Rekonstrukce náchodské nemocnice by mohla začít v únoru

Hradec Králové 4. srpna (ČTK) – Dlouho plánovaná modernizace Oblastní nemocnice v Náchodě by mohla začít příští rok v únoru. Novinářům to dnes při představení projektu řekl krajský radní Václav Řehoř (ODS). Kraj vypsal nový tendr za maximálně 1,4 miliardy korun, uchazeči mohou své nabídky podávat do 2. října. Předchozí tři tendry hejtmanství z různých důvodů zrušilo.

„Celých sedm měsíců jsme připravovali revizi projektu i zadávacích podmínek zakázky. Naším cílem bylo připravit zakázku tak, aby byla otevřená co možná nejširšímu okruhu potenciálních uchazečů, ovšem při zachování odpovídajících kvalifikačních podmínek,“ uvedl hejtman hradeckého kraje Jiří Štěpán (ČSSD). Oproti projektu k minulému tendru se cena navýšila z 1,3 na 1,4 miliardy korun bez DPH.

Veřejnou zakázku pro kraj vyřizuje firma RTS a.s. Podle kraje bude po otevření obálek přibližně měsíc trvat vyhodnocení, následovat by mělo schválení výsledků radními a poté podpis smlouvy. Podle ní má vítězný uchazeč deset dní na zahájení stavby. Stavbu má firma dokončit 26 měsíců, poté by měly být modernizované prostory uvedené do zkušebního provozu.

„Základem celé modernizace je výstavba dvou nových nemocničních objektů J a K, které jsou na sebe napojeny jak v nadzemní části, tak v podzemí. Dále vznikne objekt O, kde budou uloženy zdroje medicinálních plynů, bude vystavěn nadzemní koridor a vzniknou i další podzemní spojovací koridory mezi novými objekty a okolními budovami,“ uvedl Řehoř. Současně se počítá s vybudováním chodníků, přístupových komunikací a oplocení.

Kraj se rozhodl oproti předchozím tendrům soutěžit současně i takzvanou opci na případnou druhou etapu modernizace nemocnice za odhadovaných 420 milionů korun, která by zahrnovala výstavbu dalšího objektu. „Bude záležet na vedení kraje, zda vyhodnotí druhou etapu výstavby jako potřebnou a dohodne se na pokračování s budoucím vítězem,“ uvedl Řehoř, který dodal, že na případnou dohodu s firmou má kraj čas tři roky.

Součástí nyní vyhlášeného tendru nejsou dodávky a montáže zdravotnické technologie a výpočetní techniky. „V průběhu stavebních prací bude nezbytné vyhlásit veřejné zakázky na pořízení potřebné zdravotnické technologie, IT a vybavení interiérů. Předpokládanou hodnotu těchto veřejných zakázek lze předpokládat v souhrnu asi 260 milionů korun bez DPH,“ uvedl Řehoř.

Cílem celé modernizace má být výstavba nové nemocnice v takzvaném dolním areálu a následné sestěhování celého zařízení do těchto objektů. Náměstek hejtmana Aleš Cabicar (TOP 09) dnes na dotaz novinářů řekl, že se o případném dalším využití uvolněných budov teprve jedná, sloužit by mohly například jako prostory pro léčebnu dlouhodobě nemocných.

Modernizaci náchodské nemocnice kraj připravuje několik let. Podle původních plánů se mělo začít stavět v roce 2012 a hotovo mělo být do poloviny roku 2015. Zásadní zdržení nastalo poté, co kraj v květnu 2013 zrušil přes rok trvající tendr na stavební firmu a vzdal se evropské dotace 400 milionů korun. Druhý tendr kraj vypsal v červenci 2015. Po 16 odkladech termínu jej nakonec v únoru 2016 kvůli nekvalitně zpracované dokumentaci také zrušil. Do třetí soutěže zasáhlo vyšetřování policie a nové vedení kraje tendr 15. prosince 2016 zrušilo.

Oblastní nemocnice Náchod zajišťuje zdravotní péči pro spádovou oblast s více než 200.000 obyvateli, zaměstnává 1500 lidí a zahrnuje Nemocnici Náchod, Nemocnici Rychnov nad Kněžnou, Nemocnici Broumov, Nemocnici Jaroměř, Nemocnici Nové Město nad Metují a Pracoviště klinické biochemie a diagnostiky v Opočně. Celkem má pro pacienty 832 lůžek.

Jakub Sochor dr

Před cyklistickým pelotonem dostala v Polsku přednost rodička

Varšava 4. srpna (ČTK) – Diváky v polském městě Knurów čekající na cyklistický peloton v závodu Kolem Polska zaskočilo, když místo Petra Sagana a dalších spurterů se kolem nich nejprve prořítilo na plný plyn osobní auto. Za volantem seděl policista, který vezl dvě ženy – jedna z nich totiž právě začala rodit.

Jak vylíčila polská zpravodajská televize TVN 24, k policistům střežícím trasu Tour de Pologne na křižovatce dvou ulic přijel renault se dvěma ženami. „Musíme do nemocnice. Právě rodím,“ vysvětlila řidička.

„Nebylo to snadné, ale okamžitě jsem se rozhodl, že jedeme,“ řekl televizi Piotr Wawrzyniak – ačkoli jeho úkolem jako policisty bylo právě hlídat, aby žádné auto nevjelo na trasu závodu, zvláště když peloton už se čekal každou chvíli. Do toho ještě řidička znervózněla, nedokázala si zapnout pás a zhasl jí motor. Poprosil tedy ženu, aby si přesedla na zadní sedadlo, a vysílačkou požádal kolegy, aby umožnili průjezd autu, za jehož volant usedl.

„Bál jsem se, že na ulici vjedou závodníci, a tak jsem celou dobu vyhlížel, zda už nejedou. A taky jsem se bál, že dojde k porodu a že to nezvládnu,“ svěřil se policista poté, co ženu i její společnici dopravil do porodnice. „V podobné situaci bych se znovu zachoval stejně,“ dodal.

Knurówem peloton projížděl v úterní čtvrté etapě, kterou vyhrál australský cyklista Caleb Ewan. Za ním si v cílové rovince 238 km dlouhé etapy ze Zawiercie do Zabrze dospurtoval pro druhé místo Danny van Poppel z Nizozemska; Sagan skončil třetí.

msk

Sezóna aktivity klíšťat se prodlužuje. Myslete na prevenci

Praha, 4. srpna 2017 (GSK)

Celosvětově je každým rokem hlášeno okolo 10 až 15 tisíc případů onemocnění klíšťovou encefalitidou. V České republice je její výskyt dokonce nejvyšší v celé EU. Rizikové oblasti výskytu infikovaných klíšťat se přitom neustále zvětšují. Loni v červenci bylo například zaznamenáno první lokální onemocnění klíšťovou encefalitidou na území Nizozemska. Vlivem mírné zimy (teplota nad 5 °C) se navíc sezóna aktivity klíšťat prodlužuje. Možnou prevenci proti klíšťové encefalitidě představuje očkování, které lze absolvovat kdykoliv během roku.

První případy lokální infekce hlásí Nizozemsko

Česká republika patří společně s Rakouskem, jižním Německem, Slovinskem, Pobaltím a jihem Skandinávie k částem Evropy, které jsou nejvíce zasaženy výskytem klíšťové encefalitidy. Onemocnění se v posledních letech začalo objevovat i na územích, kde doposud nebývalo, mimo importované nákazy, zcela běžné. V létě minulého roku Nizozemský národní ústav veřejného zdraví a životního prostředí (RIVM) zaregistroval první případ lokálně získané klíšťové encefalitidy v Nizozemsku. Nedávno byly za endemické oblasti klíšťové encefalitidy označeny také Švýcarsko, severovýchodní část Francie či sever Itálie. Na preventivní ochranu v podobě očkování by proto měli myslet i cestovatelé, kteří se vydávají na dovolenou po Evropě.

Mapa výskytu klíšťové encefalitidy v Evropě
Zdroj: CHRDLE A, CHMELÍK V, RŮŽEK D. Tick-borne encephalitis: What travelers should know when visiting an endemic country. Human Vaccines & Immunotherapeutics [online]. 2016, Vol. 12, Iss. 10: 2694–2699 [cit. 2017-05-11]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1080/21645515.2016.1218098.

Mírné počasí přeje klíšťatům

Klíšťová encefalitida se nachází ve všech krajích na území České republiky. Klíšťata se nejčastěji vyskytují v teplých a vlhkých oblastech, například na březích řek, ve vysoké trávě nebo v lese. Setkat se s nimi ale můžeme také v parcích a na zahrádkách v městské zástavbě. V současné době se tito parazité objevují i na místech s vyšší nadmořskou výškou. Mírné počasí má vliv i na prodlužování sezóny aktivity klíšťat, která se probouzejí při teplotách přesahujících 5 °C. Dochází tak k jejich aktivitě i mimo obvyklou dobu od jara do podzimu. Pokud jsou tedy v zimních měsících vyšší teploty, může dojít k nákaze i dříve. Vzhledem k mírné zimě byly v loňském roce zaznamenány první případy klíšťové encefalitidy dokonce již v únoru.

Ať jsi kdokoliv, klíště si nevybírá

Přestože se klíšťata nejvíce pohybují ve volné přírodě, ohrožen je každý, kdo tráví čas venku. S přibývajícími teplými dny a vlhkým vzduchem navíc roste riziko jejich výskytu. Kempování, turistika, výlety do přírody, práce na zahradě či pobyty na dětském táboře tak mohou představovat situace možné nákazy klíšťovou encefalitidou. Majitelé domácích mazlíčků si klíště mohou přinést do bytu třeba po procházce v lese.

Očkování je možné po celý rok

Klíšťová encefalitida je potenciálně závažné virové onemocnění, které dosud není antivirotiky léčitelné. Možnou prevenci, jež pomáhá chránit proti nákaze, představuje očkování. Jednou z dostupných vakcín na českém trhu je Encepur®. Tato vakcína nabízí flexibilní očkovací schéma, vyhoví tedy individuálním potřebám každého jednotlivce. K dostání je ve variantách pro děti i dospělé. Očkování lze absolvovat kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Při aplikaci tzv. zrychleného očkovacího schématu může být člověk chráněn přibližně již za 3 týdny po jeho zahájení, a může tak využít této výhody v nadcházejících letních měsících. Encepur je k dostání ve variantě pro děti od 1 do 12 let věku, a ve variantě pro dospívající a dospělé od 13 let. Na očkování přispívá většina zdravotních pojišťoven.

Mimo preventivních opatření v podobě očkování by lidé neměli zapomínat na vhodné oblečení a chování při pobytu v přírodě, včetně použití repelentu.

Stejně jako jiné vakcíny, ani vakcína Encepur® proti klíšťové encefalitidě neochrání 100 % očkovaných. Aplikace vakcíny může být spojena s nežádoucími účinky, které jsou popsány v příbalových informacích přípravků.

Před použitím si pečlivě pročtěte příbalovou informaci vakcíny, dostupnou také na www.sukl.cz.

Vakcína Encepur® je registrovaný léčivý přípravek vázaný na lékařský předpis. Přípravek není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Očkování provádí lékař injekcí do svalu. O očkování se poraďte se svým lékařem nebo lékařem Vašeho dítěte. Nežádoucí účinky prosím hlaste také na cz.safety@gsk.com.

GSK je jednou z předních světových farmaceutických společností zabývající se výzkumem, vývojem, výrobou a prodejem léčivých přípravků. Hlavním posláním společnosti je zlepšit kvalitu lidského života tím, že umožní lidem být aktivnější, cítit se lépe a žít déle. Pro více informací navštivte globální webové stránky www.gsk.com nebo stránky české pobočky www.gsk.cz.

Kontakt

Mgr. Jakub Hofmann, MBA, Central Europe Cluster Communication Lead & Communication Manager CZ

GSK, Hvězdova 1734/2c, 140 00 Praha 4 | tel. 222 001 202 (111) | jakub.j.hofmann@gsk.com

Praha bude školit budoucí letecké záchranáře z čínské Šanghaje

Praha 3. srpna (ČTK) – Pražští záchranáři budou školit budoucí letecké záchranáře z čínské Šanghaje. První šestičlenný tým by měl do Prahy přiletět letos v říjnu. ČTK to sdělil pražský radní Radek Lacko. Celkem by mělo do Prahy na školení postupně dorazit z Číny pět týmů záchranářů. Tréninky se budou konat ve vzdělávacím a výcvikovém centru záchranné služby. Šanghaj plánuje do tří let vybudovat leteckou výjezdovou skupinu záchranářů. Výcvik zaplatí skupina Home Credit, která v Asii expanduje.

„Šanghaj si přitom vybírala mezi zkušenostmi z Říma a Prahy, přičemž přednost dostala naše záchranná služba. Ta je nejen na špičkové odborné úrovni, ale je také jednou z nedéle provozovaných na světě a Pražanům pomáhá již 160 let,“ uvedl Lacko.

Pražští záchranáři poskytnou čínským kolegům potřebné zdravotnické, organizační i finanční know-how a rovněž s nimi budou nacvičovat situace z terénu. „Výcvik se bude opírat především o praktickou výuku. Kolegům předáme zkušenosti nejen z práce na palubě vrtulníku, ale především know-how o efektivním nastavení spolupráce mezi dispečinkem a záchranáři během zásahu, včetně komunikace s pozemním zdravotnickým týmem a předáním pacienta na urgentní příjem,“ uvedl ředitel pražské záchranné služby Petr Kolouch.

Praha má s Šanghají uzavřenu partnerskou smlouvu. Pražští zastupitelé schválili její uzavření letos na konci dubna. Smlouva má vést k podpoře ekonomické, vědecké a společenské spolupráce. Praha má takzvanou sesterskou smlouvu rovněž s Pekingem. Tu kritizovala opozice, které vadila klauzule o uznání jednotné Číny.

brn mha

Lékařka: Senioři nemají pocit žízně, pití je jim nutné…

Praha 3. srpna (ČTK) – Senioři nemají pocit žízně, v horku je nutné jim pití připomínat. Přesto málokdy přijmou potřebné dva litry tekutin. Problém to může být v domovech pro seniory, řešením by podle lékařky z Geriatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Pavly Mádlové mohly být infuze fyziologického roztoku, které se píchají tenkou jehlou pod kůži. Ty se ale zatím aplikují jen ve zdravotnických zařízeních.

„Čím je člověk starší, tím klesá množství vody v jeho těle. A navíc ztrácí pocit žízně, takže (senioři) obecně přijímají méně tekutin a velmi rychle se dehydratují,“ řekla Mádlová ČTK. „Dva litry by měli vypít určitě. Ale dostat do starého člověka tolik tekutin je velký problém,“ dodala.

V domovech pro seniory to podle ní často žádný lékař nehlídá. V nemocnicích řeší dehydrataci běžně infuzemi. „Myslím si, že i tam by se mělo postupně zavést, aby mohli dostávat podkožní infuze,“ řekla. Za den se podle ní mohou dávat starým lidem dodat až dvě půllitrové lahve fyziologického roztoku.

Nedostatek tekutin může způsobit malátnost, bolest hlavy a sníženou výkonnost. „Dehydratace se projeví jako naprostá ztráta soběstačnosti. Jednoho dne ten starý člověk řekne, že nemůže vstát z postele, mluví zmateně,“ dodala. V případě zanedbání může vyústit až do mozkové příhody. Krev se zahustí a ucpe cévu v mozku, hrozí také selhání ledvin.

Ležící pacienti by neměli být přikrytí peřinou, maximálně bavlněným prostěradlem. Problémem mohou být také jednorázové pleny. „Je to ošetřovatelsky náročnější, ale ideální by bylo občas odkrýt a nechat kůži vyvětrat,“ uvedla lékařka.

van jw

Ústecká onkologie má nový stacionář, stál sedm milionů

Ústí nad Labem 3. srpna (ČTK) – Krajská zdravotní dokončila rekonstrukci stacionáře pro onkologicky nemocné pacienty v ústecké Masarykově nemocnici. Aplikační sál, nové ordinace a veškeré zázemí pro pacienty a personál stálo přes sedm milionů korun. Jde o jednu z posledních částí rekonstrukce zdejšího komplexního onkologického centra, řekl ČTK ředitel Krajské zdravotní Petr Fiala.

Onkologicky nemocní pacienti se podle společnosti dočkali po letech důstojných prostor. Stacionář může využívat až 14 nemocných najednou. „Sál je opravdu prostorný. Má 14 aplikačních křesel, je vybaven velkoplošnými televizemi, pacienti mají možnost připojit se na internet. A co je důležité, je tam samostatné sociální zázemí pro pacienty i pro personál v rámci aplikačního sálu, které dosud chybělo,“ řekla primářka onkologie Martina Chodacká. Mimo to má centrum novou přípravnu, dvě nové ambulance klinické onkologie nebo kancelář mobilního hospice s paliativní ambulancí.

Rekonstrukce stála přes sedm milionů korun. Většinu peněz poskytl jediný akcionář Krajské zdravotní, Ústecký kraj. Areál čeká ještě nová fasáda a vybudování parkoviště. „Tímto se završila zásadní etapa rekonstrukce komplexního onkologického centra Masarykovy nemocnice. Co se týká spolupracujícího pracoviště v Chomutově, tak tam také zásadní rekonstrukce proběhly. Tou závěrečnou bude také pracoviště stacionáře, které proběhne na přelomu letošního roku a v roce příštím,“ doplnil Fiala.

Zásadní opravy prostor byly pro Krajskou zdravotní nezbytné. Ještě před pěti lety hrozilo, že o statut komplexního onkologického centra přijde a nemocní pacienti budou muset složitě dojíždět. Do ústeckého centra a pracoviště v Chomutově tak za poslední roky šlo skoro půl miliardy korun. Fiala je přesvědčen, že nyní pracoviště splňuje podmínky komplexních onkologických center, kterých je v Česku dohromady 13. Opravami prošla všechna lůžková oddělení, společnost vybudovala také novou stínící kobku a centrum má v současné době čtyři lineární urychlovače, dva v Ústí a dva v Chomutově.

Ústecký kraj je dlouhodobě na čelních místech žebříčků v počtu onkologicky nemocných. Komplexní onkologické centrum podle Fialy dostačuje. „Kapacita je odpovídající situaci a možnostem léčby… Záleží to na dalším vývoji, ať již případného nárůstu nebo poklesu. Bohužel ale sledujeme spíš nárůst,“ dodal Fiala.

trm abz

Centrum celostního radiologického vyšetření v Brně slaví 10 let

Brno 3. srpna (ČTK) – Pacienti trpící rakovinou se už deset let mohou spolehnout na lepší diagnostiku svého onemocnění. Tak dlouho již v Brně funguje centrum celostního radiologického vyšetření (PET centrum) Masarykova onkologického ústavu. Léčba může být díky činnosti centra cílenější a přesnější, řekl ředitel Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík.

„Využíváme pozitronovou emisní tomografii, v níž se propojilo hodnocení struktury s hodnocením aktivity onemocnění. Učinila diagnostiku přesnější a rychlejší,“ řekl Žaloudík.

Činnost PET centra, celým názvem pavilonu nukleární medicíny a výroby a vývoje radiofarmak pro pozitronovou emisní tomografii, je třífázová. Začíná od samotné výroby a přípravy izotopu a pokračuje přes přípravu aplikovatelné farmakologické látky a její kontrolu po vlastní diagnostické vyšetření. Výrobu a distribuci radiofarmak pro tomografii má na starosti společnost ÚJV Řež, která s Masarykovým onkologickým ústavem od roku 2007 spolupracuje. Od té doby tak ústav přestal dovážet radiofarmaka z Prahy a jejich výroba i aplikace se odehrává pod jednou střechou.

„Ve větších nemocničních komplexech by výroba radiofarmak měla probíhat přímo na místě. Mají omezenou aktivitu a pro propojení s vyšetřovacími metodami není jejich dovážení praktické. Existuje také celý koncept vývoje radiofarmak, my jich užíváme asi sedm, a mnohé z nich by se bez integrovaného pojetí nedaly připravovat. Jednotný komplex je výhodnější i z hlediska bezpečnosti a ekonomičnosti,“ zdůvodnil Žaloudík.

Výstavba PET centra začala v dubnu 2006 a dokončena byla o rok později. Na pracoviště byl nainstalován nový hybridní skener umožňující současně provést vyšetření CT, které poskytuje anatomickou informaci, a zároveň vyšetření pozitronovou emisní tomografií, které dává takzvaný funkční obraz. Obě metody patří mezi nejmodernější zobrazovací metody vůbec, vzájemně se doplňují a umožňují zpřesnění diagnózy. Během jednoho vyšetření umožní získat informace o funkcích zobrazované části těla spolu s jejich morfologickým obrazem. V onkologii se používá k zjištění přítomnosti nádorového ložiska, posuzování jeho biologické povahy, rozsahu onemocnění, hodnocení účinnosti terapie a detekci případné recidivy nádoru.

Komplexní vyšetření v centru neslouží pouze pacientům Masarykova onkologického ústavu. „Samozřejmě vyšetřujeme pacienty hlavně z našeho zařízení, ale sloužíme i pro diagnostiku pacientů z jiných onkologických pracovišť, dalo by se říct, z celé Moravy. Sloužíme tak například potřebám Dětské nemocnice v Brně,“ řekl primář Oddělení nukleární medicíny Zdeněk Řehák.

Jedno vyšetření v PET centru stojí okolo 35.000 korun. V případě řádného doporučení je hradí zdravotní pojišťovna.

hal mei hj

Nové týmy se zaměří na přesnější diagnostiku a cílenou…

Brno 3. srpna (ČTK) – Na výzkum směřující k přesnější diagnostice a cílené terapii nádorových i dalších onemocnění se zaměří dva nové týmy ve Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU). V čele skupin stanuli mladí vědci se zkušenostmi z uznávaných evropských výzkumných institucí, informovala dnes ČTK Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Skupina Michala Šmídy se bude v CEITEC zabývat identifikací nových možností cílené terapie nádorových onemocnění, především B-buněčných malignit, jako je chronická lymfocytární leukemie. V západních zemích jde o aktuálně nejčastější nádorové onemocnění bílých krvinek, které se hromadí v krvi, kostní dřeni, lymfatických uzlinách a dalších orgánech.

Výzkumná skupina bude pod vedením Šmídy vyvíjet i nové buněčné modely, jejichž využití by mohlo vést k personalizované medicíně šité na míru pacientům nesoucím konkrétní mutace. Šmída přišel do CEITEC z Centra molekulární medicíny rakouské Akademie věd ve Vídni.

Robert Vácha, vedoucí další výzkumné skupiny, přichází se zkušenostmi z Cambridge v Británii a Lundské univerzity ve Švédsku. Zabývá se interakcemi proteinů a lipidových membrán. Interakce hrají klíčovou roli při buněčné signalizaci, transportu a obraně. Pomocí počítačového modelování Vácha zkoumá, jak mutace proteinů a složení membrán ovlivní chování buněk. Změna chování způsobuje celou řadu nemocí od rakoviny po Alzheimerovu chorobu.

„Objasnění molekulární podstaty protein-membránových interakcí nám pomůže při vývoji nových peptidů vhodných k léčbě těchto závažných onemocnění,“ uvedl Vácha v tiskové zprávě.

Vedení CEITEC plánuje otevřít mezinárodní výběrové řízení na jednu juniorskou výzkumnou skupinu každý rok. „Cílíme na perspektivní kandidáty na počátku vědecké kariéry, kterým nabízíme jasně definovanou podporu pro jejich výzkum. Oba noví vedoucí výzkumných skupin jsou juniorní vedoucí a jejich práce projde po čtyřech letech hodnocením, na základě jehož výsledků bude rozhodnuto o dalším působení na institutu,“ popsal systém ředitel CEITEC MU Jiří Nantl.

tmd hj

BBC: Svobodné Číňanky si chtějí zmrazit vajíčka a užít…

Peking 3. srpna (ČTK/BBC) – V Číně roste počet svobodných žen, které si v zahraničí nechávají zmrazit vajíčka. Jde o vzdělané ženy ze střední třídy, které zvolily život bez partnera. Tyto ženy jsou dokladem rychle se měnící čínské společnosti, žijí však mimo čínské zákony, napsal zpravodajský server BBC.

Život bez partnera je rostoucí celosvětový trend a Čína není žádnou výjimkou. Peking v roce 2015 změnil svou politiku jednoho dítěte na politiku dvou dětí, Čína však zároveň zažívá nárůst ženské pracovní síly, která se chce soustředit na svou kariéru a odložit založení rodiny.

Rostoucí počet Číňanek tak považuje zmrazování vajíček jako řešení, které by jim mohlo umožnit mít vše. Čínská vláda však neprovdaným ženám vajíčka zmrazovat zakazuje a výrazně omezuje i léčbu neplodnosti.

„Nejsem si jistá, zda chci mít děti. Mohu si však nechat zmrazit vajíčka a ponechat si tak možnost volby v budoucnosti,“ říká čtyřicetiletá žena z Pekingu, která chce být jmenována jen jako ZZ. Vajíčka si nechala zmrazit v lednu v Los Angeles.

Prudký růst čínské ekonomiky umožnil ženám z měst úplně jiný život, než žily jejich matky a babičky. Mohou si budovat vlastní kariéru, zaopatřit si majetek a užívat si například cestování kolem světa. Je to první generace, která má takové výhody, je si toho vědoma a snaží si je maximalizovat.

„Mohu kontrolovat vše ve svém životě a jsem šťastná za svou nezávislost,“ cituje sever ZZ, která pracuje jako marketingová manažerka pro zahraniční firmu. ZZ je milovnice výtvarného umění s vášní pro malování a filmy a cítí, že má právo si takového luxusu užívat.

Pro tyto ženy je zmrazení vajíček formou pojistky. Nemusí ji nutně využít, nicméně jim dává možnost rodinného života v budoucnu.

Některé Číňanky si nechávají vajíčka zmrazit, aby prodloužily svou plodnost do doby, než si najdou vhodného partnera.

Čtyřicetiletá Čang léta touží najít si muže a založit si vlastní rodinu. „Najít vhodného partnera je těžké… muži hledají mladší ženy, protože chtějí mít děti,“ uvedla. Vajíčka si nechala odebrat několikrát na Tchaj-wanu. Podle Čang v současné době ženy čelí i více překážkám při hledání vhodného partnera.

„Čína prošla obrovskými změnami. Po ekonomických reformách (v roce 1978) se objevily velké rozdíly v příjmech… V minulosti měli všichni stejný příjem a sociální postavení. Mí rodiče si nemuseli kupovat dům, protože jim poskytly ubytování pracovní odbory. Faktory jako úroveň vzdělání také nehrály roli (při výběru partnera) … jejich sociální kruh byl užší,“ říká Čang.

Číňanky navíc čelí tlaku čínské kultury, v níž se udržování pokrevní linie považuje za morální odpovědnost. „Tím, že si nechám zmrazit vajíčka, ukazuji svým rodičům, že děti nakonec mít budu, ale pro tuto chvíli se soustřeďuji na jiné priority,“ uvedla jednatřicetiletá fotografka z Pekingu, která si nechala vajíčka uchovat v Los Angeles.

Upřednostnění zmrazení vlastních vajíček před adopcí podle místní odbornice poukazuje na zakořenění konceptu pokrevní linie i mezi čínskými ženami.

Přesný počet Číňanek, které proceduru v zahraničí podstoupí, je těžké určit, téma je však velmi živé na místních sociálních sítích. Existují chatovací skupiny, které nezadaným ženám radí jak mít děti nekonvenčními způsoby včetně zmrazovaní vajíček. Potenciální trh už vycítily i poradenské agentury pro porodnost a kliniky.

„Je to rostoucí podnikatelská oblast,“ uvedl Sammi Kwok z kalifornské kliniky, kde si v posledních letech nechalo ročně zmrazit vajíčka přibližně 25 pacientek z Číny. Jejich počet přitom každoročně roste.

Procedura však kvůli své ceně zůstává spíše výsadou. Přestože je možné si nechat vajíčka zmrazit i na Tchaj-wanu nebo v Kambodži, Spojené státy zatím zůstávají první volbou. Jen samotný zákrok zde přitom stojí 15.000 dolarů (zhruba 330.000 korun).

nes hej

Fakultní nemocnice Ostrava plní plán, chce zisk 100 milionů…

Ostrava 2. srpna (ČTK) – Fakultní nemocnice Ostrava zatím naplňuje plán hospodaření, jehož cílem je dosáhnout letos zisku okolo 100 milionů korun. Po prvním pololetí je v plusu zhruba 60 milionů. Daří se jí to hlavně díky dodržování stanovených nákladů. ČTK to dnes řekl ředitel nemocnice Svatopluk Němeček. Nemocnice hospitalizuje průměrně přes 46.000 pacientů ročně a ambulantně ošetří téměř 600.000 lidí.

„Ke konci loňského roku byly dvě věci, které řekněme tu ekonomiku dělaly napjatou, to byl růst nákladů na léky a růst platů. Nakonec to nemocnice zvládla a vyšla z toho s vyrovnaným hospodařením. Ale tento rok je velmi dobrý,“ řekl ředitel.

Nemocnice si podle něj chce vytvořit rezervu pro příští roky. Daří se jí plnit plán pro jednotlivá oddělení. „Daří se hlavně dodržovat nákladové položky. To znamená, je tady úspora ve zdravotnickém materiálu, kam patří od injekčních stříkaček přes obvazy všechno až třeba po kardiostimulátory. A co je velmi dobře, tak se nám daří držet náklady na léky,“ řekl Němeček.

Každoročně podle něj přichází nové léky, které jsou sice velmi účinné, ale i velmi drahé. „Může se stát, že léčba jednoho pacienta vyjde třeba na několik milionů korun. Takže na straně jedné dát pacientům to, co potřebují, a na straně druhé udržet rozpočet není někdy úplně jednoduché,“ řekl ředitel.

Současnou nejnáročnější investiční akcí nemocnice je rekonstrukce a dostavba porodnice a novorozeneckého oddělení za 130 milionů korun. Oddělení nyní fungují v provizoriu, v září se mají vrátit do původních prostor. V druhé polovině příštího roku chce nemocnice zahájit rekonstrukci operačních sálů z konce 90. let.

Nemocnice má nyní zhruba 3200 zaměstnanců, z toho je asi 525 lékařů, téměř 1400 sester a 500 sanitářů. Na rozdíl od jiných nemocnic v kraji, z nichž některé kvůli nedostatku interních lékařů musely přechodně zavřít některá oddělení, má fakultní nemocnice lékařů i sester dostatek.

Důvodem podle Němečka není jen plat, i když v tomto směru nemocnice patří ke špičce. „Ale je to určitě hlavně o tom, že se tady dělá skvělá medicína, že opravdu to, co je k dispozici v jednotlivých oborech ve fakultní nemocnici, tak v rámci kraje není nikde jinde na jednom místě. Ale hlavně jsou tady zkušení lidi, kteří medicínu dělají, kteří jsou špičkami ve svém oboru, a umožňujeme mladým absolventům, aby na vlastní oči se medicínu od nich učili,“ řekl Němeček.

Nemocnice letos přijímá 45 absolventů lékařských fakult, zhruba třetina z nich je z Ostravské univerzity. „Doufám, že fakulta se bude stabilizovat i nadále a bude nabírat větší počet uchazečů,“ řekl ředitel. Prognózy podle něj říkají, že problém s nedostatkem lékařů se bude prohlubovat. „Kdyby v letošním roce došlo k navýšení počtu studentů lékařských fakult, tak se to projeví až za deset let. Máte šestileté studium a potom postgraduální vzdělávání, které je mezi čtyřmi – pěti lety, takže člověk je jaksi platný za deset let, což je hrozně dlouhá doba,“ řekl Němeček.

Ještě více se podle něj bude prohlubovat nedostatek zdravotních sester. Nemocnicím tak zřejmě nezbude nic jiného než zaměstnávat cizince. Fakultní nemocnice jich má nyní desítky, většina ze Slovenska.

Vlastimil Vyplel ktp