AFP: Komorní hudba v argentinské nemocnici ulevuje pacientům

Buenos Aires 10. července (ČTK/AFP) – Od prvního tónu se prostředí v Alvárezově nemocnici v Buenos Aires mění: Brahmsova hudba sice přímo neléčí, ale poskytuje pacientům duševní úlevu. Z balkonů a schodišť sleduje koncert personál nemocnice, píše agentura AFP.

V hlavní hale této státní nemocnice právě 70 hudebníků dohrálo melodii z Verdiho opery La Traviata. Ozývá se potlesk a volání „Bravo!“

Umělci se snaží nenarušovat rutinu v nemocnici, ale tóny Brahmsova Uherského tance zaznívají všude. Některým pacientům to vadí, ale většina je potěšena.

„Nikdy jsem neslyšela hrát klasický orchestr,“ svěřuje se Liliana, která si umělce fotí na mobil pro svou sestru hospitalizovanou o tři patra výše.

Jedna dáma žádá, aby mohla zazpívat. Claudia Llovetová je sopranistka a v nemocnici je na konzultaci. Zná účinky hudby na nemoc. „Zpívám své matce, která má Alzheimera. Sice mě nepoznává, ale je to jediný způsob, jak s ní něco sdílet,“ říká dojatě.

„Hudba má léčebné účinky, protože je spjata s duchovnem a pacientům, kteří stojí na prahu smrti, dává možnost prožít radost, štěstí a dojetí. Je to terapeutický nástroj,“ tvrdí Ana Maria Sorianová, která má na starosti paliativní péči na onkologii.

Hudebníci jsou sdruženi v asociaci Hudba pro duši, v níž působí dobrovolníci z prestižních orchestrů.

Tato solidární hudební síť se zrodila v Buenos Aires před pěti lety z iniciativy Eugenie Rubiové, mladé flétnistky argentinského orchestru Juan de Dios Filiberto. Prožívala na paliativní péči poslední měsíce svého života a požádala své kamarády, aby jí sem přišli zahrát. Na smrtelné posteli je požádala, aby pokračovali v této činnosti, neboť byla přesvědčena o blahodárných účincích hudby na nemocné.

„Eugenia byla moje družka, uvědomovali jsme si, jak hudba dokáže pomoci při bolesti a handicapu,“ říká Jorge Bergero, zakladatel a violoncellista orchestru Divadla Colón, jednoho z nejprestižnějších souborů na americkém kontinentu.

„Po Eugeniině smrti jsme se rozhodli pokračovat a z deseti členů jsme se rozrostli na více než 2000 v deseti zemích v Jižní Americe, v Izraeli, v Itálii a ve Francii. Hudebníci přicházejí hrát do nemocnice ve svém městě, protože to dělají rádi, bez nároku na odměnu a nikdo se nedívá na hodinky,“ uvádí.

„Přicházím sem zpívat z čirého egoismu, protože i mně to dělá dobře, je to nejlepší terapie,“ prohlašuje sopranistka Soledad de la Rosová.

Koncerty v nemocnicích se dávají v pondělí, kdy orchestry obvykle nevystupují. Partitura je členům zaslána elektronickou poštou a zkouška je jen krátká přímo na místě.

Není to poprvé, co umění proniká do nemocnice v Buenos Aires, aby přineslo úlevu pacientům: zažili tu již tango a v Argentině stejně jako v jiných zemích chodí pozvednout morálku nemocných dětí klauni.

„Ještě jednou, prosím,“ žádá osmašedesátiletý Daniel, který už dva roky nemůže chodit. „Klasická hudba je balzám pro duši, dělá nám lépe než jakýkoli lék,“ ujišťuje. Sara miluje písně a popěvuje si s tenoristou, který ji drží za ruku.

„Je dojemné sledovat, jaký má hudba na pacienty vliv. Během okamžiku odpoutají pozornost od nemoci a jejich srdce naplňuje radost,“ říká ředitelka nemocnice Luara Corderová.

Poslední tóny dozněly. Je načase vrátit se zase k práci, povzdychne si jedna ze sester.

pel mik

Nepodceňujme sílu slunce. Může i zabíjet

Praha, 10. července 2017  (ZP MV ČR) – Léto a doba dovolených jsou tady! Těšíme se na opalování, koupání, plavání, na kolo, na brusle. Celé léto prostě hodláme strávit venku na čerstvém vzduchu, vystaveni slunečním paprskům. Vstřebáváme vitamín D, těšíme se, až naše opálené tělo bude vypadat zdravěji, štíhleji, prostě fit.

Vliv slunce je blahodárný, na druhé straně, přemíra slunečního záření může být životu nebezpečná. Časté, dlouhé a opakované opalování, a především spálení pokožky jsou totiž jedny z hlavních rizik vzniku zhoubného nádoru kůže – melanomu. Jedno až dvě spálení na slunci zvyšují riziko vzniku melanomu u žen 1,5x a u mužů 2,8x. Tři a více spálení na slunci během života zvyšují riziko vzniku melanomu u žen 2,3x a u mužů dokonce 7,6x. Velmi rizikové je opalování v dětském věku.

Čtyři sta nemocných a léčba za 60 milionů

Například největší zaměstnanecká pojišťovna, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR), eviduje ročně na čtyři stovky klientů, kteří se léčí s melanomem. A léčba to není levná – jen v roce 2016 za ni pojišťovna vydala 62 milionů korun. Průměrné roční náklady na léčbu jednoho pacienta se loni pohybovaly kolem 140 700 Kč. Ačkoliv jde o onemocnění, které je při brzkém odhalení téměř stoprocentně léčitelé, pořád na něj v ČR umírá ročně více než 300 lidí.

Dvě cesty k řešení

Existují dva způsoby, jak se vzniku melanomu vyhnout. První – účinně se bránit nadměrnému slunečnímu záření, druhý – nezanedbávat prevenci a navštívit dermatologa jedenkrát ročně nebo kdykoliv, kdy se na kůži objeví nový podezřelý pigmentový útvar. ZP MV ČR přispívá svým klientům z fondu prevence na preventivní vyšetření kůže částkou 500 Kč. „Jsme rádi, že počet těchto vyšetření se rok od roku zvyšuje, protože právě díky tomuto vyšetření se dá zhoubný melanom podchytit v časném stádiu,“ říká tisková mluvčí pojišťovny Hana Kadečková. Podle ní požádalo loni o příspěvek více než 900 klientů ZP MV ČR, tedy téměř o 250 více než v roce 2015. ZP MV ČR tak klientům na prevenci melanomu za poslední dva roky přispěla více než 800 000 Kč.

Zásady zdravého opalování:

• Mažte se opalovacími přípravky s vysokým ochranným faktorem alespoň 30+.
• Namažte se 20 až 30 minut před sluněním a pak znovu přibližně po dvou hodinách nebo poté, co vylezete z vody.
• Mažte se vždy, když se chystáte ven na slunce – tedy i jen na nákupy či běžné pochůzky po městě.
• Nezapomínejte se namazat před jízdou na kole, bruslením, během či jakýmkoliv sportem provozovaným venku na slunci. Mažte se opakovaně, jednou denně to nestačí.
• Opalovací krémy nakupujte vždy nové na aktuální sezónu. Ty prošlé vyhoďte, ztrácejí na účinnosti.
• Používejte pokrývku hlavy a sluneční brýle s UV filtrem.
• Nezapomínejte si namazat i zátylek, uši, nos, nárty apod.
• Po opalování návratu ze slunce použijte přípravky s obsahem panthenolu a vitamínu E, které přinášejí úlevu a pomáhají při regeneraci pokožky.

ZP MV ČR působí na českém trhu nepřetržitě 25 let a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017.

Lázně Luhačovice pokračují v tradici kulturních programů. Prestižní hudební…

Lázně Luhačovice, 10. července 2017 (Paper Life)

V pondělí 17. července 2017 v 16.30 hodin u busty Leoše Janáčka bude zahájen již 26. ročník Festivalu Janáček a Luhačovice. Hudební festival, patřící v současné době k prestižním akcím České republiky, bude uspořádán pod záštitou Jiřího Čunka, hejtmana Zlínského kraje a Prof. Evy Blahové. Jeho pořadatelem je Lázeňská kolonáda Luhačovice, o. p. s., a generálním sponzorem jsou Lázně Luhačovice, a. s. Festival Janáček a Luhačovice je spolufinancován Zlínským krajem. V řadě pěti koncertů od 17. do 21. 7. 2017 představí špičkové umělce a orchestry, jejichž samotná jména společně s vybraným koncertním programem jsou zárukou hlubokých uměleckých zážitků. Informovala o tom Milena Hrbáčová kulturní manažerka Lázní Luhačovice, a. s.

Dodala, že při zahajovacím koncertu festivalu (17. 7.) zazní v podání české houslové legendy Ivana Ženatého a Filharmonie Bohuslava Martinů Bruchova Skotská fantazie. Dále se mohou hosté těšit na Dvořákův Zlatý kolovrat a Janáčkovy Lašské tance.

Úterní večer (18. 7.) bude patřit scénickému provedení Janáčkova mimořádného díla Zápisníku zmizelého, který inspiroval operního režiséra Rocca k propojení s písňovým cyklem Edvarda Griega Děvče z hor (Haugutssa), v němž se proplétají první milostné okamžiky prosté pastýřky s mysticismem a symbolikou jarní krajiny. V hlavních rolích obou písňových cyklů se představí významná mezzosopranistka arménského původu Juliette Galstian a světový tenorista Aleš Briscen.

„Uvedením Zápisníku zmizelého si připomeneme Janáčkův pobyt v Luhačovicích v roce 1917, kdy si Mistr s sebou přivezl i drobné básně ve valašském nářečí, které vycházely na pokračování o rok dříve v brněnských Lidových novinách pod názvem Z péra samoukova. V daném roce 1917 se Janáček v lázních seznámil s  Kamilou Stösslovou. Citové souznění s poetickými verši umocněné jeho vzplanutím k půvabné Kamile jej inspirovalo právě ke komponování Zápisníku zmizelého, který vypráví o lásce vesnického chlapce k mladé cikánce. Skutečnost, že námět plně souzněl s tehdejším skladatelovým milostným vztahem, dosvědčuje mimo jiné také citace z Janáčkova dopisu Kamile Stösslové „Tys tou cigánkou s tím dítětem v Zápisníku zmizelého…“

Není bez zajímavosti, že autor drobných básní „Z péra samoukova.“ zůstal více než osm desítek let v anonymitě. Až v roce 1998 jej odtajnila kniha Jana Mikesky „Tajemství P. S.“. Byl jím Josef (Ozef) Kalda, jenž část svého dětství prožil v Zádveřicích na Zlínsku,“ uvedla M. Hrbáčová.

Středeční (19. 7.) koncert předního Slovenského komorního orchestru Bohdana Warchala s houslistou a uměleckým vedoucím orchestru Ewaldem Danelem slibuje skladby B. Brittena, P. I. Čajkovského, B. Bartóka nebo Á. Piazzolly.

„Leoši Janáčkovi bude věnovaný ještě čtvrteční festivalový večer (20. 7.), kdy při koncertu Písňové studánky Leoše Janáčka přivítáme světoznámou sopranistku Martinu Jankovou, vynikajícího klavíristu Ivo Kahánka a soubor Ensemble Flair s jeho uměleckým vedoucím Janem Rokytou. Je to právě lidová píseň, která pulzuje v samém srdci Janáčkovy hudby a zásadně utváří jeho osobitou řeč. Bez tohoto pramene inspirace si nelze Janáčka vůbec představit. Díky jeho sběratelské vášni se nám dochovalo bohatství nádherných písní. Do Moravské a Ukvalské lidové poezie vybral nejkrásnější z nich. Nechává je zaznít v čistém tvaru, který jim dala krajina a lidé v ní. Právě tato čistota lidové písně je také hlavním východiskem interpretů koncertu. Oba umělci světového renomé jsou svým původem pevně spojeni s půvabně zvlněnou krajinou Janáčkova rodného Lašska,“ konstatovala M. Hrbáčová.

Na závěr festivalu v pátek (21. 7.) se představí v kostele svaté Rodiny společně s komorním orchestrem Filharmonie Bohuslava Martinů proslulá cembalistka a varhanice Katta (Kateřina Chroboková) nejen jako autorka a interpretka vlastních skladeb Veni sancte Spiritus a Slavkof, ale také J. S. Bacha. V podání komorního orchestru zazní Dvořákova Serenáda E dur a Vivaldiho Koncert g moll.

Doprovodný program festivalu nabízí koncert Pěveckého sdružení moravských učitelů, oblíbenou a žádanou komentovanou vycházku po Luhačovicích seznamující hosty s historií pobytů Mistra Janáčka a v neposlední řadě besedu s PhDr. Jarmilou Procházkovou, autorkou knihy „Janáčkovy Luhačovice, genius loci et genius musicae“. Bližší informace k programu festivalu jsou k dispozici na webových stránkách www.JanacekLuhacovice.cz

Aktuální nabídka kulturních akcí v Luhačovicích

Bližší informace na www.lazneluhacovice.cz

Vatikán připomněl, že hostie musejí odpovídat normám

Vatikán/Praha 9. července (ČTK) – Římskokatolická církev připomněla svým diecézím potřebu dohledu nad kvalitou a obsahem hostií a mešního vína, aby splňovaly stanovené normy. Učinila tak z obav před nespolehlivostí výroby v případě, že pocházejí volně z obchodů či z internetu. Chléb má například být nekvašený, čistě pšeničný a čerstvě upečený, spolu s vínem je ale k jeho výrobě povoleno využít geneticky modifikovaných organismů. Upozornil na to vatikánský rozhlas.

„Zatímco donedávna byla příprava hostií a vína pro eucharistii téměř výsadou řeholních komunit, dnes je lze získávat v obchodech nebo objednat přes internet,“ uvedlo Rádio Vaticana. Proto je nutné, aby kvalitu garantovaly příslušné certifikáty, které zajistí, že výrobci dodržují závazné normy. Vatikán doporučil, aby k zajištění dozoru byly pověřeny příslušné církevní instituce.

V okružním listu, který v sobotu zveřejnila Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, se také uvádí, že zatímco hostie zcela zbavené lepku „jsou neplatnou eucharistickou matérií“, hostie s jeho sníženým obsahem, kde jeho množství dostačuje „k upečení chleba“, aniž by bylo nutné dodávat další přísady, používat lze. Mluvčí České biskupské konference Ondřej Mléčka upozornil, že pro věřící, kteří trpí celiakií, se nic nemění.

„Mohou i nadále normálně přijímat nízkolepkové hostie (nazývané lidově také bezlepkové), stejně jako to dělali dosud. Tyto hostie totiž obsahují zanedbatelné množství lepku (maximálně 0,025 miligramu na hostii), proto jsou vhodné pro lidi s celiakií a současně vyhovují liturgickým předpisům,“ uvedl Mléčka. „Hostie úplně bez lepku se vůbec nevyrábějí,“ dodal s tím, že „pokud by někdo trpěl mimořádně silnou alergií na lepek, může přijímat proměněné víno namísto chleba“.

rv spr

Ministerstvo bude jednat s pojišťovnami o screeningu demence

Praha 8. července (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví chce letos se zdravotními pojišťovnami vyjednat proplácení preventivních prohlídek k odhalení Alzheimerovy nemoci a dalších demencí u seniorů. Počítá s tím zpráva o plnění Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016 až 2019, který příští týden projedná vláda. V Česku žije podle nejnovějších dat kolem 150.000 lidí s demencí, v roce 2036 jich bude víc než 300.000.

Odborné společnosti podle zprávy aktuálně prověřují výstupy z pilotního projektu screeningových vyšetření, tedy preventivních prohlídek, při nichž se pacienti testují. Podle nich by se pak novelizovala vyhláška o preventivních prohlídkách.

Pojištěnci mají nárok na preventivní prohlídku jednou za dva roky u praktického lékaře, dvakrát ročně u zubaře a ženy navíc jednou do roka u gynekologa. Od 30 let pak mohou podstoupit jednou za dva roky také vyšetření na hladinu cukru v krvi. Pacienti trpící cukrovkou, vysokým krevním tlakem či kardiovaskulárními poruchami mají od 50 let věku nárok na vyšetření týkající se ledvin. Další preventivní prohlídky se týkají dětí.

Už v současné době proplácejí zdravotní pojišťovny léky k terapii Alzheimerovy choroby i přípravky k její diagnostice. Výši úhrad Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v současné době prověřuje. Celkem dají zdravotní pojišťovny na péči o nemocné demencemi více než miliardu korun ročně.

Vzniknout podle národního akčního plánu měla také síť center zaměřených na Alzheimerovou nemoc a jiné demence. Ministerstvo zdravotnictví a odborné společnosti, které se těmto chorobám věnují, mají do příštího roku definovat požadavky na materiálně technické a personální vybavení těchto center.

Plán počítá také s podporou terénní péče a sociální práce na úrovni obcí. Vláda v únoru schválila novelu zákona o nemocenském pojištění, která by zavedla novou finanční podporu pro osoby pečující o dlouhodobě nemocné. Aktuálně ho projednává Sněmovna.

„MPSV připravilo návrh dlouhodobého ošetřovného po vzoru Rakouska, který má pomoci zlepšit situaci neformálních ošetřovatelů,“ píše se ve zprávě. Na rodinách v současné době leží dvě třetiny ošetřovatelské péče o nemocné demencemi.

Návrh předpokládá, že pečující by po tři měsíce dostával dávku, která by finančně kompenzovala ušlý výdělek do výše 60 pecent denního vyměřovacího základu. Pro pečujícího by zároveň znamenala stejnou pracovně právní ochranu jako mají při mateřské dovolené, tedy například jistotu, že je zaměstnavatel kvůli dlouhé nepřítomnosti nepropustí.

Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění pokrývá roky 2016 až 2019. Vyjmenována jsou opatření pro zdravotnictví, sociální sféru či školství, potřebné finance zatím vyčísleny nebyly.

Měsíční náklady na jednoho pacienta s demencí se v Česku odhadují na 30.000 až 50.000 korun podle míry jeho závislosti na pomoci okolí a nutnosti zdravotní péče. Jen 26 procent pacientů s demencí využívá ambulantní zdravotní péče a necelých šest procent zdravotní péči lůžkovou. Zhruba 70 procent obyvatel domovů pro seniory a víc než 90 procent obyvatel v domovech se zvláštním režimem trpí demencí.

Od roku 1990 se počet lidí s demencí v Česku zdvojnásobil. V roce 2020 by jich podle odhadů mělo být přes 183.000 a v polovině století pak ještě o 200.000 víc. Důvodem je stárnutí společnosti.

van mal

Sněmovna patrně zvýší příspěvek na zaměstnávání postižených

Praha 7. července (ČTK) – Zaměstnavatelé s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením patrně budou dostávat od státu vyšší podporu. Příspěvek na jejich plat by mohl vzrůst pravděpodobně od října až na 12.000 korun měsíčně z nynějších 9500 korun. V novele zákona o zaměstnanosti by to měla podle stanoviska sociálního výboru schválit Sněmovna.

Vláda původně navrhovala růst příspěvku až na 10.500 korun. Plénum by ale mělo podle doporučení výboru podpořit pozměňovací návrh Jaroslava Zavadila (za ČSSD), díky kterému by byl ještě o 1500 korun vyšší. Sněmovna by mohla předlohu schvalovat příští týden.

Zavadil zdůvodňuje větší růst příspěvku chystaným nařízením vlády, kterým se má od ledna zvýšit minimální mzda z 11.000 korun na 12.200 korun. Státní dotace na místa lidí se zdravotním postižením by tak měla odrážet s tím spojené zvýšené náklady zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. Kabinet rozhodne o růstu minimální mzdy v nejbližších týdnech, shoda v koalici ale nyní neexistuje.

Vláda chce novelou snížit limit pro poskytování takzvaného náhradního plnění, kdy mohou úřady a firmy místo zaměstnání povinného podílu postižených pracovníků odebrat zboží od firem s víc než polovinou zaměstnanců s handicapem. Limit má klesnout z 36násobku průměrné mzdy na 28násobek, tedy na 725.284 korun.

Nová pravidla mají ale přinést také zpřísnění, a to pro nemocné nezaměstnané, kteří by měli dodržovat stejný režim jako pracovníci na nemocenské. Měli by nově dodržovat léčebný režim jako nemocní pracovníci, směli by na vycházky v určitou dobu a úřadu práce by také doručovali neschopenku.

Novela má rovněž nahradit systém vymezování chráněných míst uznáním zaměstnavatele na chráněném trhu práce. To by firma či instituce s víc než polovinou míst pro postižené získala poté, co by s ní úřad práce uzavřel dohodu. Dohod o uznání na chráněném trhu by mělo být asi 2500. Novinka by měla zabránit případnému zneužívání státních podpor. Ministerstvo práce a sociálních věcí také bude mít údaje o zaměstnavatelích s více než polovinou handicapovaných pracovníků, nyní data chybějí.

mbc mal

Africký mor prasat byl potvrzen už u 22 uhynulých…

Zlín 7. července (ČTK) – Africký mor byl k dnešku potvrzen už u 22 uhynulých divočáků. Celkem se na Zlínsku od doby vypuknutí nákazy před více než dvěma týdny našlo už 34 uhynulých divokých prasat. U osmi z nich byly výsledky testů negativní, ve čtyřech případech nejsou zatím k dispozici. ČTK to dnes sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Zdroj nákazy se dosud nenašel.

Ve srovnání se čtvrtkem ohlásili veterináři k dnešku nález dalších tří mrtvých divočáků. „Všechna uhynulá těla byla dosud nalezena v oblasti zamoření, tedy v okrese Zlín,“ uvedl Vorlíček.

Opakované nálezy jsou především ve zlínských místních částech Příluky a Lužkovice a také v Hvozdné. V uplynulých dnech k nim podle Vorlíčka přibyla čtyři uhynulá těla v katastru Kostelce, který je také součástí Zlína.

Takzvaná zamořená oblast, ve které platí mimořádná veterinární opatření, se původně týkala jen desetikilometrového okruhu kolem místa, kde byli nalezeni první dva uhynulí divočáci, u nichž se nákaza potvrdila. V pondělí se oblast rozšířila na celý okres. Platí v ní zákaz lovu a krmení divokých prasat, veterináři také kontrolovali prasata chovaná v evidovaných chovech v této zóně.

„Zavedená mimořádná veterinární opatření jsou v nezměněné podobě v okrese Zlín v platnosti,“ uvedl Vorlíček.

Veterináři již po prvním potvrzení výskytu afrického moru prasat testovali prasata chovaná společností Zemet u Zlína, výsledky byly negativní, zvířata jsou tam zdravá. V pondělí po rozšíření zamořené oblasti testovali i prasata chovaná společnostmi Lukrom a Zemědělci Vlachovice. Také tam byly výsledky kontrol negativní.

V původní vymezené oblasti museli lidé také nahlásit doma chovaná prasata, v rozšířené zóně se však soupis domácích prasat dělat nebude.

První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína u nemocnice. Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé, přenášejí jej volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný. Chovatelé musí prasata ustájit tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty. Za porušení hrozí fyzickým osobám pokuty až 50.000 Kč, právnickým osobám či podnikatelům až dva miliony korun.

Viktor Chrást kš

Neurolog Václav Vojta vracel dětem možnost pohybu i radost

Praha 7. července (ČTK) – Světoznámý dětský neurolog Václav Vojta je objevitelem reflexní metody diagnostiky a léčby dětské mozkové obrny. Díky ní mohou lékaři zavčas odhalit hybné poruchy a určit tak nejúčelnější terapii. Lékař, který od roku 1968 žil v německém Mnichově, zde pokračoval ve své praxi, přednášel po celém světě a vychoval řadu následovníků. Do Česka se mohl vrátit až po sametové revoluci. Profesor se narodil před 100 lety, 12. července 1917.

Vojtova metoda, čili metoda reflexní lokomoce, je soubor cvičení používaných k léčbě psychických a tělesných poruch u dětí i dospělých. Principem metody je fakt, že v centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódované vrozené pohybové vzory. Cílem terapie je vracet do funkce svaly, které člověk při pohybu nedokáže vědomě používat. Reflexní lokomoce aktivuje oslabené a nepoužívané svaly a umožňuje souhru protilehlých svalových skupin.

Podklady pro svoji metodu získal Vojta dlouhodobým pozorováním zdravých novorozenců a kojenců a srovnáváním jejich hybnosti s hybností dětí s dětskou mozkovou obrnou. Lékař na základě těchto podrobných studií identifikoval určité body opory a určité reflexní zóny, které jsou předpokladem každé zdravé lokomoce. Díky tlaku na tyto reflexní zóny, vyvolané v přesně daných pozicích s opěrnými body, je pak vyvolána samovolná pohybová aktivita.

Vojta po promoci na lékařské fakultě v roce 1948 nastoupil jako asistent na neurologické klinice profesora Kamila Hennera. Zlomovým bodem byl rok 1954, kdy se začal věnovat v lázních Železnice výhradně dětským pacientům. Od roku 1956 vedl oddělení dětské neurologie na 4. klinice Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. V roce 1961 pak Vojta nastoupil na Fakultní polikliniku na pražském Karlově náměstí, kde vedl semináře u hybně postižených dětí.

V roce 1968 emigroval do západního Německa, kde nejdříve pracoval jako vědecký pracovník Ortopedické kliniky v Kolíně nad Rýnem. Dále rozvíjel poznatky v oboru a vedl kurzy pro lékaře, fyzioterapeuty a lektory Vojtovy metody. Do Dětského centra v Mnichově Vojta odešel v roce 1975 a působil zde až do roku 1995, kdy ukončil svoji aktivní lékařskou službu. Do důchodu však lékař fakticky neodešel, nadále působil v Dětském centru a přednášel.

Vojta, rodák z malé obce Mokrosuky na Klatovsku, spolu se svými německými kolegy v roce 1984 založil Vojtovu společnost, která pořádá výzkum a organizuje školení lokomočního principu v diagnostice a terapii po celém světě. Od roku 1989 se profesor podílel také na výuce lékařů a fyzioterapeutů v Česku. Vojtův princip a jeho profesní poznatky se staly inspirací a základem pro rozvoj dalších diagnosticko-terapeutických metod.

Během svého života publikoval přes 100 vědeckých prací. Jeho kniha Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku (poprvé z roku 1974) byla přeložena do mnoha světových jazyků. V roce 1992 vyšla poprvé publikace Vojtův princip; obě knihy vyšly i v češtině.

Vojta, který zemřel 12. září 2000 v Mnichově ve věku 83 let, byl nositelem několika státních a odborných vyznamenání i řady akademických titulů. V roce 1974 mu byla například udělena Cena Heinricha Heineho, nejvyšší vyznamenání Německé ortopedické společnosti. Byl nositelem Spolkového kříže za zásluhy, vysoká vyznamenání mu byla propůjčena v Japonsku a Koreji, v roce 2000 získal od Václava Havla medaili Za zásluhy in memoriam.

V práci svého otce a v propagaci Vojtovy metody dnes pokračují i profesorovy děti – Václav, Štěpán a Veronika.

Markéta Veselá ped

AFP: Demence je v Japonsku časovanou bombou

Kawasaki (Japonsko) 7. července (ČTK/AFP) – Pro Kanemasu Ita znamená péče o manželku Kimiko, která trpí demencí stejně jako miliony starých Japonců, každodenní boj proti „démonu“. Devětašedesátiletá Kimiko potřebuje pomoc při všem, při mytí, toaletě i při jídle, píše agentura AFP.

„V její hlavě sídlí démon,“ tvrdí třiasedmdesátiletý Ito ve svém domě v Kawasaki nedaleko Tokia, zatímco jeho žena mumlá slova zbavená všeho smyslu nebo se mu snaží utéct. Tento boj vede Ito už 15 let, neboť jeho manželka onemocněla poměrně mladá.

Situace, kterou prožívá Ito, jenž musí asistovat manželce při všem, není v Japonsku ničím výjimečným. V této zemi, kde je délka života jednou z nejdelších na světě a obyvatelstvo stárne, doléhá tíživě na rodinné příslušníky nedostatek finančních zdrojů a pečovatelek.

Demence znamená nezvratné zhoršování paměti a uvažování, chování a schopnosti vykonávat běžné denní činnosti. Její nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba.

Podle údajů japonského ministerstva zdravotnictví trpí demencí 4,6 milionu Japonců starších pětašedesáti let a v roce 2025 jich bude už sedm milionů, tedy každá pátá osoba tohoto věku.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každou čtvrtou sekundu je ve světě diagnostikován nový případ.

Japonský premiér Šinzó Abe se zavázal, že zvýší počet pečovatelských domů a zvýší mzdu pečovatelkám. Cílem je v budoucnu eliminovat počet osob, které odcházejí ze zaměstnání, jako to učinil Ito, aby se staraly o člena rodiny postiženého demencí. Dnes jich takto odchází 100.000 ročně.

„Japonsko postavilo svůj sociální systém na předpokladu, že se postarají členové rodiny,“ uvádí Kacuhiko Fudžimori z výzkumného ústavu Mizuho. Ale země nedosáhne svých cílů bez větších finančních prostředků, říká.

To se zdá být nerealistické: státní dluh Japonska je již vyšší než dvojnásobek hrubého domácího produktu, což je v industrializovaném světě nejvíce. Navíc klesá počet aktivního obyvatelstva.

Fyzické a duševní vyčerpání vyvolané péčí o příbuzného postiženého demencí a finanční náklady vedou k dramatům.

Zemi šokoval případ čtyřiapadesátiletého muže, který musel odejít ze zaměstnání, aby se staral o matku. Nakonec ji zabil, když mu předtím byla několikrát odmítnuta sociální pomoc. Uškrtil ji a pak spáchal sebevraždu.

„Musím si dávat pozor, abych se příliš nerozzuřil. Kdybych vybuchl, byl bych schopen ji zabít,“ přiznává padesátiletý obyvatel Tokia, který se šest let stará o matku postiženou demencí. „Mám z toho strach,“ dodává muž, který si nepřeje zveřejnit své jméno.

V Japonsku bylo v letech 1996 až 2015 registrováno 754 vražd, sebevražd nebo pokusů o vraždu a sebevraždu mezi osobami starajícími se o blízké postižené demencí.

„Každý den s ní svádím bitvy a vyčerpává mě to,“ říká Ito a popisuje, jak se jeho žena odmítá oblékat a mýt. „Démon, který je v její duši, to je opravdu hrůza. Těžko se s tím mohu vyrovnat,“ přiznává.

pel hej

Software vyvinutý na plzeňské ZČU pomáhá zachraňovat životy

Plzeň 6. července (ČTK) – Software k výuce zdravotnických záchranářů i k nácviku spolupráce výjezdových skupin vyvinula Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Plzeňského kraje (ZZS). Umožňuje simulovat pacientský monitor, který je součástí defibrilátoru, a navodit různé stavy vznikající při neodkladné resuscitaci pacienta, řekla ČTK mluvčí ZČU Kamila Kolářová.

Aplikace umožňuje ve vzdělávacím středisku záchranné služby individuální nácvik zaměstnanců, který není tak náročný na přípravu. K výcviku ošetření pacienta není potřeba téměř žádné další vybavení. Simulaci lze provádět také na kolegovi a není nutná umělá figurína.

„Můžeme nasimulovat monitorování tepové frekvence, krevního tlaku, tělesné teploty, saturaci hemoglobinu kyslíkem či pořízení EKG záznamu. Rovněž je možné nacvičovat rozšířenou kardiopulmonální resuscitaci včetně použití defibrilátoru, který je součástí programu,“ uvedl záchranář a lektor ZZS Petr Kunášek. Díky tom, že jde o počítačovou simulaci, nacvičují záchranáři zákrok na kolegovi a v bezpečných podmínkách.

„Softwarové vybavení s názvem PETER sestává ze simulátoru defibrilátoru a ovládací konzole, které mohou být instalovány na dvou různých počítačích a komunikují spolu po počítačové síti. Instruktor ovlivňuje informace, které studentovi zobrazuje simulátor,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu z katedry výpočetní techniky a informatiky ZČU Kamil Ekštein.

Pokud instruktor vidí, že student resuscituje správně, začne nastavovat takové parametry křivek srdeční aktivity, jako by oživování bylo úspěšné a pacientovo srdce začalo pracovat normálně. Když student udělá chybu, může mu namodelovat různé problematické stavy. Díky tomu si pod odborným vedením nacvičí komplexní scénáře, dodal.

Simulátor už se využívá na katedře záchranářství Fakulty zdravotnických studií ZČU při výuce studentů 2. a 3. ročníku oboru zdravotnický záchranář, kde se proškolilo 200 zaměstnanců záchranné služby. „Vyhláška o zdravotnických pracovnících rozšířila u záchranáře kompetence provádět kardiopulmonální resuscitaci s použitím ručních křísících vaků, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu EKG,“ řekla vedoucí katedry Alena Pistulková. S pomocí simulátorů je výuka zajímavá i reálná.

Václav Prokš mol