Třetina žen má v těhotenství větší chuť na sex. Orální…

Havířov, 17. května 2017

Až 40 % žen má během těhotenství větší chuť na sex. Vyplývá to z aktuální studie publikované v The Journal of Sexual Medicine. Přesto má stále každá druhá žena strach ze soulože kvůli ohrožení zdraví dítěte. Experti se však shodují, že pohlavní styk má pozitivní vliv nejen na zdraví matky, ale i dítěte. Díky běžnému sexu lze odbourat stres, který může zapříčinit zhoršený vývoj mozku dítěte, orální sex zase může u žen velmi výrazně snížit riziko života ohrožující nemoci, takzvané preeklampsie.

V nedávné studii publikované v The Journal of Sexual Medicine 40 % žen potvrdilo, že má během těhotenství větší chuť na sex než dříve. Podle odborníků za to může především kombinace hormonů progesteronu a estrogenu. Přesto se ale podle statistik až každá druhá žena obává, zda nemůže mít sexuální aktivita negativní dopad na dítě. Výzkum na téměř jedenácti tisících těhotných ženách přitom neprokázal žádnou spojitost mezi sexuální aktivitou během těhotenství a předčasnými porody či vývojovými vadami dětí.

Sexem proti stresu i nevěře

Podle odborníků může mít sex v těhotenství naopak pozitivní vliv nejen na zdraví matky a dítěte, ale i na sexualitu a vztah nastávajících rodičů. „Dochází k většímu prokrvení pánve a k nárůstu citlivosti bradavek, což může u řady žen vyvolávat silnější odezvu v podobě intenzivnějších orgasmů,“ potvrdil Adam Durčák ze sexshopu Růžový slon. Kromě většího požitku ze sexu dochází přirozeně i k odbourávání stresu. Podle studie uveřejněné v magazínu Endocrinology z roku 2015 stres nepříznivě ovlivňuje bakterie vyskytující se ve vagíně. Ty následně mohou zapříčinit zhoršený vývoj mozku dítěte. Studie poukázala i na vztah těchto stresem pozměněných bakterií a výskytem autismu či schizofrenie u dětí.

Sex navíc může výrazně pomoci od bolestí. Oxytocin, který se uvolňuje během styku, totiž podle výzkumů umí snížit pocit bolesti až o 74 %. Kromě toho právě oxytocin zvyšuji i pocit vzájemné blízkosti a empatii mezi partnery. Podle studie zabývající se sexualitou během těhotenství se totiž až polovina žen necítí s narůstajícím těhotenským břichem a dalšími tělesnými změnami přitažlivě a mají obavy z nevěry partnera. Právě pravidelný sex může pomoci tyto obavy a ztrátu sebevědomí rozptýlit.

Orální sex může zachránit matku i miminko

Páry by se neměly vzdávat ani orálního sexu. Podle výzkumu publikovaného v časopise Journal of Reproductive Immunology totiž polykání spermatu může velmi výrazně snížit riziko preeklampsie. Při této život ohrožující nemoci dostane tělo matky alergickou reakci na plod. Právě sperma obsahuje stejnou genetickou informaci, jakou nese i dítě. Podle studie si tak díky tomu může matka vybudovat větší odolnost a snášenlivost vlastního imunitního systému.

Nastávajícím rodičům tedy odborníci doporučují experimentovat a zkoušet, co jim vyhovuje. „Jediné, co by si měly páry odpustit celých devět měsíců, je anální sex následovaný klasickým vaginálním. V takovém případě totiž hrozí matce i dítěti infekce. Jinak se ale o bezpečí dítěte obávat nemusí,“ dodal Adam Durčák.

O sexshopu Růžový slon

Sexshop Růžový slon již 14 let mění pohled české populace na sex. V prodejně i e- shopu odborníci testují a vybírají nejzajímavější erotické pomůcky a doplňky z celého světa, které dokáží oživit stereotypní sex. Součástí odborného poradenství je také tvorba instruktážních videí a testování erotických pomůcek.

Kontakt

Adam Durčák

Marketingový manažer

Sexshop Růžový slon

+420 603 467 279

media@ruzovyslon.cz

XXIV. Pražské chirurgické dny přinesou žhavá témata

Praha, 17. května 2017

Ve dnech 18. a 19. května 2017 proběhne v pražském hotelu Clarion již XXIV. ročník Pražských chirurgických dnů, největšího českého chirurgického kongresu s mezinárodní účastí. Kongres probíhá již od roku 1982 jako nástupce historických setkání českých chirurgů pořádaných I. chirurgickou klinikou (od 20. let minulého století) a dále kongresů České chirurgické společnosti. Odborníci se budou věnovat tématům zahrnujícím nejen chirurgii, ale půjdou napříč medicínou až po další otázky zdravotnické a humanitární v oblastech postižených válečným konfliktem nebo zdravotnické pomoci ČR Medevac.

Letošní XXIV. ročník je výjimečný nejen velmi vysokým zájmem – ale i aktivní účastí zahraničních i významných českých hostů – z řad nejvyhledávanějších odborníků z oblasti chirurgie, onkologie, traumatologie, hematologie a řady dalších oborů, ale zároveň i historicky jedním z největších počtů přihlášených účastníků kongresu v obou jeho sekcích. Témata kongresu si zvolili tradičně účastníci předchozích ročníků především z oblastí, které v chirurgii zažívají největší rozmach a pokrok či jsou nejdiskutovanější, otevřená…

„Letošní témata mimořádně zasahují do každodenní praxe řady lékařů chirurgů, ale praktikujících i v nechirurgických oborech. Nosnými tématy byly zvoleny chirurgické postupy v léčbě onemocnění pankreatu, reálný dopad studií a experimentů na současnou onkochirurgii kolorekta, genetiku v onkologii, nové generace antikoagulancií (NOAC) v klinické praxi, poranění hlezna a nohy,“ vysvětluje Prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc., přednosta I. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze a prezident kongresu.

Jednotlivé sekce a bloky kongresu

• Pro sekci týkající se karcinomu pankreatu přijal pozvání světově uznávaný odborník (přezdívaný Papež chirurgie pankreatu), jedna z aktivně plně činných legend Prof. Dr. Med. Markus W. Büchler působící jako přednosta Kliniky chirurgických oborů na Univerzitě v Heidelbergu. Ten zde z rukou rektora Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc. a děkana 1. lékařské fakulty prof. MUDr. Aleksiho Šeda, DrSc. převezme titul mimořádného profesora 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Miniinvazivní postupy v léčbě onemocnění slinivky bude hájit a prezentovat prof. Tobias Keck, z Univerzity v Lübecku, který patří k absolutní světové špičce právě v této oblasti.

• Velmi očekávaným tématem kongresu je i otázka reálného dopadu studií a experimentů na současnou onkochirurgii kolorekta, kde je Česká republika stále na předních místech v oblasti incidence. Cílem sdělení předních českých (mimo jiné prof. J. Hoch, předseda Koloproktologické společnosti) a zahraničních (prof. Werner Kneist, Univerzita v Mainzu) odborníků je prezentace vysoce aktuálních poznatků ze společných programů i přenesených světových trendů.

• Ke zpracování a přednesení aktuálního stavu a možností, tedy reálných výstupů pro klinickou praxi v oblasti genetiky v chirurgických oborech, byli vyzváni špičkoví specialisté napříč obory v čele s patology (prof. Pavel Dundr z Ústavu patologické anatomie), onkology (skupiny prof. Jana Žaloudíka a prof. Luboše Petruželky z MOU v Brně, respektive Onkologických klinik v Praze) a další specialisté.

• Samostatným vyžádaným tématem je otázka NOAC (nových skupin perorálních antikoagulancií) s jejich indikacemi, riziky a způsobem vedení léčby. K přednáškám byli vyzváni i dva nejpřednější znalci této problematiky v ČR – prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc. a prof. MUDr. M. Penka, DrSc. V průběhu tohoto bloku bude zároveň udělena cena prof. Marie Peškové.

• V oblasti endoprotetiky v traumatologii je připraven zajímavý program s účastí předních zahraničních traumatologů.

• Do skupiny Poranění hlezna a nohy připravil sdělení tým prof. MUDr. P. Dufka (Neustadt), představitele německé traumatologie, spolu s týmem prof. MUDr. Pavla Dungla, představitele české ortopedie a traumatologie. Dále je aranžována přednáška docenta Karla F. Brauna z Mnichova, pojednávající o volbě artroplastiky po poraněních kyčelního kloubu, a samozřejmě řada přednášek českých specialistů.

• Přednášku o poraněních zbraněmi používanými v rámci aktuálního terorismu bude prezentovat prof. MUDr. M. Zeman, DrSc.

• V rámci kongresu bude předneseno i sdělení týkající se vraždy Otýlie Vranské, která nebyla dosud vyřešena. Problematikou této neuzavřené kauzy a novými poznatky se dlouhodobě zabývá Mgr. Radek Galaš z Policejního muzea ve spolupráci s uznávanými forenzními antropology České republiky.

Prostor pro pomoc: Medevac

Renomé kongresu umožnilo věnovat sekci vysoce aktuálnímu tématu: otázkám zdravotnické a humanitární pomoci v oblastech postižených válečným konfliktem a řešení krizových situací při teroristických útocích, kde díky spolupráci organizátorů, především pak VFN v Praze a Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva zahraničí ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR byla do programu Pražských chirurgických dnů zařazena již opakovaně sekce Medevac – zdravotnická pomoc ČR.
„Všeobecná fakultní nemocnice v Praze jako pilotní nemocnice programu Medevac organizuje toto unikátní mezioborové setkání, kterého se kromě zdravotníků účastní i nejvyšší představitelé Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničí ČR. Lékaři, kteří se na projektu Medevac podíleli, představí široké odborné veřejnosti své zkušenosti s řešením zdravotnické péče a vývoj problematiky v pro nás odlišných podmínkách a především zatím i v neobvyklých situacích, které se nás, minimálně svými dopady, jistě dotknou a nyní již přímo i výrazně dotýkají,“ dodává prof. Krška.

O kongresu XXIV. Pražské chirurgické dny

Pražské chirurgické dny patří jednoznačně k největším chirurgickým akcím s mezinárodní účastí, a to nejen v ČR. Již tradičně ji pořádá nejstarší a největší česká chirurgická klinika – I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK spolu s Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze v čele s její ředitelkou Mgr. Danou Juráskovou, Ph.D. a 1. lékařskou fakultou UK v čele s děkanem prof. MUDr. Aleksim Šedem, DrSc. Mezinárodní kongres probíhá pod přímou patronací rektora UK prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc. Odbornými garanty a spolupracovníky kongresu jsou ČLS JEP, Česká chirurgická společnost, Česká společnost pro trombózu a hemostázu a další odborné společnosti. Letošního ročníku se zúčastní zástupci Německé chirurgické společnosti,a Spolku bavorských chirurgů a řada dalších zahraničních hostů.

Letošní ročník probíhá v roce, kdy si připomínáme uplynutí 150 let od narození jedné z největších postav české chirurgie – profesora Otakara Kukuly.

V rámci kongresu zároveň proběhne Valná hromada českých chirurgů a schůze výboru České chirurgické společnosti.

Na tento kongres navazuje další a to zásadní událost světového významu, kongres E-AHPBA v Mainzu. Díky společným tématům a především pozvaným účastníkům (prof. Büchler, Keck) se budou moci účastníci XXIV. Pražských chirurgických dnů jako první seznámit s některými zásadními trendy a postupy v medicíně, budou tudíž moci získat nejmodernější a nejrelevantnější informaci v přímém kontaktu a zúčastnit se diskuze.

Paralelně s programem lékařů zároveň probíhá v rámci kongresu Pražské chirurgické dny i program pro nelékařský personál, a to především pro zdravotní sestry. I pro ně je zajištěný velmi atraktivní scénář přednášek, sdělení a prezentací nejerudovanějšími odborníky napříč obory. Program reflektuje hlavní témata kongresu a tradičně má velmi vysoké hodnocení a kredit.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze

www.lf1.cuni.cz

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) je v současnosti nejstarší lékařská fakulta ve střední Evropě a největší z českých lékařských fakult. Jejími základními studijními programy jsou všeobecné lékařství a zubní lékařství. Kromě toho 1. LF UK nabízí studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů, v letošním akademickém roce zde studuje 4426 pregraduálních a 934 postgraduálních studentů.

1. LF UK je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském výzkumu – svědčí o tom jak počty a kvalita publikací, tak i řešených grantových projektů. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka probíhá na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce, ale i  v dalších mezioborových centrech včetně řady celostátních.

Pro další informace:

Filip Brož, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, e-mail: filip.broz@vfn.cz, tel.: 607 082 521

Regina Rothová, AMI Communications, e-mail: regina.rothova@amic.cz, tel.: 724 012 629

Sněmovna asi zpřísní držení zneužitelných biologických látek

Praha 16. května (ČTK) – Zřejmě beze změn Sněmovna schválí zpřísnění podmínek pro držení biologických látek a toxinů zneužitelných k výrobě zbraní. Úpravy novely zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem biologických a toxinových zbraní v dnešním druhém čtení žádný z poslanců nenavrhl.

Předloha například doplňuje dosud chybějící požadavky na zabezpečení příslušných biologických látek a toxinů proti odcizení a možnému zneužití. Poslanci o ní budou hlasovat zřejmě v červnu.

Nynější právní úprava podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) neodráží požadavky některých rezolucí Rady bezpečnosti OSN. „Společným jmenovatelem je snaha o zvýšení takzvané biosecurity, bezpečnosti v nakládání s tímto typem zbraní,“ uvedl Sobotka. Předloha by podle něho měla také vést ke snížení administrativní zátěže.

Zákon navazuje na mezinárodní úmluvu o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických a toxinových zbraní a o jejich zničení, která vstoupila v platnost v roce 1975. Vláda uvádí, že jeho platné znění není v dostatečném souladu s nynějšími mezinárodními požadavky na zabezpečení biologických látek a toxinů proti krádeži a možnému zneužití. Nezakazuje financování činností směřujících k vývoji, výrobě nebo získávání biologických a toxinových zbraní.

Změna zákona má také snížit byrokracii tím, že ruší deklaraci plánovaných činností. Zjednodušuje také nakládání s vakcínami a diagnostickými sadami obsahujícími vysoce rizikové biologické účinné látky.

Nakládat s takovýmito látkami smí podle zákona pouze držitel povolení, které vydává Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Nově se do zákona vkládá povinnost držitelů povolení chránit tyto látky a příslušná zařízení před ztrátou, krádeží nebo zneužitím, a to zejména technickými opatřeními nebo ostrahou. Držitel bude muset také zajistit, aby do místností s těmito materiály směly vstoupit jen určené osoby a povede jejich aktuální seznam.

Projednáním předlohy dnešní jednací den skončil. Schůze Sněmovny bude pokračovat ve středu. Poslanci by měli schvalovat například vyšší nemocenskou při delší nemoci a diskutovat o kritizovaných zajišťovacích příkazech Finanční správy.

mbc nlm mha

Policisté v Mimoni zachránili díky defibrilátoru život seniora

Mimoň (Českolipsko) 16. května (ČTK) – Policisté v Mimoni na Českolipsku zachránili díky automatickému externímu defibrilátoru život pětasedmdesátiletého muže, který zkolaboval. Liberecký kraj pořídil v březnu 36 těchto přístrojů pro hasiče a policisty, od té doby je už použili v 18 případech. Osvědčily se a záchranáři chtějí zajistit další. Optimální by bylo, aby jich bylo po kraji kolem 70, řekl dnes ČTK vedoucí operátor Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Petr Matějíčka.

V Libereckém kraji se podle záchranáře ročně stane zhruba 400 případů zástavy srdečního oběhu. Záchranná služba se na místo dostává v průměru do osmi až devíti minut od zavolání, ve 40 procentech případů ale tato doba přesahuje deset minut. „S každou minutou se snižuje šance postiženého na přežití o sedm až deset procent,“ řekl Matějíčka.

Právě Mimoň patří k místům, kde může sanitce trvat i více než deset minut, než k pacientovi dorazí. „Policejní hlídka byla na místě do čtyř minut od výzvy našeho dispečinku,“ řekl Matějíčka.

„Jakmile policisté na místo dorazili, jeden z nich u pacienta zahájil nepřímou masáž srdce a druhý aktivoval defibrilátor. Podle pokynů přístroje opakovaně aplikovali pacientovi defibrilační výboj, který střídali s nepřímou srdeční masáží až do příjezdu lékaře zdravotnické záchranné služby,“ popsala zásah českolipská policejní mluvčí Ivana Baláková. Z místa zdravotníci pacienta odváželi v bezvědomí, ale ještě před příjezdem sanity do nemocnice otevřel oči. Hospitalizován je v Liberci, kde ho lékaři zatím udržují v umělém spánku.

Takzvané laické defibrilátory výrazně zvyšují šanci na přežití v případě srdečních obtíží a bezvědomí. Přístrojem nemůže pacientovi ublížit ani úplný laik, defibrilátor automaticky sám vyhodnocuje potřebnost zásahu. Přesto prošlo 700 policistů a profesionálních i dobrovolných hasičů důkladným proškolením. Liberečtí záchranáři se inspirovali v Ústeckém a Jihomoravském kraji, kde už podobný systém delší dobu úspěšně funguje. Na pořízení přístrojů dal kraj dva miliony korun.

Leona Vacková kš

Nemocnice ve Vysokém získala aparát k léčbě srostlých prstů

Vysoké nad Jizerou (Semilsko) 16. května (ČTK) – Ústav chirurgie ruky ve Vysokém nad Jizerou získal speciální aparát k léčbě srostlých prstů u dětí. Má ho jako první v republice a umožní zvládnout dosud neřešitelné situace. ČTK o tom dnes informovala ředitelka Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie Marcela Škodová.

Při léčbě této vývojové vady byl dosud problém se zakrytím boků prstů, které je potřeba rozdělit, kvalitní kůží. „Mnoho našich pacientů má kůže mezi prsty velmi málo nebo chybí úplně, jako je tomu u srůstu kostí dvou prstů dohromady. V tom případě se potýkáme s problémem, jak vykrýt boky prstů a vyřešit jejich oddělení,“ uvedla primářka specializovaného ústavu Alena Schmoranzová.

Právě k tomu ve Vysokém využijí získaný aparát. „Je jediný na trhu, který nám pomůže jednoduše, bezpečně a s výborným výsledkem expandovat kůži mezi prsty tak, abychom na konci roztahování prstů měli její dostatek k vyřešení defektů,“ dodala Schmoranzová. Přístroj pracuje v několika rovinách. Stabilizuje prsty v podélné ose, aby se při oddalování nekřivily. Poté další přidanou součástí pomocí otáčení matiček se tyto stabilizované prsty od sebe oddalují.

Nemocnice získala aparát za čtvrt milionu korun darem od nadačního fondu Kapka naděje. Lékaři aparát poprvé použijí už tento týden při léčbě osmiletého chlapce. „Přístroj se již minimálně pět let úspěšně používá v zemích západní Evropy, v České republice dosud nebyl aplikován,“ dodala primářka.

Léčbě srostlých prstů se ve Vysokém nad Jizerou věnují dlouhodobě. „Tato vrozená vada má mnoho druhů a stupňů. Na našem pracovišti řešíme nejtěžší problémy, jako jsou kostní srostlice konečných článků prstů,“ řekla Schmoranzová. Vytvoření více prstů podle ní zajistí u postižených dětí lepší úchop a sebeobsluhu.

Nedávno získal ústav ve Vysokém nad Jizerou jako první v zemi jiný speciální aparát pro léčbu vývojových vad u dětí, konkrétně deformovaného zápěstí. Přístroj napomůže tomu, aby zápěstí bylo funkční. Takzvaný zevní distrakční aparát za čtvrt milionu korun nemocnice získala také darem, zaplatila ho Nadace Preciosa.

knt kš

MfD: ÚOHS zrušil soutěž na vznik dialýzy ve Vysokém…

Vysoké Mýto (Orlickoústecko) 16. května (ČTK) – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (UOHS) zrušil výběrové řízení, které loni uspořádalo město Vysoké Mýto společně s firmou Fresenius Medical Care na opravu třetího patra vysokomýtské nemocnice. Má v něm vzniknout dialyzační středisko. Nové zdravotnické zařízení mělo už touto dobou podle původních plánů fungovat. Kdy a zda se vůbec otevře, není jasné, uvedla Mladá fronta Dnes v dnešní příloze pro Pardubický kraj.

„V současné době to analyzují právníci jak Fresenia, tak města, a uvidíme, jaký z toho bude výsledek,“ uvedl starosta Vysokého Mýta František Jiraský. Podle něj musí firma Fresenius spolu s městem hledat způsob, jakým znovu soutěž uskutečnit.

ÚOHS zjistil, že město společně se soukromou firmou učinily při zadávání veřejné zakázky chybu, když po stavebních firmách požadovaly, aby dílo provedly v rozsahu, způsobem a v jakosti stanovené stavebním povolením. Povolení, které mělo být součástí zadávací dokumentace, v ní ale nebylo.

„Skutečnosti vyplývající ze stavebního povolení tak uchazeči nemohli v jejich nabídkách zohlednit, čímž se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky,“ uvádí se v dubnovém rozhodnutí antimonopolního úřadu.

Kolem dialýzy ve Vysokém Mýtě jsou spory už dva roky. Radní za vedení tehdejšího starosty Miloslava Souška bezmála rok vyjednávali o smlouvě se společností B. Braun Avitum, která chtěla dialyzační středisko v tamní nemocnici zřídit. Po volbách v roce 2014 za nového starosty Františka Jiraského ale vyhlásilo město novou soutěž, v níž nakonec vybralo konkurenci. To se stalo předmětem ostré kritiky bývalého starosty i společnosti B. Braun Avitum. Ta se u soudu domáhá od města zaplacení 20,391 milionu korun za „nepoctivé jednání“.

dos kš

Roztroušená skleróza zasahuje psychiku celé rodiny

Praha, 16. 5. 2017 – Poruchy nálad, přecitlivělost, popudlivost, apatie. Problémy s vyjadřováním emocí a sebekontrolou, deprese či myšlenky na sebevraždu – to jsou stavy a často přehlížené projevy roztroušené sklerózy (RS). Čelit jim musí nejen pacient, ale i jeho blízcí nebo zaměstnavatel. Lékaři odhadují, že v ČR trpí v důsledku nemoci psychickými problémy až 50 % lidí s RS. Přesto na odbornou psychoterapeutickou péči pojišťovny téměř nepřispívají. Nemocné s RS v Česku mapuje Registr pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) a upozorňuje na ni v rámci Světového dne RS, který letos připadá na 31. května.

K psychickým problémům u RS přispívá jak samotný zánět v mozku, tak těžká životní situace pacienta. „Jednak může jít o poruchy nálad či deprese, ale také poruchy paměti, pozornosti či koncentrace. Tyto kognitivní problémy dokážeme výrazně zlepšit pomocí moderních léků. Deprese a poruchy nálad jsou řešitelné farmaky jen z části, pro dlouhodobý efekt je nezbytná kvalitní psychoterapie,“ říká prof. Eva Havrdová, vedoucí největšího českého RS centra při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. I přesto, že si nemoc pacient sám nezapříčinil, ve většině případů nehradí tuto péči pojišťovny. „Často proto dochází k přehlížení těchto symptomů nemoci, pacient trpí psychicky a nemůže dobře spolupracovat při léčbě. Kombinace psychoterapie s fyzioterapií a adekvátní léčbou přitom obvykle způsobí výrazné zlepšení zdravotního stavu, a tím i celkové kvality života nemocného,“ dodává prof. Havrdová.

Jakmile se člověk dozví diagnózu RS, trvá až několik měsíců, než ji přijme a naučí se s ní žít on i jeho blízcí. „Nemocného provází strach z odmítnutí, pocit, že se pro rodinu stává nechtěným břemenem, a myšlenky, že život nemá smysl. Často se uzavírá před světem,“ říká Mgr. Jana Tomanová, psycholožka specializující se na léčbu pacientů s RS. Přijetí nemoci v rodině naopak pomáhá komunikační otevřenost. „Důležitá je i její správná míra a načasování. O svých obavách mají mluvit jak pacienti, tak zdraví blízcí. Všichni musí připustit, že se jich diagnóza týká a je zásahem do chodu rodiny i partnerských vztahů,“ dodává psycholožka. Takovou zkušenost má i paní Helena (54), pro kterou byla nedostatečná podpora manžela v nemoci poslední kapka, jež zapříčinila rozpad jejího manželství. „Můj muž se zaobíral spíše svými problémy a za celé roky se téměř nestalo, že by ho má nemoc nějak intenzivně zajímala či ji prožíval se mnou. A to i přesto, že jsem o jeho podporu stála a naznačovala jsem mu to. Možná se ale mé diagnózy bál,“ konstatuje Helena. Podle Jany Tomanové vyvolává největší konflikty v rodině to, pokud pacient s RS utíká do nemoci, vymlouvá se na ni anebo naopak – pokud nemoc popírá a znevažuje. „Někdy takové chování může ve zdravém člověku vyvolat potřebu úniku,“ uzavírá psycholožka.

O RS je stále co objevovat. „Klíčový význam pro další poznání nemoci a zlepšení veškeré péče mají informace z reálné klinické praxe. Ty nám poskytuje právě registr,“ uvádí odborná garantka registru ReMuS doc. Dana Horáková a dodává: „Díky ReMuSu se zapojujeme do mezinárodních výzkumných projektů a výrazně se posouváme v poznání nemoci.“ Letos poprvé přináší registr cenná data ze všech 15 RS center v ČR, která zajištují především péči o pacienty v časné, atakovité fázi RS, kteří jsou léčení nákladnou biologickou léčbou. Těch je k 31. 12. 2016 v registru 9 044. Zhruba 40 % všech pacientů s RS však tvoří pacienti v progresivní fázi nemoci. Data o nich zatím v ČR zcela chybí, není známo, kolik máme takových pacientů, jaký mají stupeň postižení ani jak byli doposud léčeni. „Nově se nám v registru podařilo získat také průlomová data o 1 955 „progresivních“ pacientech. V této fázi nemoci bohužel současná moderní terapie nezabírá. Tito pacienti tak stále na své léky čekají. Odhadem jich je v ČR 5 až 7 tisíc,“ uvádí doc. Horáková.

Podpořit nemocné s RS nyní mohou úplně všichni. „V Nadačním fondu IMPULS (NFI) jsme letos připravili osvětový projekt Rozsviťme ČR, jehož symbolem je slunečnice. Naším cílem je prostřednictvím happeningů

v podobě sázení slunečnic na veřejná prostranství po celé ČR přiblížit veřejnosti tuto vážnou diagnózu. Zasadit se o zlepšení možností léčby a rehabilitační péče o pacienty s RS. Společnými silami pak vybrat dostatek finančních prostředků, které umožní žít nemocným plnohodnotný život nemoci navzdory,“ upřesňuje Kateřina Bémová za NFI.

O projektu ReMuS

Celostátní registr pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) shromažďuje od roku 2013 data o vývoji nemoci, účincích konkrétních léků a bezpečnosti dlouhodobé léčby – v současnosti do něj přispívá všech 15 center specializovaných na léčbu tohoto onemocnění. Podle posledních dat registr sleduje 9 044 pacientů s biologickou léčbou a 1 955 pacientů v progresivní fázi nemoci, kde je moderní léčba neúčinná. Ženy jsou v registru zastoupeny v 71,5 %. Nejvíce pacientů je z Prahy (1 722). Většina (57 %) sledovaných pacientů pracuje na plný úvazek, 13,5 % na částečný. Zřizovatelem registru ReMuS je Nadační fond IMPULS, který jej financuje z darů. Odborným garantem registru je Sekce neuroimunologie a likvorologie (SNIL) České neurologické společnosti ČLS JEP. Jednotlivé zprávy z registru lze dohledat na stránkách www.nfimpuls.cz.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS vznikl roku 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů  s roztroušenou sklerózou mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního Registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS), jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.nfimpuls.cz.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká.

Na celém světě trpí RS 2,5 miliónů nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 17 tisíc. Nemoc se vyskytuje hlavně ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Ebstein-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz.

Kontakt pro média

Mgr. Cynthia Mitevová, e-mail: cynthia.mitevova@mhw.cz, mob.: 00420 731 637 317

Ing. Kateřina Bémová, Nadační fond IMPULS, e-mail:katerina.bem@seznam.cz, mob.: 00420 736 641 888

Mýty o plastických operacích: jsou doménou žen, nesmějí se…

PRAHA, 16. května 2017 – V Česku se ročně provede až 25 tisíc plastických operací. Zkušenosti s estetickými zákroky má téměř každý druhý Čech. Mezi nejčastější zákroky prováděné na očních a plastických klinikách v České republice patří operace očních víček.

Zatímco v minulých letech jasně vedla úprava prsou, v posledních letech se do popředí dostávají neinvazivní zákroky. V Česku se stává velmi oblíbeným zákrokem odstranění podbradku. „Odstranění nejen podbradku pomocí aplikace lipolyzačního roztoku, který postupně rozpouští tukovou tkáň, je novinka naší kliniky. Zatím tyto roztoky aplikujeme do menších oblastí, jako je podbradek, nadměrný tuk ve tvářích nebo povislé paže. Navíc je tento zákrok cenově dostupný. Cena za jedno sezení, ve kterém proběhne vyšetření a konzultace, popis zákroku a aplikace jedné až dvou lahviček lipolyzačního roztoku, je dva tisíce korun,“ uvedla Petra Uhlářová, lékařka oční kliniky Gemini.

V průběhu let prošla plastická chirurgie značným vývojem. „Například u operací očních víček se především zvýšila kvalita šicího materiálu, a pak šití rány samotné. Stehy jsou vnitřní, tudíž nejdou vidět ani hned po operaci. Po odstranění stehů je první týdny jizva jen nepatrná, poté zmizí. Také si mohou pacienti vybrat, jakým způsobem chtějí provést řez. Navzdory zdokonalování operačních postupů ale stále o plastických operacích koluje řada mýtů,“ řekl Pavel Stodůlka, přednosta sítě klinik Gemini.

PĚT NEJVĚTŠÍCH MÝTŮ O PLASTICKÝCH OPERACÍCH

1. Operaci není vhodné podstoupit v létě

Jedním z nejčastějších mýtů je, že plastické operace jsou pouze sezonní záležitost. „Spektrum prováděných zákroků se během roku na klinikách příliš nemění, plastickou operaci je možné podstoupit kdykoli během roku. V době, kdy jsou na trhu UV krémy s faktorem 50, 60 i víc, lze při dodržování režimu podstoupit plastickou operaci i během letního období. Navíc sleduji, že doby, kdy se ženy extrémně opalovaly, jsou už pryč,“ popsal Pavel Stodůlka.

2. Plastické operace podstupují jen ženy

Ještě před deseti lety byl zájem českých mužů o plastické operace prakticky nulový. Dnes je téměř každý sedmý pacient plastické chirurgie muž. Největší zájem mají o korekci očních víček. „Mezi nejčastější zákroky plastické chirurgie patří operace horních víček. Ty podstupují z 60 procent ženy a ze 40 procent muži, kterých každým rokem přibývá. Oční víčka jsou téměř nepřetržitě v pohybu, proto také v této oblasti nastávají první viditelné projevy stárnutí pleti. Kůže na horním víčku ztrácí časem elasticitu, působí na ni gravitace a vlivem neustálého pohybu začne vytvářet převis, který v některých případech může přepadávat až přes okraj víčka a omezovat vidění,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

3. V nízkém věku je plastická operace rozmařilost

Na rozdíl od čistě estetických plastických operací, jako je například zvětšování prsou nebo modelace nosu, se pro zákrok čím dál víc pacientů rozhodne ze zdravotních důvodů. „Během předoperačního vyšetření se na věk příliš nedíváme, hodnotíme daný problém. Například pokud má žena povislá víčka už ve 30 letech, není důvod operaci neprovádět. Navíc nějaká nedokonalost může způsobovat psychické problémy a není výjimkou, že zákrok doporučí přímo psycholog,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

4. Po odstranění vrásek se změní mimika obličeje

Už od 25 let ztrácí pleť elasticitu a začíná stárnout. Vrásky vznikají nejdříve v oblasti kolem očí, potom kolem úst, na čele a mezi obočím. Zákroky k odstranění vrásek podstupují především ženy a řada z nich před zákrokem řeší, zda se jim nezmění mimika obličeje. „Pokud se zákrok provádí s rozvahou, není důvod mít ze ztráty mimiky obavy. Především aplikace mezodermálních nití mimiku ani výraz tváře nijak nezmění. Pokud je lékař i pacient nekritický a přežene to s výplňovými materiály, může potom celkový výraz obličeje působit nepřirozeně. Botox ale skutečně potlačí mimiku tváře, to je například u pacientek, které se chronicky mračí, výhodou,“ uvedla Petra Uhlářová.

5. Nepovedené zákroky nelze napravit

Množství reoperací se celosvětově odhaduje na tři až pět procent. „Téměř každý problém je možné při spolupráci pacienta s lékařem napravit. Problém může být samozřejmě u neprofesionálně provedených plastik. Pokud není pacient s výsledkem spokojen, doporučil bych konzultaci na jiné klinice,“ uzavřel Pavel Stodůlka.

Kontakt:

Petra Ďurčíková, mediální konzultant oční kliniky Gemini

E-mail: durcikova@n4c.cz, tel.: +420 733 643 825

O oční klinice GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. Zdravotní péče je výsledkem spolupráce a osobního přístupu týmu zdravotníků, vedeného renomovanými lékaři a pracujícího se špičkovou technikou. V čele týmu specialistů stojí primář MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., oční chirurg s dlouholetou praxí a vysokým renomé v Česku i v zahraničí. Oční kliniku Gemini založil v roce 2003. Je znám svým přínosem pro oční medicínu, například řadou unikátních očních operací, které provedl v mnoha případech jako první v Česku nebo i ve světě.

V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť, a to ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Kliniky jsou vybaveny špičkovými lasery včetně unikátního 6D laseru SCHWIND AMARIS 1050RS. Jako první v Evropě zavedla klinika Gemini také laserovou operaci čočky i odstraňování očních vad femtosekundovým laserem VICTUS. Stejně tak začala klinika Gemini v roce 2015 jako první v ČR nabízet operace laserem Z8, který je považován za nejmodernější přístroj pro oční operace na světě. Gemini provozuje největší síť moderních laserů pro korekci očních vad v Česku. Oční chirurgové z celého světa pravidelně navštěvují oční kliniku Gemini, aby se seznámili s nejmodernějšími technologiemi. Na jejich vývoji klinika dlouhodobě spolupracuje s předními světovými výrobci.

Prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D.

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Tématem disertace byla metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně a v roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini, v jejímž čele dnes stojí. Má za sebou dlouholetou praxi v nezvykle široké škále očních operací – od laserových korekcí očních vad až po transplantace rohovky a operace sítnice. Je mezinárodně známým inovátorem oční chirurgie. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, implantaci presbyopické fakické čočky nebo operaci čočky Capsulaserem, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v ČR (laserovou operaci očních vad LASIK a LASIK femtosekundovým laserem, operaci šedého zákalu mikrořezem, laserovou operaci šedého zákalu). Úspěšnými implantacemi umělé rohovky dokázal vrátit zrak pacientům, kteří byli dlouhou dobu slepí, v některých případech i desítky let.

Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech po celém světě a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře. Získal řadu prestižních ocenění – je držitelem titulu osobnost Zlínského kraje a Ceny města Zlína. Byl vyznamenán Záslužným vyznamenáním Zlínského kraje a Stříbrnou medailí Senátu Parlamentu ČR za zásluhy o rozvoj oční medicíny. Obdržel Jeseniovu cenu a byl vyhlášen lékařem roku 2010. V roce 2015 také získal prestižní ocenění EY Podnikatel roku. Mezi jeho pacienty patří například exprezident Václav Klaus a Tomáš Baťa s rodinou nebo hraběnka Diana Šternberková. Operoval také řadu kolegů – očních lékařů. Je ženatý, má dvě děti.

Frýdek-Místek má nové porodní a novorozeneckého oddělení

Ostrava 15. května (ČTK) – Nemocnice ve Frýdku-Místku má nově rekonstruované porodní a novorozeneckého oddělení, jehož modernizace stála 10,4 milionu korun. Většinu nákladů uhradil Moravskoslezský kraj, který je zřizovatelem nemocnice, řekla dnes ČTK mluvčí zdravotnického zařízení Jolana Filipová.

Lůžkové porodní oddělení bylo přesunuto ze čtvrtého do třetího patra bloku C, což znamená, že je nyní přímo propojeno s porodními sály. „Odpadla tak nutnost přejíždět do jiného patra výtahem, což bylo leckdy pro maminky nepohodlné,“ řekl primář gynekologicko-porodního oddělení Martin Němec.

Rodičky mají k dispozici dva nadstandardní pokoje, z nichž jeden je i s bezbariérovou koupelnou. Všechny pokoje mají opravené sociální zařízením a jejich součástí je i televizor či pokrytí wifi připojením. Při několikaměsíční rekonstrukci se zvětšila také společenská místnost pro návštěvy a vybudována byla rovněž nová sesterna.

„Maminkám nadále pomáhají a radí všechny sestřičky, ale navíc je nyní během dne přítomna sestra, která se věnuje pouze problematice kojení a může tak účinně pomoci všem maminkám, které to potřebují,“ uvedla primářka dětského a novorozeneckého oddělení Sylva Gistingerová. Rekonstrukce novorozeneckého oddělení začala v červenci loňského roku.

„Ročně se v naší porodnici narodí přes tisíc miminek a my bychom si přáli, aby se maminkám u nás líbilo. Připravujeme pro ně dny otevřených dveří, nabízíme nově zpracované předporodní kurzy a cvičení s fyzioterapeutkou, každou středu mohou i s partnerem přijít na informační schůzku s rychlokurzem předporodní přípravy a prohlídkou porodního oddělení a porodního sálu. Dále jsme navázali spolupráci s paní Evou Kiedroňovou, uznávanou odbornicí na péči o dítě a jeho vývoj,“ řekla vrchní sestra gynekologicko-porodního oddělení Eva Šprlová.

Martina Helánová dr

Léčba chronických ran amniovou membránou má výborné výsledky

Humpolec (Pelhřimovsko) 15. května (ČTK) – Hojení chronických ran například z bércových vředů a proleženin výrazně napomáhá léčba pomocí amniové membrány získané z placenty. Léčba je úspěšná až u 90 procent pacientů. Prokázal to pilotní projekt, který od února provádí výzkumný tým Národního centra tkání a buněk v Léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) v Humpolci na Pelhřimovsku. ČTK to oznámila Elen Šťastná ze společnosti PrimeCell Therapeutics, pod kterou Národní centrum tkání a buněk patří.

„Aplikace amniové membrány urychlila proces hojení a obnova kožního krytu probíhala bez viditelných známek jizvení,“ řekla Šťastná. Pilotní projekt se týkal téměř 20 pacientů, úspěšnost léčby se prokázala u 60 až 90 procent z nich. „Čísla odpovídají datům ze zahraničí, teď pokračujeme s dalšími pacienty,“ uvedla Šťastná.

Další vývoj bude podle ní spočívat hlavně ve výběru vhodného nosiče a způsobu balení léčiva tak, aby byla jeho aplikace jednoduchá, rychlá, pro pacienty přívětivá a zároveň zůstala zachována účinnost výsledného produktu. Národní centrum tkání a buněk zahájilo také proces patentování a ochrany přípravku.

Amniová membrána se dosud využívala jen v očním lékařství, například při poleptání oka. Membránu odborníci získávají z placent, které matky po porodu věnují na léčebné účely. Tuto zatím jinak drahou léčbu chronických ran pomocí amniové memrány umožnil pacientům humpolecké LDN dar Nadačního fondu regenerativní medicíny. Získaných 300.000 korun pokrylo náklady na léčbu až 15 pacientů, jejichž rána nevykazovala známky hojení déle než devět týdnů.

Hojení chronické rány je obtížné a zdlouhavé. Dotýká se nejen pacienta a jeho blízkých, ale zasahuje i celou společnost, protože léčba je nákladná. Národní centrum tkání a buněk odhaduje, že jen v ČR je až 200.000 pacientů postižených tímto onemocněním a náklady na jejich léčbu včetně dopadů socioekonomických činí řádově až miliardy korun ročně. Vyvíjený produkt umožní rychlejší zhojení rány včetně plnohodnotné obnovy kožního krytu a rychlejší návrat pacienta do společnosti.

Národní centrum tkání a buněk je inovativní biotechnologická společnost, zdravotnické zařízení, výrobce léčiv moderní terapie a tkáňové zařízení. Čtvrtinu akcií této firmy drží ministerstvo zdravotnictví, zbývající patří privátní firmě PrimeCell Therapeutics.

bjr ktp