Novela zákona snižuje počet lékařských specializací

Praha 1. července (ČTK) – Začíná platit novela zákona upravující vzdělávání lékařů. Navyšuje počet základních studijních oborů, naopak snižuje počet specializací. Podle vlády má především zjednodušit a zkrátit dobu pro získání lékařské specializace. Dosud v Česku existovalo včetně certifikovaných kurzů 96 různých odborností.

Zákon snižuje počet základních specializací ze 46 na 43. Samostatně už nebude možné studovat praktické lékařství pro děti a dorost, bude součástí pediatrie. Vzroste naopak počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, ze 17 na 19.

Délka vzdělávání v základním kmeni potrvá dva a půl roku místo současných dvou let, a bude zakončená zkouškou. Zákon umožní souběžné studium ve dvou příbuzných specializačních oborech, tedy takových, které náležejí ke stejnému kmeni.

Novela také upřesní výkon odborného dohledu nad neatestovanými lékaři a vymezí požadavky na garanta oboru a školitele. Podle průzkumu České lékařské komory mezi mladými lékaři má třetina z nich pocit, že je školitel nevede řádně k atestaci a že nemají dostatečný dohled nad svou prací.

Každý lékař smí školit nejvýše dva kolegy před atestací. Zákon nově definuje práci pod odborným dozorem, pro lékaře před dokončením základního vzdělávacího kmene, a dohledem po něm. V případě dozoru musí být školitel na pracovišti přítomen a dosažitelný do deseti minut. U dohledu stačí dostupnost na telefonu a dojezd do 30 minut.

Zákon upřesní také podmínky pro uznání aprobace cizinců ze zemí mimo EU. Nyní musí splnit test v rodném jazyce, pětiměsíční praxi a složit odbornou zkoušku v češtině. Podle ČLK by ale měli lékaři z ciziny skládat i zkoušku z českého jazyka. V plánu je asi roční přechodné období, po něj budou moci současní žadatelé o aprobaci své zkoušky dokončit za současných podmínek.

„Za pět měsíců dostudovat odbornost, jazyk a ještě pracovat, to se nedá zvládnout,“ uvedl nastupující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Přesné podmínky nového aprobace stanoví ministerstvo zdravotnictví aktuálně připravovanou vyhláškou.

van snm

Revírní bratrská pokladna nesouhlasí se závěry kontrol MF

Praha 30. června (ČTK) – Zdravotní pojišťovna Revírní bratrská pokladna (RBP) nesouhlasí se závěry kontrol ministerstva financí, podle jehož zjištění pojišťovna porušovala zákon o veřejných zakázkách a neúčelně vydávala peníze. Podle pojišťovny jsou ale kontrolní nálezy ministerstva nepodložené, účelově formulované a vychází často z neznalosti problematiky. Současně tvrdí, že vždy hospodařila s veřejnými penězi v souladu s právními předpisy. Pojišťovna to dnes sdělila ČTK v reakci na výsledky kontrol, které MF zveřejnilo ve čtvrtek.

RBP je druhou nejmenší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven. Kontrola v ní podle ministerstva odhalila, že „v mnoha případech téměř systematicky porušovala zákon o veřejných zakázkách, na svém profilu zadavatele nezveřejňovala smlouvy, případně jejich zveřejnění antidatovala a nesoutěžila poskytování právních služeb, rekondičních pobytů, ozdravných pobytů či náboru pojištěnců“. Kontrolorům prý ani nepředložila úplný seznam veřejných zakázek.

Ministerstvo pojišťovně také vyčetlo neúčelné vydávání veřejných peněz, například na pořízení nadstandardního vybavení auta pro generálního ředitele, a proplácení rekondičních pobytů manažerům jako benefity z peněz fondu prevence, což je v rozporu se zákonem o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách.

Pojišťovna ale tvrdí, že při kontrole podala námitky vůči jejím předmětným závěrům, nicméně kontroloři je ve většině případů bez relevantního odůvodnění odmítli. „Tisková zpráva ministerstva financí také zcela ignoruje fakt, že většina nálezů se týká skutečností, které nastaly v minulosti, a RBP nyní vytýkaným způsobem nepostupuje,“ uvedla pojišťovna.

Připustila, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jí nedávno uložil na základě podnětů ministerstva několik pokut, podle ní se ale týkaly „drobných administrativních pochybení, o čemž svědčí minimální výše udělených sankcí“. Ministerstvo podle RBP naopak opomenulo zveřejnit, že například u úhrady rekondiční péče antimonopolní úřad konstatoval, že neshledal důvody zahajovat řízení proti RBP.

Ministerstvo kvůli zjištěným pochybením v RBP podalo proto několik podnětů na ÚOHS a na ministerstvo zdravotnictví kvůli podezření, že pojišťovna prováděla zákonem zakázané náborové akce.

ktp mha

Spalničkami se nakazilo 130 lidí, hygienici vybízí k očkování

Ostrava 30. června (ČTK) – Spalničkami, které Moravskoslezský kraj zasáhly na konci března, se dosud v regionu nakazilo 130 lidí. Mezi nemocnými bylo i 19 zdravotníků. Přestože hygienici poslední případ onemocnění zaregistrovali 12. června, zatím podle nich nelze hovořit o tom, že by ohnisko nákazy vyhaslo. Před prázdninami navíc vybízejí k očkování. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnili krajští hygienici.

O vyhasnutí ohniska nákazy zatím podle hygieniků nelze hovořit, protože neuplynula dvojnásobná inkubační doba od posledního případu onemocnění, to je 42 dnů. V souvislosti s prázdninami a předpokladem četnějších cest za hranice republiky hygienici upozorňují na fakt, že s epidemií spalniček se potýkají i další evropské země jako Itálie, Německo, Rakousko, Anglie, Rumunsko či Bulharsko. Vyzvali rodiče, aby zejména v případech, kdy budou cestovat do těchto zemí, neodkládali očkování dětí.

„V této souvislosti doporučujeme u dosud neočkovaných dětí konzultaci s praktickým dětským lékařem, který zváží riziko a může rozhodnout i o dřívějším očkování dítěte. V případě zvýšeného rizika nákazy lze očkovat dítě od devátého měsíce věku,“ uvedli hygienici.

Nejvíce nakažených spalničkami stále připadá na okres Ostrava, kde dosud onemocnělo 106 lidí, jediným okresem v kraji, kde nákaza zaznamenána nebyla, zůstává okres Bruntál. Nejvíce nemocných, 61, je ve věkové kategorii nad třicet let a dále pak děti do čtyř let.

Loni bylo v Česku podle Státního zdravotního ústavu evidováno jen sedm případů spalniček. Spalničky jsou vysoce infekční nemoc, která se šíří kapénkami. Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Onemocnění může zkomplikovat zápal plic, zánět středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánět mozku.

Martina Helánová sd

Seniorům a dětem se zřejmě sníží limity pro doplatky…

Praha 30. června (ČTK) – Důchodci a děti budou mít zřejmě nižší limity pro doplatky za léky. Roční hranice pro děti do 18 let a seniory od 65 let by se měla snížit z 2500 na 1000 korun, u důchodců nad 70 let věku na 500 korun. Předpokládá to novela o veřejném zdravotním pojištění, kterou dnes schválila Sněmovna. Při překročení limitu vracejí zdravotní pojišťovny pacientům peníze, které za léky zaplatili navíc.

Předloha, která nyní zamíří k posouzení do Senátu, bude mít peněžité dopady zhruba 440 milionů korun ročně. Ministerstvo zdravotnictví při přípravě úhradové vyhlášky s těmito náklady počítá. Pokud bude novela přijata, bude účinná od ledna.

Sněmovna v rámci vládní předlohy upravila i hrazené očkování seniorů proti pneumokokům a dětí proti papilomavirům. U očkování proti pneumokokům se schváleným pozměňovacím návrhem skupiny poslanců v čele s Davidem Kasalem (ANO) dostanou na stejnou úroveň oba druhy vakcín využívaných lékaři. Nyní mohou mít senioři bez doplatku jeden druh vakcíny. Pokud chtějí druhý, šetrnější, musejí podle důvodové zprávy doplatit zhruba tisícikorunu. Sněmovna podpořila i hrazené očkování chlapců proti papilomavirů, nyní je mají placené jen dívky.

Stát by měl platit zdravotní pojištění i za lidi, kteří mají nařízenu ústavní léčbu. „Zpravidla reálně nemají z čeho platit pojistné, a tak dochází k tomu, že dluží zdravotním pojišťovnám částky v řádu desítek tisíc korun,“ napsal ve zdůvodnění autor úpravy Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Stát nyní platí zdravotní pojištění například za děti, důchodce, nezaměstnané a za vězně.

Kaňkovský prosadil i změnu v hrazení zubních výplní, když bude v Evropské unii platit úplný zákaz použití amalgámu u dětí a těhotných a kojících žen. V jejich případě by pojišťovny hradily výplň ze skloionomerního cementu.

Na návrh bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) poslanci podpořili rozšíření pravomoci praktických lékařů při předepisování léků. Nyní musejí i v případě některých běžných léků posílat pacienty ke specialistům. Praktický lékař sice lék předepsat smí, není ale nárok na úhradu z pojištění.

Do zákona o zdravotních službách se zřejmě dostane novelou institut hospice. Autor úpravy Jaroslav Zavadil (za ČSSD) ve zdůvodnění uvedl, že návrh vychází ze současné praxe, významné faktické dopady proto nepředpokládá.

Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění by měly letos dosáhnout 276,6 miliardy korun. Výdaje by měly být asi o 23,5 milionu nižší.

mbc snm

Moderní léčba není zásadním rizikem pro financování českého zdravotnictví,…

Praha, 30. 6. 2017 (Medica Healthworld) – Výdaje na inovativní takzvané centrové léky nepředstavují i přes dynamický nárůst zásadní riziko pro český systém financování zdravotnictví. Celkové výdaje na léky, včetně inovativních, za posledních pět let stagnují nebo rostou jen velmi mírně. Upozornili na to účastníci specializovaného semináře Přínosy inovací ve zdravotnictví, který se konal 13. června v rezidenci Velvyslanectví USA. Souhrn informací ukázal, že se děje pouze redistribuce v relativně stabilním či mírně rostoucím rozpočtu na léky směrem k inovativním lékům.

Centrové léky mohou pacienti dostávat jen ve specializovaných centrech zaměřených na onkologii, revmatologii či léčbu roztroušené sklerózy a dalších vážných nemocí. Nově přicházející léky čekající od pojišťoven na úhradu systém též neohrozí, protože podle žádostí firem směřovaných Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv by v nejbližších pěti letech zvýšily výdaje v rozpočtu na zdravotnictví z 5 na přibližně 6,5 procenta. Pojišťovny navíc mají nástroje na regulaci skutečné výše výdajů v této oblasti, připomněl seminář.

“Bohužel, někdy to vypadá, že se pacient v přetahované o náklady na inovativní léčbu a možnosti státu moderní léky financovat zaměňuje za položku v ceníku. I když je jasné, že zdravý člověk je pro tuzemskou ekonomiku mnohem výhodnější než člověk nemocný, plně závislý na příspěvcích od státu,” uvedla ředitelka pořádajícího Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) Hana Potměšilová.

Adam Vojtěch z ministerstva financí upozornil na potřebnost zavedení nástroje Health Technology Assessment (HTA) – komplexního hodnocení daného léku či léčebné metody vzhledem k jejímu celkovému přínosu a dopadu na rozpočet. Již na předchozím semináři pořádaném NFOZP zástupce Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment upozornil, že například u nedostatečně léčené těžké formy lupénky až dvacet procent pacientů přijde o pracovní schopnosti, což má pro stát vysoké ekonomické dopady. „Růst nákladů na inovativní léky bude pokračovat. Můžeme jej opatřeními zbrzdit, ale ne zastavit. Je proto nezbytné zavést pravidla HTA pro vstup nových technologií. V současnosti je HTA částečně aplikováno u léků, ovšem zcela absentuje v případě zdravotnických prostředků, přístrojů, postupů léčby nebo vakcín,“ zdůraznil Vojtěch. Účastníci také upozornili na to, že zatímco ceny léků jsou ze zákona pečlivě sledovány a odrážejí nejnižší ceny v EU, voperovávané implantáty či například některé speciální kardiostimulátory mají mnohdy méně přísné regule a jsou nesmyslně drahé.

Farmakoekonom Jindřich Kotrba upozornil, že mezi lety 2000 až 2009 se průměrná délka života zvýšila u 30 zemí OECD o 1,74 roku. „Odhaduje se, že inovativní léčba měla 73procentní podíl na tomto zlepšení vzhledem k ostatním faktorům jako je například příjem, očkování, vzdělání, dostupná zdravotní péče či snížení rizikových faktorů,“ uvedl Kotrba. Zdůraznil, že inovativní léky nejsou hrozbou pro financování zdravotnictví. Celkové náklady zdravotních pojišťoven na léky v Česku se pohybují relativně stabilně kolem 50 miliard korun ročně, z čehož inovativní léky tvoří přibližně třetinu s tím, že vykazují značnou dynamiku růstu.

Česká republika ve výdajích na zdravotnictví výrazně zaostává za západními zeměmi. V roce 2015 činily podle Českého statistického úřadu, OECD a Eurostat 7,8 procenta HDP, oproti tomu například v sousedním Rakousku 10,5 a v Německu či Švédsku dokonce 11 procent. Přitom o pět let dříve, v roce 2010 to bylo ve Švédku i v ČR obdobně – kolem 8,5 procenta. Průměr 28 členských zemí EU činí 9,9 procenta. Peníze vynaložené za inovativní léčbu na jednoho pacienta jsou nyní v ČR jedny z nejnižších v Evropě. "Mrzí mě, že všechny zajímají čísla, málokdo ale vysloví slovo pacient. A každý se jím přitom může stát,” uvedla ve své prezentaci předsedkyně Výboru České onkologické společnosti Jana Prausová.

Viz též http://twitter.com/statistickyurad

Nemocnice v M. Lázních pozastaví pohotovosti, chybí ji peníze

Mariánské Lázně (Chebsko) 29. června (ČTK) – Nemocnice Mariánské Lázně od 1. července pozastaví provoz lékařské pohotovostní služby a chirurgické ambulance s prodlouženou ordinační dobou. Nedohodla se s městem na finanční podpoře. ČTK o tom dnes informoval mluvčí nemocnice Roman Kořán.

„Důvodem je neuzavření smlouvy mezi Městem Mariánské Lázně a Nemocnicí Mariánské Lázně s.r.o. o poskytnutí finanční částky na provoz obou pohotovostí na třetí čtvrtletí roku 2017,“ uvedl Kořán.

Na provoz pohotovostí v Mariánských Lázních přispívá město dvěma miliony korun, Karlovarský kraj svůj příspěvek nedávno navýšil z jednoho také na dva miliony korun a 1,2 miliony pomáhá i Plzeňský kraj, protože část pacientů na pohotovosti je ze sousedního Tachovska, kde taková služba chybí.

Město Mariánské Lázně by přitom rádo, aby pohotovost ve městě byla 24hodinová a je na to ochotno i přispět. Jenže ani víc než pětimilionový příspěvek na provoz pohotovosti v současné podobě, do 21:00, nestačí. Podle starosty města Petra Třešňáka by 24 hodinová pohotovost přišla až na 10,7 milionu korun.

Mariánské Lázně chtějí, aby lékařská pohotovost byla dosažitelná jak pro místní, tak pro lázeňské hosty. Rychlá dostupnost lékařské péče v místě je i referencí lázeňského města. Pohotovost tam začala fungovat od března loňského roku a do konce roku poskytla službu zhruba 5000 pacientů.

Většinovým vlastníkem a provozovatelem nemocnice je od roku 2015 spolumajitel Podřipské nemocnice v Roudnici nad Labem Jakub Zavoral. Město Mariánské Lázně má v nemocnici podíl 14 procent.

pnp sd

Radnice: Demolice mostu v Kutné Hoře neměla vliv na…

Kutná Hora 29. června (ČTK) – Demolice malínského nadjezdu v Kutné Hoře, v jehož náspech bylo zvýšené množství arzenu, neměla nepříznivý vliv na zdraví obyvatel v okolí. Podle místostarosty Josefa Viktory (ANO) to prokázaly dosavadní výsledky testů. Zdravotní ústav lidem odebral vzorky moči před zahájením prací a po jejich skončení a neshledal žádné nadlimitní hodnoty, řekl dnes Viktora novinářům.

Vzorky byly odebrány třem desítkám obyvatel z bezprostředního okolí stavby. Dalších 87 lidí bydlících mimo ochranné pásmo požadovalo testy také. Jejich výsledky ještě nejsou známy, Viktora však neočekává žádný problém.

V Kutné Hoře se kdysi těžilo stříbro a arzen byl významným doprovodným prvkem. Jeho zvýšené množství bylo zjištěno hlavně v bývalé hornické osadě Kaňk, jde o zátěž starou několik staletí. Z malínského staveniště byl už podle Viktory všechen kontaminovaný materiál odvezen. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl ČTK řekl, že byly během prací kladeny vysoké nároky na bezpečnost. Nákladní auta měla plachty a projížděla myčkami, přilehlé silnice skrápěly čisticí vozy.

Uzavírka kvůli demolici začala v polovině března, práce na výstavbě nového nadjezdu potrvají do konce příštího roku a vyžádají si 82,9 milionu korun bez DPH. „Vše běží podle harmonogramu, pracuje se na zakládání pilotů,“ uvedl Viktora.

Uzavírka nepříznivě zasáhla do života 1500 obyvatel Malína, kterým se zkomplikovalo dojíždění do práce, do škol či za nákupy. Úsek musejí objíždět přes Kaňk nebo Církvici. Nemohou se navíc dostat přes most pěšky na vlakové nádraží. Podle Viktory se ale podařilo dohodnout instalaci provizorní lávky, zaplatí ji Správa železniční dopravní cesty. „Když by to všechno dobře dopadlo, tak koncem srpna, začátkem září by ta lávka mohla být postavena,“ dodal.

khj hj

Čeští vědci budou s Japonci spolupracovat na výzkumu nádorů…

Kjóto (Japonsko) 29. června (zvláštní zpravodajka ČTK) – Zástupci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) podepsali za přítomnosti předsedy vlády Bohuslava Sobotky během jeho návštěvy Japonska dvě dohody s japonskými partnery. S Tokyo Women’s Medical University budou spolupracovat na výzkumu v oblasti kardiologie, spolupráce s firmou Shimadzu se zaměří na výzkum nádorových onemocnění plazmatických buněk a nádorů mozku. Premiér dnes v Kjótu s podnikatelskou delegací společnost Shimadzu navštívil.

Firma Shimadzu se zabývá výrobou analytických a měřicích přístrojů a vyrábí také lékařské a laboratorní přístroje. V současné době má 11.000 zaměstnanců a pobočky v mnoha zemích světa. Její zaměstnanec Koiči Tanaka získal v roce 2002 společně s dvěma kolegy Nobelovu cenu za chemii.

„Díky evropským dotacím máme k dispozici špičkový přístroj firmy Shimadzu pro hmotnostní spektrometrii. Plánujeme s ní spolupracovat na vývoji nových metod analýzy myelomů (nádorových onemocnění, která postihují buňky kostní dřeně), mozkových nádorů nebo degenerativních změn v mozku při demenci nebo Alzheimerově chorobě,“ uvedl ředitel FNUSA-ICRC Gorazd Stokin.

„Myslím si, že je to dobrý příklad toho, jak rozvíjet spolupráci v oblasti vědy a výzkumu a jakým způsobem také zajišťovat aktivity pro nová výzkumná centra, která byla postavena i za evropské prostředky. Je to významná infrastruktura, která by nám do budoucna měla pomoci, abychom do České republiky přilákali výrobu s vyšší mírou přidané hodnoty a globálně založené výzkumné projekty,“ zhodnotil dnešní podpis dohody s firmou Shimadzu premiér Sobotka.

FNUSA-ICRC je nové výzkumné centrum financované převážně z prostředků EU, jež se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku. Cílem výzkumu centra je nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu v kardiovaskulární medicíně a neurologii.

„(Hmotnostní spektrometr) umí analyzovat růst tkáně do velké hloubky jako málokterý přístroj na světě. Jestli si pamatujete, v roce 1959 dostal profesor Jaroslav Heyrovský Nobelovu cenu za chemii za zlepšení polarografické analýzy. Tento přístroj je trochu podobný a v roce 2002 dostal pracovník této firmy (Shimadzu) Nobelovu cenu za zlepšení metody hmotnostní spektroskopie,“ vysvětlil při návštěvě firmy Rene Samek z centra FNUSA-ICRC.

lcm šeb

Pacientům s poruchou močového měchýře může pomoci stimulátor

Praha 29. června (ČTK) – Pacientům s poruchou vyprazdňování močového měchýře může pomoci stimulátor nervů voperovaný do těla. Ročně by ho mohlo získat asi 40 lidí, jedná se i o úhradě nové metody z veřejného zdravotního pojištění. Novinářům to dnes řekl přednosta urologické kliniky Fakultní nemocnice Motol Marek Babjuk. Nemocnice léčbu vyzkoušela jako první v Česku. Poruchami močového měchýře trpí asi 17 procent populace.

„Pokud komunikace měchýře s nervovým systémem neprobíhá správně, projeví se to buď sníženou aktivitou měchýře s obtížným vyprazdňováním, nebo naopak zvýšenou aktivitou, kdy pacient močí často, překotně a dochází k nekontrolovatelným únikům moči,“ popsal Babjuk.

Nová metoda by mohla pomoci oběma skupinám pacientů, používat by se měla ale zejména u snížené aktivity močového měchýře. Pokud se měchýř, o objemu 300 až 500 mililitrů naplní, pocítí zdravý člověk nucení k močení. Nemocný ale tento pocit nemá a moč mu začne samovolně unikat.

V Česku je takových případů zaznamenáno několik desítek ročně. Lékaři těmto pacientům dosud nemohli nabídnout žádnou jinou léčbu a oni si museli měchýř pravidelně vyprazdňovat pomocí cévky.

Při první operaci se zavede do nervu vedoucího křížovou kostí elektroda, kterou se nejprve vyzkouší, jestli je ovlivněný správný nerv. Poté se do oblasti hýždí natrvalo implantuje neurostimulátor, který vysílá pravidelné impulsy a obnoví tak normální funkci měchýře. Operace netrvá dále než hodinu. Zařízení o velikosti přibližně krabičky od sirek vydrží asi čtyři až sedm let, poté se vybije baterie a je třeba voperovat nové.

Metoda se nehodí pro pacienty s neurologickými obtížemi, například s roztroušenou sklerózou, nebo pro ženy s poruchou pánevního dna, například po porodu. Pojišťovny ji zatím nehradí, podle Babjuka se ale o úhradě jedná. Cena první operace, která ověří funkčnost, je asi 60.000 korun, definitivní stimulátor stojí 300.000 korun. U první pacientky náklady uhradila firma, která je vyrábí.

Únik moči trápí v Česku asi milion lidí. Někdy inkontinence postihne každou třetí ženu, týká se i u mužů. Zdravotní pojišťovny dávají ročně na pomůcky, jako jsou pleny či podložky, až dvě miliardy korun. Častější je zvýšená aktivita měchýře, na kterou existují léky.

van mha

Vodní záchranáři zřejmě přijdou o základnu u Lipna

České Budějovice 29. června (ČTK) – Českokrumlovské vodní záchranné službě hrozí, že ztratí svou základnu na břehu lipenské nádrže. Objekt v místě zvaném Kyselov chce zdemolovat jeho vlastník, šumavský národní park. Záchranáři tak musí základnu opustit do 15. července. Aktivity spojené s objektem podle šumavského národního parku ohrožují výskyt chráněných živočichů, jako jsou los evropský, hýl rudý a tetřívek obecný. Záchranáři se obávají, že ztráta základny může výrazně ohrozit jejich akceschopnost na lipenské přehradě. Řekli to dnes na tiskové konferenci.

„Připadá mi paradoxní, že něco, co funguje, zbouráme. Přitom podobných objektů na břehu Lipna je řada a například los evropský migruje, takže se nepochybuje jen v okolí Kyselova,“ řekla jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Dodala, že kraj na činnost vodní záchranné služby uvolnil za posledních 12 let 4,6 milionu korun.

Předseda českokrumlovských vodních záchranářů Milan Bukáček uvedl, že základna v Kyselově je s ohledem na zásahy v oblasti nádrže důležitá. „Nejde jen o to, co se děje na hladině Lipna. Ale zasahujeme podél celé pravé strany přehrady, kde prakticky nic jiného není, ale vede tudy řada turistických stezek a cyklotras,“ řekl Bukáček.

Šumavský národní park pronajal pět garáží, které tvoří základnu v Kyselově, vodním záchranářům v roce 2011. Nové vedení parku však prakticky po svém nástupu do funkce v roce 2015 avizovalo, že do dvou let chce objekt odstranit. „Pokud záchranáři argumentují tím, že je stanice důležitá pro zásahy na pravém břehu Lipna, nechápeme, jak s tím souvisí fakt, že zázemí využívají ke komerčním účelům. Máme zdokumentováno, že zde byla v provozu restaurace a tábořiště, což v těchto místech vůbec není povolené,“ řekl ČTK mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Marek Bílek kš