Ústecký kraj vypisuje zakázku na zřízení záchytné stanice

Ústí nad Labem 29. června (ČTK) – Ústecký kraj vypisuje veřejnou zakázku na zřízení protialkoholní záchytné stanice. Na severu Čech chybí od roku 2001 a po jejím obnovení volají zejména zdravotní sestry, lékaři a strážníci. Náměstek hejtmana Martin Klika (ČSSD) dnes novinářům řekl, že kraj počítá s otevřením zařízení na začátku příštího roku.

Kde záchytka bude, není zatím jasné. „Já předpokládám, že by to mohl být Most, ale bude záležet na tom, kdo se přihlásí do řízení,“ uvedl Klika. Po roce radní službu vyhodnotí a případně mohou rozhodnout o zřízení ještě jednoho místa nebo dvou dalších stanic.

Samospráva už uvolnila tři miliony korun na přípravu. Roční náklady na rozpočet se odhadují zhruba na 12 milionů korun. „Je to finančně náročné, ale určitě by takovou službu měl kraj poskytovat,“ řekl náměstek.

Předpokládá se, že ročně by protialkoholní stanice mohla přijmout kolem 1300 klientů. Kapacita bude minimálně pět lůžek, které budou také pro předávkované osoby. „Policie státní nebo městská by měla na záchytku člověka přivézt a druhý den ho zase odvézt, aby se nám v určité lokalitě nehromadili například bezdomovci,“ řekl Klika. Provozní doba stanice by měla být od 18:00 do 06:00, respektive do doby odeznění akutní intoxikace.

S opilci se musí zejména v mrazech vypořádávat téměř denně strážníci a hlavně zdravotníci. Ročně jen na urgentním příjmu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem skončí na 800 opilců. Na emergency je pro tyto lidi zvláštní prostor, tzv. nulté lůžko. Jsou to matrace na zemi, ze kterých není kam spadnout, a které lze poměrně snadno uklidit. Je-li ošetření ambulantní, dotyčný je po ošetření na pokoji, kde spí až 12 hodin. Fyzickému napadení ze strany opilců se zdravotníci brání přivoláním městské policie.

Radka Fialová kš

Ženu na pražském Střížkově zasáhl blesk, ve městě je…

Praha 28. června (ČTK) – Na pražském Střížkově při dnešní odpolední bouřce zasáhl blesk ženu. Záchranáři ji převezli do vinohradské nemocnice, řekl ČTK jejich mluvčí Ondřej Franěk. Zásah člověka bleskem ve městě mezi domy je podle něj neobvyklý a ojedinělý, sám za 25 let v záchranné službě takto vážné zranění po blesku nepamatuje.

Záchranáři ke zraněné vyjížděli kolem 15:30. „U té ženy došlo k zástavě životních funkcí, nicméně po nějaké době oživování, která byla i poměrně dlouhá, se podařilo oběh obnovit. Žena byla předaná do nemocnice na Vinohradech,“ uvedl mluvčí.

Podle Fraňka je v Česku bleskem každoročně zasaženo několik lidí, ale stává se to mimo města. „Obvyklá místa jsou hory, skály v přírodě, kde nejsou okolo vysoké stavby, hromosvody, stožáry, antény, trolejové vedení a podobně,“ podotkl.

Bouřka v dnešním dni s tropickými teplotami v hlavním městě odpoledne zaměstnala také hasiče. Zasahovali u tří událostí, sdělil ČTK mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Vyjížděli na Černý Most, kde voda zatopila jeden jízdní pruh pod tubusem metra, v Krči odstranili uvolněnou izolaci z fasády domu a v Hájích pomáhali u čističky odpadních vod, ze které vytékaly splašky do rybníka.

dvd rot

Interní oddělení nahrazují pohotovost či záchytku, tvrdí lékaři

Praha 28. června (ČTK) – Interní oddělení nemocnic často podle České internistické společností nahrazují protialkoholní záchytné stanice, pohotovost či suplují jiná oddělení. Trpí ale nedostatkem lékařů a zbytečnou administrativou, píše Česká internistická společnost v otevřeném dopise ministerstvu zdravotnictví. Vyjádření úřadu ČTK zjišťuje.

„Interní oddělení jsou stále více zneužívána, přetěžována a nucena nahrazovat selhávající segmenty péče. Za současných podmínek již nejsme schopni garantovat úroveň péče, musíme odmítat hospitalizaci pacientů, kteří by měli být jinak spíše přijati a předčasně propouštět ne zcela doléčené,“ píší internisté v prohlášení.

Interní medicína je obor, který se specializuje na léčbu nemocí vnitřních orgánů. Na interní oddělení nemocnic se dostávají pacienti například s problémy srdce a cév, s plicními nemocemi, metabolickými poruchami a diabetici nebo s poruchami zažívacího traktu.

Podle předsedy České internistické společnosti Richarda Češky chybějí v lůžkových odděleních kvalifikovaní lékaři. „Po dosažení kvalifikace, která jim umožňuje pracovat samostatně v soukromé ambulanci, z interních oddělení odcházejí,“ vysvětlil v prohlášení Češka. Nedostatek lékařů vede podle něj i k porušování zákoníku práce.

Interní oddělení zatěžuje i podle nich nefungující systém lékařských pohotovostí, kdy pacienti přicházejí přímo na oddělení. Podobně se stávající také cílem některých pacientů přivezených rychlou záchrannou službou. Nedostatek lůžek na odděleních je podle tamních lékařů způsobený i tím, že se pacienti pozdě odsouvají na lůžka následné péče.

„Další lůžková oddělení v nemocnici odesílají na interní oddělení řadu pacientů se základním onemocněním své specializace, pokud je stav komplikován ještě klasickou interní komorbiditou, tedy výskytem více nemocí,“ píší dále lékaři. Opačně ale podle nich nefunguje, pokud internista rozhodne, že by měl být pacient umístěn v protialkoholní záchytné stanici nebo na psychiatrii.

Dopis nemá být podle České internistické společnosti vydíráním ani nátlakem, jde spíš o varování. Podle ní je nutné obnovit funkčnost lékařských pohotovostních služeb, navrhují i zvážit platbu za zbytečný výjezd sanitky. „Pokud pacient přijde bez doporučení lékaře, je třeba umožnit jeho vyšetření, uzavřít stručnou zprávou odpovídající dokumentaci z pohotovosti, tedy neprovádět zbytečně zatěžující cílené vyšetření,“ doporučují. Odmítnutí pacienta přicházejícího na doporučení praktického lékaře by podle nich mělo být hrazeno stejně jako komplexní vyšetření.

Interní oddělení je součástí většiny nemocnic, často se ale z důvodu nedostatku personálu dočasně uzavírají. U soukromých zařízení jsou někdy rušena z důvodu velké ekonomické náročnosti. Podle dostupných statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky v Česku mezi lety 2014 a 2015 ubylo 122 interních lůžek, a to z 9523 na 9401 lůžek. Byl to největší pokles se všech oborů lůžkové péče.

van mha

Veterináři kvůli moru testují prasata, platí mimořádná opatření

Zlín/Praha 28. června (ČTK) – Veterináři dnes přistoupili k dalším opatřením kvůli úhynu dvou divočáků na nakažlivý africký mor prasat na okraji Zlína. Odebírali vzorky krve prasatům ve firmě Zemet, která má chovy v takzvaném zamořeném území. V tomto desetikilometrovém pásmu kolem nálezu uhynulých divočáků dnes začala platit mimořádná veterinární opatření pro myslivce a chovatele. Od pondělí se oblast rozšíří na celý okres Zlín. Opatření proti šíření nemoci přijali veterináři v Rakousku, Slovensko zakázalo dovoz masa a zvířat ze Zlínského kraje.

Vzorky krve odebírali zástupci Státní veterinární správy (SVS) ve dvou hospodářstvích Zemetu na Zlínsku, na rozbor půjde po 30 vzorcích z každého chovu. Výsledky mají být podle Petra Majera ze SVS známy do několika dnů.

Mimořádná veterinární opatření, která mají zamezit šíření nákazy, začala platit zveřejněním na úřední desce SVS. V ochranné desetikilometrové zóně se nesmějí lovit a krmit divoká prasata, myslivci v ní musejí aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Chovatelé musejí nahlásit všechna prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty. Za porušení hrozí fyzickým osobám pokuty až 50.000 korun, právnickým osobám či podnikatelům až dva miliony.

Obce ve vymezeném území kolem nálezu zahájily soupis prasat. „Týká se to hlavně domácích chovů. Potřebujeme mít představu o počtu zvířat, která jsou vůči nákaze vnímavá,“ vysvětlil Majer.

Oblast, kde se nesmějí lovit a krmit divočáci, se v pondělí rozšíří na celý zlínský okres na základě dohody s evropskými institucemi, řekl ČTK ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Hromadný odstřel divočáků se neplánuje, do oblasti by se podle něj nastěhovala jiná divoká prasata.

Zákaz lovu je v ohnisku nákazy standardní postup. Systematické pročesávání lesů myslivci na Zlínsku neplánují. V okrese Zlín bylo od loňského dubna do konce letošního března zastřeleno 2790 divokých prasat. Divočáci jsou tam přemnožení, stejně jako ve zbytku Česka, řekl Semerád. Českomoravská myslivecká jednota v úterý vyzvala své členy k odlovu divokých prasat.

Na informace o africkém moru prasat reagovala zlínská zoologická zahrada, která také spadá do desetikilometrové zóny. Její veterinář už jednal o opatřeních s veterinární správou. V zoo chovaná prasata savanová zůstala zavřená a nebudou vypuštěna do venkovního výběhu.

Ve východním Rakousku v několika příhraničních okresech a ve Vídni omezily úřady například venkovní chov prasat. Cílem opatření je podle rakouských veterinářů zabránit jakémukoli kontaktu domácích prasat s divokými. V chovech prasat ode dneška platí také přísnější hygienická opatření. Podle zástupce chovatelů Johanna Schlederera se veterinární opatření dotknou asi stovky chovů.

Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé. Nakažlivou chorobu přenášejí volně žijící zvířata. Není nebezpečná pro lidi, objeví-li se ale v chovu, je třeba ho podobně jako u ptačí chřipky utratit a vyhlásit ochranné pásmo. Choroba se projevuje i několikadenní vysokou horečkou. První příznaky se objevují při poklesu teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Vakcinace neexistuje. Inkubační doba by měla být podle Semeráda tři až pět dní.

red dvd rot

Sněmovna zřejmě zvýší příspěvek na zaměstnávání postižených

Praha 28. června (ČTK) – Zaměstnavatelé s více než polovinou pracovníků s postižením zřejmě budou od státu dostávat vyšší podporu. Příspěvek na zaměstnávání postiženého se má zvýšit od října z 9500 korun na vládou navrhovaných 10.500 korun měsíčně. Předseda sněmovního sociálního výboru Jaroslav Zavadil (ČSSD) dnes ale doporučil, aby se příspěvek zvýšil na 12.000 korun měsíčně. Sněmovna o tom rozhodne v červenci v závěrečném kole schvalování novely o zaměstnanosti.

Zavadil růst příspěvku zdůvodnil nařízením vlády, kterým se má od ledna příštího roku zvýšit základní měsíční sazba minimální mzdy z 11.000 korun na 12.200 korun. Zvýšení příspěvku by tak mělo odrážet s tím spojené zvýšené náklady zaměstnavatelů na chráněném trhu práce.

Vláda chce novelou snížit limit pro poskytování takzvaného náhradního plnění, kdy mohou úřady a firmy místo zaměstnání povinného podílu postižených pracovníků odebrat zboží od firem s víc než polovinou zaměstnanců s handicapem. Limit se má snížit z 36násobku průměrné mzdy na 28násobek, tedy na 725.284 korun.

Nová pravidla mají ale přinést také zpřísnění, a to pro nemocné nezaměstnané, kteří by měli dodržovat stejný režim jako pracovníci na nemocenské. Měli by nově dodržovat léčebný režim jako nemocní pracovníci, směli by na vycházky v určitou dobu a úřadu práce by také doručovali neschopenku.

Novela má také nahradit systém vymezování chráněných míst uznáním zaměstnavatele na chráněném trhu práce. To by firma či instituce s víc než polovinou míst pro postižené získala poté, co by s ní úřad práce uzavřel dohodu. Změna podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) zajistí, že na chráněném trhu práce budou zaměstnavatelé, kteří „nezneužívají poskytovanou podporu na zaměstnávání osob s postižením“. Resort také bude mít údaje o zaměstnavatelích s více než polovinou handicapovaných pracovníků, nyní data chybějí. Dohod o uznání na chráněném trhu by mělo být asi 2500.

Vládní návrh počítá s tím, že by zaměstnavatelé na chráněném trhu mohli dostávat 75 procent nákladů na mzdu či plat postiženého pracovníka, nejvýše ale 10.500 korun. Původně činil 8800 korun, podle nedávno přijaté úpravy se zvedl na 9500 korun. Zvýšení dotace mělo kompenzovat letošní růst minimální mzdy na 11.000 korun měsíčně. Podpora na zdravotně znevýhodněného pracovníka by dál činila 5000 korun měsíčně. Příspěvek dostávají zaměstnavatelé zpětně za čtvrtletí.

mhm rot

Praktici: Zbytečné návštěvy u lékaře stojí v Česku 20…

Praha 28. června (ČTK) – Zbytečné návštěvy u lékaře v Česku stojí podle praktických lékařů přibližně 20 miliard korun ročně. Čech navštíví lékaře v průměru jedenáctkrát za rok, Rakušan sedmkrát a Švéd třikrát. Pomohlo by posílení kompetencí praktických lékařů a rozšíření škály léků, které mohou předepisovat. V současné době je jich jen asi polovina. Novinářům to dnes řekli představitelé lékařů u příležitosti evropské konference praktických lékařů WONCA, kterou Praha hostí. V Česku je asi 6000 praktických lékařů.

Jedním z důsledků omezených kompetencí praktických lékařů je podle předsedy Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Svatopluka Býmy také to, že čeští pacienti chodí k lékaři častěji než obyvatelé jiných evropských zemí. „Pacienti jsou často zbytečně i s jednoznačnou diagnózou odesíláni ke specialistům, protože praktický lékař nemá dostatečné pravomoci, aby jim lék mohl předepsat,“ vysvětlil.

Dochází tak podle něho k situacím, kdy pacient putuje od praktického lékaře do ordinace specialisty a zase zpět pro recept na léky. „Pokud vyjdeme z průměru, že jeden kontakt s lékařem stojí v systému veřejného zdravotního pojištění zhruba 400 korun, pak by se při stejném počtu návštěv jako v Rakousku mohlo ušetřit přibližně 20 miliard korun,“ dodal Býma.

Praktičtí lékaři řeší asi 80 až 90 procent všech zdravotních problémů. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace WHO by mělo na jejich činnost být vyčleněno asi 15 procent rozpočtu na zdravotnictví. Ambulantní specialisté by měli pokrývat 15 procent péče se 45 procenty rozpočtu a fakultní nemocnice pět procent péče se 40 procenty.

V Česku jde více než 50 procent rozpočtu do nemocnic. Pro praktické lékaře bylo podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky vyčleněno dlouhodobě kolem šesti procent. Roste naopak jejich byrokratické zatížení. „Praktický lékař dnes vykonává práci, kterou by měl dělat státní úředník či posudkový lékař,“ dodal.

Praktičtí lékaři měli posílení kompetencí, navýšení počtu předepisovaných léků i zlepšení financování jejich práce přislíbeno ze strany ministerstva. Očekávají proto, zda se projeví v úhradové vyhlášce na příští rok.

Díky dohodě s předchozím ministrem Svatoplukem Němečkem (ČSSD) také loni na podzim odvolali chystané protesty a uzavření ordinací. Ministerstvo slíbilo dvouprocentní navýšení v letošní úhradové vyhlášce a další projednání posílení kompetencí zejména u předoperačních vyšetření. Se zdravotními pojišťovnami také mělo projednat revizi preskripčních omezení.

Podle údajů od tří největších zdravotních pojišťoven vycházelo v roce 2015 na jednu ordinaci praktického lékaře průměrně zhruba 1,8 milionu korun ročně. V přepočtu na měsíc to vychází na zhruba 150.000 korun. Podle Šonky ale až 75 procent padne na režijní a jiné povinné platby za nájem, energie, plat sestry, software, benzin či účetní.

van mha

Lékaři pokročili v diagnostice leukémie i odhalování predispozic

Brno 28. června (ČTK) – Lékařům se daří čím dál lépe diagnostikovat různé typy rakoviny krve, zároveň spolehlivěji odhalují genetické dispozice, kvůli nimž jsou někteří lidé leukémií více ohroženi. Takzvané sekvenování nové generace používají také brněnští hematologové. Dnes metodu přiblížili novinářům.

Sekvenování nové generace spočívá v rychlém a efektivním sledování pořadí nukleotidů, základních stavebních jednotek lidské DNA, jejíž změny mohou zapříčinit rozvoj nádorového onemocnění. Metoda umožňuje určit i další dědičná onemocnění. Vědci očekávají další prudký rozvoj vědeckého poznání, technických prostředků i diagnostických a léčebných postupů.

„Výsledky získané pomocí těchto metod nám čím dál více pomáhají v diagnostice nádorových i dalších nemocí. Pomocí nich stihneme prozkoumat velkou řadu genů a najít změny, které jsou asociované s rozvojem leukémií,“ řekl lékař Michael Doubek, který působí ve Fakultní nemocnici Brno a institutu CEITEC.

Zkoumání chromozomů nesoucích genetickou informaci se stalo běžnou součástí vyšetřování při leukémii v 70. letech minulého století. V posledních deseti letech ale vývoj prudce akceleruje, sekvenování je levnější, přesnější, účinnější. „Studovat chromozomy znamenalo dříve jen velmi hrubý pohled na poruchy genetické informace. Dnešní moderní techniky ale dokážou během relativně krátké doby kompletně přečíst celou genetickou informaci, jedno písmeno po druhém,“ řekl přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Jiří Mayer.

I jediná záměna písmene v sekvenci DNA, třeba mutace zděděná po rodičích, může vést k závažnému onemocnění. Rozvoj rakoviny dokáže způsobit i mutace vzniklá v kterékoli buňce v průběhu života. Diagnostiku a léčbu leukémie dosud komplikuje fakt, že existuje více typů onemocnění. Například u akutní myeoloidní leukémie může každý jednotlivý případ vyvolat jiná abnormalita v genetické informaci krvetvorné buňky.

Dosavadní diagnostické možnosti umožňovaly rozčlenit případy pouze orientačně do několika málo skupin, pro které se pak užívá stejný léčebný postup. Sekvenování nové generace ovšem přineslo zásadní změnu, rozčlenění je daleko přesnější, například s ohledem na riziko návratu choroby.

„V budoucnu budeme moci pomocí nových léků zacílit léčbu individuálně, přesně dle abnormality daného konkrétního nemocného,“ uvedl Zdeněk Ráčil, vedoucí lékař myeloidního týmu a separačního střediska ve fakultní nemocnici.

Jan Tomandl kš

Zákon zpřísní podmínky pro lékaře mimo EU přicházející do…

Praha 28. června (ČTK) – Novela zákona od letošního července zpřísní podmínky uznávání vzdělávání pro lékaře a zubaře ze zemí mimo EU, kteří přicházejí pracovat do Česka. V plánu je asi roční přechodné období, po něj budou moci současní žadatelé o aprobaci své zkoušky dokončit za současných podmínek. Česká stomatologická komora chystané změny vítá, uvedli zástupci jejího vedení na dnešní tiskové konferenci.

„V současné době musí zubní lékaři ze zemí mimo EU absolvovat nostrifikační řízení, které ověří, že jejich vzdělání odpovídá. Jedná se o odborný test v jejich mateřském jazyce, pětiměsíční praxi pod dohledem českého lékaře a zkouška na ministerstvu zdravotnictví v českém jazyce,“ vyjmenoval prezident České lékařské komory Pavel Chrz.

Současná situace je podle komory alarmující. Zadání testů jsou podle Chrze veřejně známé, takže je na téměř 100 procent často složí i žadatelé, kteří poté u následující zkoušky neuspějí. „Někteří kolegové z ruskojazyčných zemí se pokoušeli o složení zkoušky už devětkrát,“ řekl Chrz. V té době při praxích stále ošetřují pacienty. Počet pokusů není omezený, roste jen cena za absolvování zkoušky.

„Z dvaceti žadatelů často byli schopni zkoušku složit jen dva,“ uvedl nastupující ředitel komory Roman Šmucler. Na začátku letošního roku měla komora asi 900 žádostí, podle Šmuclera se asi 700 kvůli zpřísňujícím se podmínkám rozhodlo požádat v jiné zemi.

„Za pět měsíců dostudovat odbornost, jazyk a ještě pracovat, to se nedá zvládnout,“ dodal Šmucler. Přesné podmínky nového aprobace stanoví ministerstvo zdravotnictví aktuálně připravovanou vyhláškou. „Byli bychom rádi, kdyby do budoucna byly nové testy s těmi samými otázkami, které píší Češi před závěrečnou zkouškou. Představovali bychom si, že by řízení trvalo rok či dva,“ dodal.

Příchod nových lékařů za zahraničí český stát podporuje kvůli nedostatku lékařů na venkově. Podle Šmuclera ale odslouží cizinci na venkově jen několik let a 53 procent z nich skončí v Praze nebo ve velkých městech. Často také odcházejí do zemí západní Evropy, kam díky uznání vzdělání v ČR bez omezení mohou.

Nyní je podle Chrze v Česku nejvíc lékařů ze zemí mimo EU z ruskojazyčných zemí. Je jich asi 500, což je skoro deset procent všech zubařů, kteří se věnují praxi. V Česku se podle komory pohybují i lékaři, kteří aprobační řízení vůbec neabsolvují. Podle Chrze jsou zaměstnáni především ve zdravotnických zařízeních ve velikých městech. Podle komory ale nejsou nijak postižitelní, dokud není nějaký problém.

van snm

Umělé oplodnění a legislativa – liberální Skandinávie vs. tabu…

Praha, 28. června 2017 (Dark Side) – Končí červen, který každoročně vyhlašuje Světová zdravotnická organizace měsícem reprodukčního zdraví. Cílem je zvýšit informovanost odborné i laické veřejnosti o problematice neplodnosti, upozornit na její příčiny, zdravotní komplikace s ní související i na možnosti její léčby. K osvětovým aktivitám se každý rok připojuje i Česká republika. V současnosti se totiž neplodnost týká až 20 % českých párů a jejich počet každým rokem mírně narůstá. Na druhou stranu – i léčba neplodnosti se v průběhu let výrazně posunula a je-li zahájena včas, dokáže pomoci až v 95 % případů.₁

„Osvěta laické veřejnosti hraje v problematice léčby neplodnosti důležitou roli, protože vývoj jde v této oblasti stále kupředu. Navíc neplodnost je onemocnění, jež se vlivem řady faktorů týká stále většího počtu párů. Chceme proto zvýšit informovanost české populace a podnítit mladé lidi, aby se zajímali o prevenci neplodnosti a nechali se včas vyšetřit, i když třeba zatím dítě neplánují,“ vysvětluje MUDr. Radka Jarošová, vedoucí IVF programu klinik GENNET.

Téma asistované reprodukce je v současnosti pod drobnohledem médií. Poslanecká sněmovna v nedávné době zamítla návrh poslance Františka Adámka umožnit umělé oplodnění i ženám bez partnera. Tento návrh vyvolal bouřlivé diskuze. Na jedné straně podpora single žen, které touží po dítěti, na straně druhé narušení tradiční struktury rodiny. Nejostřeji proti návrhu vystoupila TOP 09 Jitka Chalánková, podle níž mít dítě není základní lidské právo.₅

„V Česku je legislativa v oblasti IVF liberálnější oproti jiným zemím. Naši specialisté navíc patří ke špičkám v oboru. Poskytujeme služby na úrovni západních zemí, ovšem ceny zůstávají na úrovni zemí východních. To jsou také důvody, proč o IVF roste zájem a proč se u nás rozvíjí tzv. medicínský turismus. Že hraje legislativa jednotlivých států zásadní roli, ukazuje současná situace např. v Irsku či Itálii. V těchto zemích dochází k postupné liberalizaci legislativy týkající se IVF, čímž se přirozeně snižuje zájem irských a italských párů o léčbu na českých klinikách,“ doplňuje MUDr. Radka Jarošová.

Jednotlivé státy se v postoji k umělému oplodnění liší. Nejpropracovanější systémy můžeme najít ve skandinávských zemích, kde se také rodí velké procento dětí z IVF._2, Za další zemi s dobře zpracovanými předpisy týkajícími se asistované reprodukce je považována Velká Británie, jež patří v oblasti IVF k těm liberálnějším. Na opačném konci naopak stojí Německo, jehož legislativa striktně udává, které úkony jsou povolené, přičemž řadu z nich zakazuje. Někde mezi těmito dvěma přístupy se nachází Francie nebo Rakousko.₄ Zcela specifický přístup k rodičovství představuje Čína. I zde však v posledních letech došlo k radikálnímu obratu. V roce 2015 tamní vláda po 36 letech oficiálně zrušila politiku jednoho dítěte a v současnosti dokonce rozhodla o finanční podpoře rodinám s druhým narozeným dítětem.₆

Rozdíly panují také v počtu přenášených embryí při umělém oplodnění. Například ve Finsku se upřednostňuje přenos jednoho, ve Velké Británii nejčastěji dvou, výjimečně tří. Obecně jsou ve vyspělých zemích standardem dvě embrya, ale kupříkladu Belgie má jejich počet přímo legislativně určený. Ženám se do 36 let věku v prvních dvou cyklech IVF povoluje pouze přenos jednoho embrya, v dalších 3-6 cyklech pak dvou. Ve věku do 39 let se přenáší maximálně dvě embrya a od 39 let pak maximálně tři._2,3 „V ČR žádná konkrétní směrnice, která by určovala počet přenášených embryí, neexistuje. Dle aktuálního znění zákona se smí přenášet pouze tolik embryí, kolik je podle současného stavu lékařské vědy zapotřebí k úspěšnému navození těhotenství. Standardně se ale zavádí jedno,“ upřesňuje MUDr. Radka Jarošová.

Zajímavé z hlediska přístupu jednotlivých zemí je i tzv. surogátní neboli náhradní mateřství, kdy je embryo biologických rodičů umístěno do dělohy náhradní matky. Ta jej odnosí a porodí dítě pro biologický pár. Zároveň souhlasí, že se po narození vzdá rodičovských práv a povinností a biologičtí rodiče si tak dítě mohou adoptovat. V ČR není surogátní mateřství legislativně upraveno, ale soudní praxe jej toleruje.₈ Ne všechny země surogátní mateřství povolují. Praktikuje se např. ve Spojených státech a v několika dalších zámořských zemích. Co se týče Evropy, tak v úvahu přichází pouze ve Velké Británii nebo Řecku.₄

Jisté rozpory vznikají také v případě heterologní inseminace, tedy metody, kdy se k oplodnění ženy využije sperma dárce. Ve většině vyspělých zemí, včetně České republiky, jsou tyto metody legislativně možné, avšak v určitých zemích vznikají problémy. Například v arabských zemích tuto metodu odmítají a považují ji za cizoložství. V některých dalších zemích (např. Pobřeží slonoviny) považují takto narozené dítě za nemanželské a samotnou metodu za trestný čin.₄

Zdroje:

1. http://www.stopneplodnosti.cz/o-neplodnosti/fakta-o-neplodnosti

2. POLÁKOVÁ, M. 2010: Elektivní single embryotransfer. Praktická gynekologie 14: 128-132. https://is.muni.cz/th/324456/prif_b/definitivni_bc.pdf

3. JONES, H.W. Jr., COHEN, J., COOKE, I.& KEMPERS, R. 2007: IFFS Surveillance 07. Fertility and Sterility 87: 1-67

4. https://is.bivs.cz/th/13070/bivs_b/bakalarska_prace.pdf

5. http://www.rozhlas.cz/plus/proaproti/_zprava/mit-dite-je-velke-lidske-prani-ale-ne-uznane-pravo-tvrdi-europoslankyne-sojdrova–1724070

6. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2021361-cina-pred-vice-nez-rokem-dovolila-parum-dve-deti-a-hlasi-rekordni-porodnost

7. TĚŠINOVÁ, J., ŽĎÁREK, R.& POLICAR, R. 2011: Medicínské právo. 1.vydání. Praha: C.H.Beck. 448s. ISBN 978-80-7400-050-8. https://is.muni.cz/th/324456/prif_b/definitivni_bc.pdf

8. http://www.ivf-zlin.cz/24903-surogatni-materstvi

Hubnete? Správný pitný režim je voda na váš mlýn!

Praha, 28.6.2017 (Guideline)

Voda je základ života, hlad je převlečená žízeň – důležitost pití doslova pramení i z těchto rčení. Pravidelný pitný režim je nezbytnou součástí zdravého životního stylu, a dostatečný příjem tekutin je zásadní obzvlášť v teplém letním počasí. Pokud zároveň pracujete na vylepšování své postavy, možná jste nevěděli, že důležitým dílem skládačky vedle vyvážené stravy a pohybu je právě pití. Tichá voda totiž skutečně břehy mele.

Jaké množství tekutin je vhodné během dne vypít? Přestože jsou lidé odlišní svou váhou, věkem a životním stylem, ztrácejí při běžném režimu vylučováním, pocením a dýcháním zhruba dva a půl až tři litry vody denně. Podobné množství je tedy zapotřebí znovu získat zpět. Nikoliv ale nárazově. Příjem tekutin by měl být rovnoměrně rozprostřený do celého dne tak, abychom ledvinám usnadnili pravidelné vylučování. Ve větším teple, kdy se i více potíme, je doplňování tekutin, a především minerálů, obzvlášť důležité. Ideální je voda v čisté formě, tedy bez průmyslově vyráběných šťáv, přidaných cukrů nebo sladidel. Vhodná je s citronem nebo jiným čerstvým ovocem či okurkou.

Jestliže bojujete s ručičkou na váze a nadbytečná kila se vám stále nedaří shodit, problém může tkvět právě v pitném režimu. Jestliže není zajištěno dostatečné vylučování, kterému správný příjem tekutin pomáhá, nemusí v takovém případě fungovat ani dieta. Při odbourávání tuku se z těla vyplavují toxické látky, a správný pitný režim k tomu významně přispívá.

Pomoc při hubnutí

Studie¹ nasvědčují tomu, že lidé, kteří hodně pijí, mají menší příjem potravy. V kombinaci s menším příjmem energie, kterou díky tomu nepotřebují doplňovat v příliš velké míře, tak vlastně „ošidí“ jídlo pitím. Tato metoda jim pomáhá ke snazšímu hubnutí. Pozor ale na opačný trend, tedy nadměrný příjem tekutin, nazývaný aquaholismus. „Tělo má svoje vnitřní regulační mechanismy, dva a půl litru vody denně k jeho správnému fungování opravdu stačí,“ upozorňuje prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc., odborný garant výživového programu Cambridge Weight Plan.

Dostatečné zavodňování organismu dokonce slouží jako prevence zbytečného zadržování tuků a vody. Pokud trpíte zadržováním vody v těle, rozhodně tedy neplatí, že byste měli pít o to méně. Namísto toho je žádoucí pozměnit celý stravovací režim a zařadit do něj potraviny, které pomáhají s odvodněním – například rajčata, rukolu nebo třeba meloun. Ten sice přispívá k hydrataci, umí však tělo nabudit i k vylučování. Zadržování vody v organismu může být způsobeno poruchou lymfatického systému. Vrátit jej do rovnováhy pomáhá vedle zvýšeného příjmu tekutin také strava bohatá na draslík, kam patří banány, brokolice nebo třeba brambory. Vhodnou skladbu jídelníčku zajišťují také odborně sestavené stravovací plány, nebojte se proto obrátit na certifikované výživové poradce.

Pokud tělo nedostává dostatečný příděl tekutin, signalizuje jej bolestmi hlavy, únavou, křečemi, ale i poklesem výkonnosti nebo sníženou elasticitou pokožky. Ta po vodě prahne především v teplých letních měsících. „Díky ní se kůže prokrvuje a je vyživována. Pro pleť jsou výborným zdrojem vody nejen krémy a séra, ale pro ženy jsou důležité také vhodné odličovací produkty. Doporučila bych péči s různými druhy a typy kyseliny hyaluronové, protože zlepšují hydrataci na povrchu pokožky, ale také ve tkáňovém prostoru,“ uvádí dermatokosmetička značky Phyris Nina Ksila.

Studené nebo teplé?

Teplé nebo vlažné nápoje dokážou pocit žízně zahnat mnohdy lépe než ty studené. „Nemusíte se obávat, že studené nápoje škodí ledvinám. Než do nich tekutina doputuje, má již tělesnou teplotu. Ideálním nápojem jsou čaje, které představují určitou harmonickou tekutinu, avšak ty pravé původem z Asie. Zároveň by neměly být slazené,“ říká profesor Teplan. Kromě doplnění tekutin je správný pitný režim důležitý i pro udržování hladiny minerálů. Neexistují sice přesná kritéria, jaké množství a čeho by měl každý člověk denně vypít, je ale důležité rozdělit příjem tekutin rovnoměrně do celého dne. Faktorů je celá řada, nejen hmotnost, aktivita, ale i pohlaví (muži se potí více, než ženy). Nesmíme také zapomenou na prostředí, ve kterém se pohybujeme – okolní teplota je poměrně významným činitelem. Tak tedy doslova a do písmene – na zdraví!

1. Plain water consumption in relation to energy intake and diet quality among US adults, 2005–2012 (J. McCaffrey, 22 February 2016)