Až polovina studentů na univerzitách zažila sexuální obtěžování. Nejčastěji…

Havířov, 14. srpna 2017

Více než polovina studentů na univerzitách se setkala se sexuálním obtěžováním či sexuálně motivovaným útokem. Ukázal to průzkum Australského výboru pro lidská práva (AHRC). Sexuální obtěžování se nejčastěji odehrává na půdě kolejí, ve veřejné dopravě nebo v online prostředí. Sexuální obtěžování na akademické půdě se však nevyhýbá ani tuzemsku, ze strany vyučujících se s ním setkalo přes 78 % studentů českých vysokých škol.

Sexuální obtěžování zažilo v roce 2016 51 % studentů, z toho 21 % přímo v areálu univerzity, kolejí či univerzitního kampusu. Vyplývá to z průzkumu Australského výboru pro lidská práva (AHRC), který zahrnoval téměř 31 tisíc dotazovaných studentů z 39 australských univerzit. Dle výzkumu se téměř čtvrtina sexuálně motivovaných útoků odehrává na půdě kolejí, a to během různých akcí a oslav, které studenti pořádají. Sexuální obtěžování se pak nejčastěji odehrává ve veřejné dopravě po cestě na univerzitu a z ní, a to ve více než v pětině případů. Shodných 22 % případů se pak děje v online prostředí – na sociálních sítích, po e-mailu či chatu. „Elektronické rozesílání textových zpráv, fotografií či videí se sexuálním obsahem, takzvaný sexting, je přitom mezi teenagery stále populárnější. Posílání intimního obsahu však často nebývá dobrovolnou činností, může za tím stát tlak druhé strany,“ přibližuje Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který se mimo jiné věnuje i problematice sextingu a kyberšikany.

Sexuální či genderově motivované obtěžování přitom není nic neobvyklého ani na půdě českých univerzit. Ze strany vyučujících se s ním setkalo přes 78 % studentů, i když jen 3 % z nich nějaký druh nevhodného chování se sexuálním podtextem pojmenovalo jako sexuální obtěžování. Ukazují to výsledky posledního průzkumu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který byl zaměřen na sexuální obtěžování ve vysokoškolském prostředí. Studující nejčastěji od vyučujících slyšeli nevhodné a zesměšňující poznámky o ženách a mužích (54 %), s odlišným zacházením podle pohlaví se pak setkalo 48 % studentů. Sexuálně laděné komentáře si pak dle průzkumu vyslechlo 6 % studentů a necelá 2 % zaznamenala ze strany vyučujících snahu o intimní vztah.

Ze zahraničního průzkumu AHRC navíc vyplynulo, že 94 % sexuálně obtěžovaných a 87 % obětí sexuálně motivovaného útoku nic neohlásilo své univerzitě. Podle odborníků za to může trauma po prodělané zkušenosti, pocit studu a s tím spojené zlehčování situace ve snaze zapomenout. Často však studenti ani nevědí, kam a jak mají obtěžování či útok ohlásit. „Sexuálně či genderově motivované obtěžování v různých stupních závažnosti je v univerzitním prostředí dost rozšířené, ovšem jen málo studentů jej umí pojmenovat. Důvodem podceňování tohoto problému mohou být zejména nejasnosti v definici sexuálního obtěžování,“ komentuje výsledky průzkumu a danou problematiku Adam Durčák.

O sexshopu Ruzovyslon.cz

Sexshop Ruzovyslon.cz již 15 let mění pohled české populace na sex. V prodejně i e-shopu odborníci testují a vybírají nejzajímavější erotické pomůcky a doplňky z celého světa, které dokáží oživit stereotypní sex. Součástí odborného poradenství je také tvorba instruktážních videí a testování erotických pomůcek.

Kontakt

Adam Durčák

Marketingový manažer

Sexshop Ruzovyslon.cz

+420 603 467 279

media@ruzovyslon.cz

Rodiče u školních potřeb více hledí na zdravotní nezávadnost

Praha 13. srpna (ČTK) – Rodiče při výběru školních potřeb stále více hledí na jejich zdravotní nezávadnost a ergonomii. Nejvíce zřejmé je to u psacích potřeb a batohů. Do školního sortimentu se také prosazují stolní organizéry s integrovanou nabíječkou na mobil či hodinky s GPS ke sledování pohybu dětí při cestě ze školy. Vyplývá to z ankety ČTK. Obchodníci již spustili slevy na tento sortiment, prodeje školních pomůcek budou vrcholit na přelomu srpna a září.

„Rodiče kladou velký důraz na ergonomické řešení, zvláště pak u batohů a aktovek pro nejmenší školáky. Zdravotní nezávadnost a ergonomie zde stojí na prvním místě a cena není při výběru nejvýznamnějším kritériem,“ uvedl mluvčí Mall.cz Jan Řezáč.

Podle Pavly Hobíkové z Globusu jsou letošní novinkou odlehčené tašky do školy, které váží 0,6 kg. Trh se školními potřebami se podle ní rok od roku rozrůstá a dodavatelé sledují čím dál víc potřeby malých spotřebitelů. Také podle obchodního ředitele společnosti SEVT Milana Zwiefelhofera český zákazník již vnímá, že není batoh jako batoh a jednoznačně preferuje kvalitu. „Komfortní zádová část (ergonomie a polstrování) je klíčovým prvkem aktovky nebo batohu, aby se právě v dětském věku předcházelo pozdějším zdravotním problémům. Dalšími nezbytnými prvky jsou hmotnost, reflexní prvky, konstrukce a popruhy,“ dodal Zwiefelhofer. Zhruba 70 procent zákazníků se podle něj rozhoduje na základě značky a až poté řeší design a cenu.

Kromě školních batohů a aktovek se moderní trendy postupně projevují také u psacích a výtvarných potřeb. Podle majitele penShop.cz Michala Vacíka nákup těchto potřeb závisí především na postavení rodičů a jejich finančních možnostech. Hlavně ve velkých městech je znát zájem a poptávka po kvalitnějších pomůckách.

„V posledních několika letech část rodičů vyhledává i odborníky v oboru např. grafomotoriky pro konzultaci, a ti pak doporučí rodičům nejlepší možnou variantu pro potřeby jejich dětí,“ dodal. Poptávka podle něj roste po ergonomických pastelkách, psacích potřebách přizpůsobených levákům a podobně. Roste i zájem o výtvarné potřeby pro předškolní děti, které je vedou ke správnému držení tužky ještě před nástupem do školy.

Design a cena ustupují při nákupech do pozadí. Vzhled je při výběru školních potřeb podstatný především pro samotné školáky. „V posledních letech stoupá pozitivní trend, kdy kupující najdou průsečík mezi oblíbeným designem a kvalitním zpracováním zboží. Dobrou zprávou je i to, že školní potřeby už několik let nezdražovaly a zůstávají na stejné úrovni,“ dodala Hobíková.

Stále roste zájem o elektronické učební pomůcky a doplňky. U starších dětí je již samozřejmou součástí výbavy notebook nebo tablet. Rodiče pořizují například stolní organizéry s integrovanou nabíječkou na mobilní telefon. „Populárním artiklem jsou i hodinky se zabudovanou GPS, které dodají rodičům větší klid ve chvílích, kdy děti například cestují samy ze školy,“ řekl Řezáč.

„Oblíbenost motivů určují hlavně současné filmy a pohádky. Přetrvává popularita pohádek Ledové království, Auta či Jak vycvičit draka,“ uvedla Babora Vanko z obchodů Albert. Populární jsou také motivy jako Mimoni či Star Wars.

Za školní potřeby Češi na začátku školního roku podle průzkumů pro Provident Financial z předchozích let utratí kolem čtyř miliard korun. Další téměř čtyři miliardy dají za zájmové kroužky pro své děti.

mdk jw kš

Výrobce kloubních náhrad Beznoska má mít v únoru rozšířený…

Kladno 13. srpna (ČTK) – Kladenský výrobce kloubních náhrad Beznoska by měl mít v únoru 2018 rozšířený závod, investice bez strojního vybavení bude činit zhruba 25 milionů korun. Do konce letošního srpna by měl být vybrán dodavatel stavby, která má podle předpokladů začít v září. Na dotaz ČTK to uvedl ředitel společnosti Petr Milata.

„V nových prostorách budou zejména stroje a stanice na víceosé obrábění. Tato investice by měla primárně značně zvýšit výrobní kapacitu firmy a také zlepšit její konkurenceschopnost,“ uvedl Milata.

Odhadovaný růst tržby pro letošní rok měl podle předpokladů činit pět procent. „Tento ukazatel se nám zatím daří více než naplňovat. Meziročně nám v pololetí tržby rostly o více než sedm procent,“ dodal ředitel.

Roční tržby společnosti z prodeje vlastních výrobků činily loni téměř 170 milionů korun, meziročně o dvě procenta více. Naopak klesl čistý zisk na necelých 14 milionů korun. Podnik má přes sto zaměstnanců.

sbe dr

Pacienty následné a sociální péče nemocnice Stod „léčí“ labrador

Stod (Plzeňsko) 12. srpna (ČTK) – Pacienty následné a sociální péče Stodské nemocnice i děti navštěvuje od srpna pravidelně tříletý labrador Marley. Opírá se jim o postel, lehá si do ní a nechá se od pacientů hladit a krmit. Canisterapiie neboli léčba psem už funguje od počátku roku v Klatovské nemocnici a připravuje se v Domažlicích, řekl ČTK mluvčí a.s. Nemocnice Plzeňského kraje Jiří Kokoška.

Do nemocnice začal Marley chodit zkušebně v červnu. Od srpna se návštěvy staly oficiálními a k současným oddělením přibude i dětské. Psa personál pustí jen k pacientům, kteří si to přejí.

„Marleyho přítomnost má dvojí účinek, za prvé rehabilitační. Když mají psa u lůžka, snaží se i ti méně pohybliví pacienti k němu naklonit, pohladit si ho, dělají mu prostor, aby se k nim dostal co nejblíže,“ řekla sociální pracovnice Vladimíra Zahořová. A dále psychosociální, zejména pro pacienty, kteří jsou hospitalizovaní dlouho, což se odráží na psychice a pes je pro ně rozptýlením. „Pacienti se smějí, komunikují jak se psem, tak hlavně s jeho pánem,“ uvedla. Na nemocnici se často obracejí s dotazy, jestli zas v pondělí oba přijdou.

„Už dříve jsem vychoval asistenčního psa a pracuji i se psem, který umí hledat výbušniny či drogy. Marleyho jsem si pořídil jako štěně už rovnou s představou, že bude dělat canisterapii,“ řekl majitel Jiří Blíha, který se dlouhodobě věnuje speciální výchově psů. Podle něj má předpoklady od rodičů, kteří byli asistenční pes a vodicí fenka pro nevidomé. Se psem nejdříve navštěvoval dětské tábory a kynologické akce, kde se ujistil, že je naprosto klidný. Poté absolvoval potřebné zkoušky. Práce v nemocnici ve Stodě je jeho první pracovní angažmá.

„Chodí sem každé pondělí po poledni a je to pro většinu takový jiný den, na který se těšíme. Jakmile Marley vstoupí do pokoje, hned se to tady rozjasní,“ řekl pacient Bohumil Krátký.

Do klatovské nemocnice dochází až dvakrát týdně tříletá Sára, fenka bernského salašnického psa. Pomáhá pacientům na odděleních následné péče, dlouhodobé intenzivní péče a psychiatrie. Každá její návštěva trvá podle vrchní sestry oddělení následné péče Dany Novákové hodinu. Za tu dobu obejde až 20 pacientů. Vítají ji zejména dlouhodobě hospitalizovaní lidé a ti starší, za nimiž nechodí tak často návštěvy.

Václav Prokš kš

Vědci z veterinární školy potvrdili nový typ králičího moru…

Brno 11. srpna (ČTK) – Vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně laboratorně potvrdili, že se v Česku vyskytuje nový typ viru králičího moru. Hromadné úhyny zaznamenali v červenci chovatelé na různých místech v Čechách či na Vysočině. Loni odborníci v zemi poprvé zaznamenali virus RHDV1a, letošní varianta má označení RHDV2. Připravuje se aktualizovaná vakcína. Spolu se staršími variantami ochrání chovy i před novým typem, který postihuje všechny věkové kategorie králíků. Onemocnění je delší, avšak úmrtnost nižší.

„V rámci studie výskytu virů moru králíků na území České republiky naše laboratoř zjistila nejen přítomnost viru RHDV1a, ale potvrdila i podezření veterinárních specialistů z praxe, že se na našem území již objevil i nový virus RHDV2,“ uvedl v tiskové zprávě vedoucí výzkumné skupiny Petr Lány.

„Dobrý ochranný efekt má vakcinace, ale vakcína musí obsahovat aktuální viry, které cirkulují v daném státě,“ doplnil Lány. Státní veterinární správa koncem července informovala, že aktualizovaná vakcína bude k dispozici během srpna.

Z pohledu veterinárního zákona není králičí mor v seznamu nebezpečných nákaz, a tudíž se kvůli jeho výskytu nenařizují mimořádná veterinární opatření. Státní veterinární správa chovatelům králíků kromě vakcinace doporučuje opatrnosti při nákupech nových zvířat.

Mor králíků je ve světě známý od roku 1984 a v České republice od roku 1988. Díky vakcínám se původně vysoké ztráty způsobené morem snížily. Virus je však variabilní, v 90. letech se v Itálii a Německu objevila novější varianta s částečně odlišnou povrchovou bílkovinou a v roce 2010 v severozápadní Francii detekovali velmi odlišný virus.

Starší typy virů způsobují akutně krvácivé onemocnění dospělých králíků. Příznaky se objeví za jeden až tři dny po nakažení, nemoc trvá 12 až 96 hodin a 90 procent zvířat uhyne. Onemocnění králíků po infekci RHVD2 trvá o něco déle, tři až pět dní, úhyny se pohybují v rozmezí pěti až 70 procent, o to větší ale může být počet vironosičů. Oproti infekci původními viry hynou kvůli RHDV2 i malá králíčata stará 15 až 20 dnů.

Podle odborníků z brněnské univerzity je důležité dodržovat zoohygienická opatření. Konkrétně jde o omezení nákupu králíků z chovů s neznámou nákazovou situací a omezení vstupu návštěv do chovných zařízení, protože virus je ve vnějším prostředí velmi odolný a dá se přenést kontaminovaným oblečením, krmivem, stelivem či prachem. Vědci diskutují také také o možné roli hmyzích přenašečů.

tmd jpt

La Repubblica: Řekni mi, kdy jíš, a já ti…

Řím 11. srpna (ČTK/La Repubblica) – Nezáleží jen na tom, kolik toho sníme, ale i na tom, kdy to sníme. Makarony, biftek nebo zmrzlina: jejich vliv na naši váhu, ale i krevní testy nejsou nikdy stejné, jestliže je konzumujeme k snídani, k obědu nebo k pozdní večeři, píše italský deník La Repubblica.

Vědci zkoumali různé skupiny myší, které měly buďto volný přístup k potravě, nebo byly krmeny v přesně stanovených intervalech. Pouze u těch myši, které byly nuceny žrát v omezeném čase (12 hodin během dne), se snížila hmotnost, a to bez potřeby snižovat množství zkonzumovaných kalorií.

„Aplikujeme-li náš výzkum na člověka, ukazuje se, že dieta je úspěšná jedině tehdy, když přijímáme potravu během dne, když jsme v bdělém stavu a aktivní,“ uvádí koordinátor výzkumu Joseph Takahashi z amerického Southwestern Medical Center.

Skupina myší, kterým byla nasazena dieta, si udělala z nouze ctnost a snědla všechnu svou potravu v omezeném časovém úseku. A zároveň k velkému překvapení vědců se více pohybovala a běhala v kolečku pro křečky, které nikdy v klecích nechybělo. A jejich krevní testy byly téměř dokonalé.

Cirkadiánní rytmy regulují nejen cyklus spánku a bdění, vyplavování hormonů nebo takové hodnoty, jako je krevní tlak. Ovlivňují rovněž metabolismus, způsob, jak konzumujeme kalorie, jak pomocí inzulínu spalujeme cukry, ovlivňují činnost jater a funkce enzymů, populaci bakterií ve střevech a dokonce tukové buňky v tom, jak jsou více či méně připraveny k tomu, aby byly spalovány. Jestliže jíme v souladu s tímto rytmem, umožňuje nám to, abychom trávili jídlo s menšími problémy.

To pochopili již staří filozofové a lékaři. Například středověký židovský filozof a lékař Maimonides radil: snídat s králem, obědvat s princem a večeřet s rolníkem. To se v podstatě shoduje s tím, co radí dnešní lékaři. Kalorie zkonzumované ráno zasytí více, než jsou-li snědeny večer: déle po nich nemáme pocity hladu.

Španělská studie z roku 2013 (a to je jen jeden příklad), která byla zveřejněna v International Journal of Obesity, ukázala, že osoby držící dietu, které konzumovaly po třetí hodině odpoledne, měly větší problém shodit kilogramy. Podobné problémy měli ti, kdo trpěli nespavostí, a to právě proto, že se neřídili cirkadiánním rytmem. Tyto osoby měly kromě linie problémy s glykémií a rizikem cukrovky, zvyšovala se jim hladina cholesterolu a triglyceridů.

Epidemie obezity souvisí kromě snadné dostupnosti jídla a nedostatku pohybu také s umělým světlem. Tým vědců z Ohijské státní univerzity dospěl k závěru, že se rozšíření nočního osvětlení ve 20. století časově shoduje s růstem obezity a metabolickými syndromy ve světě. Cirkadiánní rytmus připravuje organismus na to, aby zvládal předvídatelné události života, jako je příchod noci, spánek a čas k jídlu. O jeho vlivu na metabolismus a stravování nejsou dnes již pochybnosti. V budoucnu by se vědci měli zaměřit na to, zda to, že budeme jíst v souladu s cirkadiánním rytmem, má také vliv na dlouhověkost.

pel hej

Nizozemci zatkli dva lidi kvůli aféře s insekticidem ve…

Amsterodam/Haag/Bukurešť/Kodaň 10. srpna (ČTK) – Nizozemská policie dnes zadržela dva lidi v souvislosti s aférou kolem jedovatého insekticidu fipronil, který se dostal do milionů vajec nabízených v obchodech v několika evropských zemích. Úřady v Nizozemsku a v Belgii v této souvislosti provedly několik razií, informovala agentura AFP. V Dánsku dnes místní úřady oznámily, že se v zemi prodalo 20 tun infikovaných vajec z Belgie a v Rumunsku dnes úřad pro potravinovou bezpečnost (ANSVSA) zabavil tunu kontaminovaného vaječného produktu z Německa.

„Jde o dva firemní manažery, kteří pravděpodobně použili produkt v drůbežárnách,“ řekla o zatčených mluvčí nizozemské prokuratury Marieke van der Molenová. Nizozemská média uvedla, že zadržení jsou ze společnosti Chickfriend.

Skandál kolem insekticidu je již předmětem trestního řízení v Belgii i v Nizozemsku. Úřady těchto zemí se v posledních dnech vzájemně obviňovaly, že dopustily, aby se jedovatá látka dostala bez kontroly do potravin.

Kvůli insekticidu byly z obchodů v Německu, Belgii a Nizozemsku staženy miliony vajec. Britské úřady dnes informovaly, že na 700.000 infikovaných vajec se dostalo i do britských obchodů. Německý výrobce fipronilu BASF dnes oznámil, že z „ekonomických důvodů“ tento produkt již nebude prodávat v Evropské unii.

„Dánská společnost Danaeg Products obdržela celkem 20 tun natvrdo uvařených vajec z Belgie. Prodaly se především do kaváren a cateringovým firmám, k maloobchodníkům se pravděpodobně nedostaly,“ uvedly dánské úřady. Veřejnost však vyzvaly ke klidu, vejce prý nebyla nebezpečná pro konzumaci.

Tunu kontaminovaného žloutku dnes rumunské úřady zabavily v jednom ze skladů v Temešváru na západě země. „Produkt byl stažen ze skladu, který ho obdržel z Německa. Na trh se nedostal žádný z kontaminovaných výrobků, tisíc kilogramů vaječných žloutků úřad spálí,“ uvádí se v prohlášení.

Fipronil je látka, která bývá součástí přípravků proti blechám, vším a klíšťatům. Nesmí se však podávat zvířatům, jejichž maso konzumují lidé. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje preparát za mírně toxický; jeho vysoké dávky vedou k pocitu nevolnosti a závratí.

Německý ministr zemědělství Christian Schmidt v úterý označil skandál s kontaminací vajec za kriminální. Podle něj selhal evropský systém včasného varování.

nes rv ank

Papež nechce, aby belgická katolická charita nabízela eutanazii

Vatikán 10. srpna (ČTK) – Papež František požádal belgickou katolickou charitativní organizaci, aby přestala nabízet eutanazii ve svých psychiatrických zařízeních. Eutanazii, která bývá definována jako usmrcení na vlastní žádost, Belgie povoluje od roku 2002 a před třemi lety povolení rozšířila také na nezletilé osoby. Přibývá ale mladých lidí, kteří o ni žádají, protože trpí depresemi.

Organizace Brothers of Charity v květnu oznámila, že lékaři v jejích 15 psychiatrických nemocnicích v Belgii mohou provádět u pacientů eutanazii. Úspěšný žadatel musí prokázat, že je vystaven „nesnesitelnému utrpení“, a případ musejí posoudit nejméně tři lékaři, mezi nimiž musí být i psychiatr.

Organizace uvádí, že eutanazie je možná pouze u lidí, pro „něž neexistuje smysluplná léčba“. „Respektujeme svobodné rozhodnutí lékařů pro provedení eutanazie,“ uvedla ve svém prohlášení s tím, že tuto svobodu zaručuje zákon.

Podle vatikánského tiskového oddělení papež požádal, aby Belgičané eutanazii neprováděli. Katolická víra je proti tomuto způsobu odchodu ze života.

Mluvčí belgické charity Mattias De Vriendt sdělil, že obdržel dva dopisy se žádostí Vatikánu, ale ještě na ně neodpověděl. „Budeme na posouzení potřebovat několik týdnů,“ řekl. Několik pacientů psychiatrických nemocnic o eutanazii podle něj požádalo, ale De Vriendt nesdělil, zda jim bylo vyhověno.

V Belgii volí eutanazii podle agentury AP ročně 4000 lidí a tři procenta z nich jsou lidé s psychickými problémy. Počet lidí, kteří se pro tento krok rozhodují, se zvyšuje. Většina z nich trpí rakovinou nebo degenerativním onemocněním.

Podle kritiků Belgie k eutanazii přistupuje příliš liberálně, zastánci tohoto zákroku jsou ale toho názoru, že pacientům s psychickými problémy náleží stejná práva jako lidem s fyzickým onemocněním.

V Evropě je eutanazie legální v Belgii, Lucembursku a Nizozemsku. V Německu zákon připouští takzvanou pasivní eutanazii, tedy zastavení péče zaměřené na umělé prodloužení života. Švýcarsko umožňuje asistovanou sebevraždu, tedy způsob, kdy osoba usmrcení vykoná sama. Při eutanazii vykoná akt napomáhající osoba. V Česku je eutanazie trestná jako vražda, při asistované sebevraždě osobě, která jinému pomáhá k smrti, hrozí trest za účast na sebevraždě.

sva hej

Ministerstvo zvýší zástřelné za odlov divočáků na Zlínsku

Lukov (Zlínsko) 10. srpna (ČTK) – Myslivci v oblasti zamořené africkým morem prasat na Zlínsku dostanou za odlov divočáků mimo ohnisko nákazy vyšší zástřelné. Od pondělí se zvýší z dosavadních 2000 na 3000 korun. V ohnisku nákazy, takzvané červené zóně, také začne odlov divokých prasat do klecí. Za každého takto odchyceného divočáka dostanou myslivci od pondělí 4000 korun. Při setkání s myslivci a zemědělci to dnes v Lukově na Zlínsku řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zvýšení částek má podle ministra motivovat myslivce k intenzivnímu odlovu divokých prasat. „Hlavním cílem je udržet tu nákazu v červeném území a příští měsíc populaci černé zvěře v této oblasti zlikvidovat,“ uvedl Jurečka.

Dnes odpoledne začnou odborníci proškolovat myslivce v zacházení s odchytovými zařízeními. Klece by myslivci měli podle Jurečky začít v ohnisku nákazy využívat co nejdříve. Zároveň s tím bude spojeno intenzivní vnadění.

Ministerstvo zemědělství navíc prostřednictvím Státní veterinární správy (SVS) jedná s Evropskou komisí o snížení rozlohy zamořeného území z celého okresu Zlín pouze na ohnisko nákazy o rozloze asi 50 kilometrů čtverečních. Díky tomu by měli myslivci možnost konzumovat ulovená prasata mimo červenou zónu, u kterých se nákaza neprokáže. Dosud musejí myslivci v takzvané zelené zóně, tedy v oblasti mimo ohnisko nákazy na Zlínsku, veškeré ulovené divočáky nechat odvézt do kafilerie. Za to dostávají odškodné. V případě selete je to 1000 korun, u lončáka 2000 korun a u dospělých kusů 3200 korun. K tomu je u každého kusu zástřelné 3000 korun.

„Z hlediska etiky mi nepřijde normální lovit zdravá zvířata a dávat je do kafilérky. Pokud se nám podaří získat od Evropské komise souhlas, začneme s nákupem chladicích zařízení,“ uvedl Jurečka. Chladicí boxy mají myslivcům sloužit k uchování ulovených zvířat a v případě, že budou zdravá, budou je moci využít ke spotřebě.

Podle zlínského hejtmana Jiřího Čunka by měla přijatá opatření přispět ke snížení stavů černé zvěře na Zlínsku. „Když by myslivec prase ulovil a prodal na maso, dostane průměrně kolem 5000 korun. Když teď dostane 6200 korun, tak to motivace určitě je. Věřím, že dnes v té zelené zóně začnou (divoká) prasata padat více a sníží se možnost, aby přeskočila nákaza,“ řekl ČTK Čunek. Na mimořádné výdaje související s africkým morem prasat dnes uvolnili krajští radní z rozpočtové rezervy pět milionů korun.

Ministr, hejtman i zástupci SVS si dnes také vyslechli kritiku od zemědělců hospodařících v zelené zóně. Kvůli dočasnému, asi měsíc trvajícímu zákazu odlovu divočáků, jim vznikla škoda na plodinách. „V červnu se zakázala střelba a divočáci měli absolutní klid v obilí. Sklidilo se obilí, ten divočák přeběhne do kukuřice a prasata z ní nemusejí vyjít. Na kom si pak mám vzít tu škodu,“ uvedl soukromý zemědělec Josef Svízela z Velkého Ořechova.

Podle Jurečky jde o nový poznatek, na který hodlá ministerstvo reagovat. „Podíváme se na to a budeme hledat cestu, jak tyto ztráty odškodnit,“ sdělil ministr. V červené zóně museli zemědělci ponechat zhruba 120 hektarů plodin, aby měli divočáci dostatek potravy a nemigrovali jinam. Odškodné těmto zemědělcům bylo přislíbeno už dříve.

V ohnisku nákazy u Zlína platí od středy úplný zákaz vstupu lidí do lesů a polí, nařízení kontrolují policisté. Podle Čunka lidé zákaz dodržují. Území lemují pachové a elektrické ohradníky, které však nemusejí být neustále pod proudem. Například ve chvílích, kdy se přes ně potřebují zemědělci dostat se svou technikou na pole, jsou ohradníky dočasně vypnuté.

První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína. K dnešku bylo podle mluvčího SVS Petra Vorlíčka v ohnisku nákazy potvrzeno 87 případů choroby. Přenášejí ji volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečná.

Viktor Chrást dr

Pád na sjezdovce byl pracovní úraz, vyhověl NS zaměstnanci

Brno 10. srpna (ČTK) – Pád na italské sjezdovce při zájezdu uspořádaném pro klienty a obchodní partnery byl pracovním úrazem. Nejvyšší soud vyhověl dovolání muže, který od společnosti vyrábějící stavební materiály dosud marně žádal odškodnění 121.200 korun plus úroky za vážné zranění kolena s dlouhodobými následky. Jeho úkolem bylo starat se v Itálii o klienty. Justice dosud tvrdila, že pád pracovním úrazem nebyl a že záleželo čistě na rozhodnutí zaměstnance, jestli na služební cestě bude, anebo nebude lyžovat.

Nejvyšší soud v čerstvě publikovaném rozsudku z letošního května zdůraznil, že lyžování představovalo hlavní náplň akce a že firma zaplatila zaměstnanci skipas. Na sjezdovku navíc doprovázel zákazníky, kterým se měl po celou dobu pobytu věnovat.

„Okolnost, že žalobce neměl povinnost lyžovat a že ‚sankce za odmítnutí lyžování mu nehrozila‘, přitom není podstatná. Rozhodující je, že s ohledem na uvedené okolnosti a za uvedených podmínek žalobce, který se věnoval zákazníkům i na sjezdovce, konal z objektivního hlediska činnost ve prospěch žalované, a tedy se jednalo o plnění pracovních úkolů pro žalovanou,“ stoji v rozsudku.

Případem se musí znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 10. Veřejné jednání svolal na 22. srpna, plyne z databáze InfoSoud.

Muž od roku 2008 pracoval pro firmu jako obchodně technický poradce. Na pracovní cestu do lyžařského střediska Livigno vyrazil v lednu 2011 s předem vybranými klienty, zástupci stavebních firem a prodejců. Cílem cesty bylo utužovat a zkvalitňovat obchodní, technickou a společenskou spolupráci. Veškeré náklady hradil zaměstnavatel.

Muž na sjezdovce upadl, když se vyhýbal jinému lyžaři. Tři měsíce byl v pracovní neschopnosti, i poté měl potíže při chůzi a nemohl provozovat některé sporty.

Obvodní soud původně tvrdil, že výprava do Itálie sice byla pracovní cestou, pád na sjezdovce ale nepovažoval za pracovní úraz, a to například proto, že se nehoda stala v době plánované přestávky na oběd. Muž neuspěl ani u Městského soudu v Praze, podle kterého se nepodařilo prokázat, že by mu firma lyžování přímo uložila jako povinnost.

V dovolání muž zdůraznil, že jeho úkolem v Itálii bylo starat se o zákazníky po všech stránkách, zajišťovat jim servis, utužovat s nimi vztahy, což logicky znamená být s nimi. Nemohl prý sedět celý den v hotelu, zatímco klienti budou lyžovat.

tmd kš