Zdravotnictví chce o 4,3 miliardy víc než je v…

Praha 25. května (ČTK) – Zdravotnictví potřebuje o 4,3 miliardy víc než je prvním v návrhu státního rozpočtu na rok 2018. ČTK to dnes řekl ministr zdravotnictví Miroslav Ludvík (ČSSD). Návrh rozpočtu nestačí ani na výdaje, které schválila vláda, jako jsou strategické investice, strukturální fondy nebo protiteroristický balíček, dodal ministr.

V návrhu rozpočtu ministerstva financí pro příští rok je pro zdravotnictví 6,947 miliardy korun, o 311 milionů méně než letos. Navrhovaná částka je podle Ludvíka o 351 milionů nižší, než je schválený střednědobý výhled na rok 2018. Ten ale počítá jen s vlastním provozem ministerstva. „Nezahrnuje peníze na věci, které byly už schválené vládou,“ uvedl Ludvík. Očekává, že o konečnou částku svede boj. „Nepředpokládám, že by to tak mohlo zůstat,“ dodal.

Plán investic do zdravotnictví vláda schválila v roce 2015. Počítá s celkem 10,03 miliardy korun pro sedm zařízení, nemocnice se na nákladech budou podílet 30 procenty.

Podle návrhu rozpočtu na příští rok by měl stát za své pojištěnce zaplatit na zdravotním pojištění v příštím roce 69 miliard korun, o 3,5 miliardy více než letos. Novela zákona předpokládá, že se částka bude obdobně navyšovat každý rok.

Stát platí pojistné za zhruba 5,95 milionu lidí, mezi kterými jsou především děti, důchodci, vězni či nezaměstnaní. Letos posílá zdravotním pojišťovnám měsíčně 920 korun, příští rok má příspěvek vzrůst o 49 korun.

Rozpočet ministerstva zdravotnictví posledních několik let pohybuje kolem sedmi miliard korun. Výrazně vyšší byl v roce 2015, kdy hospodařilo s 8,529 miliardy korun.

V částce pro ministerstvo na příští rok jsou investice do fakultních a ostatních nemocnic, léčebných ústavů či dotace neziskovým organizacím. Peníze jdou také pro zdravotní ústavy, zdravotnické záchranné služby nebo Ústav zdravotnických informací a statistiky. Financuje také provoz krajských hygienických stanic nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Peníze jsou vyhrazené i pro preventivní programy včetně protidrogových, zahraniční rozvojovou spolupráci a přípravu na krizové situace.

Ministerstvo nepřímo prostřednictvím úhradových vyhlášek rozhoduje o tom, kolik zaplatí zdravotní pojišťovny lékařům a nemocnicím za léčení. Z těchto peněz pak hradí zdravotnická zařízení i platy a mzdy. Letos by mělo ze zdravotního pojištění být rozděleno na úhradu péče 270,3 miliardy, v roce 2018 celkem 278,5 miliardy a v roce 2019 pak 287 miliard korun.

Příjmy zdravotnictví v miliardách korun

Zdroj: Rozpočty MZ + příprava státního rozpočtu na rok 2018, MF

*současný návrh ministerstva financí

van jw

ČR dává na zdravotnictví z HDP méně než vyspělé…

Praha 25. května (ČTK) – Česko vydává na zdravotní péči menší podíl hrubého domácího produktu (HDP) než vyspělé evropské země. V posledních letech navíc tento podíl klesal. Zatímco v roce 2010 dosahoval 8,6 procenta HDP, v roce 2015 to bylo 7,8 procenta. ČR se tak pohybuje pod průměrem EU, který odpovídá zhruba desetině HDP. Údaje o zdravotnických výdajích zveřejnil dnes na tiskové konferenci Český statistický úřad.

„Podíl výdajů na zdravotní péči na HDP nedosahuje průměru EU, který je 9,9 procenta. Mírně převyšujeme sousední státy jako Slovensko, Polsko či Maďarsko. Ve vyspělých státech jako Francie, Německo či Švédsko je to asi 11 procent, na druhé straně žebříčku jsou baltské státy se šesti procenty a Rumunsko s pěti procenty,“ upřesnila Vladimíra Kalnická z ČSÚ. Česká republika je na unijním žebříčku 28 zemí včetně Británie osmnáctá.

I když podíl výdajů na HDP v posledních letech klesal, celková suma se zvedala. V roce 2010 se na zdravotní péči vydalo 340,7 miliardy korun, o pět let později 353,7 miliardy. Zdravotní pojišťovny poskytly předloni zhruba dvě třetiny sumy. Vyplatily 234,7 miliardy. Od domácností putovalo 13 procent peněz, tedy 45 miliard. Stát poskytl kolem 15 procent a další veřejné rozpočty asi tři procenta částky – celkem to bylo 64,7 miliardy korun. Zbývající necelá tři procenta připadla na neziskové organizace, podniky a další zdroje.

Česko patří k zemím s nejvyšším dílem financí na zdravotnictví z veřejných zdrojů, tedy z veřejného zdravotního pojištění a od státu. Tyto peníze tvoří více než čtyři pětiny výdajů na péči, tedy podobně jako v Dánsku, Švédsku, Norsku či Německu. Soukromé zdroje nad veřejnými převládají jen na Kypru. Podíl českých domácností na financování péče je podobný jako podíl německých či nizozemských domácností. Nejmenší spoluúčast mají Francouzi, a to sedm procent. Domácnosti v Bulharsku financují zdravotnictví ze 46 procent, v Lotyšsku ze 39 procent a v Řecku z 35 procent.

Největší suma putovala v Česku v roce 2015 do ambulantní péče, a to 82,5 miliardy korun. Následovala péče lůžková s 51,3 miliardy. Na dlouhodobou zdravotní péči připadlo 42,4 miliardy Kč, na rehabilitace 14,4 miliardy, na prevenci pak devět miliard. Na dlouhodobou sociální péči se využilo 18,6 miliardy korun.

Zdravotní pojišťovny, kterých je v Česku sedm, vyplatily nejvíc peněz na léčbu nemocí srdce a cév. V roce 2015 to bylo 21,7 miliardy korun. Na léčení nádorů pojišťovny daly 23,7 miliardy korun. Svalové a kosterní choroby si vyžádaly 16,4 miliardy Kč. „Právě výdaje na léčbu onemocnění pohybového ústrojí vzrostly od roku 2010 nejvíce, a to o 54 procent,“ uvedla Kalnická.

V roce 2015 pojišťovny na léčbu nemocí srdce a cév u muže vydaly v průměru 2972 korun, u ženy 2224 korun. Léčení potíží pohybového ústrojí vyšlo na jednu ženu na 1919 korun a na muže na 1224 korun. Největší nárůst výdajů byl u pacientů nad 70 let. Mezi lety 2010 až 2015 se zvedl o 21 procent. Důvodem je stárnutí společnosti.

Domácnosti utratily nejvíc za volně prodejné léky a léčiva, a to 27 procent z vydaných 45 miliard. Celkem 21 procent pak putovalo do léků na předpis, 20 procent do stomatologické péče a 11 procent do péče ambulantní. Za terapeutické pomůcky domácnosti vydaly 12 procent sumy, za rehabilitace sedm procent a za lůžkovou péči dvě procenta.

Údaje pocházejí ze zdravotnických účtů, které zahrnují data o poskytovatelích, zdrojích financování i typech péče od několika resortů a institucí. Výsledky se dají mezinárodně srovnávat.

ktk mha

Obézním s cukrovkou může pomoci laserový zásah ve dvanáctníku

Praha 25. května (ČTK) – Obézním pacientům s cukrovkou druhého typu by mohl pomoci laserový zásah v tenkém střevě. Endoskopický zákrok bez nutnosti operace bude testovat pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), první pacienti by ho mohli podstoupit za několik týdnů. V pilotním projektu to bude asi 100 až 150 lidí, řekl na dnešní tiskové konferenci k nové metodě léčby ředitel IKEM Aleš Herman. Typem cukrovky, která souvisí s nezdravým životním stylem, trpí v Česku asi 780.000 lidí.

Metoda počítá s tím, že laser zavedený přes jícen a žaludek zlikviduje část nervových buněk ve dvanáctníku. „Tento začátek tenkého střeva funguje jako takový druhý jazyk. Buňky v něm mají analyzovat obsah, který tam ze žaludku přijde, a podle jejich signálů se metabolismus nastaví,“ vysvětlil vedoucí lékař projektu, gastroenterolog IKEM Marek Beneš.

Dvanáctník pak nereaguje a tělo si myslí, že člověk potravu nepřijímá. „Začne vyplavovat zásoby, zbavovat se cukru, protože si myslí, že člověk trpí,“ doplnil. Postupně to vede ke zhubnutí a zlepšení cukrovky. Pacient ale podle Beneše nevyhladoví, tělo má další mechanismy, které příjem potravy vyhodnocují.

Zákrok byl otestovaný v Izraeli na 27 pacientech, žádné komplikace se nevyskytly. IKEM bude spolu s dalšími dvěma izraelskými pracovišti a jedním ve Španělsku mezi prvními, kde se bude testovat. Pilotní studii platí izraelská firma, která ho vymyslela. Pacienty bude IKEM přijímat tři roky, počítá se 100 až 150. Musí mít nadváhu či obezitu a neléčit se inzulinem, další podmínky IKEM zveřejní na webu.

Přesné počty pacientů s cukrovkou druhého typu v Česku nejsou známé. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2015 jich bylo léčených kolem 786.000. Dalších až 300.000 zatím nemusí o své nemoci vědět. Podle odhadů odborníků bude v roce 2035 trpět diabetem každý desátý Čech. Jenom asi pět procent z nich má vrozenou cukrovku prvního typu.

Léčba diabetu spotřebuje pět až 15 procent celkových nákladů na zdravotnictví. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má asi 5,9 milionu pojištěnců, v roce 2015 za léčbu cukrovky vydala 6,5 miliardy korun, což je meziročně zhruba o 280 milionů korun více. Česká průmyslová a zdravotní pojišťovna, která je s 1,23 milionu pojištěnců třetí největší na tuzemském trhu, vynaložila na léčbu diabetiků asi 780 milionů, o 63 milionů více než rok před tím.

Počty léčených diabetiků:

zdroj: Český statistický úřad

van snm

20. výročí plastické chirurgie v Nemocnici Na Bulovce

Praha, 25.5.2017 (Nemocnice Na Bulovce)

V květnu 1997 bylo založeno v Nemocnici Na Bulovce Centrum plastické chirurgie, které se v roce 2002 transformovalo na Kliniku plastické chirurgie 1. LF UK a FN Bulovka za účelem realizace výuky plastické chirurgie na fakultě. Klinika plastické chirurgie  1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se tak stala jednou ze 3 univerzitních klinik oboru plastické chirurgie v naší republice.
Klinika vede výuku studentů 4.a 5. ročníku 1. LF UK v oboru plastické chirurgie /včetně zahraničních studentů/ a participuje také na výuce posluchačů  2.LF UK. Současně je i školícím pracovištěm pro mladé lékaře v rámci postgraduálního studijního programu a ve vědecko-výzkumné činnosti klinika řeší několik grantových projektů zaměřených na výzkum v oboru plastické chirurgie. 
Velmi významná je ta skutečnost, že v roce 2004 bylo na klinice plastické chirurgie zřízeno Centrum komplexní chirurgické péče o ženy s onemocněním prsu, jediné toho druhu u nás. Centrum je zaměřeno na primární chirurgickou léčbu žen s rakovinou prsu pod vedením chirurgů-mammologů, včetně okamžitých nebo odložených rekonstrukcí prsů po ablačních výkonech, řešených plastickými chirurgy. Centrum za dobu své existence získalo pověst špičkového pracoviště u odborné i laické veřejnosti a co do počtu provedených rekonstrukcí prsů zaujímá jedno z nejvýznamnějších postavení mezi pracovišti plastické chirurgie v naší republice. Důležitost kliniky plastické chirurgie a jejího centra v onkologickém programu potvrzuje i ta skutečnost, že klinika byla v roce 2013 zařazena pod Komplexní onkologické centrum (KOC) Prahy, opět jako jediné pracoviště plastické chirurgie v naší republice.
Klinika plastické chirurgie je i sídlem Subkatedry plastické chirurgie IPVZ, která se významně podílí na postgraduálním vzdělávání lékařů různých oborů. V rámci postgraduálního vzdělávání lékařů v oboru plastické chirurgie má klinika status Akreditovaného pracoviště II. typu.
Význam kliniky plastické chirurgie lze spatřovat také v její stále se rozvíjející širší spolupráci s ostatními chirurgickými obory Nemocnice Na Bulovce a to při řešení rozsáhlých defektů po traumatech či operacích, které vyžadují složité rekonstrukční výkony nad rámec oboru. Z chirurgických oborů to bývá nejčastěji ortopedie, chirurgie a ORL, z extramurálních potom kardiochirurgie a další obory.
V léčebně-preventivní činnosti klinika řeší různé vrozené i získané vady obličeje, trupu i končetin – úrazy, poúrazové a pooperační stavy, kožní a jiné nádory a kosmetické vady. Za účelem kompletizace poskytované léčebné péče byl tým doplněn špičkovým plastickým chirurgem zaměřeným na chirurgii ruky.
Klinika plastické chirurgie se také dlouhodobě podílí na charitativních a jiných aktivitách v prospěch onkologicky nemocných žen léčených na klinice s onemocněním prsu.

20 let Kliniky plastické chirurgie 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce v číslech (statistické údaje 1997 – 2016)
Počet operací na operačním sále: 8 431 / tj. cca 2 operace denně
Počet operací na ambulantním sále včetně úrazů: 50 742 / tj. cca 10 operací denně
Počet ambulantních vyšetření a ošetření: 201 735 / tj. cca 42 vyšetření denně
Počet přednášek na kongresech a sympoziích: 112
Počet odborných publikací v tuzemských a mezinárodních časopisech: 84
Počet vědecko-výzkumných grantů: 7
Organizace sympozií s mezinárodní účastí (v r. 2011 a 2014 se zúčastnil i dr. Pomahač): 22

V roce 2012 lékaři kliniky iniciovali v rámci řešení vadných implantátů PIP použitých u žen při rekonstrukci prsů po ablaci jejich okamžitou výměnu za nezávadné implantáty ve svém volnu o sobotách po dobu dvou měsíců a to bez nároku na finanční vyrovnání.
Současně klinika stála u zrodu plasticko-chirurgické péče poskytované v Jordánsku pro poraněné z války v Sýrii v rámci vládního zdravotního programu MEDAVAK. Lékaři z Nemocnice Na Bulovce dosud absolvovali v Jordánsku už devět misí, z toho na sedmi z nich byli také lékaři z Kliniky plastické chirurgie.

Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc., přednosta kliniky
MUDr. Jana Matějovská, primářka kliniky

Zchlaďte se zdravě!

Praha, 25.5.2017 (Guideline)

Pomalu, ale jistě, začaly nejteplejší měsíce, na které se všichni tolik těšíme. Letní počasí je skvělé, když můžeme vyrazit k vodě, už méně nás ale těší, pokud musíme sedět v kanceláři nebo z jakéhokoliv důvodu trávit čas doma. V takovém případě je potřeba myslet na to, jak se adekvátně zchladit, protože nadměrné horko může mít zásadní vliv na náš organismus. Klimatizace však často působí řadu potíží díky vysušování vzduchu, proto pro mnohé z nás mohou být lepší jiné alternativy.

Mezi nejvíce rizikové skupiny patří v letních parnech malé děti, starší osoby a lidé se zdravotními problémy, jako je nadváha a nemoci kardiovaskulárního systému. Nejhůře působí na lidi vedra ve větších městech, kde ruku v ruce s nimi přichází také zhoršená smogová situace. Moderní technika nabízí různé možnosti, jak se extrémním vedrům bránit, přitom ale stále celosvětově statisticky stoupá množství úmrtí způsobených horkem. To dokazuje například studie publikovaná v únoru 2014 v British Medical Journal. Podle ní na území Velké Británie vzroste do roku 2050 roční počet úmrtí způsobených horkem z dnešních 2000 až na 7000, což má být způsobeno trendem stále extrémnějších veder. Mnozí z nás také pamatují vlnu veder v celé Evropě v roce 2003, kdy bylo nejtepleji od roku 1540. Vinou toho zemřelo po celé Evropě nejméně 35000 lidí. Že se budeme se stále vyššími teplotami potýkat také v naší zemi, potvrzuje třeba studie Katedry fyziky atmosféry MFF UK: podle ní stoupne průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně minimálně o 1 °C, do roku 2060 až o 2,5 °C, to v případě, že emise skleníkových plynů dále porostou. Zvýšení teplot pocítí hlavě obyvatelé Prahy a Brna, kde se zesílí vliv tzv. tepelných ostrovů. Některou ze změn počasí však pravděpodobně pocítí lidé napříč celou republikou.

Základním pravidlem, které je potřeba ve vedrech dodržovat, je vysoký příjem vody. Tím zabráníme dehydrataci a zároveň se zchladíme – tělo má dostatek vody, která je z něj vylučována (dechem, potem, močí) a tím nás zbavuje přebytečného tepla. Dále je také vhodné zdržovat se v prostorách, kde je možné regulovat teplotu. Klimatizace často působí řadu potíží díky vysušování vzduchu, proto pro řadu z nás může být lepším pomocníkem kvalitní ventilátor.

Ideální pro lidský organismus je situace, kdy se teplota vzduchu v místnosti pohybuje mezi 20 a 21 °C (v ložnici přibližně o 5 °C méně) a relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 40 až 60 % (přičemž 0 % představuje absolutně suchý vzduch a 100 % pak dokonale vlhký vzduch prosycený párou). Jenže právě využití klimatizace v období veder je často důvodem toho, že vlhkost vzduchu v místnosti klesá pod 40 %, v krajních případech až pod 20 %. „Suchý vzduch způsobuje překrvení, otok a vysychání sliznic, zhoršení imunitní bariéry sliznic, takže dochází k častějšímu onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Překrvení sliznice nosohltanu vede k pocitům ucpaného nosu a opakovaným laryngitidám, především u dětí. Vysychání kůže má často za následek vznik chronického zánětu pokožky a ekzému. Vlivem nadměrné perspirace dochází v suchém vzduchu k únavě, fyzické skleslosti, ztrátě výkonnosti a zvýšenému pocitu žízně. U starších lidí a dětí hrozí v suchém prostředí rychlejší dehydratace,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Michal Hondl. Optimální obsah vlhkosti ve vzduchu je důležitý nejen pro dýchací cesty, ale také kůži a oči. Stav suchých očí se objeví v okamžiku, kdy slzný film přestane zvlhčovat a zvláčňovat povrch oka. Příčinou suchých očí může být nevhodné složení slz, či jejich nedostatečná produkce, často se tyto potíže objevují právě v důsledku nadměrného odpařování slzného filmu v místnostech s klimatizací. Zdraví lidé ještě v takové situaci pociťují spíše jen diskomfort, který ještě není nebezpečný. Pokud ale trpíme například astmatem či jiným chronickým onemocněním dýchacích cest, je třeba sáhnout po kvalitním zvlhčovači vzduchu.

TIP 1: Zpestřete si pitný režim

Pokud vás nebaví pít čistou vodu, můžete ji obohatit o některou netradiční složku, která jí dodá originální a osvěžující příchuť. Zkuste třeba na jemné plátky nakrájet salátovou okurku, kterou necháte přes noc v lednici ve džbánu s vodou spolu s plátky citronu. Okurky mají skvělé hydratační vlastnosti a jsou z 97 % tvořeny vodou, proto také okurkový salát významně přispěje k vašemu příjmu tekutin.

TIP 2: Pořiďte si kvalitní ventilátor

Netradiční stolní ventilátor a zvlhčovač Dyson AM06 na první pohled zaujme svým atraktivním vzhledem a provedením. Nenajdete na něm žádné lopatky jako u klasických ventilátorů, které svou rotací krájí vzduch a vytvářejí tak jeho nerovnoměrný proud. Revoluční technologie Air Multiplier v kombinaci s prvky z turbodmychadel a proudových motorů nasává vzduch a násobí jeho rychlost až 15x, čímž na druhé straně vzniká silný a plynulý proud vzduchu. Udržuje se pouhým otřením hadříkem a je zcela bezpečný i pro děti a domácí mazlíčky.
Cena: 9 499 Kč

TIP 3: Zkuste ájurvédu

Už jste určite slyšeli o tradiční indické medicíně, podle které se potraviny rozdělují na ochlazující a zahřívající. Podle ájurvédy uděláte v létě nejlépe, když se ve vedrech vyhnete ostrému koření, červenému masu nebo tučným jídlům a mouce, které zvyšují vnitřní teplo vašeho těla. Naopak ochladit vás mohou třeba fazole mungo, kokos, podmáslí nebo zelený hrášek.

TIP 4: Chladivý dech

Ochladit se můžete i pomocí dechové techniky pocházející z jógy. Říká se jí šítalí a spočívá v tom, že pomalu nadechujete ústy buď přes našpulené rty, nebo ještě lépe přes jazyk svinutý do ruličky. Ucítíte chladivý dotyk proudu vzduchu uvnitř úst, což postupně způsobí zchlazení celé oblasti hlavy. Opakujte několikrát, vydechujte normálně nosem.

8 věcí, které o klíšťatech možná nevíte

Brno, 25.5.2017 (Medica Healthworld)

1. Většina z nás se před rizikem chycení klíštěte chrání převážně v období letních prázdnin. Hlavní sezóna výskytu klíšťat je ale na jaře a na podzim. Při vysokých teplotách zalézají klíšťata pod zem, naopak nejraději mají vlhko. Málo kdo ví, že začínají být aktivní již při 5° C.
2. Mezi lidmi koluje mýtus, že si klíšťata vybírají svou oběť podle krevních skupin. Klíště v prvé řadě reaguje na zápachy, které každý tvor, včetně člověka vydává. V těsné blízko pak už jen vyčkává, kdy se člověk nebo zvíře dotkne vegetace, aby se na něj mohlo hbitě chytit.
3. Klíště může na těle člověka kolovat celé hodiny, než najde vhodné místo k přisátí. Nejčastěji si vybírá části pokožky, které jsou jemné a mají trochu zvýšenou vlhkost – třísla, podpaží, přední stranu břišní, podkolení jamky či místo za ušima. Objevily se i případy, kdy se klíště přichytilo na oční spojivku, či zevní genitálie. U dětí je zapotřebí zkontrolovat okolí hlavy a mezi vlasy.
4. Jedno z onemocnění, jež můžeme od infikovaného klíštěte chytit, je onemocnění klíšťovou encefalitidou. Standartními příznaky jsou bolest hlavy, únava, bolest svalů či kloubů. Ve druhé fázi se přidává také zvracení či horečka. Jasným, a ne zcela známým příznakem je také ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk není schopen dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu. Jedinou prevencí, proti nákaze klíšťovou encefalitidou je očkování.
5. Další způsob, jak se můžeme nakazit klíšťovou encefalitidou, je potrava. Virus klíšťové encefalitidy je vylučován i mlékem. Nakazit se můžeme z mléka, které nebylo tepelně zpracováno – pasterizováno. První velká epidemie, dodnes největší v Evropě, byla v roce 1951 na Slovensku. V průběhu epidemie tam onemocnělo až 600 lidí.
6. Život klíštěte je složen ze třech vývojových stupňů – larva, nymfa a dospělé klíště. Larva je velice drobná a většinou se přisává na drobné savce nebo ptáky. Nymfa je o trochu větší a oproti larvě si vybírá k přisátí o něco větší zvířata – psi, kočky či lišky. Nasátá nymfa odpadne a projde metamorfózou v dospělé klíště – imago. Je pozoruhodné, že proto, aby klíště dopělo, potřebuje tři různé hostitele z odlišných ekologických skupin. Je proto možné, že se klíště může nakazit například od zvířete, se kterým vy vůbec nemusíte přijít do kontaktu. Vývojový cyklus klíštěte může trvat 2 až 3 roky.
7. Zajímavostí také je, že krev saje jen samička a bez potravy vydrží i rok. Samec žije ze „zásob“, které sál v době, kdy byl nymfou. Jiná klíšťata, např. africká, jsou schopna nesát i deset let.
8. Dospělá samička klíštěte vydrží sát 10-12 dnů. Týká se to samozřejmě jen zvířecích hostitelů, člověk by si něčeho podobného jistě všiml. Klíště může nasátím krve zvětšit svůj objem až 200x.

5 největších mýtů o klíšťatech

Brno, 25.5.2017 (Medica Healthworld)

Je tu jaro a s ním také hlavní sezóna výskytu klíšťat. Zakápnout olejem či vazelínou a vykroutit proti směru hodinových ručiček? Z nedávného průzkumu společnosti STEM/MARK vyplývá, že tento nesprávný způsob odstranění klíšťat používá až 50 % dotázaných. Nejedná se ale o jediný mýtus, kterému lidé věří. Následující rady vyvrací ty nejznámější. Chraňte se proti riziku napadení infikovaným klíštětem důkladně.

Olej, krém či vazelína

Zapomeňte na radu našich babiček, že klíště je nejlepší zakápnout olejem, krémem či vazelínou. Jediné, čeho tímto způsobem dosáhnete, je že se klíště začne „dusit“ a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do vašeho krevního oběhu. Následky mohou být fatální. Klíště je přenašečem několika závažných onemocnění, například lymeské boreliózy či klíšťové encefalitidy.

Použít repelent stačí

Odcházíte do lesa či na procházku s klidným svědomím, jelikož jste před odchodem použili repelent? Jedinou účinnou prevencí, proti napadení infikovaným klíštětem je očkování. Ani dlouhé kalhoty, pevné poty či použití repelentu vám nezaručí 100 % ochranu. Jedná se pouze o krátkodobá řešení. Pokud chcete být vy i vaši blízcí opravdu chráněni proti onemocnění, jež můžete od klíštěte chytit, nechte se očkovat.

Klíště je nejlepší vykroutit

Pokud na sobě naleznete zakousnuté klíště, rozhodně s ním nekruťte. Tento dříve vžitý postup, že ho lze tzn. vyšroubovat, je naprosto mylný. Nejlepší způsob, jak klíště z kůže odstranit, je použít speciální kartu s průřezem, nebo ho vyviklat lehkým kýváním ze strany na stranu. Můžeme si vzít na pomoc žínku, či froté textilii a lehce s nimi po kůži pohybovat do té doby, než se klíště pustí. Pohyb může být podobný, jako když chceme z kůže setřít špínu.

Riziko nám hrozí pouze v létě

Klíšťata mají nejraději vlhko, což při vysokých teplotách ve vzduchu chybí. Proto během horkých měsíců zalézají pod zem, kde přežívají přisátá na hlodavcích. Období, kdy je nejpravděpodobnější, že chytíte klíště, je jaro a podzim. Možná vás překvapí, že klíště začíná být aktivní již při teplotě nad 5°C.

Klíšťata skáčou ze stromu

Další z informací, jež se slepě předává z generace na generaci, je že klíšťata skáčou ze stromu. Omyl. Klíšťata žijí ve vysoké trávě či nízkých křovinách. Pokud objevíte přisáté klíště například na krku či na hlavě, znamená to, že hledalo na celém těle ideální místo, kde se zakousnout a našlo ho právě tam. Klíště si ve většině případů vybere takovou část pokožky, kde je kůže jemná a má trochu zvýšenou vlhkost – podpaží, třísla, přední stranu břišní, podkolení jamky či místo za ušima.  

Z pracovního pobytu v Tanzanii přijeli dva Češi nakažení…

Praha 24. května (ČTK) – Dva Češi se při pracovním pobytu na ostrově Zanzibar ve východoafrické Tanzanii nakazili cholerou, nyní jsou v domácí karanténě. Informaci přinesl Zdravotnický deník. Naposledy byla nemoc v Česku zaznamenána před 15 lety. Toto průjmové onemocnění se šíří především v zemích jihovýchodní Asie a subsaharské Afriky, hlavně kontaminovanou vodou či potravinami.

„Oba pacienti, u nichž byla diagnostikována cholera po návratu ze Zanzibaru, jsou již propuštěni z Ústřední vojenské nemocnice a jsou v domácí karanténě do doby tří negativních výsledků odběrů stolice,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Cholera je vysoce infekční onemocnění, které napadá zažívací ústrojí. Vyvolávají ji bakterie přenášené vodou či potravou znečištěnou fekáliemi. Příznaky jsou silné průjmy a dehydratace organismu. Inkubační doba je několik dnů.

Neléčená může být v polovině případů i smrtelná. V rozvojových zemích při epidemiích umírá tři až 15 procent pacientů, v zemích s vyspělým zdravotnictvím méně než procento nakažených.

Poslední dva případy cholery v Česku byly zaznamenány v roce 2002. Oba pacienti se nakazili zřejmě z kontaminované vody, jeden v Indii a druhý v Thajsku. Předtím ji přivezl český pacient v roce 1986 z Egypta.

V Tanzanii bylo podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) loni v dubnu zaznamenáno přes 24.000 případů cholery, 300 z nich na Zanzibaru.

Proti choleře je v Česku dostupné očkování, dvě dávky ve formě nápoje ochrání na dva roky. Prevencí je používání bezpečné vody na mytí obličeje a čištění zubů, dodržování základní hygieny a obezřetnost při konzumaci jídla a nápojů.

van rot

Léčba nejdražších pacientů stojí stovky milionů korun ročně

Praha 24. května (ČTK) – Tři největší zdravotní pojišťovny vydaly loni za léčbu padesátky nejnákladnějších klientů přes 650 milionů korun, průměrně 13 milionů na jednoho. Tyto náklady dlouhodobě rostou. Výdaje Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za 20 nejdražších klientů loni dosáhly 342 milionů korun, meziročně o 50,5 milionu více. U Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) vzrostly o 21 milionů na 149 milionů korun. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytli zástupci pojišťoven.

Loni byl nejdražším klientem VZP jednačtyřicetiletý muž z Jihomoravského kraje, který se léčil s hemofilií a chronickou hepatitidou typu C. Pojišťovna za jeho léčbu zaplatila 35,1 milionu korun. Před pěti lety VZP, která je největší na trhu, vydala za 20 nejnákladnějších pacientů 281 milionů, loni o 61 milionů více.

„Více než 95 procent všech nákladů na léčbu pacientů z uvedené dvacetičlenné skupiny tvoří jako vždy výdaje za léky,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý. Mezi nejnákladnější diagnózy podle VZP patří hemofilie, metabolické poruchy či plicní arteriální hypertenze. Důvodem, proč pojišťovna údaje zveřejňuje, je podle Tichého snaha informovat o nákladnosti zdravotní péče. „Zároveň tím (VZP) chce vyvrátit i občasné fámy, že se snaží zbavovat drahých pacientů, hradí jen tu nejlevnější péči a podobně,“ dodal mluvčí.

ZPMV zaznamenala loni nejvyšší náklady podle mluvčí Hany Kadečkové u sedmasedmdesátileté pacientky, která trpěla autoimunitním onemocněním a plicním onemocněním. Pojišťovna za její léčbu uhradila 13,2 milionu korun, většinu tvořily výdaje na krevní deriváty a léky na krvácivé příhody.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) za deset nejdražších klientů loni uhradila 159,5 milionu korun. Nejnákladnější byla léčba pro nemocného s těžkou formou hemofilie. Šlo o dvanáctiletého chlapce z Královéhradeckého kraje a pojišťovna za něj vydala 48,7 milionu korun, sdělila ČTK mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová. ČPZP před pěti lety evidovala výdaje na tyto klienty 73,3 milionu korun, loni to byl více než dvojnásobek.

Přehled loňských výdajů tří největších zdravotních pojišťoven na nejdražší pacienty:

VZP

celkové náklady na 20 nejdražších klientů: 342,3 milionu Kč

nejdražší klient: muž z Jihomoravského kraje, 41 let, náklady 35,1 milionu Kč, diagnóza hemofilie a chronická hepatitida C

ZPMV

celkové náklady na 20 nejdražších klientů: 149,4 milionu Kč

nejdražší klient: žena, 77 let, náklady 13,2 milionu Kč, diagnóza systémový lupus erythematodes (autoimunitní onemocnění) a intersticiální plicní nemoc

ČPZP

celkové náklady na deset nejdražších klientů: 159,5 milionu Kč

nejdražší klient: muž z Královéhradeckého kraje, 12 let, náklady 48,7 milionu Kč, diagnóza dědičný nedostatek faktoru VIII (těžká forma hemofilie)

sdv jw

Soud ponechal zákon o veřejném zdravotním pojištění beze změn

Brno 24. května (ČTK) – Ústavní soud (ÚS) ponechal zákon o veřejném zdravotním pojištění beze změn. Podle neúspěšných návrhů na zrušení dvou klíčových paragrafů norma diskriminuje některé cizince pobývající v Česku i jejich děti. Oba návrhy podaly pražské soudy na základě komplikované situace matek z Ukrajiny. Jedna si musela zaplatit náklady porodu, druhá má hradit lékařskou péči o dítě.

Podle ústavních soudců není neobvyklé ani podezřelé, pokud se úroveň sociálních práv u různých skupin obyvatelstva liší podle těsnosti jejich vazby ke konkrétnímu státu. Je úlohou zákonodárců, aby stanovili vhodný rozsah veřejného zdravotního pojištění a bezplatné péče. Do politické diskuse o rozsahu zdravotního pojištění nechtěl ÚS zasahovat.

„Právo na ochranu zdraví skutečně náleží každému, tedy jak státním občanům, tak každému cizinci, který na našem území je. Ale druhá rovina je právo na bezplatnou zdravotní péči,“ řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Kdo účastníkem veřejného zdravotního pojištění není, má možnost využít komerční pojištění, připomněli soudci v nálezu.

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) rozhodnutí ÚS přivítal. „Naprosto souhlasím s verdiktem. Nelze otevřít bránu pro zneužívání českého veřejného zdravotního pojištění cizinci,“ uvedl na twitteru.

Sporná ustanovení zákona vymezují osobní rozsah veřejného zdravotního pojištění v Česku a stanovují podmínky vzniku a zániku účasti na něm. Konkrétně zákon například říká, že zdravotně pojištěni jsou lidé, kteří mají trvalý pobyt v Česku, a lidé, kteří jej sice nemají, ale pracují pro českého zaměstnavatele. Podle návrhu Městského soudu v Praze zákon bezdůvodně vede k diskriminaci cizinců. Podobný návrh podal také Obvodní soud pro Prahu 6, který před ÚS získal postavení vedlejšího účastníka řízení.

Sedm soudců mělo k dnešnímu nálezu odlišné stanovisko. „Konkrétní zájem na ochraně finančních prostředků státu nelze považovat za natolik závažný, aby mohl ospravedlnit takové omezení finanční dostupnosti zdravotní péče pro děti,“ stojí v odlišném stanovisku podepsaném také předsedou soudu Pavlem Rychetským a místopředsedou Jaroslavem Fenykem.

Městský soud má na stole případ Ukrajinky, která v Česku legálně pobývala a pracovala od roku 2008. Poslední povolení k zaměstnání dostala s platností do 31. ledna 2013. V roce 2012 ovšem otěhotněla a když byla v pracovní neschopnosti kvůli rizikovému těhotenství, povolení k zaměstnání jí vypršelo. Protože přestala být zaměstnancem a neměla na území České republiky trvalý pobyt, zaniklo jí 31. ledna 2013 také zdravotní pojištění.

Dítě se narodilo v březnu 2013. Povolení k trvalému pobytu žena dostala až následně v červnu 2013. V mezičase, kdy porodila, tedy pojištění neměla, přestože několik let před tím řádně platila pojistné. Náklady na péči spjatou s porodem si musela hradit sama.

Obvodní soud řeší případ další Ukrajinky, od které Ústav pro péči o matku a dítě žádá 682.158 korun za zdravotní péči o novorozence. Matka kvůli neúčasti dítěte na veřejném zdravotním pojištění podepsala smlouvu o poskytnutí zdravotní péče. Učinila to v situaci, kdy dítě bylo v ohrožení života.

Oba soudy se nyní ke kauzám musí vrátit. „Nepřísluší nám rozhodnutí ÚS jakkoli komentovat. Vyčkáme na písemné vyhotovení nálezu a samozřejmě ho budeme respektovat,“ uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci. ÚS poukázal na to, že situaci dětí cizinců narozených v Česku řešil loni v září Nejvyšší soud. Jeho verdikt by prý teoreticky mohl umožnit justici, aby zmírnila přílišnou tvrdost zákona v podobných situacích.

Jan Tomandl tep ktp kš