přijatelné pro krajský rozpočet, tak i zohlední strukturu ve dvorské nemocnici poskytované péče s výhledem do dalších let,” uvedl náměstek hejtmana Aleš Cabicar (TOP 09), který je zodpovědný za zdravotnictví. Podle hejtmana by mělo být o budoucnosti nástavby rozhodnuto v řádu měsíců.

Stavba laboratoří ve dvorské nemocnici začala v březnu 2015, dokončení je plánované na konec dubna. Zbývá dokončit podlahy a vymalovat. Náklady se pohybují kolem 30 milionů korun, třetinu darovala královédvorská textilka Juta. Kraj do dvorské nemocnice, která je několik let součástí Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, investoval už v minulosti. Například v létě 2012 začala fungovat opravená jednotka intenzivní péče. Kraj za opravy zaplatil 2,5 milionu korun.

sja kš

K velké radosti a útulnému domovu dětí v nouzi

Beroun, 29.3.2017 (NEOPUBLIC PORTER NOVELLI) – 13 pokojů, 13 maminek ve složité životní situaci a 19 dětí. Tak to vypadá v azylovém domě Českého červeného kříže Berounka. Jaké vybavení jim nejvíce chybí a jak jim teď všichni můžeme pomoci?

Stará skříň, rozvrzaná postel, chybějící psací stůl pro dělání domácích úkolů… I drobnosti dokáží dětem v nouzi udělat radost a znamenají pro ně velkou podporu. Stráví sice se svými maminkami v azylovém domě jen dobu nezbytně nutnou k tomu, aby se jim podařilo najít nové zázemí, neznamená to však, že by nemohli zažít i tady pocit útulného domova.

„Azylový dům poskytuje dočasné ubytování a sociální služby nezletilým dětem a jejich matkám, které se ocitly v nepříznivé a krizové životní situaci spojené se ztrátou bydlení. Ročně se nám tu vystřídá okolo 100 klientek, kterým pomáháme s osamostatněním, začleněním se do společnosti a se zodpovědnou péčí o dítě,“ říká Renáta Roubalová, ředitelka Úřadu Oblastního spolku Českého červeného kříže Beroun.

Všechny pokoje v azylovém domě jsou vybaveny tím nejnutnějším –  příslušným počtem postelí, stolem, židlemi, šatními skříněmi, lednicí, nádobím a lůžkovinami. Před nastěhováním nových obyvatel je však potřeba pokoje nově vymalovat a případně obnovit či doplnit vybavení.

Maminky dětí se shodují, že k zútulnění prostor by přispělo nové povlečení, poličky, lampičky či skříně. Dětem často chybí vlastní místo na hraní a učení nebo nemají ani hračky. Domovy často opouštěly ve spěchu a vypjaté atmosféře a nebyl čas balit si jiné než nejnutnější věci. V azylových domech využijí i prostředky na mytí nádobí nebo praní prádla, které jim domov provoní.

Dětem v azylových domech Českého červeného kříže teď může pomoci každý! Stačí do 19. dubna zajít do hypermarketu Globus a zakoupit výrobek Procter & Gamble, jako například plenky Pampers, vložky Always, produkty vlasové péče Head & Shoulders a Pantene, výrobky pro péči o domov a o tkaniny Ariel, Bonux, Lenor a Jar nebo produkty pro muže Old Spice a Gillette. 1 % z ceny výrobků poputuje prostřednictvím Českého červeného kříže k těm nejpotřebnějším, k dětem.

ONKO Prostaty radí mužům ohledně rakoviny prostaty už tři…

Praha, 29. března 2017 – Online klinika pro onkologii prostaty (ONKO Prostaty) oslavila třetí výročí, svůj provoz zahájila už v lednu roku 2014. Již více než tři roky mohou zájemci o informace k rakovině prostaty navštěvovat tohoto webového multimediálního průvodce. Přední čeští odborníci z oborů urologie a onkologie zde provádí pacienta všemi aspekty rakoviny prostaty – od vyšetření až po optimální cestu léčby. Hlavním cílem projektu je poskytnout pacientům i jejich blízkým potřebné informace a nabídnout jim pomoc v jejich nelehké situaci.

Rakovina prostaty je u mužů po kožních nádorech druhým nejčastějším zhoubným nádorem. Zároveň je druhou nejčastější příčinou mužského úmrtí na zhoubný nádor v České republice. V současnosti neexistuje způsob, jak nemoci předcházet a jedinou prevencí choroby je její včasné zachycení. Proto je důležité posilovat informovanost mužů o tomto onemocnění. To je cílem i webu ONKO Prostaty, který má za poslední rok více než 170 000 návštěv a 500 000 zobrazení. Hlavní výhodou webu je právě jeho kvalitní obsah. „Jednoznačný přínos pro návštěvníky webu vidíme v tom, že jednotlivá videa vznikla ve spolupráci s předními českými odborníky z obou klíčových oblastí, které se řešením rakoviny prostaty zabývají – onkologie a urologie. Zájemce tedy na jednom místě a z pohodlí domova získá komplexní informace, které se vztahují jak k průběhu, tak k léčbě onemocnění. Všechna videa zároveň podávají informace srozumitelně a jasně,“ vysvětluje prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Odborníci, kteří stojí za chodem portálu:

prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.,

přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha

prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.,

přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky FN Plzeň

MUDr. Jana Katolická, Ph.D.,

primářka Onkologicko-chirurgického oddělení FN u sv. Anny, Brno

as. MUDr. Michaela Matoušková,

UROCENTRUM, Praha

MUDr. Petra Holečková,

zástupkyně primáře Ústavu radiační onkologie Nemocnice Na Bulovce, Praha

Kvalitní informace z pohodlí domova

Návštěvnost webu neustále roste a z jeho analýzy vyplývá, že návštěvníky nejsou jen ti, kteří už onemocněním trpí, ale i mladší ročníky, které si chtějí pod vlivem větší osvěty vyhledat informace o preventivních prohlídkách a způsobech odhalení rakoviny prostaty. „Mnoho pacientů za námi chodí s tím, že si hledají informace sami na internetu, proto je pro nás velmi důležité, aby si i v tomto nejistém prostředí dokázali najít odborné a nezavádějící informace,“ dodává MUDr. Jana Katolická, Ph.D., primářka Onkologicko-chirurgického oddělení FN u sv. Anny v Brně.

Plány na rozšíření webu

Ve čtvrtém roce fungování online kliniky čeká návštěvníky řada novinek. Plánuje se natáčení nových videí – tentokrát k problematice diabetu a hypertenze ve vztahu k rakovině prostaty. Zájemci se mohou těšit také na rady dalších odborníků, které přispějí ke komplexnosti a ucelenosti zde publikovaných poznatků. O kvalitě informací uveřejněných na webu ONKO Prostaty svědčí také oficiální záštita České urologické společnosti. „Této záštity si velmi vážíme, protože dokazuje, že odbornost obsahu portálu ONKO Prostaty je opravdu na profesionální úrovni. Současně vyjadřuje uznání nejvyššího orgánu v České republice, který zastřešuje všechny urology,“ připomíná prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky FN Plzeň.

ONKO Prostaty naleznete na adrese: www.rakovinaprostaty.org.

Kontakt pro média:

Dominika Brejchová

AMI Communications

E-mail: dominika.brejchova@amic.cz

Tel: +420 721 122 029

Průzkum:Třetina zdravotníků se při práci zranila ostrým předmětem

Praha 28. března (ČTK) – Třetina zdravotnického personálu se v minulých dvou letech při práci zranila ostrým předmětem, nejčastěji při vpíchnutí injekce nebo odběru krve. Zvyšuje se počet těch, kteří takové zranění nenahlásí, přestože je to povinné. Zatímco v roce 2014 tvořily nenahlášené případy u zdravotních sester asi 13 procent, letos to bylo 27 procent. Vyplývá to z průzkumu, který dnes představila Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků (POUZP).

Z výsledků vyplývá, že 34 procent zdravotníků se v posledních dvou letech zranilo při práci ostrým předmětem, někteří opakovaně. Většina zranění nahlásila, vzrůstá ale počet těch, kteří zranění nehlásí. V obdobném průzkumu v roce 2014 bylo zjištěno 13 procent nenahlášených případů u zdravotních sester, letos 27 procent. V celkovém vzorku respondentů tyto případy tvořily 25,4 procenta. Autoři průzkumu uvádějí, že podle statistik ministerstva zdravotnictví v posledních dvou letech počet případů poranění ostrými předměty přesáhl 6000.

Nejčastěji se zdravotníci zranili při vpichování injekce nebo při odběru krve z žíly či prstu (v obou případech asi 47 procent). Méně častá byla poranění při šití a řezání na operačním sále a při zavádění kanyl. “Nabízí se otázka, zda by ke snížení výskytu těchto poranění nepřispělo použití bezpečnostních zdravotnických pomůcek,” uvádějí autoři v průzkumu. Přes 93 procent zdravotníků podle průzkumu bezpečnostní zdravotnické pomůcky na pracovišti používá, ale 30 procent jen částečně.

Pracovníci, kteří utrpěli zranění při poskytování zdravotní péče a kvůli kterému hrozí přenos infekčního onemocnění přenášeného krví, musí tuto záležitost nahlásit zaměstnavateli. Zaměstnavatel pak o situaci informuje hygienickou stanici. Podle POUZP si mnozí zdravotníci neuvědomují, že hlášení každého poranění je důležité. “Zdravotnická zařízení by tedy měla důsledně dbát na pravidelné školení veškerého personálu. V neposlední řadě by celé situaci výrazně prospělo sjednocení systému hlášení těchto úrazů a lepší informovanost o způsobu hlášení směrem ke zdravotnickým pracovníkům,” uvedl předseda POUZP Tomáš Válek.

Průzkumu se zúčastnilo 972 respondentů, 81 procent tvořily zdravotní sestry, 17 procent nelékařský zdravotnický personál, jako jsou záchranáři, zdravotníci v laboratořích či rehabilitační pracovníci, a zhruba dvě procenta respondentů byli lékaři. Přes 80 procent z nich pracuje ve zdravotnických zařízeních, jejichž zřizovatelem je stát, kraj nebo město. Všichni odpovídali elektronicky.

sdv jw

Výzkumníci v Brně vyvíjí lék z pupečníku na degenerativní nemoci

Brno 28. března (ČTK) – Výzkumníci v Brně chtějí ve spolupráci se soukromými firmami vyvinout z buněk pupečníku lék na imunitní choroby a degenerativní onemocnění. Pomáhat může například po infarktu, mozkové příhodě, u nemoci kloubů nebo po transplantaci kostní dřeně. Novinářům to dnes řekla vedoucí výzkumu a lékařská ředitelka společnosti PrimeCell Dagmar Hrůzová. Lék aplikovaný injekčně by mohl být podle ní poprvé použitý při klinickém testování v roce 2019, na trhu dostupný pro celou EU by mohl být asi v roce 2024. K výrobě poslouží nový přístroj bioreaktor.

Na projektu s odhadovanými náklady kolem 50 milionů korun se spolu se společností PrimeCell podílí Mezinárodní centrum klinického výzkumu a korejská firma Hans Biomed. Část nákladů zaplatí firmy, které získaly také dotace od státu.

Pupečník, který spojuje novorozence s placentou matky, budou výzkumníci získávat po souhlasu rodičů od novorozenců z Fakultní nemocnice Brno. “Tkáň pupečníku je biologickým odpadem, my z něj ale vyvineme lék budoucnosti. Naše společnost vytvoří lék, Mezinárodní centrum klinického výzkumu ho bude testovat a Hans Biomed bude zkoumat další potenciál odpadních látek, které nám zbudou,” uvedla Hrůzová.

Podle ní má pupečník mnoho cenných buněk. “Mohou ovlivnit imunitu, což chceme využít pro poruchy imunity například u takzvané reakce štěpu vůči hostiteli po transplantaci kostní dřeně. Dále mají buňky i regenerativní vlastnosti a dokážou nastartovat a zrychlit hojení tkáně. To je dobré například po infarktu, mozkové příhodě nebo u kloubního onemocnění osteoartróza,” řekla Hrůzová

Po odebrání pupečníku po porodu se pro výživu a rozmnožení buněk použije bioreaktor, který firma PrimeCell pořídila kvůli výrobě léku za tři miliony korun. Podle Hrůzové bioreaktor odhadem desetinásobně nahradí proces, při kterém by výzkumníci vyživovali pupečník pomocí kultivačních lahví. Tím ho nejen mnohonásobně namnoží, ale také ušetří náklady a personál.

“Pupečník obsahuje asi deset milionů buněk. Když na něj nasadíme bioreaktor, za týden budeme mít 700 milionů buněk. Otázkou testování bude zjistit, jak moc můžeme rozmnožovat. Chceme ale vytvořit takový lék, který bude v konečném důsledku cenově dostupný,” dodala Hrůzová. Buňky z jednoho pupečníku by měly po rozmnožení pomoct desítkám lidí. U každého ale bude jiná dávka podle váhy a onemocnění.

Lenka Horáková dvd

Potrubní pošta FN Olomouc zrychlila dopravu vzorků do laboratoře

Olomouc 28. března (ČTK) – Rychlostí až šest metrů za sekundu sviští novou potrubní poštou ve Fakultní nemocnici v Olomouci (FNOL) speciální kapsle se vzorky biologického materiálu, které dosud museli mezi jednotlivými pracovišti zdlouhavě přenášet zaměstnanci. Potrubní pošta stála 105 milionů korun a měří 13,5 kilometru, což ji řadí mezi nejrozsáhlejší systémy v Česku.

“Projekt zjednoduší, zefektivní a především zrychlí přepravu biologických vzorků k laboratorním vyšetřením,” řekl dnes novinářům ředitel FNOL Roman Havlík. Pacienti díky nové potrubní poště čekají na výsledky testů výrazně kratší dobu a lékaři mohou dříve zahájit léčbu.

Potrubní pošta, jejíž stavba byla zahájena v roce 2015, v areálu nemocnice spojuje 20 budov, přičemž transport z nejvzdálenější kliniky do centrální laboratoře nyní zabere pouze čtyři minuty. Při zkušebním provozu bylo potrubní poštou přepraveno téměř 100.0000 zásilek a 77 procent z nich dorazilo do cíle do pěti minut.

Zkumavky s krví, močí a dalším biologickým materiálem, ale i recepty a dokumenty jsou přepravovány ve speciálních pouzdrech, kterých nemocnice zatím pořídila 350. Pouzdra potrubím o průměru 16 centimetrů pohání stlačený vzduch. Systém potrubní pošty čítá 98 stanic na klinikách a odděleních nemocnice, které si mohou posílat zásilky mezi sebou. Většina zásilek je automaticky rozdělována v centrále potrubní pošty.

Potrubní poštou je nyní denně dopraveno v průměru tisíc zásilek, avšak kapacita systému je vyšší. “Před spuštěním je transport transfuzních přípravků a plánujeme také zabezpečenou přepravu cytostatik pro léčbu onkologických pacientů. Uvažujeme do budoucna rovněž o využití potrubní pošty k přepravě léků a drobného zdravotnického materiálu,” podotkla hlavní sestra fakultní nemocnice Andrea Drobiličová.

Z jednotlivých klinik je každý den do laboratoří přepravováno několik tisíc vzorků biologického materiálu, což bylo dosud organizačně velmi náročné. Zaměstnanci denně po celém areálu FNOL nachodili několik desítek kilometrů. “Vzorky se v laboratořích nekumulují a jejich přísun potrubní poštou je plynulejší. Velmi důležitá je i bezpečnost celého systému, kdy je vyloučena chyba lidského faktoru, která by při manuálním přenášení vzorků mohla vzniknout,” řekl Havlík.

Potrubí dělníci umístili pod zem i do stropních podhledů nemocničních budov. Řídící centrum potrubní pošty bylo postaveno na travnaté ploše mezi III. interní klinikou a klinikami onkologie a plicních nemocí. Na střeše betonového objektu zapuštěného do terénu vznikl parčík s odpočinkovou zónou pro pacienty a návštěvníky nemocnice.

Potrubní poštu využívá řada českých nemocnic. Nový systém potrubní pošty před časem vybudovala ve svém lochotínském areálu plzeňská fakultní nemocnice. Potrubím spojujícím všechny objekty zdravotníci posílají do nemocničních laboratoří vzorky krve, moči, mozkomíšního moku a další biologický materiál. Potrubní pošta dokáže zkrátit doručení vzorku ze vzdálenějších míst nemocnice až z půl hodiny na několik minut.

beh hj

Soud se opět bude zabývat žádostí o analýzu k domácím porodům

Brno 28. března (ČTK) – Pražský městský soud musí opět přezkoumat zákonnost postupu ministerstva zdravotnictví, které žadatelce z Ligy lidských práv neposkytlo analýzu o trestní odpovědnosti rodiček v souvislosti s porodem doma. Rozhodl o tom dnes Ústavní soud v Brně.

Ministerstvo zdravotnictví si analýzu nechalo zpracovat v roce 2009. Právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota o rok později ministerstvo požádala o poskytnutí této analýzy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo to ale podle právničky odmítlo s odůvodněním, že jde o výklad právních předpisů zpracovaný výhradně pro vnitřní potřeby. Podle ministerstva také nebylo možné vyloučit materiální porušení autorských práv advokátní kanceláře, která analýzu zpracovávala.

Městský soud v Praze žalobu proti rozhodnutí ministerstva dvakrát zamítl, podruhé zamítnutí na základě práv třetích osob k autorskému dílu potvrdil i Nejvyšší správní soud. Žadatelka proti tomu podala ústavní stížnost, podle ní šlo o zásah do ústavně zaručeného práva na informace.

Ústavní soud se přiklonil na její stranu a rozsudky soudů zrušil. Podle Ústavního soudu se správní soudy nezabývaly charakterem konkrétního dokumentu ani obecnější úvahou, nakolik právní analýza vůbec může být předmětem autorského práva. Jak uvedl ústavní soudce zpravodaj Jaromír Jirsa, soudy se ani “nepozastavily nad okolností, že právní analýzy a stanoviska advokáti vytvářejí nikoliv pro vlastní potřebu, ale právě pro jejich další užití.”

Zdůraznil, že je třeba garantovat široký přístup k informacím a že orgány veřejné moci musí k žádostem o informace tohoto druhu přistupovat individuálně.

Podle Ligy lidských práv může analýza sloužit ke kriminalizaci žen v souvislosti s volbou domácího porodu, ale také ke kriminalizaci porodních asistentek, které u porodů asistují. Analýza vznikla za veřejné prostředky a podle ligy veřejnost musí mít právo se s ní seznámit a kontrolovat, na co úřad vynakládá peníze daňových poplatníků.

lip hj

Vrtulníky s lékaři zachraňují v České republice životy už 30 let

Praha 28. března (ČTK) – Letecká záchranná služba pomůže v ČR každoročně tisícům pacientů, ať už je přepravuje z místa nehody do nemocnice, nebo mezi zdravotnickými zařízeními. Vrtulníky letecké záchranky dnes pokrývají celé území státu, a to i díky tomu, že někdejší Československo patřilo v rámci střední a východní Evropy k průkopníkům tohoto druhu zdravotnické pomoci. První základna, dodnes fungující s volacím znakem Kryštof 01, začala na ruzyňském letišti fungovat 1. dubna 1987.

Československá letecká záchranka nevznikla úplně na zelené louce, zdejší lékaři měli dlouholeté zkušenosti s přepravou pacientů mezi nemocnicemi, většinou s letouny L-200 Morava. Piloti vrtulníků zase od 60. let minulého století získávali zkušenosti se záchranou lidí, často z nepřístupného horského terénu. Úplně první přeprava nemocného helikoptérou se ovšem uskutečnila už v srpnu 1956, kdy Mil Mi-4 dovezl zraněného z Terezína do vojenské nemocnice ve Střešovicích.

O necelé čtyři roky později, v únoru 1960, pak například v Ostravě použili vrtulník stejného typu k přepravě horníků, zraněných při závalu, z nemocnice na mošnovské letiště, odkud pak pokračovali letadlem k léčení do Prahy. Z 60. let jsou pak zprávy o využití vrtulníků k letecké záchranné službě na východním Slovensku, helikoptéry pomáhaly i při povodních v roce 1965 a v září téhož roku jeden stroj Mi-4 posloužil k záchraně jugoslávské horolezkyně ve Vysokých Tatrách.

Právě ve slovenských velehorách nalezly vrtulníky v průběhu 60. a 70. let velké uplatnění, většinou ale sloužily k dopravě záchranářů. S přibývajícími zkušenostmi se vylepšovaly metody a z července 1975 je tak dokumentována záchrana horolezce přímo z terénu vrtulníkem Mil Mi-2. Později se ve tatranském prostředí uplatnily i těžší stroje Mi-8. Právě s jejich používáním je ale spojena těžká havárie z června 1979, při které v Mlynické dolině zahynuli dva členové posádky a pět záchranářů.

Zatímco ve slovenských horách se v trochu improvizovaných podmínkách – vrtulníky někdy poskytovalo ministerstvo vnitra, jindy letecký podnik Slov-air – letecká záchranka zavedla, v českém prostředí se, tedy až na výjimky při vojenských akcích, vrtulníky pro zdravotnické potřeby prakticky nepoužívaly. Nový přístup se začal rýsovat v roce 1977, kdy federální ministerstvo vnitra (FMV) začalo pod vlivem zkušenosti ze zahraničí uvažovat o vzniku celostátní letecké záchranky.

Dalšími impulzy se staly kongresy leteckých záchranek, které se v letech 1980 a 1985 konaly v Mnichově a Curychu. Zejména pak druhý z nich, jehož se účastnila i čs. delegace a pod jehož vlivem vznikla skupina specialistů z letectví, zdravotnictví a horské služby, která připravila koncepci a později řídila zavádění letecké záchranky v Československu. Na jejím vzniku se pak vedle FMV podílela i federální ministerstva zdravotnictví a dopravy, peníze poskytla i Česká státní pojišťovna.

Původně se uvažovalo o pořízení moderních západních strojů, nakonec ale záchranka začala používat sovětské Mi-2, patřící do resortu ministerstva vnitra. První zkušební fáze trvala od dubna do května 1987, v druhé etapě od půlky července do konce září 1987 pak z Ruzyně létal vrtulník Slov-airu. Do běžného provozu byla základna letecké záchranné služby, určená pro zásahy v Praze a středních Čechách, uvedena 1. dubna 1988, kdy přešla do nepřetržitého denního provozu.

Postupně vznikaly další stanice a před rozdělením společného státu jich bylo 18, z toho 11 na území ČR. Na začátku 90. let nevyhovující helikoptéry sovětské konstrukce nahradily modernější západní stroje, od roku 1992 pak začaly záchranku provozovat i soukromé společnosti. Dnes je v ČR deset stanic: v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a Liberci (v roce 1994 zanikla základna v Havlíčkově Brodě).

Pavel Lukáš rmi

Le Figaro: Schopnost člověka žasnout nad krásou je záhadou

Paříž 28. března (ČTK/Le Figaro) – Dub rostoucí v poli před jejím oknem vyzařuje v každém ročním období jinou krásu, nad hlavou jí poletují špačci a objevuje hudbu zpěvačky Jun Sun-Na z Jižní Koreje. Tolik krásných prožitků, jejichž prostřednictvím se spisovatelka Belinda Cannonová snaží uchopit a pochopit význam našeho úžasu nad krásou. Tato schopnost je nepochybně dána jen člověku, který ji využívá k tomu, aby se radoval z krásy v každodenním životě stejně jako v uměleckých dílech. Může tak čelit cynismu, lhostejnosti, nudě i depresi.

Tato vzácná schopnost, o níž se nyní zmiňuje jako o jedné ze čtyřiadvaceti sil osobnosti pozitivní psychologie pod termínem “schopnost vážit si krásy a výjimečnosti”, však zůstává záhadou. Částečně se tomu věnuje nová disciplína s názvem neuroestetika.

“Samozřejmě je známo, že krása prochází především očima toho, kdo ji pozoruje,” vysvětluje profesor kognitivní psychologie ze Svobodné univerzity v Bruselu Axel Cleeremans. “Zatím ale nevíme, proč jsou někteří lidé citlivější třeba více na architekturu než na hudbu. Každý mozek, mimořádně plastický orgán, do něhož se zapisuje široká síť asociací, utváří preference té které osoby,” citoval ho francouzský deník Le Figaro. Každý mozek je naprosto jedinečný a je těžké z toho vyvodit všeobecné pravidlo.

“V roce 2011 ukázala analýza 93 studií, že oblast mozku, do níž je zanesena schopnost žasnout nad krásou, je stejná jako ta, která je zapojena do vnímání objektů s vysokou ekonomickou nebo sexuální hodnotou. Zdá se, že jde o jakousi parazitující funkci, která se vyvíjela po boku schopností umožňujících zajistit naše přežití,” říká Cleeremans.

Jde o výjimečnou schopnost, která ale nijak neudivuje ty, kdo využívají nejrůznější prostředky krásy k tomu, aby pomáhali lidem, kteří mají problémy nebo se snaží lépe poznat sami sebe. “Výchova k této schopnosti sice neuzdravuje, ale nepochybně pomáhá v psychoterapii. U starých lidí umožňuje znovu zažehnout touhu po kráse,” podotýká filozof Pascal Coulon, který pracuje se seniory.

Číst Prousta, podívat se na plátna impresionistů a pak si udělat piknik v Giverny, pochopit kubisty… Mnoho dveří, která se před námi otevírají, nám pozvolna dává možnost vidět novýma očima, i když máme pocit, že už jsme všechno viděli.

“V tom tkví velký přínos umělců,” říká Coulon. Podle něj se tak přeruší řetězec významů, v němž se pohybujeme, a objeví se některé, jež nám dosud nebyly známy. Po Van Goghovi se už na obyčejné dřevěné židle nedíváme stejným způsobem.

Umělecké dílo nám ukazuje dimenze, které jsme dosud ignorovali. “Číst báseň nebo se dívat na obraz a říct si, že to je přesně to, co cítím, je velmi pozitivní, protože toto ztotožnění umožňuje cítit se spojen s druhým člověkem. Když vidíme naše důchodce, jak spolu diskutují o zásluhách toho či onoho díla, je to úžasné!” dodává Coulon.

Podle expertky na pozitivní psychologii Ilony Boniwellové jde o otázku postoje člověka a jeho schopnosti udělat si na obdivování krásy čas. Spisovatelka Cannoneová doplňuje: “Když jsem nešťastná, procházím kolem celé té krásy, aniž bych ji viděla.” Je to ale vynikající příležitost zbavit se pohledem na krásno chmurných pocitů. A připomíná, že nejlepšími léky na bolestivý narcisismus jsou let ptáků, duby rostoucí v poli a hvězdná obloha.

pel spr