Spontánní porod po císařském řezu

Praha, 10.8.2017 (VAMED Mediterra)

Počet císařských řezů trvale stoupá

V České republice se každoročně narodí přes 100 000 miminek, z toho asi čtvrtina císařským řezem a přes 70 % dětí spontánně. Od 90. let počet císařských řezů trvale stoupá, stejně jako je tomu téměř ve všech vyspělých zemích. „Při srovnání se západní Evropou se pohybujeme těsně nad průměrem, kde je pomocí císařského řezu provedeno 24,5 % porodů. Četnost císařských řezů v Evropě se ale v jednotlivých zemích výrazně liší. Nejnižší počty jsou evidovány ve Švédsku (17 %), naproti tomu nejvyšší má Kypr s 52 %. Vyšší četnost císařských řezů najdeme spíše na jihu Evropy – Itálie má například 38 %, méně je jich evidováno v severní Evropě (23 %). Celosvětově se císařským řezem narodí přibližně 19 % dětí,“ uvádí MUDr. Stanislav Martan, primář gynekologicko-porodnického oddělení v Nemocnici Neratovice, kterou provozuje společnost VAMED Mediterra.

Vliv na jejich nárůst má řada faktorů

Důvodů, proč dochází k nárůstu počtu císařských řezů, se dá identifikovat mnoho. Na jedné straně se zvyšuje věk maminek, díky novým metodám umělého oplodnění se tak daří otěhotnět i ženám s neplodností či nemocným. Na straně druhé se rovněž zvýšil i tlak veřejnosti na lékaře. Prudce totiž vzrostl počet soudních sporů v této oblasti pro zanedbání lékařské péče. „Došlo i ke změnám medicínských postupů, nejenom díky novým možnostem v diagnostice a léčbě (např. s nástupem ultrazvukového vyšetření plodu), ale do přístupu porodníků se začaly promítat i společenské a kulturní změny. Dnes se například více přihlíží k psychice rodiček a císařský řez představuje metodu volby i u maminek s úzkostí po traumatickém zážitku z předchozího porodu,“ doplňuje MUDr. Stanislav Martan.

Císařský řez má svá pro i proti

Císařský řez je mnohdy život zachraňující chirurgický zákrok, který ale může mít operační i pooperační komplikace a důsledky pro budoucí těhotenství. Výhodou pro miminko je relativně bezpečná cesta na svět. Navíc jde o rutinní zákrok, který se dá naplánovat na určité datum a konkrétní čas. Maminky s malým dítětem tak u něho oceňují, že si mohou zajistit hlídání, aby mohl být tatínek přítomen u porodu. Nevýhodou je delší rekonvalescence, ale také pomalejší nástup laktace – tvorby mateřského mléka. „Stejně jako každá břišní operace se může i císařský řez zkomplikovat, například poraněním močového měchýře, zánětem v operační ráně nebo větší krevní ztrátou. Na základě výsledků z posledních studií se rovněž ukázalo, že miminka narozená plánovaným císařským řezem jsou statisticky o něco častěji nemocná, například mají o něco málo častěji cukrovku a bronchiální astma. Děti narozené akutním císařským řezem, nebo pokud se provádí císařský řez po nástupu děložních kontrakcí, toto riziko nemají. Samozřejmě to ale neznamená, že každé dítě narozené plánovaným císařským řezem bude mít zdravotní problém,“ popisuje MUDr. Stanislav Martan.

Spontánní porod po císařském řezu vyvolává kontroverze

Podle oficiálních údajů je v České republice každoročně provedeno okolo 2 500 přirozených porodů po císařském řezu (v anglické literatuře je označován zkratkou VBAC – vaginal birth after caesarian). Díky těmto statistikám se tak zdá, že dochází k jejich mírnému nárůstu. Počet maminek, které po předchozím císařském řezu porodí opět císařským řezem, je asi 3krát vyšší (přes 7 000 rodiček). Část laické veřejnosti je přesvědčena o tom, že když jednou porodí císařským řezem, tak již přirozeným způsobem nelze rodit. I mezi odbornou veřejností je řada porodníků, kteří jsou přesvědčeni o tom, že spontánní porod po předchozím císařském řezu představuje zbytečné riziko a také k němu není důvod, protože žena už přece jizvu na břiše má. „V dnešní době se ve své praxi stále více setkávám s maminkami, pro které je přirozený porod důležitý. Část z nich svůj prožitek z operativního porodu bere jako osobní selhání. Zklamání a deprese vedou k nedostatku důvěry ve své mateřské schopnosti a na začátku rodičovství se pak mohou promítnout i do vztahu s dítětem nebo s partnerem. Pro ženu tak může ta jizva na břiše znamenat hluboký zásah do její duše,“ uvádí MUDr. Stanislav Martan.

Kdy se přistupuje ke spontánnímu porodu po císařském řezu?

Volba způsobu vedení porodu po císařském řezu záleží v první řadě na tom, proč se císařský řez provedl, jakým způsobem (řez na děloze ve tvaru písmene T je například příliš zatížen velkým rizikem prasknutí jizvy, a proto se vždy volí ukončení císařským řezem), na průběhu současného těhotenství, poloze i velikosti miminka a hlavně preferenci rodičky. „K provedení opakovaného císařského řezu vždy přistupujeme, jestliže důvod k ukončení císařem přetrvává. Může se jednat například o oční nebo ortopedické indikace, zúženou pánev rodičky, dále je-li miminko v poloze koncem pánevním, u dvojčetného těhotenství, po dvou a více císařských řezech, a jestliže je riziko nepoměru mezi velikostí miminka a pánve matky. Kolem 37. týdne těhotenství zhodnotíme jizvu na děloze ultrazvukem. Zjišťujeme, zda je neporušená a dostatečně silná s přihlédnutím ke všem dalším faktorům, které mohou při porodu hrát roli, jako jsou například velikost miminka, zevní pánevní rozměry, zdravotní stav matky a jiné. V případě, že jsou kromě zmiňovaných splněny i ostatní podmínky ke spontánnímu porodu, tak už jen záleží na postoji maminky,“ vysvětluje MUDr. Stanislav Martan.

Porod po císařském řezu obnáší rizika

Spontánní porod po císařském řezu oproti porodu bez předchozí jizvy na děloze je vždy zatížen větším rizikem, že skončí znovu císařským řezem. Naproti tomu i opakovaný císařský řez se pojí s vyšším rizikem komplikací než je tomu u prvního zákroku. Jedná se nejčastěji o záněty, vyšší krevní ztrátu či poranění okolních orgánů. U vaginálního porodu po císařském řezu je krevní ztráta asi 1,5krát větší než u běžného porodu, ale stále průměrně nižší než u opakovaného císařského řezu. Nejobávanější komplikací u spontánního porodu po předchozím císařském řezu je prasknutí jizvy na děloze. „Může k němu dojít po nástupu děložních kontrakcí, kdy špatně zhojená jizva nevydrží nitroděložní tlak. Riziko je však poměrně malé, jen asi okolo 1 %, kdy jen pouze v 6 % případů končí tato událost tragicky. Toto možné riziko lze odhadnout pomocí ultrazvukového měření jizvy, které lékaři provádějí,“ říká MUDr. Stanislav Martan. Mezi další případné komplikace spontánního porodu po císařském řezu patří zvýšené riziko nepostupujícího porodu či vyšší riziko krevní ztráty.

Každá maminka má právo volby

Spontánní porod po císařském řezu je v České republice prováděn ve všech nemocnicích a maminkám tak jen stačí sdělit toto své přání v prenatální ambulanci porodnice. „Rodičkám, které chtějí své další dítě přivést na svět přirozenou cestou po předchozím císařském řezu, doporučujeme počkat s otěhotněním nejméně rok. Toto doporučení se ale v každé zemi trochu liší, například ve Velké Británii se jedná o 6 měsíců. U nás s maminkami probíráme možná úskalí po prodělaném císařském řezu. Vysvětlujeme jim rovněž určitá omezení, která z tohoto zákroku plynou pro další těhotenství. Vždy se snažíme předat maminkám veškeré potřebné informace k tomu, aby si mohly vybrat takový způsob vedení porodu, který bude pro ně nejoptimálnější, samozřejmě s ohledem na stanovenou anamnézu,“ uzavírá MUDr. Stanislav Martan.

MUDr. Stanislav Martan

MUDr. Stanislav Martan vystudoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Je držitelem certifikátu Fetal Medicine Foundation na prvotrimestrální screening. Během své profesní kariéry sbíral zkušenosti v Nemocnici Jablonec nad Nisou, v Nemocnici Mělník či v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Od roku 2016 zastává pozici primáře gynekologicko-porodnického oddělení v Nemocnici Neratovice.

Před 37 lety se jí podařilo uprchnout v kufru auta,…

Šanov, 9. srpna 2017 – Žije nyní v domově pro seniory v Šanově, špatně chodí, ale vzpomínky na události, které se staly o prázdninách přesně před 37 lety, jsou stále živé. „Utíkaly jsme přes Maribor. Sestřenice pro mě přijela vypůjčeným autem. Tak, jak jsem byla oblečená, v červeném hotelovém županu, mě nacpala do kufru auta. A pak už jsem ani nedutala a doufala, že se průjezd přes hranici podaří,“ vzpomíná dnes 85letá Drahomíra Vantuch.

V době útěku jí bylo 48 let, byla učitelkou na prvním stupni základní školy a neuměla ani slovo německy. „To léto jsem se poprvé dostala na dovolenou do Jugoslávie. Tak jsem to musela využít, věděla jsem, že taková příležitost se už opakovat nebude,“ říká paní Drahomíra. Nebála se. Manžel jí nedlouho předtím umřel, syn už byl dospělý a život v dusivém socialismu ji čím dál víc štval. „Učitelé vždy utíkali o prázdninách – přes rok se nikam nedostali,“ usmívá se při vzpomínce na dramatické události léta 1984.

Rozuměla si se svou sestřenicí, která na život-neživot v totalitní republice měla stejný názor. Obě je to táhlo ven, za svobodou. I za cenu rizika, dopadení, vězení. Jely do zahraničí každá samostatně. Sestřenice vycestovala o něco dříve, do Francie, odkud se jí podařilo přes Německo a Rakousko přijet pro paní Drahomíru vypůjčeným autem. „Teprve když jsem byla zaházená vším možným v kufru auta, přepadl mě strach. Slyšela jsem, že celníci na hranicích mají speciální tyče, kterými propichují obsah kufrů,“ zamyslí se. Sama ale měla štěstí, převoz v kufru auta přes Maribor dopadl dobře.

Obě se dostaly do Německa a začaly tam žít. Musely po tři roky navštěvovat rekvalifikační kurz. „Sestřenice byla zubařka, tak potom začala pracovat u jednoho německého zubaře. Já bych se jako učitelka samozřejmě nechytla, ale byla jsem manuálně šikovná, tak jsem postupně začala pomáhat s různými činnostmi v zubní ordinaci a už jsem u toho zůstala,“ říká paní Drahomíra a dodává, že nebyl žádný problém se v Německu uživit. „Jakmile něco umíte a nebojíte se práce, Němci vás vezmou,“ vzpomíná.

I v souvislosti se současnou situací s uprchlíky ale dodává, že pokud člověk chtěl v Německu žít, musel se podle toho chovat. „Pokud jste měli zájem pracovat, prošli jste kurzem a poctivě se pak své práci věnovali, chovali se k vám tamní lidé moc hezky, byli velmi vstřícní,“ zamýšlí se Drahomíra Vantuch. Podle ní v Německu skončili špatně jen lidé, kteří nepracovali, dali se na alkohol či se nechali zlákat drogami. Pro ni a její sestřenici, vzhledem k tomu, že uměly spořit, znamenal život za železnou oponou dlouho vysněnou svobodu – mohly cestovat a naplno toho obě využívaly. Jezdily v zimě na hory, v létě do teplých krajů.

Svoboda měla ale i svou stinnou stránku. „Po nějaké době umřela moje maminka. To bylo moc kruté, protože jsem nemohla přijet ani na pohřeb,“ vypráví i dnes se slzami v očích. Kytičku na hrob mamince dala až po revoluci, když konečně mohla opět navštívit republiku. Během života v Německu si už nemyslela, že se by se mohla někdy vrátit. Nyní ale žije spolu se sestřenicí opět blízko státní hranice, v Šanově na jižní Moravě. „Už bychom ale nikam neutekly. Sestřenice měla mozkovou příhodu, sehnali jsme jí ubytování v Domově pro seniory Anavita. A mě najednou přestávají poslouchat nohy, tak jsem se do Anavity přistěhovala také. Opět nás osud svedl na stejné místo,“ přemítá na závěr svého vyprávění, když s aktivizačním pracovníkem Petrem Valentou odchází za pomoci chodítka na oběd.

Domov pro seniory Anavita byl od dubna převzat skupinou SeneCura.

O skupině SeneCura

SeneCura byla založena v roce 1998 a patří v Rakousku k hlavním poskytovatelům péče. Od dubna 2015 je součástí francouzské skupiny Orpea, která se 775 pečovatelskými a zdravotnickými zařízeními a téměř 80 000 lůžky ve Francii, Belgii, Německu, Španělsku, Itálii, Švýcarsku, Číně, Polsku, České republice a Rakousku patří k lídrům trhu v Evropě.

SeneCura vlastní v České republice síť s 16 zařízeními (z toho již 10 v provozu).

Senior Holding je většinově vlastněn společností SeneCura s.r.o., českou dceřinou společností SeneCura z Rakouska.

Vedle domovů pro seniory s nejvyššími standardy péče nabízí společnost i domovy se zvláštním režimem, odlehčovací pečovatelskou službu, jakož i stacionáře a oddělení vigilního koma. Toto spektrum bude doplněno domovy s pečovatelskou službou a také spoluprací se školkami.

Společnost GrandPark otevřela první ze svých domovů pro seniory v Havířově v květnu 2015. V roce 2016 přibyly další dva GrandParky v Hradci Králové a v Praze, v roce 2017 se začal stavět GrandPark v Liberci.

91 procent lidí s lupénkou v ČR čelí ponižování

Praha 9. srpna (PROTEXT) – 91 procent lidí s lupénkou v ČR čelí ponižování a diskriminaci * Průzkum ukázal předsudky a neinformovanost veřejnosti o psoriáze

Na 84 procent lidí s psoriázou (lupénkou) trpí diskriminací nebo ponižováním, v České republice je to dokonce 91 procent. Vyplývá to z celosvětového průzkumu, který uskutečnila výzkumná společnost GFK. Podařilo se získat odpovědi reprezentativního vzorku bezmála 8400 nemocných lupénkou z 31 zemí světa, včetně 103 pacientů z České republiky. Podle průzkumu téměř polovina nemocných musí čelit nepříjemným dotazům, zda jsou nakažliví. Až 17 procent lidí s psoriázou se setkává s odmítnutím při návštěvě kadeřníka, kosmetiky nebo při nákupu v obchodě.

Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění, které se projevuje tvorbou začervenalých, olupujících se ložisek na pokožce celého těla. Tyto nevzhledné plaky doprovází nepříjemné svědění. U mnoha pacientů psoriáza nepostihuje jen kůži, ale také nehty a klouby. Přestože není nakažlivá, většina nemocných se setkává s diskriminací v různých sférách života.

Výsměch v práci

Každému druhému pacientovi s lupénkou zasahuje nemoc do pracovního života. Z této skupiny celkem 18 (v ČR 21) procent se obává, že ztratí svou práci, 14 (v ČR 15) procent dostává úkoly s omezeným kontaktem s ostatními, z 23 (v Česku 28) procent dotázaných si dělají kolegové v práci legraci a 38 (v ČR 44) procent se necítí plně produktivní kvůli neustálému svědění kůže.

Více než třetina respondentů (38 procent) s lupénkou také uvádí, že se v důsledku onemocnění potýká se zhoršeným psychickým stavem, zejména zažívají pocity deprese (24 procent) a úzkosti (25 procent). Propojení těla a duše je podle psychologů začarovaný kruh. „Stav kůže chronicky nemocného psoriatika může kolísat na základě aktuálního duševního stavu a pocitu životní spokojenosti. Stresové podněty a závažné situace se projevují na kůži a na druhé straně mohou změny na kůži zpětně velmi intenzivně působit na emoční prožívání nemocného a negativně ovlivnit jeho sociální fungování,“ uvádí klinická psycholožka PhDr. Alena Javůrková, Ph.D., vedoucí Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Rozchod kvůli kůži

Takřka polovina (43 procent) nemocných cítí, že psoriáza negativně ovlivňuje jejich partnerské vztahy. Z této části zažilo 37 procent rozchod s partnerem kvůli nemoci, třetina se ve vztahu cítí méněcenně a polovina se kvůli lupénce vyhýbá sexuálním nebo intimním vztahům. Tabu je pro ně dokonce i randění, kterého se straní 26 (v ČR dokonce 32) procent nemocných, 40 procent nesnese myšlenku, že se někdo dotýká jejich kůže. V ČR bylo 55 procent z dotazovaných psoriatiků nezadaných.

Psoriáza postihuje dvě až tři procenta populace v zemích západní Evropy a ve Spojených státech. Prevalence kolísá v závislosti na geografické lokalitě. Nejvyšší výskyt je v severských zemích Evropy. Dělí se na dva typy. Typ I s obvykle závažnějším průběhem začíná před čtyřicátým rokem věku, tvoří dvě třetiny nemocných. Vznik má obvykle autoimunitní či dědičné příčiny. Průběh nemoci výrazně zhoršuje kromě stresu i kouření či alkohol.

Kontakt pro novináře:

Pavel Gejdoš, tel.: 724 678 153, e-mail: pavel.gejdos@mhw.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Lékárna dostala pětimilionovou pokutu za prodej léků do zahraničí

Praha 9. srpna (ČTK) – Firma RM Pharmatrade dostala pětimilionovou pokutu za přeprodej léků do Německa a na Slovensko. Vyvezla jich téměř 17.000 balení za více než 15,7 milionů korun, čímž porušila zákon o léčivech. ČTK o tom informovala mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Lucie Přinesdomová. Kontrolovaná lékárna v Praze se dopustila i dalších pochybení. Vyjádření firmy ČTK shání.

Firma nakoupila léky jako lékárna, nikoliv jako distributor. Jejich dalším prodejem do zahraničí tak porušila zákon. Šlo o přípravky k léčbě angíny pectoris, cukrovky, astmatu, chronické plicní nemoci, revmatoidní artritidu, ale také antidepresiva, léky na onemocnění prostaty, užívané při léčbě závislosti na alkoholhu a snížení cholesterolu.

Při stanovení výjimečně vysoké pokuty úřad přihlížel k tomu, že firma přeprodávala léky opakovaně a pravidelně. „V případě jejich nelegálního vývozu se stávají tyto vysoce specificky indikované léčivé přípravky určené pro konkrétní za život ohrožující onemocnění nedostupnými,“ dodala mluvčí.

Při kontrole v její lékárně na Senovážném náměstí v Praze SÚKL dále zjistil, že její pracovníci pravidelně nekontrolovali teplotu v místech, kde se skladovaly léky, a nepostupovali správně při vedení evidence návykových látek.

Sankce pro lékárnu je letos nejvyšší pokutou, kterou lékový ústav kvůli porušení zákona o léčivech udělil a která nabyla právní moci. Další vysoké pokuty dostal distributor léčiv Pharmedex mimo jiné za to, že uváděl na trh nitroděložní tělíska se závadou v jakosti (2,3 milionu Kč) a firma Lékárna AVE, která provozuje pět lékáren na Moravě a ve Slezsku také za reexport léků. Ostatní sankce se pohybovaly s řádech desítek až stovek tisíc korun.

Celkem loni nabyly právní moci pokuty vyměřené ústavem za porušení tohoto zákona v celkové výši přes 12 milionů korun.

van mal

Aplikace pomohla zachránit ženu, i když software neměla v…

Praha 9. srpna (ČTK) – Mobilní aplikace Záchranka pomohla v úterý zachránit ženu v Praze po pádu ze skály, i když zraněná neměla aplikaci v telefonu. Žena zadala na radu operátorky nouzové linky do prohlížeče v mobilu speciální web aplikace, díky čemuž ji pak záchranáři v členitém terénu našli. ČTK to dnes oznámila mluvčí pražské zdravotnické záchranné služby Jana Poštová. Aplikace Záchranka má již statisíce stažení a pomohla v tisícovkách případů v celém Česku.

Mladá žena, která web aplikace využila v úterý, si šla zaběhat do Dalejského údolí v Praze 13. Při běhu uklouzla, zřítila se z asi desetimetrové skalní stěny a utrpěla vážná zranění. „Zůstala sice při vědomí a dokázala vytočit linku 155, ale následkem otřesu mozku si nevybavovala, kde se nachází,“ popsala situaci Poštová.

Aplikace Záchranka má funkci, díky které mohou lidé zjistit svou polohu pomocí GPS, a nově může člověk v nouzi využít tuto funkci i přes web. „Poté, co zraněná žena podle instrukcí zadala do internetového prohlížeče v telefonu konkrétní adresu pro nouzové případy, určila operátorka téměř přesně její polohu,“ sdělila mluvčí. Ve složitém terénu pak již dohledala posádka záchranky přesné místo díky dobré znalosti oblasti a komunikaci se zraněnou ženou a operátorkou po telefonu.

Mladá žena byla poté převezena do nemocnice. Utrpěla podle Poštové mnohočetná poranění v obličeji i zranění hrudníku a břicha.

„Tento případ dokládá, že i na tak zalidněném území, jako je Praha, může dojít k situaci, kdy není nalezení zraněného vůbec snadné,“ uvedla mluvčí. „Kdyby měla žena aplikaci v telefonu nainstalovanou a využila ji, operační středisko by údaje o poloze obdrželo automaticky a s větší přesností, záchrana by tak byla ještě rychlejší,“ doplnila.

Aplikace Záchranka dokáže jedním podržením tlačítka automaticky zavolat tísňovou linku záchranářů 155 a zároveň odeslat přesnou polohu volajícího. Kromě toho umí najít nejbližší pohotovost nebo poradit, jak provést první pomoc. Je dostupná zdarma pro všechny nejrozšířenější operační systémy mobilních telefonů. Letos v březnu po roce od spuštění již dosáhla 333.000 stažení a přes 7000 nouzových volání.

Mluvčí pražské záchranné služby Poštová dnes uvedla, že pražští záchranáři již vyjížděli k osmi desítkám případů oznámeným pomocí této aplikace. Pro podobné situace, jako byl úterní případ ji proto Poštová doporučuje.

ver mal

Číňan převážel v zavazadle lidské ruce

Peking 9. srpna (ČTK) – Bezpečnostní služba na autobusovém nádraží ve městě Tu-jün na jihozápadě Číny zažila nečekané překvapení. Bezpečnostní skener ukázal, že v zavazadle 50letého muže jsou lidské ruce. Muž po zadržení vysvětlil, že po úrazu byly amputovány jeho bratrovi, který ho požádal, aby je převezl domů.

„Zeptal jsem se ho, co má v zavazadle, a on mi odpověděl, že lidské ruce,“ popisuje situaci jeden ze zúčastněných. Zaměstnanci bezpečnostní služby muže ihned zadrželi, protože měli za to, že je zapletený do vraždy. Teprve poté nešťastník – média uvádí pouze příjmení Čeng – vysvětlil, že jsou to amputované ruce jeho bratra, který o ně přišel po zásahu elektrickým proudem.

Čeng dále řekl, že bratr ho požádal, aby mu s převozem končetin pomohl. Chtěl si je uložit, a mít tak jistotu, že po smrti budou končetiny pochovány spolu s jeho tělem. Má-li totiž nebožtík dojít klidu, musí být podle čínské tradice tělo po smrti zpopelněno či pohřbeno vcelku.

Případ, který se stal koncem července, rozproudil mezi čtenáři živou debatu: lékařský personál by totiž v případě převozu částí lidského těla měl správně poskytnout patřičné dokumenty.

Deník South China Morning Post s odkazem na zaměstnance autobusového nádraží uvedl, že cestující nemohou s ohledem na bezpečnost a hygienu převážet části lidského těla v autobusech, i kdyby měly všechny náležité dokumenty.

Ostraha muže propustila poté, co jeho výpověď ověřila v nemocnici, kde jeho bratr ležel. Čeng bude muset najít jiný způsob, jak amputované končetiny do domovského města dopravit, napsala místní média.

lsk hej

Houbičky na nádobí přechovávají miliardy bakterií, tvrdí studie

Paříž 9. srpna (ČTK) – Německý tým vědců zkoumal, co skrývají houbičky, kterými lidé doma myjí nádobí či utírají nábytek v kuchyni. Ukázalo se, že fungují jako ideální inkubátory a rozsévače bakterií, napsal francouzský deník Le Figaro. Většina z desítek druhů nalezených mikroorganismů je neškodná, některé však představují vážné zdravotní riziko.

Němečtí vědci v rámci výzkumu, jehož výsledky otiskl časopis Nature, prozkoumali třicítku vzorků, ze kterých odebrali DNA bakterií. Celkem identifikovali 73 různých čeledí a hustota mikroorganismů někdy dosahovala až 50 miliard na centimetr krychlový.

Většinou se jednalo o neškodné druhy, ale v malém množství se objevily bakterie jako Escherichia coli, které mohou vyvolat průjem a otravu trávicího systému. Vědci zjistili také přítomnost bakterií rodu Salmonella a Staphylococcus; další ukryté bakterie mohou způsobit infekci dýchacích cest či dokonce zánět mozkových blan.

Podle autorů studie poskytují kuchyňské houbičky bakteriím ideální prostředí pro život, a to díky své pórovité struktuře a schopnosti udržet velké množství vody. Navíc při utírání různých povrchů se bakterie šíří po celé kuchyni, tudíž se lehce dostanou do kontaktu s pokožkou či s jídlem. Vědci také podotýkají, že běžné čistící prostředky z houbiček neodstraní více než 60 procent mikroorganismů.

Nejlepší obranou je prý včasná výměna houbičky, tedy už po týdnu používání. Vědci rovněž doporučují po každém použití houbičku propláchnout vodou se saponátem a důsledně vyždímat.

lex šeb

Cílená léčba dává naději ženám s rakovinou prsu v posledním…

Praha, 9. srpna 2017 (Onko Unie) – Každodenní boj o čas. To je úděl pacientek s metastatickým karcinomem prsu. Tedy s nejpokročilejším stadiem rakoviny. V současné době je v České republice zhruba 3400 žen s touto krutou diagnózou. Jejich průměrná doba přežití je kolem čtyř let. Pro pacientky i pro lékaře je proto klíčové, co nejvíce oddálit další postup nemoci, a tím prodloužit ženám život. Až tisícovce pacientek by mohla pomoci cílená léčba s průlomovým účinkem.

Upozorňuje na to pacientská organizace Onko Unie, která se věnuje potřebám metastatických žen. Ve své kampani „Nejsem na odpis!“ již druhým rokem informuje o problémech souvisejících s péčí o tyto pacientky, včetně přístupu k moderní léčbě.

Odbornou garantkou kampaně je docentka MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která říká: „Pro pacientky s hormonálně závislým nádorem je základem léčby hormonální terapie, díky které můžeme mít nemoc dlouhodobě pod kontrolou. V případě vzdálených metastáz se ale onkolog často obává pomalého nástupu účinku této léčby a volí raději chemoterapii. Ta však pro organizmus nemocné představuje mnohem větší zátěž a více nežádoucích účinků. Dnes přichází nové možnosti v podobě cílené léčby. Tato léčba je dobře snášená, je pro pacienta bezpečnější, a přitom má vysokou protinádorovou účinnost.“

Cílená léčba je určena pro metastatické pacientky s hormonálně závislým nádorem, to znamená, že jeho růst závisí na přísunu ženských hormonů. Tento typ nádoru má zhruba šedesát procent žen s metastatickou rakovinou prsu. Nová léčba jim může až dvojnásobně prodloužit dobu do dalšího postupu nemoci. „Jde o cílenou léčbu blokující enzymy CDK 4/6, které způsobují růst nádoru. Podle výsledků klinických studií může tato léčba v průměru zásadně oddálit další postup nemoci a prodloužit přežití nemocných, a to při velmi dobré kvalitě života, což je pro pacientky nesmírně důležité,“ vysvětluje docentka Tesařová. Za objev enzymů CDK 4/6 (cyklin dependentní kinázy), které jsou zodpovědné za růst nádorových buněk, získala trojice vědců ze Spojených států amerických a Velké Británie v roce 2001 Nobelovu cenu.

Nová cílená léčba pro hormonálně závislé pacientky je v řadě evropských zemích již hrazena ze zdravotního pojištění a na celém světě jí bylo léčeno více než padesát tisíc pacientek. V České republice zatím tato nová léčba není hrazena ze zdravotního pojištění a v současné době probíhá řízení o stanovení ceny a úhrady.

Ředitelka pacientské organizace Onko Unie, Petra Adámková, k tomu říká: „Pacientky se u nás k moderním lékům obvykle dostávají o dost později než v jiných zemích Evropské unie. Bohužel někdy se potřeba moderní léčby pro ženy v nevyléčitelném stadiu nemoci dokonce zpochybňuje. To pro ně ale může být osudné. A protože samy pacientky často nemají dostatek informací, je naší rolí informovat je, hájit jejich zájmy a pomoci jim zajistit přístup k nejlepší možné terapii.“

Jako největší překážka rychlé a plné dostupnosti moderní léčby se zdá být její finanční náročnost. Faktem však je, že tato léčba se soustřeďuje do onkologických center, která na ni dostávají předem určenou limitovanou částku. Podle analýzy společnosti Oaks Consulting v roce 2015 zaplatily zdravotní pojišťovny za moderní léky v onkologických centrech necelých 6 miliard korun, což jsou přibližně 2,2 procenta financí z veřejného rozpočtu zdravotnictví.

V rámci kulatého stolu k potřebám metastatických pacientek, který proběhl 28. června 2017 pod záštitou Ministerstva zdravotnictví České republiky, o dostupnosti moderní léčby diskutovali také zástupci ministerstva, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a zdravotních pojišťoven. Shodli se na tom, že jedním z řešení je zajistit, aby úspory získané soustavným snižováním cen starších léků byly použity na hrazení moderních léčiv. Jen za loňský rok tak díky úsporám na starších lécích získaly zdravotní pojišťovny prostředky ve výši 4 miliardy korun.

Kulatý stůl připravily čtyři pacientské organizace, které se potřebám metastatických pacientek dlouhodobě věnují. Členem této platformy je také Onko Unie. Letos v květnu organizace podepsaly společné Memorandum, které shrnuje sedm hlavních témat. Jedná se o dostupnost moderní léčby, ale také zlepšení systému sociální podpory nebo potřeby psychologické pomoci pro nevyléčitelně nemocné pacientky. V Česku tak jde o první podobné spojení pacientských organizací s cílem pomáhat pacientkám s metastatickým onemocněním prsu.

O metastatické rakovině prsu

Rakovina prsu je po rakovině kůže druhým nejčastějším onkologickým onemocněním u žen. Ze statistik vyplývá, že až třiceti procentům žen, kterým byla diagnostikována rakovina prsu v raném stadiu a byly úspěšně léčeny, se nemoc vrátí, zpravidla už ve čtvrtém, metastatickém, stadiu. V této fázi se nádor z prsu šíří do dalších orgánů těla, nejčastěji jsou metastázami zasaženy játra, plíce, kosti a mozek. I v této nevyléčitelné fázi je ale metastatický karcinom prsu dobře léčitelný a umožňuje nemocným vést plnohodnotný kvalitní život.

Lékaři dnes rozlišují několik typů metastatické rakoviny prsu podle typu nádoru. Zhruba 60 procent pacientek má hormonálně závislý nádor. To znamená, že růst nádoru závisí na přísunu ženských hormonů estrogenu a progesteronu. Bývá také nazýván jako hormon pozitivní nebo HR-pozitivní karcinom.

Uplynulá chřipková sezóna má na svědomí 114 obětí. Jste…

Praha, 9. srpna 2017  (Allmedia4U) – Ani letos se Česká republika nevyhnula nepříjemné lavině chřipek. Nemoc se sporadicky objevovala již od loňského října, hlavní epidemická sezóna pak započala v prosinci a přetrvávala až do letošního března. To, že se jedná o nebezpečnou a závažnou nemoc, potvrzují i statistiky. Podle Státního zdravotního ústavu potřebovalo během chřipkové sezóny intenzivní péči v nemocnici kvůli těžkým komplikacím celkem 333 pacientů, z toho 114 infekci nakonec podlehlo.₁ Smutná čísla se však v průběhu roku obvykle ještě navýší. Každý rok totiž jen v ČR zemře v důsledku chřipky přibližně 1 500 – 2 000 lidí, což je téměř 3x víc než při dopravních nehodách. V celosvětovém měřítku pak přibližně 2 % všech úmrtí ročně můžeme považovat za úmrtí v souvislosti s chřipkou.₂

Ročně chřipka na celém světě potrápí nejméně 10 % populace. Často se díky příznakům a podobnému průběhu mylně zaměňuje s nechřipkovými onemocněními, a je tedy značně podceňována. Jedná se přitom o závažné onemocnění, které je nebezpečné samo o sobě, ale přináší rovněž řadu dalších komplikací, nebo zhoršuje jiné stávající onemocnění.₂

Nejsnadnější cíl – senioři a chronicky nemocní

„V uplynulé chřipkové sezóně potřebovaly intenzivní péči (na JIP, ARO apod.) více než tři stovky pacientů. Ve 181 případech se jednalo o muže, ve 152 případech o ženy. V naprosté většině šlo o pacienty s chronickým onemocněním, nejčastěji kardiovaskulárního charakteru. Nejohroženější skupinou pak byly osoby starší 60 let_,“ říká MUDr. Martina Havlíčková, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu. Čísla potvrzují skutečnost, že právě senioři a chronicky nemocní lidé patří mezi rizikové skupiny, které by měly být před chřipkou velmi obezřetné a dbát na prevenci. Mnohdy u nich totiž dochází ke komplikacím, či v horším případě k úmrtí i delší dobu po skončení chřipkové epidemie. Pro srovnání – ve skupině osob jinak zdravých obvykle podlehnou chřipce 1–2 lidé ze 100 000, naproti tomu u osob s chronickým onemocněním srdce i plic současně je to až 800 lidí ze 100 000.₆

Běžný průběh chřipky trvá přibližně jeden týden, avšak další komplikace mohou dobu rekonvalescence značně prodloužit. Objevit se může např. závažný chřipkový zánět plic, jehož následkem i při včasné intenzivní péči umírá až polovina pacientů, dále pak myokarditida, encefalitida nebo meningitida. U starších osob je častou komplikací sekundární (bakteriální) zánět plic, děti pak zase často trpí bolestivým zánětem středního ucha nebo zánětem vedlejších nosních dutin.₃

Chřipku lze chytit i v létě

Chřipková epidemie propuká obvykle na přelomu roku či v prvních lednových týdnech. Délka epidemie bývá různá, záleží i na charakteru aktuálně cirkulujícího kmene a eplozivitě šíření – v průměru trvá zhruba 6 týdnů. Nicméně ani teď v létě nejsme zcela bez rizika. Chřipka je totiž v populaci přítomna stále a viry chřipky cirkulují i v letních měsících, byť zdaleka ne tak intenzivně jako v zimě či začátkem jara._4,7,8

Chřipka obecně má rychlý nástup a začíná zpravidla horečkou (38 až 40 °C). Nástup teploty pak obvykle provází zimnice a třesavka. Přidávají se i silné bolesti hlavy, které mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje, a suchý dráždivý kašel. Časté jsou rovněž bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou a celková zchvácenost. Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství.₅ Chřipka dokáže hodně potrápit i jinak zdravé jedince.

„Spolehlivou ochranou proti chřipce je včasné očkování, které je však nutné podstoupit už na podzim, ideálně od září do konce listopadu, tedy ještě před vypuknutím epidemie, aby si tělo stihlo vytvořit protilátky. Očkování proti chřipce je nejúčinnější prevencí, která zabraňuje onemocnění, snižuje výskyt dalších zdravotních komplikací i riziko úmrtí,“ upozorňuje MUDr. Havlíčková_.

V nadcházející chřipkové sezóně bude ochrana před chřipkou ještě širší, neboť na český trh přichází nová tzv. čtyřvalentní vakcína (tetravakcína), která zajišťuje ochranu proti čtyřem typům chřipkových virů.

Zdroje:

1. Zpráva NRL pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění, Státní zdravotní ústav [online][cit.26-06-2017]: www.szu.cz/uploads/documents/CeM/ARO_ARI/2016_2017/zpravy_2016_2017/Zprava_NRL_13tyden_2017.pdf

2. Několik komentářů k očkování [online][cit.26-06-2017]: www.szu.cz/tema/vakciny/nekolik-komentaru-k-ockovani

3. Chřipka – opomíjené preventabilní onemocnění [online][cit.26-06-2017]: www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/09/02.pdf

4. Chřipkovitá onemocnění u dětí [online][cit.26-06-2017]: www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2005/01/02.pdf

5. Typické příznaky a komplikace onemocnění, Ministerstvo zdravotnictví ČR: [online][cit.26-06-2017]: www.mzcr.cz/dokumenty/typicke-priznaky-a-komplikace-onemocneni_4290_2073_5.html

6. Chřipka – stálá hrozba pro lidstvo [online][cit.26-06-2017]: www.internimedicina.cz/pdfs/int/2006/02/06.pdf

7. Chřipka – stále aktuální a nová [online][cit.26-06-2017]: www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/09/04.pdf

8. Chřipka versus nachlazení [online][cit.26-06-2017]: www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2012/06/03.pdf

Kampaň STOP chřipce! chce zvýšit informovanost o nebezpečí chřipky a zabránit tak dalším zbytečným úmrtím. Připojte se i Vy k petici za zvýšení proočkovanosti proti chřipce v ČR na http://www.stop-chripce.cz/pripojuji-se

Více na www.stop-chripce.cz nebo na www.ockovaniprotichripce.cz

Proběhlo 1. kolo architektonické soutěže na modernizaci chirurgických oborů…

V Hradci Králové dne 09. 08. 2017 (FN HK)

Projekt modernizace chirurgických oborů FN HK za 2,4 mld. Kč zařazený mezi strategické investice MZ ČR postoupil do 2. kola architektonické soutěže o návrh. Do prvního kola odevzdalo svůj návrh 17 soutěžících. Mezinárodní odborná porota pod vedením profesora Zdeňka Zavřela vybrala 5 z nich k postupu do druhého kola. Vítěz soutěže bude znám do konce roku 2017. Vytvoření velkého Chirurgického centra představuje vybudování přístavby ke stávajícímu Pavilonu akademika Bedrny, následnou kompletní rekonstrukci a modernizaci původní budovy a spojení téměř všech chirurgických oborů pod jednu střechu.

Mezinárodní architektonicko-urbanistická soutěž o návrh byla vyhlášena 18. 4. 2017 a architekti mohli své návrhy zasílat do 7. 7. 2017. Přihlásilo se 17 soutěžních týmů, 2 z nich ale zaslaly své návrhy až po uplynutí termínu. Mezinárodní odborná porota složená ze zástupců nemocnice i uznávaných tuzemských i zahraničních architektů pečlivě zhodnotila všechny řádně zaslané návrhy a vybrala dle soutěžních podmínek 5 z nich do dalšího kola. Předsedou poroty je prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel, světově respektovaný architekt a proděkan Fakulty architektury ČVUT. Dalším významným členem je Mario Corea, Hon. FAIA (ES), světově uznávaný specialista na architekturu nemocnic. Kompletní složení odborné poroty naleznete na webu soutěže http://nextlevelfnhk.cz/porota/

„Vytvoření nového Chirurgického centra je pro naši nemocnici i město Hradec Králové jedinečný projekt. Chtěli bychom, aby soutěž přinesla nejlepší řešení renomovaných autorů, vždyť její výsledek zde bude na dlouhá desetiletí. Inspirovali jsme se architektonickou soutěží Kampus Albertov, která přinesla velmi zajímavé nápady a kvalitní výsledky,“ vysvětluje rozhodnutí k organizaci soutěže profesor Vladimír Palička, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové.

„Myslím, že tato soutěž je na světové úrovni nejen díky zajímavosti jejího předmětu, velikosti investice, ale také díky kvalitně zpracovanému zadání a vyváženému složení mezinárodní oborné poroty. Jsem rád, že se tohoto projektu mohu účastnit. Věřím, že výsledek soutěže přinese Fakultní nemocnici Hradec Králové velmi zajímavé a především funkční řešení a napomůže rehabilitaci mezinárodních architektonických soutěží v ČR,“ říká profesor Zavřel, předseda soutěžní poroty.

V druhém kole je úkolem postoupivších architektonických týmů zaslané návrhy dopracovat, zpřesnit, navrhnout jednotlivé etapy realizace projektu a také zhotovit model celé budovy v měřítku 1:500. Termín pro odevzdávání dopracovaných návrhů je stanoven na 20. 10. 2017. Do konce roku 2017 by měl být znám vítěz soutěže a nemocnice tak bude mít jasnou představu o podobě zatím nejvýznamnějšího projektu své historie.

Kompletní informace a zadání architektonické soutěže jsou k dispozici na www.nextlevelfnhk.cz