Krajská zdravotní vykázala zisk, rozvoji brání nedostatek lékařů

Ústí nad Labem 31. března (ČTK) – Společnost Krajská zdravotní (KZ), která sdružuje pět nemocnic Ústeckého kraje, hospodařila loni se ziskem 6,6 milionu korun. O rok dříve činil zisk 15 milionů korun. Jednoho z největších zaměstnavatelů v regionu trápí nedostatek lékařů a zdravotních sester. Záměr zřídit lékařskou fakultu v Ústí zatím neuspěl. Novinářům to dnes řekli zástupci podniku plně vlastněného Ústeckým krajem.

Více než polovinu výdajů společnosti tvoří osobní náklady. Kvůli růstu mezd o deset procent tyto náklady loni meziročně vzrostly o 281 milionů. Ušetřit peníze se Krajská zdravotní snaží například prostřednictvím tendrů. “Všechny zakázky zadáváme pomocí veřejných soutěží, čímž se nám daří dosahovat co nejnižších cen,” uvedl předseda představenstva Jiří Novák. Podle něj je úspora za loňský rok zhruba 55 milionů korun. Podnik také snížil stav nezdravotnického personálu o 150 lidí.

Provoz oddělení v nemocnicích v Ústí, Teplicích, Mostě, Chomutově a Děčíně omezuje podle Nováka nedostatek lékařů či sester. V celé Krajské zdravotní chybí zhruba 60 lékařů a 120 zdravotních sester. Průměrná hrubá mzda doktorů je podle zprávy KZ přes 90.000 korun a sester 31.000 korun. “Je boj v rámci republiky o každého doktora a každou sestru. Nechtěli jsme jít cestou, kdy lékaři jsou přepláceni. Bohužel náš záměr zřídit v Ústí nad Labem lékařskou fakultu při jednání s rektorem Univerzity Karlovy byl zamítnut. Myšlenku ale neopouštíme, chtěli bychom tu mít alespoň detašované pracoviště pro vyšší ročníky,” uvedl Novák.

S nadějí vzhlíží vedení Krajské zdravotní podle Nováka k odborníkům z východu. “Zájem z Ukrajiny je, jsou to lidé dobře připravení, kteří se rychle učí česky, překážkou je zatím legislativa,” uvedl Novák. V Krajské zdravotní tvoří cizinci zhruba 14 procent všech lékařů, většina z nich je původem ze Slovenska.

Nedostatek sester pomůže podle očekávání představenstva řešit změna systému jejich vzdělávání. Přímo v areálu Masarykovy nemocnice v Ústí se nyní plánuje stavba fakulty zdravotnických studií ústecké univerzity.

Představenstvo se dnes také zabývalo Lužickou nemocnicí v Rumburku. Tu nabídlo město Rumburk Ústeckému kraji. Zařízení je ve ztrátě, chybějí lékaři a další personál. Porodnické oddělení se kvůli tomu na začátku dubna dočasně uzavře. Správu nemocnic zajišťuje pro Ústecký kraj právě Krajská zdravotní. “Jsme připraveni pomoci. Rozhodující slovo ale budou mít (krajští) zastupitelé,” uvedl Novák.

fir hj

Jihomoravští hygienici varují před klíšťaty a nakázou od nich

Brno 31. března (ČTK) – Hygienici v Jihomoravském kraji upozorňují na začínající sezonu klíšťat. Každý rok řeší desítky případů lidí nakažených klíšťovou encefalitidou. Loni jich bylo 35, řekla dnes novinářům vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. Letos zatím žádný případ evidovaný není. Podle Ciupek by se měli lidé očkovat.

Hygienici evidují každým rokem desítky případů klíšťové encefalitidy, která postihuje centrální nervový systém, může způsobit obrnu, epilepsii nebo i smrt. V roce 2014 bylo v kraji 31 případů, o rok později 26 případů. V dřívějších letech ale zaznamenali i 50 nemocných. Mezi další nemoci, které klíšťata přenášejí, patří borelióza. “Je asi desetkrát častější než encefalitida. Nemá ale tak dramatický vývoj a riziko úmrtí,” poznamenala ředitelka sekce ochrany a podpory veřejného zdraví jihomoravské hygienické stanice Hana Pokorná. Borelióza způsobuje kloubní záněty nebo lehký třes rukou.

Proti borelióze existuje účinná léčba pomocí antibiotik, proti encefalitidě zatím nebyl vyvinutý lék. Proti encefalitidě se však lze očkovat, zatímco proti borelióze nikoliv. Statistiky o očkování se podle Ciupek neprovádějí, ale z průzkumů vyplývá, že je očkovaná asi pětina Čechů. “Kromě očkování se lidé mohou před klíšťaty chránit vhodným oděvem, když jdou do přírody, ale také repelentem nebo tím, že nebudou chodit do vysoké trávy a křoví,” vyjmenovala Ciupek.

Podle ní jsou rizikovou skupinou lidé okolo 50 let a starší. Hygienici totiž upozorňují, že starší generace často dohlíží na očkování malých dětí, ale sama se nenaočkuje. Starší člověk se přitom s encefalitidou vyrovnává hůř než mladý organismus.

Hygienici upozorňují, že Jihomoravský kraj patří k rizikovým lokalitám. “Rizikovějšími místy jsou okolí řek jako Svratka, Svitava, Oslava, okolí Brněnské přehrady, Křetínská přehrada, Vranovská přehrada a okolí lesů,” dodala Ciupek.

hor hj

Ve věku 83 let zemřel transplantační chirurg Vladimír Kočandrle

Praha 31. března (ČTK) – Ve věku 83 let ve čtvrtek zemřel chirurg Vladimír Kočandrle. V roce 1984 vedl tým, který jako první v tehdejším Československu provedl úspěšnou transplantaci srdce. O úmrtí lékaře a někdejšího ředitele pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) dnes ČTK informoval Kočandrleho syn.

Podle nynějšího ředitele IKEM Aleše Hermana byl Kočandrle nejen skvělý a precizní lékař, ale také výborný manažer, učitel a člověk. “Byl důležitou součástí IKEM, svou usilovnou prací se zasloužil o jeho nebývalý rozvoj – zásadním způsobem přispěl k zahájení a rozvoji českého programu transplantací srdce, ledvin a slinivky břišní,” uvedl Herman v tiskové zprávě, kterou IKEM k úmrtí chirurga vydal.

Skalpel držel profesor Kočandrle v ruce 37 let. Po studiích na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze začínal v roce 1957 jako sekundář v Jablonci nad Nisou. Čtyři roky nato nastoupil do pražského Ústavu klinické a experimentální chirurgie (později IKEM). V jeho čele byl sedm let od roku 1983.

Kočandrle se nedlouho po roční stáži ve Spojených státech se skupinou nadšenců z řad chirurgů, nefrologů a imunologů podílel 21. března 1966 na první úspěšné československé transplantaci ledviny. Příjemcem byl Karel Pavlík, který žil s novou ledvinou tři roky. Pod Kočandrleho vedením byla v IKEM provedena v roce 1983 také první úspěšná transplantace slinivky břišní.

Od konce sedmdesátých let se chirurg připravoval na transplantaci srdce. Pod jeho vedením provedl tým profesora Pavla Firta v lednu 1984 první úspěšnou transplantaci srdce v tehdejším Československu i v celém východním bloku. Čtyřiačtyřicetiletý technik Josef Divina dostal tehdy srdce o devět let mladšího muže. Žil poté ještě 13 let.

Vůbec první pokus o přenos srdce v Československu provedl v roce 1968 bratislavský tým pod vedením Karola Šišky. Padesátiletá žena ale po pěti hodinách zemřela.

Kočandrle vedl i tým, který v roce 1984 transplantoval srdce jihlavskému učiteli Rudolfu Sekavovi. Muž, kterému tehdy lékaři bez zákroku dávali nanejvýš několik měsíců života, je nyní nejdéle žijícím člověkem v Česku, který podstoupil transplantaci srdce.

Po odchodu z IKEM působil Kočandrle ve vojenské nemocnici Walter Reed Army Medical Center, kde se léčí i prezidenti. V letech 1991 až 1993 tam zavedl program kombinovaných transplantací slinivky břišní a ledvin. S chirurgií skončil v roce 1994 po svém odchodu z Ústřední vojenské nemocnice.

Nekoncepčnost a krize ve zdravotnictví ho přivedly ke kandidatuře do Senátu v roce 1996, neuspěl však. Do ČSSD, za niž kandidoval, vstoupil o dva roky později. Tehdy se o něm také spekulovalo jako o možném ministrovi zdravotnictví.

str gcm rot

13 nejčastějších mýtů o zraku

Praha, 31.3.2017 (Guideline) 

1. Mrkev zlepšuje zrak – MÝTUS

Skutečně mrkev zlepšuje zrak? „Hodně lidí se mylně domnívá, že když bude jíst hodně mrkve, brýle nebude potřebovat. S dioptrickými vadami oka však konzumace mrkve vůbec nesouvisí. Mrkev je bohatá na vitamín A (podobně jako mléko, sýr nebo vajíčka), který vyživuje sítnici. Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Podobnou službu nám poskytují i další zraková barviva (flavonoidy, zeaxantýn a lutein nacházející se v zelené listové zelenině a kukuřici). Také nenasycené Omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová z Oční kliniky DuoVize.

2. Dívání se do sluníčka způsobuje slepotu – PRAVDA

Každý pohled do ostrého světla způsobuje krátkodobé oslepnutí. Při delším dívání se do slunce nastávají v oku nezvratné změny, včetně zjizvení nejdůležitějších struktur pro vidění. V žádném případě se nedívejte do slunce cíleně a dlouhodobě, jde o jednu z nejčastějších příčin slepoty. Výjimečně nebezpečné je zatmění slunce, vydržíte se do slunce dívat delší dobu a nevnímáte riziko.

3. Časté sledování televize zhoršuje zrak – MÝTUS

Sledování televize nezpůsobuje žádné výrazné problémy. Měli byste však dodržovat dvě základní pravidla-televizor mít ve vzdálenosti více než dva metry od očí a obrazovka by neměla být jediným zdrojem světla v místnosti. Dnešní LCD monitory nevytvářejí

žádné škodlivé vyzařování. Staré televizní přijímače měly v porovnání s dnešními velké elektromagnetické vyzařování, navzdory tomu nepředstavovaly žádnou vážnější zdravotní hrozbu.

4. Práce s počítačem způsobuje syndrom suchého oka – PRAVDA

Dlouhodobá práce s počítačem bez pravidelných přestávek v klimatizované suché místnosti může skutečně způsobit syndrom suchého oka, který se projevuje začervenáním, řezáním, pálením, pocitem písku a cizího tělesa v očích, světloplachostí a pocitem únavy očí. Zdravé oko je neustále pokryté slzným filmem, který chrání povrch oka před infekcemi, vyživuje ho, odplavuje z jeho povrchu odumřelé buňky a bakterie. Zajišťuje rovný povrch oka, což je nezbytné pro ostré vidění. Když se slzný film naruší, přestává oko dostatečně chránit a oko vysychá. V rámci prevenci si dělejte při práci s počítačem pravidelné přestávky.

5. Laserové operace jsou bolestivé – MÝTUS

V průběhu zákroku je bezbolestná každá metoda. Otázka bolestivosti nastává až v průběhu hojení. Povrchové laserové metody (PRK, Lasek, epi-LASEK, Super Laser, No Touch, Laser, 6D Laser), při kterých chirurg odstraňuje povrch rohovky, způsobuje výraznější stupeň bolesti. První tři dny po zákroku epitel dorůstá a tento moment je pro pacienta bolestivý. Při nejmodernějších laserových zákrocích s použitím femtosekundového laseru pacient po zákroku žádnou bolest necítí. Už večer v den operace může číst a sledovat televizi a druhý den pohodlně pracovat.

6. Nedostatečně zkorigované dioptrie můžou způsobit vypadávání vlasů – PRAVDA

Z nesprávně zkorigovaných dioptrií můžou skutečně vypadávat vlasy. Oko se extrémně namáhá při zaostřování obrazu, čímž je drážděné velké množství nervových vláken. Celý komplikovaný proces na úrovni mozku vede k nadměrnému vypadávání vlasů. Zrak je nutné správně korigovat-brýlemi, čočkami nebo laserovou či nitrooční operací.

7. V těhotenství se oční vady zhoršují – MÝTUS

V průběhu těhotenství a kojení se dioptrická vada zhorší přibližně u 20% všech žen. V 80% zůstává stabilní. Krátkozrakým pacientkám se může vada zhoršit. Statisticky však maximálně do 1 dioptrie. Hodně mladých žen odkládá právě z tohoto důvodu laserovou operaci dioptrických vad. Díky šetrnému femtosekundovému laseru je strach ze zhoršení vady po porodu přežitkem. Mechanická pevnost oka po laserovém zákroku je dostatečná na to, aby vydržela i ten nejtěžší porod.

8. Modré oči jsou citlivější na oční onemocnění než tmavé – PRAVDA

Některé onemocnění se vyskytují statisticky častěji u světlých duhovek. Například věkem podmíněná makulární degenerace (chronické onemocnění žluté skvrny, které může vyústit do ztráty centrálního vidění). Vše souvisí s pigmentovým epitelem, který se nachází v oku a zabezpečuje správnou výživu a metabolismus oka. Ve světlých duhovkách ho je méně.

9. Šedý zákal musí dozrát – MÝTUS

Starý mýtus, že zákal musí dozrát, než se operuje, už neplatí. Naopak, čím dříve zákrok podstoupíte, tím méně komplikací riskujete. Díky nejnovějším laserovým operacím šedého zákalu jde o maximálně šetrný 15 minutový výkon jednodenní chirurgie. Chirurg při něm operuje pomocí femtosekundového laseru a nepoužívá skalpel ani ostré nástroje. Pokud se pacient rozhodne pro multifokální nitrooční čočku, zbaví ho v průběhu operace šedého zákalu chirurg také brýlí na čtení i do dálky.

10. Čtení při nedostatečném osvětlení poškozuje zrak – PRAVDA

Dlouhodobé studie ukazují, že vysokoškolsky vzdělaní lidé nosí častěji minusové dioptrie. Zdá se tedy, že určitá souvislost mezi čtením a brýlemi opravdu existuje. Dlouhodobá zvýšená námaha zaostřovacích svalů v oku při čtení může způsobit zhoršení dioptrií. Tento stav se však týká pouze lidí do 25 let. Nedostatečné osvětlení pracovní a čtecí plochy způsobuje únavu očí.

11. Adrenalinové sporty můžou poškodit zrak – PRAVDA

Některé typy sportů jsou pro oko skutečně nebezpečné – například seskoky typu bungee jump. Ty lékaři nedoporučují krátkozrakým sportovcům. Oko je při seskoku vystavené velkým nárazům s rizikem odtrhnutí sítnice.

12. Zelený zákal končí slepotou – MÝTUS

Glaukóm je zákeřný hlavně pomalým a nepozorovaným průběhem. Na rozdíl od šedého zákalu, kdy je možné operaci vidění prakticky dokonale obnovit, se dá při léčbě zeleného zákalu chorobný proces pouze zastavit. Navzdory tomu častá obava pacientů, že onemocnění končí slepotou, už dnes neplatí. Když je pacient dostatečně disciplinovaný a dodržuje rady lékaře, onemocnění je možné stabilizovat. Kromě vyšetření očního pozadí a nitroočního tlaku pomáhá oftalmologovi při včasné diagnostice vyšetření s názvem OCT (optická koherentní tomografie). Přístroj umožňuje vidět hluboko do očních struktur. Dokáže odhalit onemocnění sítnice, glaukom a změny na zrakovém nervu v raném stádiu.

13. S kontaktními čočkami nechoďte do vody – PRAVDA

Kontaktní čočky ve spojení s vodou přinášejí značné riziko. Ve vodách přežívají bakterie, viry, chlamydie, plísně a akantaméby. Mikroorganismus je díky kontaktní čočce v dlouhodobém kontaktu s povrchem oka. Chlamydiové oční záněty můžou vzniknout i týdny či měsíce po pobytu ve vodě. Ve vodách, řekách, jezerech a horských potocích jsou přítomné i nebezpečné mikroorganismy akantaméby. Způsobují závažný zánět rohovky spojený s velkými bolestmi, světloplachostí, začervenáním a slzením. V kritických případech může způsobit i oslepnutí. Zdrojem akantaméb jsou také nádobky s roztoky a pouzdra na kontaktní čočky.

Oranžový superhrdina: mrkev chrání před rakovinou a infarktem, také oddaluje…

Praha, 31.3.2017

Že mrkev navrátí ostrý zrak, je bohužel mýtus. Přesto je ale tato oranžová zelenina očím nápomocná, a nejen jim! Některé její důležité vlastnosti opomíjíme, přestože k nim patří snižování rizika rakoviny plic, prsou a střev, stejně jako výskytu mozkové mrtvice. Výčet blahodárných účinků nenápadného kořenového hrdiny tím ale nekončí. Mrkev zlepšuje kvalitu pleti, chrání zuby a dásně, slouží jako prevence infekcí, a dokonce zpomaluje stárnutí buněk. Právem si tak zaslouží náležitou pozornost alespoň jednou ročně – na Den mrkve, mezinárodně oslavovaný 4. dubna.

Podoba mrkve, jak ji známe dnes, vznikla v 17. století v Nizozemsku, kde pěstováním změnila svou barvu z původní černé na typickou oranžovou. Mrkev ale pochází z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, kde lze dodnes najít její divoké příbuzné. Předpokládá se, že mrkev se na přelomu prvního a druhého tisíciletí rozšířila až do Středomoří a do západní Evropy se dostala až o dvě staletí později. Postupem času také vznikl oblíbený a široce rozšířený mýtus, že mrkev napomáhá zlepšovat zrak.

„Mrkev je sice pro oči prospěšná, ale například krátkozrakost skutečně vyléčit nedokáže. Je ale bohatá na beta-karoten, jehož přeměnou v těle vzniká vitamin A. Ten je důležitý pro rodopsin, tedy oční pigment obsažený v tyčinkách, který zajišťuje správné vnímání světla a je základem pro vidění ve tmě. Důležitá funkce beta-karotenu je ale i ta, že pomáhá zabraňovat věkem podmíněné makulární degeneraci a oddaluje výskyt šedého zákalu,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha. Vitamin A také pomáhá játrům odplavovat z těla toxiny. Vláknina obsažená v mrkvi zase čistí střeva a urychluje jejich pohyb.

Pro krásu i zdraví

Vysoký obsah beta-karotenu v těle slouží jako antioxidant pomáhající prostřednictvím lidského metabolismu regenerovat poškozené buňky a zpomalovat jejich stárnutí. Tento antioxidant navíc chrání pokožku před poškozením od slunečních paprsků, zatímco jeho nedostatek naopak přispívá k vysušování kůže, vlasů a nehtů. Mrkev také funguje jako prevence nejrůznějších infekcí a lze ji použít jako vynikající pleťovou masku, ideálně v kombinaci s medem.

„Dost často mají lidé v podvědomí spojitost určité zeleniny s jedním konkrétním vitaminem a neuvědomují si, že příroda vždy nabízí vyvážený koktejl mikronutrientů. Mrkev tak obsahuje vápník, draslík, vitamin B, C a další. Vápník pomáhá zabránit zužování cév ovlivněním svaloviny cévní stěny. Draslík podporuje pravidelný srdeční tep. Vitamin B zlepšuje metabolismus, vitamin C zase chrání buňky před nežádoucími účinky volných radikálů a posiluje cévní stěny,” popisuje MUDr. Jan Vojáček, vedoucí lékař kliniky funkční medicíny Endala.

Veřejnosti nepříliš známé jsou ale především účinky falkarinolu, tedy pesticidu, který mrkev produkuje pro ochranu svých kořínků před plísněmi. Ten totiž pomáhá snižovat riziko rakoviny plic, prsou a střev, přičemž mrkev je jediným přirozeným zdrojem této látky. Ukázala to studie vědců z univerzity v britském Newcastlu, kteří zkoumali účinky syrové mrkve na hlodavcích. Studie z prestižní americké Harvardovy univerzity zase ukázaly, že lidé konzumující pět nebo více mrkví denně mají menší šanci utrpět mozkovou mrtvici než ti, kteří jedí pouze jednu mrkev měsíčně nebo i méně. Výzkumníci z Harvardu také zjistili, že mladší ženy, které denně konzumují dvě a více porcí ovoce a zeleniny bohaté na karotenoidy (pomeranče, brokolici, mrkev, římský salát a špenát), mají o 18 % nižší riziko výskytu rakoviny prsu než ženy, které jí méně než 4 porce týdně.

Výjimečnost mrkve v říši zeleniny prokazují výsledky studie, podle níž jsou karotenoidy spojovány s nižším rizikem výskytu srdečních onemocnění, protože kromě beta-karotenu obsahují rovněž alfa-karoten a lutein. Pravidelná konzumace mrkve navíc snižuje hladinu cholesterolu. V neposlední řadě ale náš oranžový superhrdina úřaduje i v dutině ústní. Chroupání mrkve totiž nejen zklidňuje nervy a mírní stres, ale lze se jím snadněji zbavit zubního plaku a kousků jídla zachycených mezi zuby, podobně jako s pomocí zubního kartáčku či zubní pasty. Mrkev rovněž stimuluje dásně a pomáhá větší tvorbě slin potřebných pro trávení.

Věděli jste, že…

…králíci sice mrkev milují, ale neměli by jí mít až příliš? Jedna mrkev je pro ně totéž, co pro nás mrkví dvacet. Může jim tak způsobit zažívací problémy nebo dokonce cukrovku.

…hned po bramborech je mrkev nejoblíbenější zeleninou? Existuje jí víc než sto druhů v mnoha různých barvách, od oranžové přes fialovou, bílou, žlutou až po červenou.

…baby karotka není druh mrkve? Její velikosti a tvaru se dosahuje úpravou „běžných“ mrkví.

Oční klinika DuoVize, Sokolská 35, Praha 2, tel. 777 643 020, e-mail: info@duovize.cz

Oční klinika NeoVize, Viniční 235, 615 00 Brno, tel. 775 858 700, e-mail: info@neovize.cz

Kontakt pro média: Vlaďka Svobodová, vladka.svobodova@guideline.cz, 604 232 523

CzechMed: Většina nemocnic soutěží jen na cenu, má to…

Praha 30. března (ČTK) – Většina nemocnic při zadávání veřejných zakázek používá jako hlavní kritérium nejnižší cenu. Vyplývá to z průzkumu České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CzechMed) mezi nákupčními nemocnic. Podle některých expertů může nejnižší vysoutěžená cena znamenat vysoké provozní či následné náklady, může také diskriminovat kvalitnější dodavatele. Uvedli to dnes na konferenci o kvalitě zakázek ve zdravotnictví.

Podle průzkumu CzechMed polovina nemocnic používá nejvýhodnější cenu jako jediné kritérium výběru dodavatele. Dalších 40 procent nemocnic přikládá ceně více než 70procentní váhu. Podle prezidenta CzechMed Miroslava Paláta přitom většina nemocnic může zadávat i podle jiných kritérií. “Nicméně stále panuje jakási obava, která v praxi bohužel přináší to, že cena tvoří rozhodující a často jediné kritérium při veřejném nakupování ve zdravotnictví,” uvedl Palát. CzechMed v průzkum získal odpovědi od 35 nemocnic. Celkem bylo v ČR v roce 2015 podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky 155 nemocnic akutní péče.

Nemocnice zpravidla argumentují tím, že jejich hlavním úkolem je léčit pacienty a že nemají dostatek pracovníků, kteří by se zadáváním zakázek podle kvalitativních kritérií zabývali. “Je to pravda, soutěžit na cenu je pro zadavatele jednodušší,” uvedl vedoucí oddělení veřejných zakázek Fakultní nemocnice Plzeň Matěj Novák. Podle brněnského nemocničního ombudsmana Martina Hájíčka často chybí vůle dělat zakázky jinak.

V případě výběrového řízení, kdy jediným kritériem výběru je cena, podle ředitele odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jana Michálka je mnohem složitější kvalitně napsat zadávací dokumentaci. “Hrozí, že v případě nepřesně stanovených požadavků bude za nejlepší cenu nabídnuto zboží nebo služba, se kterou zadavatel nebude spokojen. Při úzce definovaných parametrech kvality zase hrozí, že bude soutěž napadena neúspěšným uchazečem a podmínky mohou být označeny jako diskriminační,” uvedl Michálek. Problémy s kvalifikačními požadavky v zadávací dokumentací ministerstvo zdravotnictví řešilo například při tendru na provozovatele letecké záchranné služby, kde byla hlavním kritériem také nejnižší cena.

Maroš Holodňák ze společnosti KPMG řekl, že nejnižší cena nemusí znamenat nejnižší celkové náklady. Výdaje navíc si může vyžádat například školení zaměstnanců kvůli nákupu nové technologie, nutnost zaměstnat dalšího pracovníka, vysoké provozní náklady či náklady na servis. Nejnižší cena podle něj také nebere v potaz spolehlivost dodavatele. “Myslím si, že nejnižší cena je diskriminační. Firma, která je inovativní, nemůže být nejlevnější. Diskriminuji tím kohokoliv, kdo má trochu lepší řešení, kdo inovuje,” poznamenal Holodňák.

sdv mha

Festival Na hlavu má bourat předsudky o duševních nemocech

Klecany (u Prahy) 30. března (ČTK) – Nový festival Na hlavu má bourat předsudky o duševních nemocích, pořádají ho pracovníci Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v pražském kině Světozor. Součástí festivalu bude promítání filmů i nové vědecké poznatky o mysli. ČTK o tom informoval mluvčí ústavu Jan Červenka.

Festival se koná od 20. do 23. dubna. “Nabídne netradiční spojení projekcí často velice známých filmů s přednáškami, jež filmy představí v novém světle. Kultovní snímky jako Amadeus nebo Trainspotting tak uvidí diváci optikou duševního zdraví a nemoci,” uvedl Červenka.

Filmy mohou podporovat předsudky a stereotypy, a tím posilovat společenské stigma. “Právě předsudky a stigmatizaci lidí s duševním onemocněním chceme formou festivalu překonávat. V zahraničí už podobné akce běží řadu let. Stigmatizaci totiž lidé s duševní nemocí mnohdy považují za větší problém než samotnou nemoc,” doplnila vedoucí skupiny zaměřené na výzkum stigmatizace v NUDZ Miroslava Janoušková.

Například po filmu Amadeus režiséra Miloše Formana objasní Cyril Höschl vztah mezi kreativním géniem a duševní nemocí, dále budou mimo jiné uvedeny například filmy Pořád jsem to já o Alzheimerově nemoci s přednáškou Pavla Mohra, Proti přírodě o sexualitě s přednáškou Kateřiny Klapilové a Renáty Androvičové. Filmový program ukončí Jiří Horáček s filmem Trainspotting o návykových látkách a závislostech. Diváci se tak dozví informace přímo od psychiatrů.

Součástí festivalu budou také workshopy a křest knihy od kolektivu autorů z NUDZ Mozek a jeho člověk, mysl a její nemoc, která přináší nejnovější poznatky z řady oblastí, například zpracování času v mozku, evoluční podklady lidské sexuality a partnerských preferencí, neurobiologie spánku a snů i z dalších oblastí. Více informací o festivalu najdou zájemci na www.festivalnahlavu.cz.

NUDZ sídlí v Klecanech u Prahy. Nějaké duševní onemocnění za rok prodělá podle odhadů expertů čtvrtina až třetina Čechů a Češek, většina potíže ale neřeší. Zhruba 14 procent trpí úzkostnými poruchami, sedm procent depresemi a téměř šest procent demencí. Za posledních deset let vzrostl podíl invalidních důchodců kvůli duševnímu onemocnění z 15 na 20 procent. ČR ročně přichází kvůli duševním nemocem o miliardy. Částka zahrnuje pokles produktivity, ušlou mzdu a výdaje na léčbu.

sbe hj

Mezinárodní den mrkve: superpotravina, nebo obyčejná zelenina?

PRAHA, 30. března 2017 – Podle Českého statistického úřadu zkonzumuje každý Čech ročně zhruba 82 kilogramů čerstvého ovoce a 84 kilogramů zeleniny. Mezi oblíbené druhy patří mrkev. Tato zelenina má dokonce svůj svátek. Mezinárodní den mrkve se slaví každý rok 4. dubna. Není ale tento druh zeleniny přeceňován?

Jedním z nejčastějších mýtů, které kolem mrkve kolují, je její až zázračný vliv na kvalitu zraku. „Mnoho lidí si myslí, že pokud budou jíst hodně mrkve, budou mít dobrý zrak a nebudou muset nosit brýle, případně že se jim sníží počet dioptrií. Jenže mrkev nemá zázračné vlastnosti. Pravda je taková, že konzumace jakéhokoliv množství mrkve nemá žádnou souvislost s dioptrickými vadami,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Mrkev je sice pro zrak opravdu prospěšná, ale ne o moc víc než řada jiných potravin. „Mrkev obsahuje velké množství betakarotenu. Z něj v lidském těle vzniká chemickou proměnou výsledný produkt vitamín A, který se spolu s dalšími látkami podílí na výživě sítnice a ochraně povrchu oka. Tím přispívá ke kvalitnějšímu vnímání zrakových vjemů, díky čemuž oko dokáže rozlišovat mezi světlem a tmou. Vitamín A se však nachází i v mnoha jiných potravinách – jak rostlinných, tak živočišných. Obsahují ho například mléčné výrobky, vaječný žloutek, špenát, zelí, rybí tuk nebo játra,“ řekl Pavel Stodůlka.

V mrkvi významně zastoupený vitamín A má vedle příznivého vlivu na zrak řadu dalších pozitiv. „Vitamín A je významným antioxidantem, tedy látkou, která pomáhá snižovat hladinu volných kyslíkových radikálů a tím i míru oxidačního stresu. Antioxidanty pomáhají v prevenci civilizačních onemocnění, jako jsou například nemoci srdce a cév, nádorová onemocnění nebo Alzheimerova choroba. Z dalších látek jsou ve významnějším množství v mrkvi zastoupeny vitamín C, který ovlivňuje imunitní systém a tvorbu kolagenu, vitamíny B skupiny důležité pro uvolňování energie z potravin a pro zdraví sliznic, a draslíku, jenž vyrovnává negativní působení vyššího příjmu sodíku. Nejvyšší obsah antioxidačně působících látek má dušená mrkev,“ uvedla Karolína Hlavatá, nutriční specialista OB kliniky.

Pokud už chce člověk podpořit zrak konzumací určitých potravin, měl by sáhnout úplně po jiných, než je mrkev. „Málo známé je, že prospěšná pro zrak jsou například vejce, která obsahují lutein a aminokyseliny. Dále jsou to ryby jako treska, sardinky, losos, které jsou zdrojem nenasycených mastných kyselin. Příznivé účinky má i listová zelenina jako špenát nebo kapusta, které jsou bohaté na lutein a zeaxantin, dále kukuřice, sója, borůvky, česnek, rajčata, ořechy, semínka, olivový olej a jiné. Málo známá je kurkuma, která je ale opravdu zdravá. Je velmi populární například v Indii a je prokázáno, že kromě velmi pozitivního vlivu na zrak má také protinádorový efekt. Látky prospěšné pro zrak ale není nutné čerpat pouze z potravin. Existuje řada doplňků stravy, které je obsahují ve vyváženém množství. Například přípravek Gemioptal Herbal vedle kurkumy obsahuje směs bylin založených na staré čínské receptuře,“ vyjmenoval Pavel Stodůlka.

Při konzumaci mrkve je třeba dávat pozor na sacharidy i předávkování. „Mrkev patří k zelenině s vyšším energetickým obsahem, což je dáno především vyšším zastoupením sacharidů. Sto gramů mrkve obsahuje 172 kJ, například brokolice má 117 kJ, okurka 50 kJ. Mrkev je ale dobrým zdrojem vlákniny, ve sto gramech je jí 2,8 gramu. Hlavně u dětí může dojít k předávkování barvivem betakarotenem. Nejde o nic závažného ani výrazně škodlivého, příznakem předávkování může být zoranžovění kůže,“ uzavřela Karolína Hlavatá.

Kontakt:

Petra Ďurčíková, mediální konzultant oční kliniky Gemini

E-mail: durcikova@n4c.cz, tel.: +420 733 643 825

O oční klinice GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. Zdravotní péče je výsledkem spolupráce a osobního přístupu týmu zdravotníků, vedeného renomovanými lékaři a pracujícího se špičkovou technikou. V čele týmu specialistů stojí primář MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., oční chirurg s dlouholetou praxí a vysokým renomé v Česku i v zahraničí. Oční kliniku Gemini založil v roce 2003. Je znám svým přínosem pro oční medicínu, například řadou unikátních očních operací, které provedl v mnoha případech jako první v Česku nebo i ve světě.

V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť, a to ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Kliniky jsou vybaveny špičkovými lasery včetně unikátního 6D laseru SCHWIND AMARIS 1050RS. Jako první v Evropě zavedla klinika Gemini také laserovou operaci čočky i odstraňování očních vad femtosekundovým laserem VICTUS. Stejně tak začala klinika Gemini v roce 2015 jako první v ČR nabízet operace laserem Z8, který je považován za nejmodernější přístroj pro oční operace na světě. Gemini provozuje největší síť moderních laserů pro korekci očních vad v Česku. Oční chirurgové z celého světa pravidelně navštěvují oční kliniku Gemini, aby se seznámili s nejmodernějšími technologiemi. Na jejich vývoji klinika dlouhodobě spolupracuje s předními světovými výrobci.

Prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D.

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Tématem disertace byla metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně a v roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini, v jejímž čele dnes stojí. Má za sebou dlouholetou praxi v nezvykle široké škále očních operací – od laserových korekcí očních vad až po transplantace rohovky a operace sítnice. Je mezinárodně známým inovátorem oční chirurgie. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, implantaci presbyopické fakické čočky nebo operaci čočky Capsulaserem, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v ČR (laserovou operaci očních vad LASIK a LASIK femtosekundovým laserem, operaci šedého zákalu mikrořezem, laserovou operaci šedého zákalu). Úspěšnými implantacemi umělé rohovky dokázal vrátit zrak pacientům, kteří byli dlouhou dobu slepí, v některých případech i desítky let.

Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech po celém světě a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře. Získal řadu prestižních ocenění – je držitelem titulu osobnost Zlínského kraje a Ceny města Zlína. Byl vyznamenán Záslužným vyznamenáním Zlínského kraje a Stříbrnou medailí Senátu Parlamentu ČR za zásluhy o rozvoj oční medicíny. Obdržel Jeseniovu cenu a byl vyhlášen lékařem roku 2010. V roce 2015 také získal prestižní ocenění EY Podnikatel roku. Mezi jeho pacienty patří například exprezident Václav Klaus a Tomáš Baťa s rodinou nebo hraběnka Diana Šternberková. Operoval také řadu kolegů – očních lékařů. Je ženatý, má dvě děti.

Aplikaci Záchranka užívá 330.000 lidí, lépe poslouží neslyšícím

Brno 29. března (ČTK) – Aplikaci Záchranka, která v naléhavých případech umožňuje přivolat si pomoc přes mobil, v dubnu čekají inovace. Spustí se zdokonalené funkce pro neslyšící a webová verze aplikace. Zlepší se také databáze veřejných defibrilátorů. Záchranka je celostátním projektem. Po celé zemi za první rok existence zaznamenala 333.000 stažení a přes 7000 nouzových volání.

Záchranná služba Jihomoravského kraje software používá rok. Zatím v kraji jeho prostřednictvím volali lidé o pomoc 761krát, řekla dnes novinářům mluvčí jihomoravské záchranné služby Hedvika Kropáčková.

“Aplikace zefektivnila hovor se záchrannou službou. Dispečer se nemusí tak detailně zabývat místopisem,” uvedla náměstkyně jihomoravské záchranky pro krizovou připravenost a vzdělávání Jana Kubalová.

Připravované novinky jsou reakcí na zkušenosti z ročního provozu aplikace. Například neslyšící od dubna budou moci skrze předvolby lépe specifikovat svůj zdravotní stav, uvedl autor aplikace Filip Maleňák.

V urgentních případech si lidé nebudou muset aplikaci stahovat, aby mohli poslat své souřadnice, například když jsou zranění v terénu na neznámém místě. Pomůže webová verze aplikace. “Záchranná služba sdělí speciální kód, který člověk zadá do vyhledávače v mobilním telefonu, a přes webovou stránku se data odešlou,” řekl Maleňák.

Pomocí další funkce uživatelé najdou nejbližší veřejný defibrilátor. Novinkou je také spolupráce se záchrannou službou v zahraničí. “V létě bude podobná aplikace spuštěna i v Rakousku, kde budou moci čeští uživatelé aplikaci Záchranka také využít,” uvedl Maleňák.

Město Brno se snaží rozšířit povědomí o aplikaci. V dubnu zahájí v městské hromadné dopravě informační kampaň, která se zaměří hlavně na střední a starší generaci.

Pavlína Tomečková tmd kš

Vědci: Bisfenol S v plastových výrobcích ohrožuje plodnost

Praha 29. března (ČTK) – Čeští vědci zjistili, že látka bisfenol S, která je často obsažená například ve výrobcích z plastů, ohrožuje plodnost. Ve své studii, kterou vydal renomovaný vědecký časopis Scientific Reports, vědci dokládají, že bisfenol S poškozuje vajíčka prasat podobně závažně jako jeho škodlivý předchůdce bisfenol A, známý jako BPA. ČTK to dnes sdělil mluvčí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Josef Beránek.

Vědci z ČZU, Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a Výzkumného ústavu živočišné výroby zkoumali působení bisfenolu S na vajíčka prasnic, která se svými vlastnostmi podobají vajíčkům žen. Zjistili, že látka vajíčko velmi poškodí. “Bisfenol S naruší dělení dědičné informace vajíček takovým způsobem, že z nich už prakticky nemůže vzniknout životaschopné embryo,” uvedla jedna z vedoucích výzkumu Tereza Žalmanová z ČZU.

Bisfenol S nahradil v mnoha výrobcích svého předchůdce bisfenol A neboli BPA, který materiálu dodával pevnost a trvanlivost. Obsažen je ale nejen ve výrobcích z plastů, které jsou často označeny “BPA free”, ale třeba i v bankovkách, tištěných účtenkách nebo v recyklovaném papíru. O negativních účincích náhradní látky na zdraví se podle vědců ví jen málo.

Spektrum defektů, které bisfenol S ve vajíčku vyvolává, je zřejmě širší. “Odchylky od normálu jsme pozorovali ve většině prověřovaných vlastností vajíček,” uvedla další z autorek studie Kristýna Hošková. Defekty podle ní vyvolávají i množství bisfenolu S, která jsou běžně naměřena v krvi obyvatel ekonomicky vyspělých zemí, jako je například Japonsko.

V nedávné době se objevily první studie popisující škodlivé efekty bisfenolu S na ryby a červy. Vědci upozorňují, že důkazy o škodlivosti bisfenolu S se začínají objevovat na celém světě a vyzývají proto k vymezení jasných pravidel, za jakých by se tato látka mohla používat.

ptd jw