Vincentka se představila na kongresu foniatrů, zachránila hlas zpěvákovi

Ostravice/Luhačovice, 21. 6. 2017 (Medica Healthworld) – Že je minerální voda Vincentka záchranou hlasových profesionálů, se ukázalo i na 15. Česko-slovenském foniatrickém kongresu, který v první polovině června hostila beskydská Ostravice. Akciová společnost stáčející oblíbenou luhačovickou minerální vodu tam představila účastníkům z tuzemska i zahraničí své produkty a jeden z nich doslova zachránil večer všem účastníkům. „Během večerního společenského programu jeden ze zpěváků vystupující kapely Acoustica ztratil hlas. Operativně jsme mu podali jednu z posledních zbylých lahví Vincentky a na konci již opět zpíval spolu s kolegy,“ popsala jedna z organizátorek kongresu Šárka Martiníková.

Specializované setkání odborníků foniatrie a otorinolaryngologie (ORL) se zaměřilo mimo jiné na organizaci screeningu sluchu a vyšetřování poruch sluchu, moderní endoskopická vyšetření hrtanu či diagnostiku nedoslýchavosti a konzervativní léčbu hlasových poruch.

A mimo jiné proto se Vincentka na kongresu prezentovala. Pro její léčivý vliv na hlasivky a dýchací cesty ji vydatně využívají moderátoři, herci i zpěváci. Odborníci při nepříjemné ztrátě hlasu jako nejúčinnější postup doporučují nalít do nerezového hrnce asi tři až čtyři centimetry Vincentky a pomalu ji zahřívát tak dlouho, než se začne uvolňovat pára, nikoliv však až do varu. Když se začne pára uvolňovat, přehodit si přes hlavu ručník a opatrně se nad hrnec nahnout v takové vzdálenosti, aby se člověk neopařil. Pak už stačí jen asi pět až deset minut léčivou páru vdechovat.

Více o odborné foniatrické konferenci se lze dočíst na webu www.foniatrie2017.cz, o účincích luhačovické minerální vody pak na www.vincentka.cz.

Kapela Acoustica – zpívající bubeník na snímku vpravo. Foto: organizátoři kongresu

Trendy v chladírenství: důkladná izolace, využití nerezu, pojízdné regály a…

Dačice, 21. června 2017 – Chlazení a mrazení potravin je záležitostí, bez které by se dnes neobešel žádný supermarket, restaurace ani závod na zpracování masa či dalších potravinářských produktů. Moderní chladírenské a mrazírenské prostory vynikají důkladnou izolací a použitím materiálů, jež splňují veškeré nároky na hygienu. Na trh se rovněž začínají dostávat i snadno smontovatelné boxy se samonosnou konstrukcí a možností rozšíření dle přání zákazníka.

Produkty v mlékárenských provozech, u zpracovatelů masa, ale i v restauracích a supermarketech by se bez chladírenských a mrazírenských prostor – místností nebo boxů – neobešly. Nelze se proto divit, že jsou na tato zařízení kladeny obrovské nároky – ať už v otázce jejich výkonu, minimalizace tepelných ztrát, či plnění všech hygienických norem a využití prostoru.

Kvalitní izolace včetně dveří i podlahy

Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi teplotou uvnitř chladírenských a mrazírenských prostor a vnějškem nezřídka kdy činí i 30 stupňů Celsia a že jejich provoz je v podstatě nepřetržitý, z hlediska energetické náročnosti patří mezi nejnáročnější provozy každého podniku. Kvalitní a dostatečná izolace je pro ně proto naprosto stěžejní.

„Ideální je použití sendvičových panelů s izolačním jádrem z polyuretanu, tedy takzvané PUR pěny. Použít kvalitní izolaci je vhodné nejen na stěny a strop místnosti či boxu, ale zejména na podlahu. Právě tou totiž uniká nejvíce chladu,“ popisuje Arnošt Čáp, statutární ředitel společnosti Frigomont, která se na mrazírenské a chladírenské prostory specializuje.

Na energetickou náročnost má velký vliv i volba dveří boxu či místnosti. Rovněž jejich jádro by mělo obsahovat polyuretanovou pěnu, která zajistí jejich správnou těsnost, v případě dveří do mrazírenských provozů bývají tyto ještě navíc vybaveny těsněním a topným kabelem. Podle Arnošta Čápa dnes výrobci přecházejí od dříve hojně vyráběných dveří s hliníkovým rámem a nerezovým plechem k produkci dveří celonerezových, které jsou odolnější vůči korozi.

Hygiena na prvním místě a variabilita úložných prostor

Pro moderní chladírenské a mrazírenské prostory je důležité i jejich vnitřní provedení, které musí odpovídat přísným hygienickým nárokům. U provozů, kde práce s potravinami probíhá přímo v boxu či chladírenské nebo mrazírenské místnosti, to znamená, že je potřeba, aby byl povrch jejich stěn omyvatelný alespoň do výše uskladnění zboží. Omyvatelné a dezinfikovatelné by však měly být i ostatní povrchy, tedy též podlahy a stropy, dále pak regály, chladicí jednotky, výparníky a další.

Současným trendem je rovněž snaha o maximální využití skladovacích prostor. K tomu se využívají například paletové regálové systémy na podvozcích nebo vjezdové regálové systémy, s nimiž lze libovolně pohybovat, variovat jejich konstrukce a uspořádat je vedle sebe či za sebou podle potřeby provozovatele. Využitím pojízdných regálů se skladovací prostor zvýší až na dvojnásobek – například místo pěti uliček s běžnými regály totiž zcela postačí jedna. Zbylý prostor pak slouží pro uskladnění zboží. „Provozovatel navíc maximálním využitím prostor ušetří na výdajích za energie,“ dodává Arnošt Čáp.

Samonosné boxy, které lze dále rozšiřovat

Výrobci chladírenské a mrazírenské techniky začínají reagovat také na poptávku po chladírenských boxech, které vynikají snadnou manipulací a lze je v budoucnu upravovat dle přání spotřebitelů. „V případě produktu s názvem Frigobox se jedná o snadno smontovatelný samonosný box, jehož stěžejní výhodou je možnost v podstatě libovolného rozšíření o další díly,“ říká statutární ředitel Frigomontu Arnošt Čáp.

O společnosti Frigomont, a. s.

Společnost Frigomont, a. s., je komplexním dodavatelem technologických celků pro potravinářský, zdravotnický, chemický, výzkumný a farmaceutický průmysl. Frigomont, a. s., je zároveň předním českým výrobcem průmyslových dveří se zaměřením především na čisté prostory, chladírenské dveře, mrazírenské dveře, izolační a hygienické dveře. Je předním dodavatelem chladírenských a mrazírenských boxů, skladů a výroben v potravinářském průmyslu.

Společnost byla založena v roce 1994, kdy stávající vedení společnosti zahájilo podnikatelskou dráhu v oboru servisu, montáže a prodeje chladírenských, mrazicích a klimatizačních technologií u obchodních organizací, potravinářských podniků, podniků veřejného stravování i u občanů. V roce 1997 v souvislosti s rozšiřováním aktivit vzniklo sdružení podnikatelů, které realizovalo dodávky technologií a provádělo inženýring. Postupně se společnost přetransformovala na stavebně inženýrskou firmu působící po celé České republice a v okolních zemích.

Kontakt

Arnošt Čáp

statutární ředitel

mobil: +420 602 325 606

telefon: +420 384 420 415

e-mail: press@frigomont.cz

Jak získat po amputaci zpět nejen možnost pohybu, ale…

Praha, 21.6.2017 (AMI Communications)

Amputace končetiny neznamená konec života

Amputace představuje pro každého pacienta obrovský zásah do jeho dosavadního života i celého těla. Musí se vyrovnat se značnými psychickými i fyzickými změnami. Nejčastěji jsou v České republice amputace prováděny na dolních končetinách. Je to způsobeno tím, že důvody amputací jsou nejčastěji diabetes a ischemická choroba končetin na podkladě onemocnění cév. Obě příčiny se přitom navzájem prolínají. „Čím delší je céva, tím se postižení cévní stěny sčítá a právě na dolních končetinách se vyskytují nejdelší cévy. Počet velkých amputací, v bérci či ve stehně, je srovnatelný se západním světem. Tvoří přibližně 25 případů na 100 tisíc obyvatel ročně. Číslo je poměrně stabilní, zato roste počet malých amputací – prstů. To lze vysvětlit tím, že se zvyšuje snaha amputovat pouze nezbytně nutnou část dolní končetiny. A pacienti pak mají několik amputací prstů, až dospějí, v případě nutnosti, k amputaci v bérci či stehně. Neklesající počet velkých amputací je zřejmě způsoben i stárnutím populace, s rostoucím věkem jejich počet roste, nad 62 let doslova dramaticky. Další příčinou je strmý vzestup počtu diabetiků. Od roku 1990 je nárůst o 50–60 procent! Naopak v západních zemích počet velkých amputací postupně pomalu klesá,“ uvádí do problematiky MUDr. Libor Musil, primář rehabilitačního oddělení Rehabilitační kliniky Malvazinky, kterou provozuje společnost VAMED Mediterra.

Kvalitní rehabilitace je nezbytná

Komplexní rehabilitace je nezbytnou podmínkou k tomu, aby měl pacient možnost správně užívat protetické pomůcky nahrazující dolní končetinu. Důležité jsou již předoperační přípravy, nejen péče o pacienty po operaci či samotná rehabilitace s protézou. Před operací je především důležitá psychická příprava pacienta na zákrok a ztrátu končetiny, zaměření cvičení na zachovalou končetinu, celkovou stabilitu a tělesnou kondici. Při dobrém přístupu a dostatečné snaze je pacient schopen návratu k běžnému životu a protéza mu nijak nebrání ani ve sportovních aktivitách. „Amputacím dolních končetin mnohdy nedokážeme zabránit, nicméně možnosti následné rehabilitace se zvětšují. Pro pacienty to znamená odstranění výrazných omezení v budoucím životě. Vždy je však potřeba, aby pacient zůstal trpělivý a opravdu tvrdě na sobě pracoval. Rozvoj moderních technologií při výrobě protetických pomůcek a zcela nové rehabilitační programy ve velké míře přispívají k tomu, aby se pacient vrátil do aktivního života,“ uvádí MUDr. Libor Musil.

Příprava na protézu je stěžejním obdobím

Po samotné amputaci končetiny nastává období, které by mělo sloužit jako příprava na návrat do aktivního života. V jeho průběhu je potřeba dostat pacienta do co nejlepší tělesné kondice a připravit pahýl na oprotézování. „Naprosto zásadní je úloha lékaře, nejen při provádění samotné amputace, ale i při následném hojení, medikaci, potlačování bolesti po zákroku až po zhodnocení celkového stavu pacienta. Tedy zda bude schopen používat protézu či ne. Její používání je totiž výrazně energeticky zatěžující pro kardiovaskulární aparát,“ vysvětluje MUDr. Libor Musil. Délka této adaptace je naprosto individuální, ale obecně se dá říci, že minimálně dva týdny trvá hojení a v situaci, kdy je člověk schopný vertikalizace do stoje, může se začít s přípravou prvoprotézy. Tu má na starosti protetik, vysokoškolsky vzdělaný člověk, který dokáže vytvarovat dokonalá pahýlová lůžka i oboustranně amputovaným pacientům. Patří neodmyslitelně k celému týmu odborníků, kteří se o lidi po amputacích starají.

Co pomáhá a je zásadní součástí přípravy?

• Bandážování pahýlu neboli tvarování pro protézu.

• Cvičení, posilování a protahování svalů.

• Měkké techniky k uvolnění fascií a kůže na pahýlu.

• U diabetiků, kde je náročnější a delší hojení, využívání speciálních technik jako například lymfodrenáže nebo bandážování ke zmírnění otoků pro lepší tvarování pahýlu.

Základní dělení protéz

Základní rozdělení amputací je na horní a dolní končetiny. Ve většině případů v České republice se jedná u pacientů o ztrátu dolních končetin, k amputaci horních dochází jen velice zřídka. Specifický je fakt, že protéza pro dolní končetiny je nosná, postavená tak, aby unesla pacienta – celou váhu jeho těla. Protéza horní končetiny je buď kosmetická záležitost, nebo se jedná o protézy kompenzující úchopy. Rozhodně jsou mezi nimi velké rozdíly a s každým typem se pracuje naprosto odlišně.

Vlastnosti ideální protézy:

• Měla by co nejvíc simulovat zdravou končetinu.

• Vyhovovat aktivitě pacienta, jeho životnímu stylu.

• Měla by přesně sedět na pahýlu, vlastně nerušit, splynout s tělem.

Pacienti musí počítat s tím, že jedna protéza jim nebude stačit po celý zbytek života. Ze začátku pahýl hodně ubývá na objemu, a mění se jeho tvar. Tomu se přizpůsobuje protézové lůžko a v situaci, kdy pacient necítí žádný diskomfort, vytvoří se lůžko definitivní. „Může se stát, že člověk tloustne, hubne, lůžko je potřeba předělat, přizpůsobit. Protéza má svoji omezenou životnost. Záleží na péči, které jí pacient věnuje. Vždycky si musí uvědomovat, že je to kompenzační pomůcka, ne část vlastního těla a je třeba o ni pečovat, stejně jako o kolo, auto, dávat ji do „servisu“,“ upozorňuje Hana Kohoutová, DiS., fyzioterapeutka a lektorka Školy chůze na Rehabilitační klinice Malvazinky.

Škola chůze = nový život začíná

Hned první den, kdy dostane pacient od protetika protézu, se musí postavit a začít zkoušet kroky. Nastává zlom, začíná Škola chůze. „Já jsem přizvaná k samotnému začátku, k vertikalizaci pacienta a začínáme tím nejzásadnějším: naučit ho v protézu věřit, postavit se na ni, přenést na ni váhu,“ popisuje začátky nové etapy pacientů Hana Kohoutová, DiS.

„Pak pokračujeme podle toho, v jakém je pacient stupni aktivity, v jaké kondici, jak se cítí psychicky. Cvičíme střídání polohy v sedě a ve stoje, pak se přidávají cviky v bradlech, chůze po šikmé ploše, ze schodů, přes překážky i v terénu,“ vypočítává aktivity Hana Kohoutová, DiS. Travnatý povrch nebo kamínky, štěrk, to je pro pacienta velká škola. Snahou celého týmu je připravit klienty na běžné situace, se kterými se setkávají v každodenním životě. „Vždy je dobré si stanovit společný cíl, je to ve Škole chůze taková motivační složka. Někdo má přání dojít na zahradu podívat se, jak mu kvetou kytičky, jiný chce sednout na kolo a vyjet na závody. Motivační složka je velice důležitá, protože přijdou i propady, psychika se v průběhu rehabilitací mění, dochází ke komplikacím, třeba oteče pahýl a nejde nasadit protéza, objeví se řada dalších překážek a pak nastupuje právě fyzioterapeut, který pomůže s motivací, připomene vytyčený cíl a snahu se k němu přiblížit. Důležité také je, že pacienti cvičí dohromady a mají tak jedinečnou možnost učit se jeden od druhého a ztratit přirozený stud,“ zdůrazňuje Hana Kohoutová, DiS. Velmi často jsou mezi klienty mladší lidé po nehodách, ale i starší pacienti amputovaní po diabetes a vždy záleží na psychické pohodě, vůli a odhodlání vrátit se do života. Celkový program Školy chůze je časově náročný, ale přináší výsledky. Pacienti zpravidla denně rehabilitují po dobu tří až čtyř týdnů. Po absolvování této doby jsou obvykle schopni chůze bez opory. Rehabilitační klinika Malvazinky nabízí pacientům celou řadu rehabilitačních programů, ale těm s amputovanými končetinami nabízí tu nejlepší dostupnou péči v rámci celé České republiky. Účastní se jich každoročně až 100 pacientů. Co všechno zahrnují?

• Individuální fyzioterapii

• Skupinová cvičení pacientů ve vodě i na suchu (v posilovně)

• Vodoléčebné procedury

• Masáže

• Elektroléčbu

Zároveň se klienti učí, jak pečovat o pahýl. To je důležitá součást péče i samotné Školy chůze. Pahýl je výrazně a každodenně zatěžovaný a je potřeba mu věnovat důslednou pozornost. K ní patří:

• Pravidelné masáže jizvy

• Pravidelné každodenní masáže pahýlu

• Péče o záda: masáže, snaha se protahovat, cvičit. Amputací se změnilo těžiště těla i fyziologická chůze – a to záda, páteř i svaly významně zatěžuje.

Kde hledat spřízněné duše a podporu?

Už pět let funguje v České republice sdružení, které se jmenuje „No foot, No stress, No problem“. Založili ho klienti a pacienti Rehabilitační kliniky Malvazinky, Andrea Brzobohatá a Petr Částka. Oba oboustranně amputovaní, kteří tehdy sami nevěděli, co dál. Chyběla informovanost, hledali rady od známých, zmínky kdekoliv a v té době se rozhodli, že budou pomáhat amputovaným, aby jim alespoň trochu usnadnili cestu k vybavení, k odborníkům, na správná pracoviště, k fyzioterapeutům a všem, kteří jim mohou pomoci. Založili občanské sdružení a jezdí za klienty, povídají si s nimi, povzbuzují je, radí, ukazují jim, co a jak. „Je to velká motivace, když přijde 40letá žena, která nemá ani jednu nohu, v sukni a teniskách, vysmátá a začne vyprávět, že to vlastně všechno jde zvládnout a zase žít,“ uzavírá Hana Kohoutová, DiS.

MUDr. Libor Musil

MUDr. Libor Musil v roce 2000 ukončil studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy
v Plzni. Mezi lety 2002–2009 působil MUDr. Libor Musil na Neurologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady jako vedoucí EMG laboratoře a v ambulanci pro bolesti zad. Od roku 2012 působil v Centru pohybové medicíny a na Rehabilitační klinice Malvazinky jako vedoucí lékař pro neurorehabilitaci. Od roku 2013 vykonává MUDr. Musil funkci primáře rehabilitačního oddělení Rehabilitační kliniky Malvazinky. Aktivně přispívá články a materiály do různých zdravotnických publikací.

Hana Kohoutová, DiS.

Hana Kohoutová, DiS., v roce 2005 ukončila studium na Vyšší odborné škole zdravotnické v Praze – obor fyzioterapie. Hana Kohoutová je spoluzakladatelkou občanského sdružení No foot, No stress, No problem a jednou z nejvyhledávanějších lektorek Školy chůze po amputaci končetin. Absolvovala řadu kurzů a školení v oblasti fyzioterapie a práce s protetickými pomůckami. Od roku 2005 působí na Rehabilitační klinice Malvazinky v Praze jako fyzioterapeutka a lektorka Školy chůze. 

Lékaři bez hranic upozornili na zapomenuté nemoci

Praha 20. června (ČTK) – Česká pobočka Lékařů bez hranic přispěla v roce 2016 na humanitární projekty částkou 71 milionů korun, což je nejvíce za celou dobu jejího fungování. Do 46 misí v 21 zemích vyslala 35 českých a slovenských lékařů, sester a dalších profesí. Na tiskové konferenci k prezentaci výroční zprávy to dnes řekl ředitel české kanceláře Pavel Gruber. Lékaři bez hranic také upozornili na „zapomenuté nemoci“, s nimiž se jejich pacienti v krizových oblastech potýkají, ale chybí na ně léky.

„Tuberkulóza je jedním z hlavních problémů. Ročně na ni zemře 1,8 milionu lidí, to je více než v případě malárie nebo HIV,“ uvedla lékařka Veronika Polcová, která se účastnila misí v Ugandě, Svazijsku nebo Kambodže. „Musíme používat hodně staré léky, které jsou pro nás lékaře velkou výzvou, protože mají hodně nežádoucích účinků,“ dodala. Pacienti pak podle ní mohou utrpět třeba ztrátu sluchu, zraku nebo i psychické potíže.

Dalšími opomíjenými nemocemi jsou například spavá nemoc, viscerální leishmanióza nebo ebola. Gruber poznamenal, že vývoj nových, šetrnějších a účinnějších léků je obtížný a nákladný. „Společně s dalšími institucemi jsme založili organizaci, která vyvíjí nové léky a už jich několik vyvinula,“ uvedl Gruber. „Víme, jak je drahé a komplikované nový lék vyvinout,“ podotkl. Proces vývoje i následné distribuce léků je podle něj velmi zdlouhavý a naráží na administrativní překážky i ekonomické zájmy farmaceutických firem. „Lidé, kterým pomáháme, nejsou klienti pro farmaceutický průmysl,“ poznamenal.

Čeští Lékaři bez hranic v roce 2016 poskytli peníze, které pochází výhradně od soukromých dárců, na projekty v Iráku, Jemenu, Libanonu, Barmě, Nigérii, Sýrii nebo Súdánu. Výjimečné bylo podle Grubera zapojení českých dárců do sbírky na pomoc v Nigérii. „Zaskočilo nás, že na pomoc státu, který kvůli válce zasáhla humanitární krize, o které se tady moc nemluví, se vybraly více než tři miliony korun,“ uvedl Gruber.

Projekty lékařů bez hranic se soustředí například na pomoc podvyživeným dětem, lékaři poskytují psychologickou péči obětem války, pomáhají v uprchlických táborech, léčí také pacienty s AIDS/HIV nebo malárií.

Česká kancelář Lékařů bez hranic oslavila v říjnu 2016 deset let existence. Na mise po celém světě vyjelo více než 120 lidí. Mnozí ze spolupracovníků vyjíždějí na mise opakovaně. Kromě toho, že pomáhají v krizových zónách, se Lékaři bez hranic snaží také přinášet informace o situaci lidí v nouzi.

afr snm

Miami Herald: Zdravotníci FARC umí amputovat, ale nemají maturitu

Bogotá 20. června (ČTK/Miami Herald) – Francelina Rodríguezová strávila dvacet let jako zdravotnice v řadách kolumbijských Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). I když nemá lékařské vzdělání, byla zdravotnicí a umí amputovat ruce i nohy, vrátit na původní místo střeva vyhřezávající z těla a také zrekonstruovat čelist poškozenou střepinou. Jak napsal list Miami Herald, Francelina zachránila životy 378 lidem a pod rukama jí zemřeli dva.

Nemá žádný diplom ani maturitu. Třiapadesátiletá žena se naučila všemu, co o zdraví ví, coby členka povstalecké skupiny FARC, která se zapojila do občanské války, jež si za více než 50 let vyžádala životy čtvrt milionu lidí. Na ukončení bojů se FARC dohodli po čtyřletých jednání v Havaně a v běhu je nyní plnění mírové dohody.

Zdravotníci, jako je Rodríguezová, se snaží dokázat, že mají skutečné znalosti a i když bez diplomů, jsou pravými lékaři. Kuba nabídla kolumbijské vládě 1000 stipendií pro bývalé bojovníky, kteří budou chtít vystudovat medicínu. Mezi bývalými povstalci je o místa velký zájem, jenomže nejprve musejí složit maturitu.

Rodríguezová se k levicovým FARC připojila, když jí bylo 13 let a gang pravicových milicí pozabíjel její rodiče a všechny sourozence. Za několik let pracovala v první linii jako pomocný zdravotník a ošetřovatelka. Léčila lidi zraněné střepinami a bojovníky, kteří onemocněli malárií. Díky praxi a také neuhasitelné touze po četbě se vypracovala na chirurga a začala zaznamenávat případy, kdy se jí podařilo zachránit životy. V kolumbijské válce nejen padlo čtvrt milionu lidí, ale asi milion utrpěl zranění, což poskytlo zdravotníkům povstaleckých skupin příležitost získat praxi.

I když je Rodríguezová schopná přečíst si těžký lékařský text a ošetřovat i sedm zraněných naráz, ve škole dále než do páté třídy nepostoupila. V těchto dnech se sklání nad blokem a snaží se překonat překážku, která se jí postavila do cesty za diplomem, totiž zlomky.

„Tyto matematické úlohy jsou pro mne velmi těžké. Z ničeho jiného obavy nemám, protože vím, že to bude spíš oprava mé lékařské techniky nebo naučení se terminologie, kterou jsme jako povstalci nikdy nepoužívali,“ říká.

Loni v prosinci, po vyjednání mírové dohody, se 7000 povstalců odebralo do 26 sběrných míst, aby se tam připravili na návrat do společnosti. V táboře zvaném po blízké vesnici Icononzo chodí denně zdravotníci z povstaleckých skupin do provizorní knihovny a připravují se na zkoušky. Chápou to jako příležitost znovu začít a dokázat, že zdravotnická praxe, kterou provozovali mnoho let v džungli, má svou hodnotu.

Juanovi Carlosovi Sáenzovi je jen 28 let, ale „doktorem“ byl 11 let. Jeden z prvních zákroků, který musel provést, byl vůbec nejtěžší – blízkého přítele poranila mina a Sáenz mu musel v terénu amputovat nohu. „Nejhorší, co se může přihodit, je muset zachraňovat přítele. Zachránil jsme ho, ale bylo to hrozné,“ řekl. Ve srovnání s tím se mu zdá vše ostatní – včetně pěti let lékařského studia na Kubě – snadné. „Znám teorii a mám za sebou praxi, takže si nemyslím, že to bude moc těžké. Bude to lepší než střílet jeden na druhého,“ dodal Sáenz.

Zdravotníci z povstaleckých skupin to budou mít při návratu do společnosti snazší. Mají znalosti, které civilisté ocení. Ostatní bojovníky čekají problémy. Umí hlavně poslouchat příkazy a zacházet se zbraní.

V „knihovně“ zřízené pod plachtovým přístřeškem, se snaží bývalé členy FARC naučit matematice chilský dobrovolník Sebastián Contreras. Myslí si, že vláda měla do vzdělání povstalců více investovat. „Jeden z klíčů k úspěšnému návratu do společnosti je vzdělání, potřebují aspoň minimální znalosti, aby se mohli vrátit. Jinak z nich budou bezdomovci, zločinci nebo lidé beroucí podřadnou práci,“ řekl Contreras.

Zdravotníci jsou lační naučit se formální stránce medicíny, ale svým kolegům z reálného světa mají sami také co nabídnout. Rodríguezová v polních podmínkách experimentovala a při zranění břicha používala ne obvazy lepící k tělu, ale použité pytlíky infuzí. „Jeden skutečný doktor se mne ptal, kde jsem tuto techniku studovala, a já mu řekla, že u FARC,“ řekla se smíchem. „Mne nikdy nikdo nic neučil. Všechno jsem vyčetla z knih a pak jsem to dělala v praxi,“ dodává.

Je rozhodnutá pilně na Kubě studovat, aby mohla pokračovat v tom, co dělala dosud – léčit. „Pak bych chtěla zpět do Kolumbie a pomáhat chudým, kteří potřebují zdravotní péči,“ řekla. Ale nejdřív se musí doučit zlomky.

sva hej

L´Express: Jak v páru přerozdělit mentální zátěž?

Paříž 20. června (ČTK/L´Express) – Termín „mentální zátěž“ obvykle značí situaci, kdy všední logistika a organizace spočívá především na bedrech žen, píše francouzský týdeník L´Express. Ale co si o tom myslí muži? Jak pohlížejí na rozdělení úkolů v rodině?

Po létech komentářů k nerovnému rozdělení domácích úkolů a k problémům spojení profesionálního a soukromého života se výraz „mentální zátěž“ obvykle týkal toho, že ženy vždy v domácnosti pracují více. To ony vždy musejí myslet na všechno: na přípravu dětí do školy i na to, kdy má který člen rodiny jít k lékaři. Jde o řídící, organizační a plánovací činnost, která je zároveň nehmatatelná, nevyhnutelná a trvalá a jejímž cílem je uspokojit potřeby každého člena rodiny.

Zatímco matka žongluje mezi přípravou večeře a zkoušením dětí z probrané látky ve škole, otec se pohodlně usadí na pohovce a dá si sklenku. „V takové scéně se dobře poznávám,“ říká dvaatřicetiletý Stéphane. „Rovněž mám tendenci nechat manželku připravovat jídlo pro naši roční dcerku. Ale myslím si, že je tak trochu maniak. Kdyby nádobí neumyla včas, nic tak hrozného by se nestalo,“ dodává.

Devětadvacetiletý Jean-Baptiste soudí, že hlavní je otázka „úrovně požadavků“. „Jako muž si myslím, že naše tolerance vůči špíně a nepořádku je větší, než je tomu u žen. Je tedy snadné říci: to je její problém, jestliže považuje dům za plný špíny. Jde pravděpodobně o otázku výchovy a jisté laxnosti vůči chlapcům. Dívky bývají brzy pod tlakem: musejí být pořádné, tak, aby se jim nedalo nic vytknout,“ říká.

Z toho v dospělém věku plyne jakási forma dětinštění, kterou muži někdy těžko snášejí. „Mám-li to říci upřímně, někdy mám dojem, že nám žena nahrazuje matku,“ soudí Jean-Baptiste. „Nesmím nic říci, při sebemenší iniciativě mě žena odmítne s tím, že to udělá sama,“ stěžuje si Stéphane. To vede k tomu, že se muž cítí stále neužitečný.

Nezačíná snad problém mentální zátěže již v raném dětství? Svědčí to v každém případě o našem sklonu opakovat, aniž bychom si toho byli vědomi, „tradiční“ rozdělení domácích prací. „Vzpomínám si, jak můj otec seděl na pohovce a říkal matce: tady se něco pálí, aniž by se zvedl,“ svěřuje se pětadvacetiletý Edouard. „Pravděpodobně to má vliv na mé postoje v manželství s Johannou. Ale snažím se brát si na starost různé záležitosti a například když jsme se stěhovali, montoval jsem nábytek a opravoval ho,“ podotýká.

Rozdělení rolí mezi mužem-kutilem a ženou starající se o řádný chod domácnosti činí ze současných párů dědice dlouhé tradice, ale také svědčí o určité formě pragmatismu. „Doma se starám o faktury, pojištění a administrativu,“ říká Jean-Baptiste. „To se zdá být velmi genderové, jako kdyby bylo na muži, aby se staral o peníze. Realita je prostší: ona to nesnáší. Proto si myslím, že rovněž nesu jistou mentální zátěž, když se starám o to, co ji nezajímá,“ soudí.

Otázka mentální zátěže nás tedy přivádí k různosti našich zálib a způsobu, jak se zhostíme toho, co na nás závisí. „Je třeba také říci, že kutilství je více hodnoceno než jiné aktivity. Mytí nádobí nabízí méně uspokojení a svobody než restaurování nábytku,“ soudí Jean-Baptiste.

Je tedy na každém z nás naučit se někdy zbavit své mentální zátěže a naopak přijmout mentální zátěž toho druhého, abychom tak dokázali nalézt uspokojivou rovnováhu pro partnery, ale především pro sebe.

pel hej

Třetí ročník projektu „Apache mění život“ zná své hlavní…

Praha, 20. 6. 2016

Třetí ročník projektu „Apache mění život“, jenž si vytkl za cíl pomoci lidem, kterým osud nepříznivě zkřížil cestu, vstoupil do své další etapy. U příležitosti předávání kol novým ambasadorům značky Apache, které proběhlo ve středu 14. 6. 2017 v prostorách pražského Kayak Beach Baru, byli z mnoha desítek kandidátů vybráni tři hlavní aktéři projektu, jež budou odměněni elektrokolem přesně odpovídajícím jejich potřebám. Cílem je pomoci účastníkům navrátit život do těch správných kolejí, ale také ukázat všem ostatním, že elektrokolo může být skvělým pomocníkem při řešení mnoha tíživých situací.

Třetí ročník projektu „Apache mění život“ odstartoval zkraje letošního jara a zapojit se do něj mohl skutečně každý. Přihláška byla podmíněna zasláním krátkého motivačního dopisu s vysvětlením, jak by elektrokolo mohlo být danému zájemci prospěšné. Silných životních příběhů se sešlo na několik desítek a vybrat mezi nimi bylo opravdu mimořádně složité. Porota, v níž společně zasedli brand manager Apache Bicycles Lukáš Bárta, zástupce marketingu značky Štěpán Pleskač a jeden z patronů projektu, předseda spolku Cesta za snem Heřman Volf, se radila několik dlouhých hodin, než konečně dospěla k výsledku.

Prvním aktérem projektu je paní Pavlína Holubcová, matka, jež se stará o dospělého syna Martina trpícího zákeřnou Duchennovou svalovou dystrofií. Porotu dále zasáhl příběh paní Judity Klosákové, která po zdlouhavé onkologické léčbě nedávno podstoupila náročnou výměnu kyčelního kloubu. Neméně emotivní byl dopis pana Igora Žiaka. Toho před lety srazil opilý řidič a způsobil mu kompresní frakturu posledního obratle páteře s doživotními následky. Jak sami můžete vidět, vybraná trojice si již v životě prošla lecčíms a my pevně věříme, že právě elektrokola jim mohou alespoň zčásti odlehčit od každodenních starostí a strastí.

Elektrokola budou hlavním aktérům předána v sobotu 24. 6. 2016 od  16.00 do 18.00 hodin v pražských Žlutých lázních, a to u příležitosti konání festivalu Pražské léto s Českou pojišťovnou, jehož pořadatelem je spolek Cesta za snem. Záštitu nad předáváním elektrokol přijal známý novinář, televizní reportér a moderátor Tomáš Hauptvogel, který se sám po těžké nehodě na motocyklu dokázal vrátit zpět do plnohodnotného aktivního života.

Kontakt: Štěpán Pleskač, +420 498 771 240 nebo +420 603 495 683, s.pleskac@bplumen.cz

O projektu Apache mění život:

Může elektrokolo obrátit život k lepšímu? S touto otázkou přichází projekt „Apache mění život“, jenž si vytkl za cíl pomoci lidem, kterým osud nepříznivě zkřížil dráhu. Uplynulé dva ročníky dokázaly, že elektrokolo může v životě pomáhat nebo ho dokonce úplně změnit. Nyní tento jedinečný projekt vstupuje do své třetí sezony. „Apache mění život“ není jen o pomoci zvrátit nepříznivý osud, ale také o motivaci dalších lidí, kteří se často ne vlastní vinou ocitli v tíživé životní situaci. Za důkaz mohou posloužit již dva uplynulé ročníky, které pomohly zvýšit kvalitu života šesti přímým a mnoha stovkám nepřímých účastníků. Zapůjčená elektrokola dokázala vybrané aktéry vrátit zpátky do hry a stala se zdrojem mnoha neuvěřitelných zážitků a příběhů. A právě tyto příběhy posloužily coby motivace pro všechny další, kteří dosud marně hledali způsob, jak svůj život navrátit do těch správných kolejí.

O Apache Bicycles:

Apache Bicycles je česká značka jízdních kol s tradicí od roku 2001. Od roku 2008 se společnost intenzivně zabývá také výrobou elektrokol. Je obecně považována za průkopníky elektrocyklistiky v České republice. V současnosti je to zároveň největší výrobce elektrokol v ČR. V nabídce Apache Bicycles najdete horská, crossová a dětská jízdní kola a horská, crossová, městská a skládací elektrokola. V rámci společenské odpovědnosti podporuje značka Apache Bicycles řadu charitativních projektů. Vlajkovou lodí mezi těmito projekty je Apache mění život, kdy se snaží lidi se zdravotním handicapem pomocí elektrokol integrovat do aktivního života. 

Pfizer rozšiřuje finanční centrum v Praze

Společnost letos otevírá čtyřicet nových pracovních pozic

Praha 20. června 2017 – Farmaceutická společnost Pfizer v České republice rozšiřuje své centrum sdílených finančních služeb (Global Financial Solutions Center). To by se mělo na začátku roku 2018 rozrůst o dalších čtyřicet nových zaměstnanců ze stávajících sto třiceti pěti. Společnost má zájem především o lidi s ekonomickým vzděláním se znalostí více světových jazyků. Finanční centrum v současnosti zajišťuje z Prahy podporu pobočkám ze třinácti zemí střední a východní Evropy, severní Afriky a Středního východu.

„Posilujeme náš finanční tým sdílených služeb a otevíráme v  Praze velké množství nových pracovních pozic, které jsou vhodné pro juniorní i seniorní ekonomy a účetní. Hledáme experty se znalostí různých světových jazyků, protože poskytujeme služby pro třináct zemí na třech kontinentech. Jen za loňský a letošní rok jsme tento tým rozšířili o desítky nových kolegů a do konce příštího roku plánujeme přijmout dalších čtyřicet lidí,“ upřesňuje KyRic Tucker, ředitel Globálního finančního centra sdílených služeb v Praze.

Pfizer má po celém světě pět center sdílených finančních služeb (GFS), z toho pouze dvě jsou v Evropě, a to v Irsku a České Republice. Celkem jimi projde přibližně 85 procent globálních obratů společnosti, jejich cílem je spravovat 100 procent obratů do konce roku 2018. Pražské finanční centrum otevřela společnost v roce 2014 a do jeho vybudování investovala více než 180 milionů korun. Z původních čtyřiceti zaměstnanců vzrostl počet pracovníků na současných více než 135, přičemž do roku 2018 se plánuje počet zvýšit na více než 170 zaměstnanců.

Ředitel společnosti Pfizer v České republice, Pavel Sedláček, k tomu dodává: „Pfizer působí napříč světovými regiony, proto je nutné, aby byly naše finanční procesy globálně sjednocené a efektivní. To zajišťují naše finanční centra sdílených služeb. Jsme rádi, že jsme si jako zázemí pro naše páté světové finanční centrum vybrali Prahu, která nám nabízí skvělé podmínky pro mezinárodní spolupráci. Jsme otevřeni schopným lidem, kteří hledají zajímavé kariérní možnosti.“

Z důvodu náboru nových zaměstnanců společnost v dubnu přesídlila tým komerčního centra do nových prostor v Praze na ulici Radlická. Stávající dvě patra v budově na Andělu na ulici Stroupežnického 17 tak prochází rekonstrukcí a slouží jako zázemí pro rostoucí finanční tým.

Více informací o náborovém procesu do GFS centra společnosti Pfizer naleznete na webu www.pfizer.cz nebo na facebooku „Pfizer GFS Career“.

O společnosti Pfizer

V České republice působí společnost Pfizer od roku 1993. Zabývá se výzkumem, vývojem a prodejem humánních léčiv, a to i biologických či vakcín. Kromě toho ve spolupráci s nemocničními zařízeními organizuje klinické studie léků. Celosvětově v roce 2015 investovala společnost do výzkumu a vývoje nových léků více než 192 miliard korun. V současné době zaměstnává společnost v ČR přibližně 315 zaměstnanců.

Kontakt: Mgr. Jana Běhalová, +420 734 875 400, jana.behalova@mhw.cz

ASCO 2017: Povzbudivé výsledky délky přežití v klinické studii…

• kombinace perorálně podávaného nintedanibu se standardní chemoterapií (pemetrexed/cisplatina) poskytla 46% snížení rizika progrese onemocnění u pacientů s neoperovatelným maligním mezoteliomem pleury (MMP) ve srovnání s placebem a standardní chemoterapií
• kombinace nintedanibu se standardní chemoterapií rovněž prodloužila dobu celkového přežití (CP)¹

Ingelheim, Německo – 20. června 2017 – V rámci výroční konference Americké společnosti pro klinickou onkologii 2017 představila společnost Boehringer Ingelheim výsledky randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studie LUME-Meso fáze II. Nintedanib*, trojitý inhibitor angiokináz, podávaný v kombinaci se standardní chemoterapií první linie (pemetrexed/cisplatina), v rámci zmíněné studie prodloužil ve srovnání se samotnou standardní chemoterapií dobu bez progrese onemocnění (PFS, primární sledovaná proměnná) i dobu celkového přežití (OS, sekundární sledovaná proměnná) u pacientů s maligním mezoteliomem pleury (MMP)¹. Podávání nintedanibu nebo placeba pacientům pokračovalo v této studii i po ukončení léčby chemoterapií, a to až do progrese nebo toxicity¹.

MMP je vzácný nádor, který se na celkovém počtu všech nádorů podílí méně než 1 %. Jeho výskyt je často spojován s expozicí azbestu². Pacienti s MMP mají špatnou prognózu, 5 let od stanovení diagnózy přežije pouhých 10 % z nich³. MMP se obecně dělí na 3 podtypy (dle buněčného typu či histologie) – epiteloidní, bifazický a sarkomatoidní. Nejčastějším podtypem je epiteloidní, na celkovém počtu případů se podílí z 50 – 70 %⁴.

Dle aktualizovaných výsledků studie LUME-Meso fáze II vedlo přidání dvou perorálně podávaných dávek nintedanibu denně ke standardní chemoterapii ke snížení rizika progrese onemocnění na téměř polovinu¹. Byl prokázán 46% pokles rizika progrese onemocnění a prodloužení mediánu PFS o 3,7 měsíce (9,4 nintedanib versus 5,7 placebo) v celé populaci studie (pacienti s epiteloidním nebo bifazickým buněčným typem) v porovnání s podáváním placeba se standardní chemoterapií. U pacientů s epiteloidním buněčným typem bylo při podávání nintedanibu spolu s chemoterapií zjištěno ještě výraznější zlepšení mediánu PFS, a to o 4 měsíce (9,7 u nintedanibu versus 5,7 u placeba)¹.

Prvotní analýza přinesla nadějné zlepšení mediánu celkového přežití o 4,1 měsíce u pacientů léčených nintedanibem s chemoterapií (18,3 nintedanib versus 14,2 placebo) a prokázala pozitivní trend u celkové populace studie, avšak bez dosažení statistické významnosti¹. Podobně jako u PFS byl efekt nejvýraznější u pacientů s epiteloidní histologií, u nichž byl medián celkového přežití 20,6 měsíce ve srovnání s 15,2 měsíci u pacientů léčených samotnou chemoterapií¹.

Bezpečnostní profil experimentální kombinace s nintedanibem byl v souladu s očekáváním¹. Neutropenie (abnormálně nízká hladina neutrofilů – typu bílých krvinek) byla nejčastějším nežádoucím účinkem stupně vyššího než 3 (včetně), (nintedanib 43,2 % versus placebo 12,2 %); výskyt febrilní neutropenie byl nízký (2,3 % versus 0 %). Celkově byl výskyt nežádoucích účinků vedoucích k ukončení léčby na nízké úrovni, bylo zaznamenáno méně takových případů u léčby nintedanibem s chemoterapií než u placeba s chemoterapií (3 pacienti versus 7 pacientů; 6,8 % versus 17,1 %)¹. Výskyt typických nežádoucích účinků pozorovaných u antiangiogenních sloučenin (tj. hypertenze, krvácení, tromboembolické události) byl také nízký¹.  

Dr. Mehdi, Corporate Vice President a Global Head of Oncology Medicine ve společnosti Boehringer Ingelheim, říká: „Jsme rádi, že přidání nintedanibu k standardní prvoliniové chemoterapii přináší významné zlepšení výsledků léčby. MMP je onemocnění, které je léčitelné velmi komplikovaně, takže tato data představují další nadějný krok na cestě k naplnění cíle naší společnosti, kterým je přinášet inovativní léčiva pacientům s nádorovými onemocněními.“

Nintedanib je v současné době testován v klinické studii LUME-Meso fáze III [NCT01907100]. Nábor do této studie probíhá po celém světě. Nintedanib cílí na receptory VEGF, FGF, PGF a Src a Abl signalizaci, které se podílí na rozvoji MMP.

*Nintedanib je pod obchodním názvem VARGATEF® schválen v EU a více než 20 dalších zemích po celém světě pro použití v kombinaci s docetaxelem u dospělých pacientů s lokálně pokročilým, metastatickým nebo lokálně rekurentním nemalobuněčným karcinomem plic (histologický typ: adenokarcinom) po chemoterapii první linie. Nintedanib není schválen v jiných onkologických indikacích.

Výsledky klinické studie LUME-Meso fáze II

https://www.boehringer-ingelheim.com/sites/default/files/Prescription%20Medicine/Oncology_prescription_medicine/LUMEMesoTrialDesignInfographic_1.pdf

Maligní mezoteliom pleury

https://www.boehringer-ingelheim.com/sites/default/files/Documents/Mesothelioma_Backgrounder_2017-03.pdf

Nintedanib v onkologii

https://www.boehringer-ingelheim.com/sites/default/files/Documents/Nintedanib_in_Oncology_Backgrounder.pdf  

Boehringer Ingelheim v onkologii

https://www.boehringer-ingelheim.com/sites/default/files/Documents/Boehringer_Ingelheim_in_Oncology_Backgrounder.pdf

Boehringer Ingelheim

Výzkum a výroba inovativních humánních a veterinárních léčiv jsou již více než 130 let hlavním posláním farmaceutické společnosti Boehringer Ingelheim. Tato rodinná firma patří celosvětově mezi 20 předních farmaceutických společností. Každý den se jejích 50 tisíc zaměstnanců snaží toto poslání naplnit inovacemi ve třech oblastech podnikání – v oboru humánních léčiv, veterinárních přípravků a biofarmaceutické smluvní výroby. V roce 2016 společnost Boehringer Ingelheim dosáhla čistého obratu ve výši 15,9 miliard eur. Z této částky byly 3 miliardy eur, neboli 19,6 %, použity na výzkum a vývoj léčiv.

Důležitým prvkem firemní kultury společnosti Boehringer Ingelheim je společenská odpovědnost. Zahrnuje účast v sociálních projektech po celém světě, příkladem je iniciativa „Making More Health“. Společnost Boehringer Ingelheim také aktivně podporuje rozmanitost v oblasti pracovních sil a těží z rozdílných zkušeností a dovedností svých zaměstnanců. Dále se zaměřuje na ochranu prostředí a klade velký důraz na udržitelnost zdrojů ve všech svých aktivitách.

Více informací naleznete na: www.boehringer-ingelheim.com nebo v naší výroční zprávě: http://annualreport.boehringer-ingelheim.com  

Zdroje:

1. Nowak A. et al. Mature overall survival (OS) results from the LUME-Meso study of nintedanib (N) + pemetrexed/cisplatin (PEM/CIS) vs placebo (P) + PEM/CIS in chemo-naïve patients (pts) with malignant pleural mesothelioma (MPM). (Abstract #8506) at American Society of Clinical Oncology, Chicago, June 5, 2017.

2. Moore A. et al. Malignant mesothelioma. Orphanet J Rare Dis. 2008; 3(34).

3. The American Cancer Society. Mesothelioma. Available at: https://www.cancer.org/cancer/malignant-mesothelioma/detection-diagnosis-staging/survival-statistics.html  [Last accessed June 2017]

4. Mesothelioma Group. Available at:  https://www.mesotheliomagroup.com/mesothelioma/cell-types/epithelioid/ [Last assessed June 2017]

Další informační kanály

www.facebook.com/BoehringerIngelheim  

www.twitter.com/boehringer

www.youtube.com/user/BoehringerIngelheim

V podhůří Krkonoš se vyrábějí produkty Algastin s nejsilnějším antioxidantem, působí…

Praha, 20. června 2017 (Algamo)

Česká společnost Algamo přichází na trh s  produkty Algastin, které obsahují nejsilnější známý přírodní antioxidant Astaxanthin. Tento doplněk stravy pomáhá posilovat imunitu, snižuje riziko infarktu a pozitivně ovlivňuje pohybový aparát. Navíc zpomaluje stárnutí mozku, proto je vhodný jako doplněk stravy pro osoby trpící Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou. Při jeho výrobě v podhůří Krkonoš je kladen maximální důraz na ekologickou produkci.

Antioxidant Astaxanthin pomáhá odbourávat volné radikály, které způsobují řadu závažných nemocí. Výskyt radikálů v těle je zapříčiněn celou škálou faktorů souvisejících s moderním životním stylem, jako je znečištěné životní prostředí, stres či nesprávná životospráva. Užívání přípravku Algastin s obsahem Astaxanthinu tak má blahodárné účinky na pohybový aparát, zejména na svaly, klouby a šlachy. Pozitivně ovlivňuje kardiovaskulární systém, imunitní systém a působí i na správné fungování očí, mozku či pokožky.

„Výzkumy prokázaly, že Astaxanthin stimuluje tvorbu imunoglobulinu. Díky tomu má pozitivní vliv na imunitu, pomáhá předcházet očním chorobám a snižuje riziko infarktu. Také zpomaluje stárnutí mozku, a proto je vhodný jako doplněk stravy pro pacienty s Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou,“ uvádí k účinkům antioxidantu David Beneš, jednatel společnosti Algamo, která klade důraz na ekologicky šetrnou produkci vysoce aktivních produktů přírodního charakteru. Astaxanthin též zpomaluje stárnutí kůže a pomáhá při její regeneraci, proto má své využití i v kosmetickém průmyslu.

V přírodě se antioxidant Astaxanthin vyskytuje například v řasách, lososovitých rybách nebo v krevetách. Tuzemská společnost Algamo jej získává z řasy Haematococcus pluvialis.

„Antioxidant Astaxanthin ve formě doplňku stravy má čistě přírodní původ. Získáváme ho totiž z živých řas, proto je kvalitnější a účinnější než výrobky syntetické, které jsou produkované z ropy,“ vysvětluje David Beneš ze společnosti Algamo. „Mnohé studie odhalily, že Astaxanthin představuje nejsilnější přírodní antioxidant vůbec. Má například mnohonásobně silnější antioxidační účinek než zázvor či česnek. Vědci tvrdí, že právě Astaxanthin dodává lososům sílu a výdrž k dlouhým tahům řekami a překonávání vodopádů. Mimo to jsou díky němu i zbarvení do červena,“ doplňuje Beneš.

Doplňky stravy Algastin jsou unikátní rovněž svou výrobou. Vznikají pomocí technologií, které jsou v rámci světové výroby velmi specifické. Výrobna sídlí v podhůří Krkonoš v obci Mostek, má svůj vlastní zdroj čisté elektrické energie z obnovitelných zdrojů a vodu z vlastní studny. Veškeré energie použité pro výrobu jsou tedy odebírány z vlastního obnovitelného zdroje a firma Algamo tak splňuje všechny podmínky pro ekologickou certifikaci EU. Produkt je 100% přírodní a splňuje podmínky označení non-GMO, tedy že řasy použité k výrobě nejsou geneticky modifikované.

Fotografie z výroby společnosti Algamo v podhůří Krkonoš jsou k dispozici zde.

Postup výroby produktů ALGASTIN®

Srovnání antioxidačních kapacit jednotlivých potravin s Astaxanthinem

*ORAC – Oxygen Radical Absorb Capacity – je metoda měření antioxidační kapacity potravin. Množství ORAC jednotek vypovídá o množství antioxidační kapacity dané potraviny: čím vyšší hodnota, tím silnější antioxidační působení.

O společnosti Algamo

Společnost Algamo, s. r. o., byla založena v roce 2011 a je výrobcem a dodavatelem Astaxanthinu. Produkty jsou prodávány pod obchodní značkou ALGASTIN®, a to ve formě suché řasy Haematococcus pluvialis nebo oleje Astaxanthin Oleoresin. Hlavní náplní společnosti je kultivace řas a následné získání aktivních látek. Společnost Algamo si velmi zakládá na ekologicky šetrné produkci vysoce aktivních produktů přírodního charakteru, stejně jako na efektivním využívání přírodních zdrojů.

Kontakt:

Petr Kubernát

Telefon: +420 602 143 434

Email: pkubernat@algamo.cz

Web: www.algamo.cz