Používáte vaginální gel? V létě může působit preventivně proti infekcím

PRAHA, 20. června 2017 (CRS) – Spolu s létem přichází do Česka i koupací sezona. Kromě příjemného zážitku ale může výlet k vodě přinést o poznání méně veselé okamžiky. A nemusí se jednat jen o rybníky či přírodní plovárnu, nepříjemnou infekci si můžete snadno odnést i z veřejného koupaliště nebo nesprávně ošetřené vody v domácím bazénu. Jak tomuto riziku předcházet? Jedním z řešení je preventivní používání vaginálního gelu HYDROfemin s kyselinou mléčnou, který udržuje mikrobiální rovnováhu a zabraňuje šíření patogenních bakterií.

Ač nemáme moře, je Česká republika pro milovníky koupání zemí vyvolenou. Na našem území se nacházejí stovky velkých rybníků lákajících ke koupání, podobný počet veřejných koupališť a v počtu domácích bazénů jsou před námi v Evropě pouze Francouzi a Španělé. Každé koupání s sebou ovšem přináší riziko infekce, stejně jako nošení nevhodného oblečení v horkých letních dnech.

V letních dnech by proto ženy neměly podceňovat intimní hygienu. Měly by zvážit použití gelu, který obnovuje přirozené vaginální prostředí, a dokáže tak eliminovat riziko infekce či zánětu. Jedním z nich je například HYDROfemin, který je volně dostupný v lékárnách nebo online a který sází na kombinaci dvou pro naše tělo přirozených kyselin.

Účinnými složkami přípravku jsou právě kyselina mléčná, která zajišťuje kyselé prostředí pochvy, a tím udržuje mikrobiální rovnováhu a zabraňuje šíření patogenních bakterií, a kyselina hyaluronová. Ta je přirozenou součástí lidského těla a v kombinaci s vlhkým sekretem vaginální sliznice vytváří ochranný gelový povlak, který zvlhčuje a chrání sliznici, urychluje proces hojení a regenerace a také stimuluje přirozené protizánětlivé procesy.

„S kyselinou hyaluronovou se lze stále častěji setkat v gynekologii při odstraňování nebo prevenci vaginálních potíží. Často předepisované přípravky s obsahem estrogenu totiž není jistě možné nabídnout každé ženě. Důvodem jsou možné kontraindikace, nežádoucí účinky limitující léčbu nebo možná averze vůči přípravkům s obsahem pohlavních hormonů,“ říká MUDr. Jiří Slíva, PhD., z Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty UK.

„Kyselina hyaluronová ovšem méně výrazně ovlivňuje hodnotu poševního pH. Tuto slabinu je nicméně možné eliminovat kombinací s kyselinou mléčnou, tedy přirozeným produktem mléčného kvašení, jenž napomáhá udržovat fyziologické poševní pH, a je tak prevencí proti vulvovaginálním infekcím,“ dodává MUDr. Slíva.

HYDROfemin ale není určen pouze k preventivnímu používání v době zvýšeného rizika infekce. Vaginální gel chrání tkáně a obnovuje přirozený fyziologický stav sliznice a je tak řešením v případě hormonálních změn ve všech fázích života ženy (menopauza, po porodu, při kojení či po chemoterapii). Zároveň zmírňuje příznaky vaginální atrofie, tj. svědění, pálení, otok, zarudnutí, abnormální výtok, pocit napjatosti tkáně nebo diskomfortu při pohlavním styku.

Kontakt pro média

Klára Pirochová

PR konzultant

732 801 881

pirochovak@crs-company.cz

www.hydrofemin.cz

Vědci zkoumají kulturní podmíněnost závažných nervových chorob

Brno 19. června (ČTK) – Na včasném odhalení onemocnění či přizpůsobení léčby potřebám konkrétního pacienta pracují neurologové z výzkumného institutu CEITEC v Brně. Spolu s kolegy z Maďarska a Spojených států zkoumají, jakým způsobem nemoci jako Alzheimerova či Parkinsonova choroba souvisí s rodným jazykem. Masarykova univerzita o výzkumu informovala v tiskové zprávě.

Za užití metod behaviorální neurologie a magnetické rezonance budou odborníci zjišťovat, které oblasti mozku se zapojují do čtení, psaní a řeči v jednotlivých jazycích a zda mohou mít kulturně podmíněné rozdíly vliv na klinické projevy pacientů.

„Pokud by se potvrdilo, že lidé se stejným postižením mozku mají v různých jazykových prostředích jiné propojení oblastí důležitých pro řeč a vyšší kognitivní funkce, pak by i léčba těchto lidí měla probíhat odlišně a odrážet jejich specifické funkční změny v mozku,“ řekla vedoucí výzkumu Irena Rektorová.

Cílem výzkumného projektu je kromě odhalení neurodegenerativních nemocí v počátečním stadiu rovněž testování léčebných terapií, mezi které patří například stimulace některých mozkových oblastí střídavým pulzním magnetickým polem.

„Jednotlivé oblasti mozku se při řešení různých úkolů propojují do neuronálních sítí. Stimulací jedné nebo více oblastí tak dokážeme posílit celé sítě a dosáhnout například zlepšení některých aspektů řeči,“ uvedla Rektorová.

hal tmd

Nedostupnost moderní léčby stojí stát peníze. Na ztrátě lidí…

Praha, 19. 6. 2017 (Medica Healthworld) – To, že se potřebným nemocným nedostane včas potřebná moderní léčba, může stát státní finance každoročně až stovky miliónů navíc. Zlepšení kvality života pacientů díky včasnému podání moderní léčby by eliminovalo náklady na následnou péči či vyplácení invalidních důchodů. Upozornili na to odborníci na semináři, který se konal ve zdravotnickém výboru poslanecké sněmovny pod záštitou Nadačního fondu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP). „Například u nedostatečně léčené těžké formy lupénky až dvacet procent pacientů přijde o pracovní schopnosti, což má vysoké ekonomické dopady,“ přiblížil MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment. Dodal, že například s každou včas neléčenou pacientkou s rakovinou prsu, která zemře v produktivním věku, přijde společnost o pět milionů korun, které by přinesla její práce.

Moderní léčba je finančně nákladná, ale prokazatelně prodlužuje nemocným životy a zlepšuje jejich kvalitu napříč všemi obory. V České republice naráží na současný systém úhrad, který zpomaluje dostupnost moderních léků až na jeden a půl roku. Objem peněz vyhrazených na tuto léčbu podle účastníků semináře nestačí, ta se tak nedostává všem potřebným. Jedním z řešení by podle účastníků semináře byla změna financování. „Bylo by potřeba propojit zdravotní a sociální rozpočet,“ uvedl například místopředseda sněmovního a zdravotnického výboru MUDr. Jaroslav Krákora. Právě rozpočet pro sociální oblast, tedy i financování následné péče, by nasazením moderních léků ušetřil.

„U metastazujícího melanomu jsme dříve s cytostatiky mohli nabídnout jen několik málo měsíců přežívání malé skupiny pacientů, kolem 15 procent, dnes s novými léky jsme schopni zajistit zatím několikaleté dlouhodobé přežití,“ přiblížil na semináři prof. MUDr. Petr Arenberger DrSc, MBA, přednosta Dermavenerologické kliniky FN Královské Vinohrady.

Obdobná situace je například i u roztroušené sklerózy, se kterou se každoročně začne léčit přes 1100 nových pacientů. „Včas nasazené moderní léky přitom mohou výrazně prodloužit kvalitu života. Jsme tak schopni více než 50 procent pacientů udržet práceschopné, zcela bez sociálních dávek,“ upozornila na semináři místopředsedkyně Neuroimunologické sekce Neurologické společnosti ČLS JEP MUDr. Marta Vachová. Jedním z přísných kritérií pro nasazení pojišťovnou hrazené moderní léčby roztroušené sklerózy je vypuknutí dvou atak během jednoho roku.

Moderní léčivé přípravky dokážou cíleně ničit cizí, pozměněné nebo nezdravé buňky v těle člověka. Zdravé buňky při tom zůstávají nedotčené. To dokáže zamezit či vyléčit řadu autoimunitních, zánětlivých a nádorových onemocnění. Nemocní se tak rychleji navrací zpět do plnohodnotného života a stát v sociální oblasti tratí méně peněz.

„Dnes v době inovativní léčby však stále bojujeme s určitými předsudky na zahájení časné systémové léčby. To pak vede k tomu, že nemocní bývají značně podléčeni, k nejmodernější biologické léčbě nemají přístup, nebo již bývá na její nasazení pozdě,“ vysvětlila Hana Potměšilová z NFOZP.

Odborníci již na podzim vypočítali, že díky inovativní léčbě by tuzemští pacienti mohli dohromady získat přibližně 72 tisíc let navíc. Ta je ale stále v procesu schvalování úhrad. Konkrétně jde o 1 040 životů prožitých do 70 let v plné kvalitě. Proléčenost moderními léčivými přípravky je v ČR oproti vyspělým evropským zemím podle MUDr. Mgr. Jindřicha Kotrby z nezávislé konzultační společnosti Pharmeca nižší až desetkrát.

Průměrný finanční náklad vynaložený na jednoho pacienta zdravotními pojišťovnami zůstává stejný i přesto, že celkové náklady na nové léky rostou. „Je to dáno tím, že se možnosti moderní léčby rozšiřují o její nová využití a nové diagnózy,“ uvedl MUDr. Doležal. Česká republika ve výdajích na zdravotnictví výrazně zaostává za západními zeměmi. V roce 2014 činili 7,7 procenta HDP, oproti tomu třeba ve Švédsku 11,2 procenta. Peníze vynaložené za inovativní léčbu na jednoho pacienta jsou nyní v ČR jedny z nejnižších v Evropě.

Více než 90 % Čechů nemá možnost komunikovat se…

Praha, 19. června 2017 (CompuGroup Medical)

8 z 10 Čechů by uvítalo možnost elektronicky konzultovat se stomatologem své zdravotní problémy, avšak pouze 9 % české populace ji má. Tyto závěry přinesl průzkum, který v dubnu 2017 realizoval STEM/MARK pro společnost CompuGroup Medical (CGM). Se svým stomatologem by lidé chtěli komunikovat především prostřednictvím emailu. Tuto formu komunikace by ocenily i ženy se svým gynekologem. Běžné emailové schránky však nejsou dostatečně zabezpečeny k posílání citlivých údajů o pacientovi. Od května 2018 mohou lékařům dokonce za toto chování hrozit vysoké pokuty.

Elektronická komunikace se stala nedílnou součástí každodenního života společnosti. Stále více lidí se proto zajímá, jak by tuto efektivní formu komunikace mohli využít i při péči o své zdraví. Většina Čechů (79,9 %) by uvítala možnost konzultovat problémy se svým zubařem elektronickou cestou, avšak pouze 9 % české populace tuto možnost má. Ti, kteří mohou, komunikují především formou emailu (83 %). Nejčastěji by Češi tento online servis u stomatologa využili k objednání se k návštěvě (91 %), k připomínkám pravidelných kontrol a vyšetření (71,6 %) a také k řešení akutních problémů (58,6 %). „Realizovaný průzkum opět prokázal, že čeští pacienti mají stále větší zájem o elektronizaci zdravotnictví. Chtějí využívat moderních forem komunikace, které jim současná doba nabízí nejen v každodenním životě, ale také v péči o své zdraví,“ uvádí Vladimír Přikryl, generální ředitel CompuGroup Medical ČR.

Z odpovědí respondentů dále vyplynulo, že Češi by nejčastěji chtěli se svým stomatologem komunikovat prostřednictvím emailu (70,8 %). Rovněž ženy jako nejpreferovanější formu komunikace s gynekologem volily email (67,8 %). Běžné emailové schránky však nejsou dostatečně zabezpečeny, aby mohly ochránit citlivé údaje o pacientovi při této komunikaci. Od 25. května 2018 mohou lékařům dokonce za toto chování hrozit vysoké pokuty. Vstoupí totiž v platnost nové nařízení Evropské unie, známé jako Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (angl. General Data Protection Regulation neboli GDPR), které významně posiluje ochranu osobních dat. Nová pravidla budou nadřazena dosavadní české právní úpravě v této oblasti, a to zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Za porušení nových přísnějších pravidel hrozí firmám pokuty až do výše 20 milionů euro (asi 540 milionů Kč) nebo 4 % z celkového ročního obratu.

„Již dnes přinášíme našim klientům řešení jejich online služeb, která jsou bezpečná, spolehlivá a efektivní. Mezi ně patří například objednávání návštěv, vystavování receptů, zasílání výsledků vyšetření či konzultace. Vše probíhá patentovaným zabezpečeným kanálem, jenž je zabudován do ambulantního informačního systému lékaře, takže nehrozí, že by byly citlivé údaje o pacientech zneužity. Proto se naši klienti nemusejí obávat účinnosti tohoto evropského nařízení o ochraně osobních údajů. U našich softwarů dojde k pouhé aktualizaci systému, která nebude znamenat zvýšené náklady ani potíže s naplněním nařízení. Problém by to mohl být pro ty, kteří používají zastaralý informační systém,“ uzavírá Vladimír Přikryl.

Průzkum pro společnost CompuGroup Medical ČR provedla agentura STEM/MARK v dubnu 2017 na 521 respondentech.

O skupině CompuGroup Medical SE

CompuGroup Medical je jednou z předních světových společností zaměřených na eHealth. S celkovými příjmy okolo 550 milionů eur jsou její softwarové produkty navrženy tak, aby podporovaly všechny odborné a organizační činnosti v lékařských ordinacích, lékárnách, laboratořích a nemocnicích. Informační služby pro všechny subjekty zapojené do procesu poskytování zdravotní péče a sdílení elektronických zdravotních záznamů přispívají k bezpečnější a efektivnější péči o pacienty.

Služby CompuGroup Medical jsou založeny na unikátní zákaznické síti více než 400 000 lékařů, zubních lékařů, nemocnic, lékáren a dalších poskytovatelů služeb. Se zastoupením v 19 zemích a se zákazníky ve 40 zemích po celém světě je CompuGroup Medical společností s jedním z nejvyšších pokrytí mezi poskytovateli služeb elektronického zdravotnictví. Přibližně 4 300 vysoce kvalifikovaných zaměstnanců podporuje inovativní řešení pro stále rostoucí požadavky zákazníků na systém zdravotní péče.

O společnosti CompuGroup Medical Česká republika

Společnost CompuGroup Medical Česká republika vznikla v roce 2009 fúzí softwarových firem, jejichž vlastníkem byla mateřská společnost CompuGroup Medical. Vizí společnosti je plně elektronizované zdravotnictví. Společnost je lídrem tuzemského trhu ambulantních informačních systémů. Poskytuje rovněž softwarová řešení pro nemocnice a laboratoře. S jejími produkty a službami jsou lékaři spokojeni, což potvrzují pravidelné průzkumy. Vnímají ji jako společnost, která je flexibilní, inovativní, zajímá se o problémy a potřeby lékařů a v konečném důsledku jim usnadňuje život. Na pobočkách v Praze, Brně, Pardubicích a Ústí nad Orlicí pracuje 110 zaměstnanců. Společnost CompuGroup Medical Česká republika je od května 2012 členem ICT Unie.

Lékárenský řetězec BENU slaví 5 let na českém i…

• Díky 1 200 lékárnám v 10 zemích je BENU mezi lékárenskými řetězci lídrem v kontinentální Evropě.

• V březnu 2017 otevřelo BENU svou 200. lékárnu v ČR.

• V následujících 12 měsících plánuje BENU otevřít dalších 20 lékáren.

• Za úspěchy lékáren BENU stojí i zcela unikátní a inovativní koncept otevřených oficín, moderních laboratoří a široká nabídka služeb pro pacienty.

Největší lékárenská síť v kontinentální Evropě slaví pět let působení na evropském, ale také na českém trhu. První BENU Lékárna byla v České republice otevřena v roce 2012 v červnu a letos v březnu byla slavnostně otevřena 200. BENU Lékárna v pražském obchodním centru Quadrio. Za dobu působení na českém trhu lékárníci z BENU řešili více než 55 milionů přání svých zákazníků a toto číslo hodlají i nadále zvyšovat. „V následujících 12 měsících plánujeme rozšiřovat počet našich poboček. Celkem bychom se chtěli dostat v následujícím roce na číslo 220,“ představuje plány Sebastian Ring, generální ředitel BENU Česká republika. Své silné postavení na evropském i na českém trhu si společnost BENU získala díky strategickým otevřením zcela nových lékáren i akvizicím a nákupům lékáren již existujících.

Silnou základnu stálých zákazníků si BENU za pět let získalo nejen díky svému inovativnímu přístupu, ale také díky tomu, že zastává tradiční hodnoty lékárny, jako je příprava léků na míru konkrétnímu pacientovi přímo v laboratoři. Neopomenutelným aspektem jsou služby pro pacienty, jejichž nabídkou se odlišuje od jiných lékárenských subjektů působících na českém trhu. „Za poslední rok se nám podařilo úspěšně spustit náš eshop, do naší nabídky jsme zařadili novou kategorii produktů s bio potravinami a zdravou výživou a neustále zlepšujeme a rozšiřujeme služby pro naše pacienty. Novinkou je selfmonitoring diabetu na vybraných lékárnách. Odbornost a přístup k zákazníkům tím ale nekončí, je pro nás na prvním místě a tak nabízíme další konzultace jako je odvykání kouření, konzultace pro snižování tělesné hmotnosti, hojení ran, testy paměti pro prevenci Alzheimerovy choroby nebo například homeopatické poradny a další, “ popisuje Sebastian Ring.

Do budoucna společnost BENU plánuje navyšovat počet poboček, které jednotlivé poradenské služby nabízejí, tak aby byly co nejdostupnější pro všechny pacienty.

BENU v Evropě

První lékárna BENU byla otevřena v Nizozemsku v dubnu 2012. Ve stejném roce byly stávající lékárenské řetězce ve Švýcarsku, Maďarsku, České republice a pobaltských státech převedeny na značku BENU. Dnes má asi 1200 lékáren symbol s modrými písmeny a zeleným křížem. BENU je i díky své přítomnosti v deseti zemích Evropy předním evropským lékárenským řetězcem. Je lídrem na trhu v Nizozemsku, Maďarsku, Srbsku a Černé Hoře. V České republice je s více jak 200 lékárnami druhým největším řetězcem lékáren.

Kontakty pro média:

Tereza Potocká

mediální zástupce BENU, Botticelli

tel.: +420 725 933 109

email: tereza.potocka@botticelli.cz

Petra Čiperová

Marketing Manager BENU

email: p.ciperova@benu.cz

O BENU:

Společnost BENU Česká republika a.s., provozovatel sítě lékáren BENU, je dceřinou společností PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s. PHOENIX je v České republice leaderem farmaceutického distribučního trhu. BENU Lékárny nabízejí svým pacientům a zákazníkům v celé Evropě nový a moderní přístup k medicínské i preventivní péči, který zcela koresponduje s požadavky dnešní doby. Všechny lékárny mají moderní laboratoře, protože lékárníci v BENU stále nezapomněli farmaceutické řemeslo a individuální přípravu léků, tedy příprava léků pacientovi na míru, je u nich na denním pořádku. Více informací naleznete na www.benu.cz.

Vaginální suchost trápí polovinu žen v přechodu. Podle gynekologů pomáhají…

Havířov, 19. června 2017

Polovina žen po přechodu trpí vysycháním pochvy, což vede k bolestem při pohlavním styku. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu amerického National Institutes of Health. Přestože lze vysychání poševní sliznice zmírnit používáním hormonálních krémů či vaginálních zvlhčovačů, gynekologové se shodují, že výrazně pomoci může pravidelné používání vnitřního vibrátoru. Ten stimuluje vnitřek pochvy, čímž zabraňuje jejímu vysychání i zakrňování poševních svalů, napomáhá i k dosažení orgasmu, který se pro ženy s přibývajícím věkem stává obtížnější.

S nástupem menopausy se kvůli snížení hladiny hormonů stává vaginální výstelka tenčí a sušší, vaginální svaly atrofují a sex se tak může pro ženu stát velmi bolestivou záležitostí. Dle nejnovějšího výzkumu amerického National Institutes of Health těmito problémy trpí polovina všech žen v přechodu či po něm.

Přestože lze podle odborníků vysychání poševní sliznice zmírnit pomocí vaginálního laseru, používáním hormonálních krémů, nasazením hormonální substituční terapie nebo vaginálních nehormonálních zvlhčovačů, gynekologové se shodují, že výrazně pomáhá pravidelné používání vnitřního vibrátoru.

„Vibrátory, které jsou používány uvnitř pochvy, stimulují v pánvi krevní tok, zvyšuje se vaginální vlhkost, a tím se zlepšuje i sexuální prožitek. Tak jako každý sval, i pochva se v nejlepší formě udržuje pravidelným cvičením. Časté používání vnitřního vibrátoru, tedy ne takového, který jen dráždí klitoris, se ženy mohou bránit vysychání a atrofování pochvy. Tím i ve vyšším věku zlepšují svůj sexuální život,“ vysvětluje Adam Durčák ze sexshopu Růžový slon, který v tuzemsku testuje a prodává sexuální pomůcky. Vibrátory přitom patří mezi nejpoužívanější erotické pomůcky. Z průzkumů vyplývá, že jej používá 52 % žen ve věku 18 až 60 let.

Vibrátor jako zdravotní pomůcka v ordinacích gynekologů

Vibrátory se tak čím dál častěji dostávají do ordinací gynekologů jakožto zdravotní pomůcky. Doktorka Barb DePree, gynekoložka, kterou za North American Menopause Society ocenila v roce 2013 za její mimořádný přínos v oblasti problematiky přechodu, je svým pacientkám předepisuje pravidelně a ty pak hlásí výrazné zlepšení svého sexuálního života. „Používání vibrátoru pak nejen zlepšuje stav pochvy, ale pomáhá i pro dosažení orgasmu. To se totiž s přibývajícím věkem stává obtížnější,“ upřesňuje Adam Durčák s tím, že na méně častý orgasmus si podle České společnosti pro sexuální medicínu stěžuje více než 36 % žen.

O sexshopu Růžový slon

Sexshop Růžový slon již 14 let mění pohled české populace na sex. V prodejně i e- shopu odborníci testují a vybírají nejzajímavější erotické pomůcky a doplňky z celého světa, které dokáží oživit stereotypní sex. Součástí odborného poradenství je také tvorba instruktážních videí a testování erotických pomůcek.

Kontakt

Adam Durčák

Marketingový manažer

Sexshop Růžový slon

+420 603 467 279

media@ruzovyslon.cz

Na jihozápadě Německa roste počet případů nákazy hantavirem

Stuttgart (Německo) 18. června (ČTK) – Prudký nárůst onemocnění způsobených nákazou hantavirem je hlášen v Německu, především v jihozápadní části země. Podle zdravotnických expertů je příčinou vysokého počtu případů onemocnění loňská mimořádně velká úroda bukvic, které jsou hlavním zdrojem potravy pro norníka rudého. Díky tomu se výrazně zvýšil početní stav těchto hrabošů, kteří jsou v Evropě přenašeči tzv. hantavirů, napsala agentura DPA.

Od začátku roku bylo úřadům spolkové země Bádensko-Württembersko nahlášeno 464 případů hantavirové nákazy, za stejné období loňského roku jich přitom bylo jen 22. Takový nárůst nasvědčuje tomu, že se rok 2017 stane „hantarokem“, řekl zemský ministr zdravotnictví Manne Lucha.

Z celého Německa bylo do minulé středy berlínskému Institutu Roberta Kocha, který se specializuje na infekční choroby, nahlášeno 672 případů onemocnění hatavirovou nákazou, za stejné období loňska jich bylo 64.

Různé typy virů ze skupiny hantavirů vyvolávají onemocnění různého stupně závažnosti, někdy i smrtelná. Obvykle postihují ledviny nebo dýchací systém. Nákaza se začíná projevovat jako běžná chřipka, kdy lidé trpí bolestmi hlavy, horečkou a kašlem. Zároveň se ale při nákaze objevují stále horší dýchací problémy, které mohou vést i ke smrti.

Kromě vdechnutí je možný přenos viru také při manipulaci s infikovaným zvířetem.

Tyto viry se vyskytují na celém světě včetně Česka. Jejich přenašeči jsou drobní hlodavci – člověk se může nakazit nejčastěji vdechnutím jejich rozprášených výkalů. Přenos hantavirů z člověka na člověka není znám.

tw šeb

Platy sester u lůžek se od července zvýší o…

Praha 16. června (ČTK) – Platy zdravotních sester pracujících v lůžkových zdravotnických zařízeních v třísměnném nebo nepřetržitém provozu se od července zvýší o 2000 korun hrubého. Navýšení se bude týkat asi 43.000 lidí. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). Průměrný plat sester je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky necelých 28.500 korun.

„Každý zdravotnický pracovník, který pracuje bez odborného dohledu, musí dostat o 2000 korun hrubého více. Neexistuje – a my to budeme kontrolovat – aby byly peníze přidány a jinde zase odebrány. Budeme to kontrolovat,“ řekl ministr.

Ministerstvem přímo zřizovaná zařízení dostanou peníze automaticky, jiní zřizovatelé o ně musejí požádat prostřednictvím krajů. „Kraje shromáždí žádosti a pošlou je na ministerstvo, které jim pošle zálohu na celých šest měsíců dopředu. Na konci roku se provede vyúčtování dotace,“ vysvětlil Ludvík. Podmínky dotace zveřejnilo ministerstvo na webu.

Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové je navýšení nespravedlivé, protože přidáno nedostanou další zaměstnanci pracující také v noci jako ošetřovatelé nebo sanitáři. Navíc podle ní není jasné, jak to bude příští rok. „V nařízení vlády uvádí rozpětí 1000 až 5000 korun. Obáváme se, že ho zaměstnavatelé, až peníze nebudou mít od ministerstva, sníží na minimum,“ řekla ČTK. Odbory proto budu žádat navýšení minimální částky na 2000 korun a rozšíření příplatku pro všechny nelékaře ve směnném provozu.

České zdravotnictví se potýká s akutním nedostatkem sester u lůžek. Podle ministra jich chybí mezi dvěma a čtyřmi tisíci. Přesné počty nelékařských zdravotních pracovníků ale resort nezná. Jejich registr by měl být spuštěn v únoru příštího roku.

Z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z prosince 2015 vyplývá, že v Česku chybělo téměř 3300 sester na plný úvazek, z toho téměř polovina v nemocnicích. Ve státní nemocnici měly sestry průměrně 30.866 korun měsíčně, v nestátní 25.434 korun.

Navýšení od letošního července se dotkne všech zdravotnických nelékařských pracovníků pracujících na tři směny nebo ve dvanáctihodinových směnách. Peníze dostanou jen ti, kdo mohou pracovat bez odborného dohledu, netýká se to tedy zdravotnických asistentů.

V plánu je také další navýšení platů ve zdravotnictví. „Slib, že se všem budou zvedat platy na konci roku, zůstává. Tam by mělo přijít zvýšení o deset procent tarifů,“ dodal ministr. Tarifní část platu je u sester asi 12.000 až 13.000 korun. V úhradové vyhlášce na příští rok podle něj bude na toto navýšení prostor.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku byla na konci prvního čtvrtletí 27.889 korun. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, byl 23.704 korun. U mužů měl medián hodnotu 25.905 korun a u žen, kterých je většina i mezi zdravotními sestrami, 21.162 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed rozdělení hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.

van snm

Před 150 lety Lister poprvé operoval za antiseptických podmínek

Glasgow/Praha 16. června (ČTK) – První operaci za užití antiseptických prostředků provedl před 150 lety, 17. června 1867, skotský chirurg Joseph Lister v Královské nemocnici v Glasgowě. Dlouhodobě jej zajímala problematika pooperační infekce pacientů, která byla v té době velmi častá. S odvoláním na učení Louise Pasteura o „vzdušných zárodcích“, které jsou původci tlení organických látek, vypracoval Lister pravidla pro dezinfekci v chirurgii.

Lister (1827 až 1912) se narodil v zámožné rodině a pro chirurgii se rozhodl už v dětství. Vystudoval medicínu v Londýně a poté působil v Edinburghu a v Glasgowě. Společně s manželkou prováděli pokusy. Vědec hledal látku, která by byla schopna usmrtit mikroby. A nakonec ji našel – byla jí kyselina karbolová (fenol), která se používala také k likvidaci zápachu městského odpadu. Pooperační péče se poté začala sestávat z pravidelných převazů a pečlivé dezinfekce.

Lister neměl při prosazování svých metod mezi svými kolegy na růžích ustláno, nakonec byl ale za své zásluhy jmenován lordem.

mav ped

AFP: V Polsku léčí psychiku pobytem a prací na…

Ruskie Piaski (Polsko) 16. června (ČTK/AFP) – Ve velkém parku o 13 hektarech obklopujícím palác v obci Ruskie Piaski na východě Polska se stará dáma sklání nad chomáčem květin. Pozvolna se její tvář rozzáří úsměvem. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby žena netrpěla paranoidní schizofrenií a její tvář nebyl stále strnulá jako z kamene, píše agentura AFP.

Její citové pohnutí je jedním z příznivých účinků hortiterapie, léčby, při níž hraje zásadní roli zahrada. Toto sociální zařízení určené ženám ji praktikuje díky příkladu a financování ze Švýcarska.

„Ve Švýcarsku jsme při našem studijním pobytu viděli nemálo věcí, které jsme pak u nás aplikovali,“ říká ředitelka ústavu Ruskie Piaski Alina Anasewiczová.

Návštěvníkům hrdě ukazuje krásnou fontánu, kde se v horkých dnech mohou nemocné ženy nejen dotýkat tryskající vody, ale mohou také vstoupit do bazénku a dotýkat se chodidly malých kamínků, které zaplňují jeho dno.

Aby se dostaly k fontáně, procházejí bosýma nohama malou senzorickou cestičkou: po jemném štěrku, po písku a po dřevěné kulatině. To stimuluje chodidla a jejich prostřednictvím mozek.

Za palácem tři pacientky energicky ryjí záhon. Nejenže jim tělesná námaha prospívá, ale rovněž mohou plody své práce konzumovat. Nebo z nich vyrábět zavařeninu a dokonce ji prodávat. Samé pozitivní věci!

„Zahrada skýtá mnoho pocitových prožitků, pacient může vdechovat vůni květin a rostlin, dotýkat se jich. Umožňuje rovněž tělesná cvičení, například pro ty, kdo mají problémy s rovnováhou,“ vysvětluje doktorka Božena Szewczyková-Taraneková, která při Zemědělské univerzitě v Krakově založila oddělení studia hortiterapie, kde se mohou vzdělávat biologové přející si pracovat v tomto sektoru.

„Samozřejmě když jde o pacienty s nízkou inteligencí, je nutné ze zahrady odstranit toxické rostliny,“ dodává.

Moderní hortiterapie, jejíž kořeny sahají zejména do starého Egypta, kde lékaři zaznamenali příznivé účinky zahrad na psychicky choré osoby, se zrodila v 19. století ve Spojených státech a v Kanadě a pak se pomalu šířila do Evropy. Po první světové válce se často zranění vojáci posílali do „zeleně“, aby se psychicky zotavili.

Hortiterapie sice není léčbou, která by dokázala psychickou nemoc vyléčit, ale intelektuálně a sociálně stimuluje pacienty, posiluje jejich sebedůvěru a zlepšuje jejich fyzickou kondici už tím, že vyjdou ze svých pokojů ven, vysvětluje krakovský psychoterapeut Roman Kwiatkowski. Dnes se praktikuje zejména ve Spojených státech, v Německu a ve Švýcarsku.

Když je špatné počasí nebo v zimě, chodí pacienti méně ven a trpí více depresemi, zdůrazňuje ředitelka Alina Anasewiczová. Dodává, že zahrada je pro choré zdrojem uspokojení: jedna pacientka, která byla na návštěvě u své rodiny, se dokonce chtěla do ústavu vrátit dříve než měla, protože jí prý zahrada chyběla.

Hortiterapie v Ruskie Piaski se mohla rozvíjet díky kooperačnímu programu Swiss Contribution, který běží od roku 2007 do roku 2017 a jehož cílem je vyrovnat rozdíly mezi západními zeměmi a novými členy Evropské unie z bývalého komunistického bloku. Celkem bylo vyčleněno 1,3 miliardy švýcarských franků (32,4 miliardy Kč), z toho půl miliardy (12,4 miliardy Kč) šlo do Polska.

V Polsku bylo zahájeno 58 různých projektů, z nichž některé jsou určeny na zlepšení všeho, co se týká zdraví. V Ruskie Piaski, kde se ještě před několika lety dnešní zahrada podobala pralesu, umožnily švýcarské finance vytvořit „terapeutický park“ s několika zahradami: květinovou, bylinkovou a zeleninovou a také ovocný sad.

pel hej